Školka - najednou nechce chodit. Jak dál?
Ahoj,
už nevím, jak dál a co s dcerou ohledně školky. Má 3 roky a v září nastoupila do školky. Vše proběhlo bez problémů, těšila se tam. První 3 týdny nechtěla vůbec odejít. Pak byla 3 týdny doma kvůli nemoci, minulý týden byla pondělí, úterý a od středy zase doma do konce týdne kvůli nachlazení. Teď chodí od pondělí.
Včera a dneska ráno strašná scéna. Včera se nechala dobrovolně převléct, ale do třídy si ji učitelka musela vzít do náruče. Dnes jsme šli s manželem spolu a když viděla školku, tak po cestě spustila, jak tam nechce a že se jí tam nelíbí a bojí se (to teď říká na všechno, co se jí nechce dělat) a chce jít domů. V šatně jsme ji nemohli ani převléct, jak se vzpouzela a samozřejmě vše za strašného křiku a breku. Učitelce jsem ji předala, zavřela jsem dveře a když jsme odcházeli, tak byl slyšet ale strašný řev a myslím, že se dobývala ven.
Přitom minulý týden, když jsem ji vyzvedávala, tak řvala a brečela, že chce do školky a celou cestou domů se mi snažila vysmeknout a jít zpátky.
Připadám si hrozně a to i vůči učitelkám. Nikdy nevím, co bude ráno a co bude až si ji vyzvednu. Včera byla strašná scéna i doma po příchodu ze školky, protože vůbec nechtěla poslouchat...
Když o školce mluvíme a vyzvedávám ji, tak mi říká, jak se jí ve školce líbilo a zítra se tam těší zase. Zpívá si sama od sebe písničky, co tam zpívají, jak chodí na procházky, jsou na zahrádce a jaký tam má kamarády ,...
Říkám jí dopředu, jak to bude probíhat a že si pro ni přijdu po obědě, bude si hrát, bude tam s kamarády a s paní učitelkama. Vše odkýve a sama řekne, že ráno půjdeme do školky.
Včera prý probrečela a trvalo než se uklidnila 3/4 hodiny, pak prý v pohodě. Jsem zvědavá, co mi řekne dneska. Opravdu nevím, jak to řešit...
Ještě je k tomu nejedlík, takže bývá dopoledne hlady. Někdy ani snídani doma moc nedá... k obědu 3 lžičky a dalšího jídla se ani nedotkne. Nají se pak doma (aspoň rohlík nebo chleba s něčím), hlady ji zase nenechám.
Fakt nevím, jak jí to usnadnit a jak tomu předcházet. Vidím na ní, že jí to ve školce pomáhá a je tam ve finále ráda. Mluví o ní hezky a sama od sebe přes den.
Zkoušeli jsme plyšáka s sebou, po cestě do a ze školky hledáme různé stopy, kytky nebo brouky, v šatně jí vždy řeknu, že si pro ni přijdu po obědě, dále si pusu a odcházím. Ale to poslední 2 dny vůbec nešlo.
Na jednu stranu je mi líto učitelek, protože tam mají i jiné děti a dcera je taková, že když jí chytne tento hysterák (mívá je i doma a celkově je hodně tvrdohlavá a vznětlivá povaha), tak se s ní nedá vůbec domluvit a na vše je automaticky odpověď ne nebo nevím...
Fakt jsem z toho zoufalá, dneska už brečím i já a nevím, co dělat.
Jsem těhotná a zatím chodím do práce. Mám v plánu ji stáhnout v polovině nebo koncem listopadu a pak po celé šestinedělí doma. Doporučují to i doktorky, se kterými jsem mluvila. A znovu by nastoupila asi leden/únor.
Děkuji za každou radu a i jen to, že jsem se mohla vypsat...
My to měli se synem. Do školky ho vzali ve 4 letech, byl nadšený, první dva týdny chodil spokojeně, ze školky nechtěl domů, kolikrát jsem pro něj šla po obědě a on chtěl zůstat. A pak zlom, napřed se rozbrečel v šatně, pak po cestě, pak brečel už doma - taky já se bojím, já nechci, předávala jsem ho řvoucího do náruče, chodila jsem kolem školky, učitelka mi i volala, že je v pohodě. Udělali jsme rituál na odchod, ten jsme dodržovali, i když plakal, tak pusu, plác rukama a ahoj. POstupně to ustalo. Měl to obráceně. Většina dětí plakala na začátku, on až později. Přešlo to asi po 2 týdnech a zase školku miloval. Nedávno jsme se tam byli podívat, nesli jsme tam nějaké hračky - je mu 16 a stále si ho paní učitelky pamatují a vzpomínají na něj, že byl fajn. To potěší 🙂 TAk se držte 🙂
a taky tam nejí. Nebudes ji delat svaciny? ja je delam a i tak nekdy to nesni,neji obed a pak dojde dom a padnou do nej 3 talire
@hanka_12345 Tady by vlastní svačiny do školky neprošly. Vesnická školka...
