Šikana ve školce, máte zkušenost?
Maminky, bohužel potřebuji poradit ohledně šikany synka ve školce. Před Vanoci jsem musela řešit, že syn (4,5 let) byl fyzicky napadán stejně starým chlapcem. Dostával pěsti do bříška, tek kuk mu podrážel nohy a šlapal po něm. když tochtělříct učitelce, ta mu řekla nežaluj. Zjistili jsme to náhodně, že jeden den začal doma odpoledne hodně plakat a vše nám řekl. Zavolala jsem kamarádce, jejíž syn chodí do stejné třídy a s Robčou se hodně kamarádí. Její syn potvrdil, že Robča byl také dlohodobě tím klukem fackován a štípán a další věci...... Už jsem to vyřešila s učitelkou - zavolala jsem jí, nechtěla tomu věřít, ale na štěstí ho ten kamarád i několikrát bránil a i když agresor všechno popřel ten kamarád potvrdil Robínkovo tvrzení. Takže agresora přesadili, vysvětlili mu, že se to nedělá, promluvili s jeho rodiči a doufala jsem, že bude mít Robča už klid. Napadal i ostataní děti, ale u Robči to takto vygradovalo.
Myslala jsem, že bude klid, ale vypadá o, že ne. Dneska mi Robí vypravovala, že mu ten kluk (on ho bere jako kamaráda) opět fyzicky ubližje, ale trochu jinou formou. Pokaždé, když mu dá pěstí do tvářičky, do bříška nebo mu podrazí nohy tak se mu omluví a ještě mu řekne, že když to poví učitelce, tak se s ním nebude kamrádit. A to je pro syna to nejhorší - má jen pár kamarádů a mezi ně řadí i tohoto a nedokáže pochopit, že kamarádi si neubližují.
Máte některá podobnou zkušenost? Nechce se mi věřit tomu, že se to začíná zase opakovat, je to vůbec možné?
Ježiš holky, mě polejvá studenej pot, když to čtu, malá pořádně do školky teprve začne chodit, ale neumím si představit, jak bych reagovala, kdyby jí tam někdo ubližoval. Držím pěsti, ať se to obrátí!
Taky držím palce, at se to vyřeší. Nauč malého, jak se bránit. VŽDY se obrátit na dospělého. Naučit ho formulace jako: nedělej mi to, mě to bolí, já ti taky nic nedělám. Přestaň, protože ......Ale klíčové je to, obrátit se o pomoc. Aby věděl, že se někde dovolá pomic a nebude v tom sám. Aby se nebál si prosadit své, je to důležité do budoucna, aby se v tom neuzavíral sám a měl nekde pomoc. Aby to uměl říct, hlásit se o svá práva.
Smutné, ale stává se to, dítě se musí naučit bránit si svoje soukromí.
teď jsem četla nějaký článek od psychologů, že prostě musíme naučit dítě se bránit a prát. Když to ten kluk udělá 2x OK, řeknu bolí mě to, svěřím se učitelce. Když to nechápe a udělá to potřetí, musí mu to syn vrátit. Doma se může učit s tatínkem jak se prát. Možná se mnou spousta nebude souhlasit, ale já tohle svoje dítě naučím, protože když mu vrátí 2x takovou ránu, znovu si to nedovolí.
Doslechla jsem se, že i u nás ve školce je šikana kvůli tomu, kdo nosí jaké oblečení, ve školce bych toto vážně nečekala.. Možná bych zvážila i přestup do jiné školky..
U nás ve školce taky důsledně trvají na tom, aby se děti ozvali. Já malému stále doma říkám, aby když mu bude někdo něco dělat, co se mu nelíbí, aby přesně řekl nahlas, co se mu nelíbí, přímo tomu agresorovi.
Proboha to je staršné co tu čtu.Malá má jít teprve do školky-tedy,jestli jí někam vezmou.Velkou šanci nemáme.Každopádně,toto mě straší už dýl,tak se snažím malou naučit se bránit a pořádně se ozvat.Snad to nebude potřebovat.Držím také palečky, ať se to vyřeší a malej je v klidu.
@ajinkafo tudy cesta nevede, co z něj bude? na toho, kdo šikanuje sice narazí - ale obecně - není to běžný jev a nic, co by patřilo do světa dětí. když bude vracet, je to začarovaný kruh. netvrdím, že b ydítě mělo trpět, ale spíš se naučit nedat si to líbít.
@berenika39 nedat si to líbit, ale jak? učitelky většinou nic nevyřeší, neuhlídají to, ty jako rodič, co zmůžeš? To dítě bude šikanovat dál, agresorovi nevysvětlíš, že je to špatné. Když mu dítě řekne au to bolí, bude rád, ví, že mu tím působí bolest. Každá máme na výchovu jiný názor, určitě neříkám, že má být dítě profesionální rváč a každý den cvičit s tatínkem, ale podle mého se musí umět bránit a ohnat se, pokud je mu ubližováno.
