Školka, školka a zase školka. Dětičky, které to od 3 let nedaly?
Ahoj holky, je tu někdo, jehož láska prostě od 3 let školku nedala? Vím, že je brzy na předčasný závěry. Nicméně už loni jsme to zkoušeli na jeden den do soukrome na pár hodin a museli jsme skončit. Dnes jsem chtěla už odejít, a brečela a volala tak zoufale, že jsem seděla na chodbě aby měla jistotu že tam jsem. Nechci jí tam soupnout a utéct, to ani náhodou. Každopádně, jsme hodně mezi dětma, kde řadí jak drak a přijdeme do školky a nepoznávám ji. No,na druhou stranu, prostě nemáme žádné hlídání ( žádné) a když přijede babička s dědou, stejne jsem k dispozici. Myslela jsem, že za ten rok se to změní, ale bojím se, že si prostě nezvykne. Jinak ne fakt extrovert, baví se lidma normálně, běhá s dětma, přijdeme do školky a konečná.
Popravdě se divím jedné věci, a to tomu, že sis myslela, že se to za rok srovná.. Vždyť nemá jak, sama říkáš, že není zvyklá být s někým jiným než s tebou... I když přijede Babická a děda..jsi pevnou součástí jejího světa a najednou je to jinak... Nic nejde hned, ale myslím, že není správně sedět ve školce na chodbě a čekat... I kvůli ostatním dětem a práci učitelek, ty ostatní malé děti to může demotivovat, že ony tam maminku nemají ( třeba je už v práci) a začít plakat. Zkusila bych se s malou domluvit na vysvětlit jí to. Pokud by to šlo, pak bych ji tam zavedla a odešla, třeba se domluvila s učitelkou, že když bude plakat déle než 10 minut, pak se pro něj vrátím a vezmu jí domů a zkusíme to za týden znova...
@zuzaaaaa Ono prave to, ze tam zustavate, situaci paradoxne zhorsuje. Jednak jste ji naucila, ze rvanim vas vzdy privola (tak je jasne, ze to zkousi) a jednak si takhle nikdy nezvykne. Vim, ze je to tezke, ale zkuste ji tam par dnu alespon nekolik hodin nechat samotnou. Jestli bude plakat cely cas, opravdu neni pripravena. Jestli se po vasem odchodu uklidni, zkousela bych to dale.
Nemáte třeba možnost aby malou vodil tatínek nebo někdo jiný? Já jsem taky vždycky strašně probrecela když mě do školky vedla mamka ale s taťkou nebo sousedkou jsem odchod do školky zvládala v pohodě
Jakožto učitelka Vám mohu poradit jediné - nechat dítě ve školce, nebojte, zvykne si.😊 Děti hodně zkouší, někdy jde hravě poznat, kdo ráno dítko do školky přivedl, zda maminka či tatínek. A opravdu z vlastní zkusenosti mohu říci, že nejlepší je ranní loučení neprotahovat, nestepovat v šatně, nesmlouvat,nevolat co chvíli,jak na tom dítě je, protože ve většině případů dítě přestane plakat po zabouchnutí dveří, když rodič odejde. A hlavně, dítě školkou NESTRESOVAT. Občas mi přijde, že to maminky zvládají hůř než samotné děti, což zrovna ideální není, protože děťátko vnímá všechno a samo je potom nejisté. Za celou dobu, co učím, se ještě nestalo, že by si některé dítě nezvyklo. Někdo potřebuje na adaptaci více času,druhý méně, ale vždy jsme nakonec tvořili skvělou partu a děti do MŠ chodily rády! Začala bych postupně, určitě ne hned na celý den (spinkání) a uvidíš, že to každým dnem bude lepší, až začne objevovat kamarády (taky dělá své, když děti vidí, že ostatní nepláčou tzv. nápodoba...), hračky, zábavný program v MŠ, a tak dále. Držím Vám moc palečky 🌸
@zuzaaaaa 3 nám budou teda v listopadu,ale co jsem viděla ve školce... Maminka odešla,klučina mamanek (jen příklad) plakal,slzy jak hrachy. Trvalo to možná 2 minuty a pak si ani nezvdech. 😉 Ono je to těžký slyšet vlastní dítě jak volá maminku a nejít zpátky,ale ono to asi tak prostě funguje 🤷 dle toho co říkaly učitelky,tak ten první týden je takový náročný,ale pak už je to pohoda.