Mám asi i strach, co si pomyslí učitelky.. jsem taková že ještě ke všemu beru ohled na ostatní a je mi to trapné. I když si říkám, že určitě není první a ani poslední. Jen jak říkám, když ji chytne tento afekt, tak s ní nic nehne a má nutkání plácat, kopat, ...
taky jsme na vesnici a taky na me prskali se svacinou :D jak je to neco pro hygienu a ja nevim co. Nakonec zacali vysilovat asi po 2 mesicich ze cely den neji a ze to takto nejde a kdesi cosi ze mi to pak i sami nabidli at je nosim
napadlo me nema mala nejako alergii? ja vim ze je to blby ale dalo by se to a to uhrat. Nas maly ma na vajicka,doktorka me napsala papir ze potrebuje "specialni" stravu a dali me pokoj
taky jsme měly takto. nejdřív pohodička a když už nikdo nebrecel, tak dcera začala. držela se mě, řvala nechtěla...odpoledne byla v pohodě. nám pomohlo povídat síni školce pohádky. ona vždy nadhodí problém a já ho v té pohádce vyřeším. a pak taky "bonbonek na sílu" aby se nebála. byl to vitamín 😅
To je normální, navíc byla ve školce chvíli a pak zase doma. Ono si to sedne, navíc jak ve školce poslouchají, musí se víc soustředit, postarat se víc sami o sebe, tak doma si to potom vybíjí. Prostě ten mozeček potřebuje upustit páru, protože je to na něj moc. Dělala mi to starší. Me tímto šokoval syn, který nastoupil po prázdninách do předškoláků (do školky chodí od 2 let a 8 m a nikdy neměl se školkou problém ), ale letos to přišlo, po prázdninách, že nechce do školky, že se mu tam nelíbí, že se s ním nikdo nekamarádí, ráno bolení bříška ..... Prostě to začal zkouset. Chvíli po tom, co jsem ho odevzdala, si šel normálně hrát (pozorovala jsem ho přes okna) , učitelky říkají že funguje normálně, kamarádi se s dětmi, jeden spolužák ho pozval na oslavu, vyřešili jsme i spolužačku dirigentku... A dneska už to bylo docela dobrý
Tvoje dcera je ještě malá, bude to chvíli trvat, protože začíná znovu od začátku. U syna mi pomohlo namalovat mu na ruku smějící se srdíčko a reklamu, že když mu bude smutno ať koukne na srdíčko a já na něj budu myslet.
Ono když mají s těmi nemocemi takovou pauzu, tak to potom tak bývá, že pláčou a nechce se jím. Začíná se odznova. Někomu ta adatace trvá déle.
Ještě mě napadlo, jestli jí tam třeba nějaké dítě neubližuje? Taky se to občas stává, že se tam najde nějaký lump.
@hanka_12345 Žádná alergie se nepotvrdila. Do roka a půl jedla všechno. Pak zásek a přes den skoro vůbec nejedla. Pak se rozjedla, ale má jen pár určitých potravin. Něco nového třeba olizne, ale do pusy to nedá nebo do toho nekousne.
@marketa1218 Sama jsem zažila, ale mluví spíš o tom, že "se bojí školky a bojí se paní učitelky, ... " Ale odpoledne mluví o školce v pohodě, i o dětech (kdyby jí někdo bouchl nebo něco dělal, tak si myslím, že by to řekla) a o paní učitelce.
@alubif Ona chytne takový amok, že nikoho neposlouchá a jede si to svoje, že chce domů. Kdybych jí chtěla udělat srdíčko na ruku (zkoušela jsem), tak ruce schovává za záda a utíká pryč. Jako směrem pryč že školky.
Taky jsme to tak měli. Po první nemoci časté hysteráky (teda doma před odchodem do školky nebo po cestě). U nás se to zlomilo kolem Vánoc. Vydrž, má to tak hodně dětí, že se jim ráno nechce do školky.
