Škodolibost předškoláka. Máte s tím zkušenost?

Moc všechny zdravím, omlouvám se, že píši pod anonymem. Nechce se mi toto vytahovat veřejně. Mám k tomu své důvody. Teď k věci... mám doma předškoláka, který byl a víceméně stále je, jako každý kluk v necelých šesti letech. Nemáme bůh ví jaké výchovné problémy. Občas zazlobí, občas neposlouchá, ale řekla bych, že v porovnání s ostatními je to ok. Akorát teď s nástupem do školky, do třídy předškoláků, začal dělat naschvály. My to vnímáme, že spíš jen bráchovi. S ostatními dětmi, se kterými se potkáváme, jen trošku a ve školce údajně takový problém není. Děje se to, že mladší brácha (3), si vezme nejsou hračku a on k němu přijde, vezme mu ji a škodolibě se směje a říká třeba...Haha já jí mám. Nebo starší nejde do školky z nějakého důvodu a mladší ano a hned slyšíme...já nejdu do školky haha a ty musíš. Ještě má u toho opravdu takový škodolibý tón. Jsme z toho nešťastní, protože tohle nikdy nedělal. Byl k ostatním vždy ohleduplný, milý a ani jako malý nebral moc dětem hračky (v určitém věku je to normální). Nicméně když ho na to upozorníme, přestane to dělat. Ale za čtvrt hodiny zase... Celkově mě.ale přijde, že jeho chování se poslední dobou změnilo. Datuji to od nástupu do školky . Jinak u nás kromě toho, že nastoupil mladší brácha do školky a já do práce, jiná změna není. S manželem problémy nemáme. Řekla bych, že žijeme v pohodě život. Pozornost se snažím dělit na oba stejně. Spíš teď děláme věci hodně společně. Je pravda, že jsme navštěvovali hodně doktory v poslední době a občas musela podstoupit nepříjemné věci, ale vždy u toho byl v pohodě a zbytek dne jsme si užili. Máte s tím někdo zkušenosti?