Držím moc palce a pevné nervy
@zuzaaaaa a zkousela jsi na to Nevychovu? Maj clanek na blogu zdarma. Ja nejsem zaryty propagator Nevychovy, ale na neco to funguje. Mam 2letou dcerku, vcera jsme skoncily adaptacni tyden v soukrome skolce a dnes jde naostro na cele dopoledne. Prvni den plakala nez jsem odesla, druhy den jen fnukla a treti den uz jsem na ni musela volat, aby se se mnou vubec rozloucila. Mamanek/tatanek je to strasnej, ac hlidani mame, tak jakmile jsme na obzoru, neexistuje nic jineho nez mami/tati a visi na nas
Hele opravdu ji tam nech, neboj ona přestane a kdyby to bylo opravdu nesnesitelné učitelky to zavolají... Jeden pohled... Jsem maminka... Strašně uzkostna, o malou se hrozně bojím, slzy mám věčně na krajicku, když sla do školky rvalo mi to srdce, když jsem ji viděla brečet musela jsem se otočit, protože jsem začala brečet taky... No a shodou okolností jsem v jiné školce začala dělat asistenta pedagoga, když jsem viděla, že ty děti to opravdu přejde, hned se mi tam dcera dávala líp a nebala jsem se. Jo oni třeba během dne si na maminku ještě párkrát vzpomenou a začnou plakat, ale věř, že do týdne si většina dětí na maminku během dne ani nevzpomene a pláč je někde v nedohlednu.
@zuzaaaaa Syn byl po nástupu do školky (v únoru) týden úplně v pohodě, po týdnu zjistil, že je to napořád a rozjel to tam ve velkým. Byl schopný tam prořvat 4 hodiny v kuse, choval se jako Sheldon, měl svoji židli, nikdo na ni nesměl sáhnout, nejedl, nepil, nemluvil, nečural, nakreslil, nic. Já jsem si řekla, že to zkusíme aspoň 2 měsíce a že pro zachování zdravého rozumu všech ho budeme vyzvedávat v 10 (byl tam od půl 8 do 10), ze začátku přestal řvát, do dubna se začal i celkem normálně chovat a po prázdninách už nastoupil v pohodě. Jen bych chtěla podotknout, že syn je jinak fakt hodné dítě pro začátečníky, posloucha, jí, normálně komunikuje, ale tohle bylo něco. Teď je předškolák. Byla klika, že se tam ten týden choval normálně, jinak by mi to učitelky nevěřily a vůbec bych se jim nedivila.
Ja jen pridam to ohrane, ze kazde dite je jine. Taky nikoho nemame, presne jako ty. U prarodicu jsem tam stejne taky porad s ni a vidame se malo kvuli dalce. Hlidani nemame. Doma mi mala leze po hlave, a to teda doslovne. Prarodice komentuji, jak je na me zavisla, mamanek atd. A ve skolce zatim (3. Den, ze jo) uplne v pohode. Je ji za chvili 2,5 a zatim chodi do skolky jen na 1 hodinu - takovy maji adaptacni proces. Takze se to jiste neda srovnavat s tim, ze by tam byla nekolik hodin..
pokud tam zůstáváš,děláš to oběma horší,to je fakt hodně špatně,rozluč se a odejdi
Syn měl kolem třetího roku druhou vlnu separačky. Ve dvou a půl roce "běžně" spal u kamarádek a nepotřeboval mě, ve dvou a třičtvrtě najednou zlom a neudělal beze mě krok. Zhruba ve třech a čtvrt/půl se to už lepšilo a tři dny, kdy jsme byla v porodnici s maldším, dal doma s tátou v pohodě.
Dva měsíce před třetími narozeninami jsme zkoušeli soukromou, lesní školku... Po dohodě s vychovatelkama jsme to po třetí návštěvě vzdali - prostě se odmítal beze mě hnout.
O rok později nastoupil do klasické státní školky a žádné smutné scény se nekonaly.
U nás to zvládají, navíc u nás ve školce používají vzdělávací a zábavné hry, stavebnice a tak, mnohdy něchtějí ani domů.
Tyjo, s prominutím ráda čtu vaše zážitky, nechci být zlomyslná :D od začátku září nastoupil malej 3,5 roku do školky na 3 dny v týdnu a jen dopoledne. Nejdřív pohoda, jedno dopoledne jsem strávila s nimi, další byl sám, třetí už úplně v pohodě... Ale pak se stalo pravidlem, že syn při každém vyzvedávání po obědě brečí a brečí a čeká na mě. Taky nikdy nebyl moc zvyklý na cizí lidi, nikdo ho často nehlídal, úplně není průbojný typ, co by se zapojil mezi děti hned... A teď už pláče i ráno při příchodu. Porad ale říká, že ve školce je to dobrý a má to tam rád, že tam chce být, ale stýská se mu, že jsem dlouho pryč. Od přespříštího týdne navíc začínám pracovat na plný úvazek a vůbec nevím, jak tam syn vydrží celý den... :/
Loni brečela každé ráno prvních cca 10dnů snad celá třída. Pak jako když utne a byli všichni spokojení. A paradoxně většinou učitelky samy říkají, že ideál je právě nechat a utéct, že jakmile rodiče šli pryč, tak se děti uklidnily a normálně si hrály... Nemá tam nějakou kámošku? Nám loni strašně pomohlo, že tam měla dcera svoji kamarádku.