@sdzu ucitelky bych neresila, musi byt zvykle a tohle neni zadny extrem, zakladni adaptace trva az 3 mesice a muze se menit jeji prubeh, navic s nemoci se meni vse, adaptace se narusuje. Moje neter mela hodne podobny start loni. Nejdriv nadsena, nechtela ani domu. Po mesici, kdyz se ji to okoukalo a zjistila, ze vlastne trva nez mamka prijde, nemuze delat co zrovna chce, deti se zacaly vic projevovat, obcas nejake rozbroje, tak najednou otocila a plac a vztek, ze tam ma jit. Kdyz ji vyzvedavali, tak zase nadsena, ze zitra pujde. Ono to i bylo tim, jak zacala byt zima, pochmourno, vstavani do tmy, cesty v desti...proste se ji i tohle nechtelo. Trvalo to u ni cca 2 mesice a teda pomahalo se spise o skolce nebavit, nebo jen kratce. Jak zacala, ze se ji nechce a kazdej ji to strasne zacal rozmlouvat jak je to tam skvele, tak to bylo spatne. A pak jim hodne doma pomahalo dat si rano fakt na cas, vstavat s velkym predstihem a nespechat na ni, ze rychle musi uz vyrazit. Taky pomohlo, kdyz ji vodil muj bracha misto jeji mamky, snasela to bezprostredni odlouceni v satne lip. A pak taky meli ruzne hry na cestu (sledovali kdo driv uvidi cervene auto, kolik potkaji lidi...apod.), aby se uvolnila.Pak uz se vic rozkoukala, nasla si tam kamaradku a od te doby uz to bylo jen lepsi a lepsi. Tak treba najdete nejaky takovy system. U dcery ve skolce nektere deti jaou uz uplne v pohode a nektere placi jeste ted. Je brzo, chodi chvilku.
@dejvitka Děkuji. Taky mě dnes napadlo se o školce nezmiňovat a nemluvit o tom. Jen ona, když bývá spíš než plačtivá, tak agresivní, když se dostane do toho stavu, kdy s ní není vůbec řeč.
Máme to úplně stejně, jen s tím, že syn byl doma jen týden. Vyzvedávám ho po obědě, odvypráví mi s nadšením celé dopoledne ale ráno se chytá skříňky v šatně že tam nejde. Ale vezme si ho učitelka, umyjí ruce a je klid. Prý funguje v pohodě a je i moc šikovný. Včera ho vedl manžel a nebrečel, takže to bude asi jen tím odloučením, někdy říká že chce být s maminkou.
Jsou dva typy dětí - jedny, co řvou na začátku a pak ty, které jsou nadšené, ale do doby než zjistí, že je to vlastně napořád... Chce to čas, vysvětlovat, ale pokud to je, že jak odejdete je to v pohodě, tak je to divadlo a přejde to. Řešila bych, kdyby tam brečela ještě dlouho po vašem odchodu.
@krtikkrtovaty První 2 dny, kdy to začalo, tak měla ten afekt téměř hodinu. Ona právě ani tak nebrečí, ale spíš je vzteklá, nechce spolupracovat a bývá agresivní, když není po jejím...
Měli jsme to tak v zimě. Syn mi doma brečel, že chce chodit do školky jako bracha. Tak začal. Bylo mu tři a půl. Nadšený, všechno super, hned tam chtěl i spát. Pak nemoc, chytl to potom bracha, bez něj tam jít nechtěl, tak nebyl ve školce asi 3 týdny. A potom už tam nechtěl vůbec. Když jsem ho tam nechala, líbilo se mu tam. Ale ráno ty scény byly horší a horší. Tak jsem si ho nechala doma. Neměla jsem srdce na to tam nechávat řvoucí dítě.
Teď od září znovu nastoupil. Bez pláče, chodí tam rád.
Pokud můžeš, tak ji dej čas. Třeba Ti po měsíci doma sama řekne, že by ráda do skolky.
@krtikkrtovaty tři typy! Moje děti nikdy nebrecely, školku milovaly od začátku. 😀 a jsem děsně ráda a děsně vděčná🙂
@me_druhe_ja přesně. Moje holky taky nikdy nebrečely. Na školku byly připravené a těšily se tam.
@palja Buďte ráda.😊
Dcera se sama od sebe zmiňovala o školce od doby, co jsme byly u zápisu. Mluvili jsme o tom a taky jí říkali, že tam budou i nějaké povinnosti a bude něco muset dělat, poslouchat. Dokonce občas brečela a byla naštvaná, že je ještě školka zavřená a nemůže tam.