Minule před vánoci mi dcerka každé ráno a každý večer plakala že nechce do školky, jinak do školky chodí ráda, tak jsem se jí ptala proč a ona mi taky říkala že jí jedna holčička ubližuje, že jí mlátila po hlvičke a křičela na ní. Tak jsem jí říkala že jí to musí vrátit, že nesmí dovolit aby jí někdo ubližoval a taky na ni zakřičet a hlavně říct učitelke a nám... Tak jsem se na to ptala uč. a ona o ničem nevěděla, že neví o tom že by jí někdo ubližoval, ale kdyby náhodou tak má určite říct a že se jí skusí na to zeptat...Ale tá naše malá je taká, že v školke se neumí pořádne ozvat, je taková utáhnuta, jako kamarádky tam má, hraje si, zapája se do hry, ale je strašně tichá, odpovída uč. jenom když se jí na něco zeptají a to je jenom NE a ANO, nevím jak jí mám naučit , aby se věděla ozvat, doma se jí pusinka nezavře ani na minutu, je ukecaná ,šikovná, venku se taky ke každému ozve a v školke je upně jiná... 😒
Resila jsem se synem to same - nebránil se a jen brecel....psycholozka mi rekla, ze k bránění patri i to, ze pripadnou ránu vrátí. A já s tim souhlasim.Vzdyt my bychom to tak udelaly taky, pokud by na nás někdo " zautocil" a nestály bychom jen tak a nemluvily bychom utocnikovi do duše, ze se nam to nelibi. Utocné dite musi vedet, ze pokud si na nekoho dovoli, ze jednu schytá, jinak si bude dovolovat cim dal vic.Snazim se to synovi vstepovat, prvne taky nechtel, ale i psycholozka se do nej obula, ze si nesmi nechat ublizovat, ani slovne, ani fyzicky.Pokud nekdo nekoho bouchne, musi se mu to vratit zpatky, to je prirozena obrana, ne ze tim ucime naše dite byt agresivni.
Tak nevím, ale agresivita která se vrací podporuje zase jen agresivitu. Jsem učitelka ve školce, setkala jsem se s tím, že mi maminka jednoho chlapečka řekla, že jiný chlapeček tomu jejímu vyhrožoval, že mu má nosit z domu sladkosti, jinak ho zmlátí. Řešili jsme to společně já a rodiče obou dětí, s dětmi jsem si promluvila se všemi ze třídy dohromady při ranní povídání, potom ještě zvlášť s tím chlapcem co tomu druhému vyhrožoval a ustalo to. Vím, že to někdy nepomůže, pak je potřeba to řešit důrazněji, například dítě potrestat ve třídě jinak - zakázat oblíbenou hračku, činnost a samozřejmě to řešit dál s rodiči. Já jsem teda nepodporovala nikdy aby si to vraceli,ale samozřejmě děti věděly, že když jim bude jakkoliv někdo jiný ubližovat, musí mi to říct, protože to rozhodně žalování není. A stalo se mi dokonce i u syna, že jednu dobu ráno víc plakal ve školce a učitelka mi pak sama řekla, že už ví čím to, je, že mu nějaký chlapeček ubližuje - syn se taky neumí bránit ani to neřekl, učitelka to vypozorovala sama. Chlapec dostal nějaký trest a syna nechal na pokoji.
Nedávno byl na serveru Proženy článek o tom, zda se má dítě umět prát. V tomto případě bych vašemu synovi poradila, ať mu dá mezi oči taky a pak bych si to klidně vyříkala s učitelkou, když doteď to řešit nechtěla. Pokud se totiž váš syn nebude tomu agresorovi přiměřeně bránit, bude tím víc pro něj otloukánek a oběť manipualce.
ac to asi neni uplne humanisticky pristup, souhlasim s @merunkova . kdyby nekdo ublizoval memu diteti, tak ho nebudu ucit, at agresorovi vysvetluje, ze ho to boli a ze to nema delat -- teorie je to krasna, ale neverim, ze to muze fungovat v praxi. jak uz psal nekdo vys, dospeli lide taky na agresi nereaguji rozumnym vysvetlovanim, tak nevim, proc bych neco takoveho mela ucit sve dite...
Taky jsem měla dilema jak vyřešit, když mi syn říkal, že ho ve školce spolužák štípe. Zjišťovala jsem, jestli to dělá často a jestli všem a vypadalo to, že si vybral zrovna našeho syna. Takže jsem mu poradila, že až mu bude příště něco takového dělat, ať mu jasně řekne, že ho to bolí a ať přestane. A pokud to udělá znovu, ať mu vrátí to samé, aby pochopil, že to bolí, je to nepříjemné a dělat se to nemá. Plus následoval dodatek, že to může dělat jenom těm zlobivým klukům, kteří si začali a že to nesmí nikomu dělat sám jen tak.
Ono je sice pěkné nechávat řešení této situace na učitelce, ale kolikrát k tomu může dojít někde, kde učitelka nebo jiná autorita není a dítě se bude muset spolehnout samo na sebe a bránit se.