První 3 týdny v pohodě, ba naopak brečela, že nechce domů. Pak nemoc, 3 týdny doma a úplně otočila. Takže fakt se na to nedá připravit a záleží na konkrétním dítěti... 😉
Mne tohle ted dela dcera v sedme tride. Teda samozrejme v jine mire, ale vstavani je ted peklo 🤦🏻♀️
tak ji ze školky stáhni. bylo zbytečný ji tam dávat, když čekáš druhý. evidentně na to není připravená. většina tříletejch na to není připravená, většina čtyřletejch naopak jo. ale dost možná zjistíš, jak je kouzelnej čas s těma dvěma doma, a nakonec ji tam dáš až na ten předškolní rok. jí nic neuteče, a je to jedno z nejhezčích období, který se už nikdy nevrátí.
@normalnimatka Problém je většinou jen ráno. Odpoledne mi už říká, jak se jí líbilo, ukazuje výrobky, zpívá písničky apod.
Chodím ještě do práce a na MD ještě čas.
Zároveň vidím, že ji ta školka baví a dává ji víc než já doma. Druhé těhotenství je bohužel o dost náročnější než první.
no kdyby s tou školkou problém neměla, tak by ty scény asi nedělala. a je úplně jedno, že pak jde domů v pohodě. asi je ráda, že to má za sebou a bude klid. děti žijou v přítomnosti.
no zas tak moc času nemáš, když píšeš, že by sis ji nechala na šestinedělí doma, a nastoupila by zase leden/únor....?
tak zatím asi vidíš jen ty výhody, nebo ti přijde, že jí to něco dává, ve skutečnosti jí to ale vůbec neuteče. co by se stalo, kdyby se ty věci učila až za rok? vůbec nic. dítě školku nepotřebuje. dítě potřebuje kontakt s dětma a s rodinou. to je jen taková omluva dospělejch, že se tam jako děti něco učej, protože chtěj ve skutečnosti klid🙂))
časem ti stejně dojde, že to má i velký nevýhody. třeba až ti bude starší tahat domů hnusný nemoci, který bude chytat i miminko.
ne, tvoje dítě na to prostě není zralý. a to období čekání na druhýho sourozence, a pak sžívání s ním je těžký samo o sobě. ona už má ty sousta naráz dvě... doklepala bych to teda těch pár tejdnů, kdy ještě v práci budeš, pak bych ji stáhla ze školky a nechala doma minimálně do září. bude o rok starší, to už je úplně něco jinýho. ty bdueš mít aspoň trochu odrostlejší druhý, nebudeš ho muset ráno budit kvůli tomu, abys dovedla starší do školky, budete mít víc času, bude to víc v pohodě, budou si budovat celoživotní vztah.
@normalnimatka Uznávám, že školka má tu výhodu, že nemusím řešit hlídání, které by bylo dost komplikované. Myslím, že kdyby se jí tam nelíbilo, tak mi netvrdí, že druhý den tam chce. Tohle si uvědomuje a byla by mi schopna říct, že už tam nechce.
Upřímně z tvého příspěvku mám pocit, že jsem akorát krkavčí matka...
tak popisuješ tady poměrně velký scény svýho dítěte na téma nechci do školky... tak já nevim, proč si myslíš, že do tý školky chce....🙂
@normalnimatka Ano, jen takové scény mívá i doma. Například kvůli činnostem, které děláme dennodenně. A to už dělá od mala... Takže mě zajímaly rady, jak tomu zkusit předcházet.
Dneska byl klidnější den a ve školce se sama vysvlékla, šla do třídy a hned za kamarády a začala si hrát...
tak předešla bys tomu tak, kdyby tam prostě nechodila, když reálně opravdu nemusí. 🙂)))))))
ahoj no ja tyhle pochody taky nechapu. Syn chodil v pohode pak se najednou neco stalo nevim co a kazdy rano ho museli idtrhavat od manzela se strasnym histerakem. To trvalo 3/4 roku. Ale chodimedo prace tak bohuzel. Pak zjistil ze tudy to nepude a uz je to v pohode, chodi do skolky rad ale perem se s tim ze kdyz jde treba po velkych prazdninach tk je to hruza. Leto s je predskolak. pres prazdniny totalne zvlcel a furt sem dostavala po prstech od ucitelek. ze utika na pochazce, ze se nechce drzet za ruce, ,ze nechce spat,ze to a ze tamto a nutili me si pro nej chodit ve 12 s cimz jsem je poslal k sipku :D
Asi bych reklka ze to taky odezni ale chapu je to opruz