Tak proč mu taky jednu nestřelí? Aby obrana fungovala, musí být silnější, než útok. Je sice hezký, že agrese je špatná a že nikdo jí nechce podporovat v dítěti, ale sebeobrana je nutná, jinak bude člověk neustále jen rohožka.
@rioko Jenze ne vzdy je nejaky dospely po ruce a ne vzdy je to treba ochotny resit, viz ruzne pripady ucitelek ze skolek.To, ze dite vratí ránu ci stipanec neznamena, ze se stane agresivní.Naopak mu stoupne sebevedomi, kdyz uvidi, ze se dokáže ubránit.A to je ten signál, který vysílá utocnikovi - dej si na mě pozor, na mě si dovolovat nebudeš, já se tě nebojím.Naopak dite, ktere po ráně poběží za ucitelkou a ta sprdne utocnika, to mu moc nepomuze, necha ho mozna chvili být, pokud budou pod dozorem, ale bránit se tim nenanuci.A co az pujde do 1 tridy, jak se bude branit tam, v šatně, druzině, na chodbách, po cestě domů.....tam ucitelka není.Je potreba zvedat neprubojnym detem sebevedomi uz ve skolce, pri malých potyčkách, aby se dokázalo bránit pozdější možné šikaně na školách. Z vlastni zkusenosti vím( jsem taky ucitelka mš), ze utocnik je vetsinou trochu "srab" s nízkým sebevedomým, které si právě zvyšuje na neprůbojných dětech.Vyrovnané dítě se zdravým sebevědomým většinou takovou potřebu nemá.A proto je potřeba to sebevědomí v dětech pěstovat už od mala, třeba i tím, že mají svou cenu a nemají si nechat ubližovat a k tomu patří i to, že se takovému dítěti postaví.
Vylozene sikanu jsme neresili ale to ze jine dite malou ve skolce placa, strka, skrabe...parlmlrzt prisla se skrabanci na obliceji...vzdy od jednoho kluka. Vysvetlili jsme ji ze si to nesmi nechat libit ze mu ma hned rict at ji necha a ze kdyz ne ma to rict pi uc. A ze kdyz vidi ze se ji chysta strcit ma se branit a nenechat se. Bude ji 3,5 a uz ji zaciname vysvztlovat i to ze na ni cizi lidi nesmeji jen tak sahat, ze ji nikdo nesmi sahat na pohlavi a ze kdykoliv by ji nekdo delal neco co ji vadi musi nam to rict ze jsme tu pro ni a nedovolime aby ji nekdo jakkoliv ublizoval. Dany kluk ji pak taktobstrcil z prulezky tak ze si sedrela pul obliceje- to jsem nastoupila do skolky s tim ze pokud na ni jeste sahne vyridim si to s nim ja osobne a byl klid. Je to strasne smutny resit toto uz v tomhle veku ale neda se nic delat, budouci agresori a kriminalnici se projevuji uz v utlem veku.
A ucitelka co diteti ktere se na ni obrati o pomoc rekne nezaluj by mela prijit o praci. Na tu bych si posvitila. Od oho tam proboha snad je ne?
Tak holky vše jsem pročetla a vlastně se téměř všechny shodneme na tom, že se musí naučit bránit, bohužel. Učitelky se to snažli už jednou vyřešit neagresivním způsobem, domluvou a rozhovorems rodiči a nic.
Takže Robča v úterý sebral veškerou odvahu a vrátil mu to, díky bohu. Dal mu sice pěstí do oka, řekla mu, už mi to nikdy nedělj, budu ti to vracet ale od té doby to ten kluk nezkusil.
Uvidíme co bude dál, ale doufám, že už bude mít pokoj. I na něm bylo vidět, jak je na sebe pyšný, že to dokázal.
Začali jsme chodit na tejkvondo. Tak snad mu to také trošičku zvedne sebevědomí.
To co jsem tady četla, některé zkušenosti - je to strašné. Nechápu, že se toto může dít už ve školce. Nebyli jsme na to připraveni, ale na druhou stranu možná lepší teď a v takto "mírné" formě něž ve škole a hůře. Teď jsme snad nějak připraveni a i Robča už o tom něco ví...........
Také jsem se toršku informovala co OSPOD - ti mohou také zasáhnout
Kolegyně, která tam pracuje m i říkala, že chlapec nebude úplně psychicky v pořádku a měl by někam chodit, ale to já zatím řešit nebudu
Děkuji moc, které napsali své zkušenosti a názory, pomohlo to.
Já mám opačný problém - dcerka, 5let, má našlápnuto šikanovat. Všimla jsem si toho o prázdninách, má tendenci všem rozkazovat, je hodně silná osobnost - děti s ní chtějí kamarádit, ona si toho je moc dobře vědoma. (Rozhodně to není tím, že by měla nějaké super oblečení, nebo hračky, nebo já nevím co.) Ale má tendenci se někomu posmívat a vím, že s jednou holčičkou jsou velké kamarádky, ale zároveň moje dcera se jí občas posmívá (třeba že má hnusnou barvu kalhot) a ta druhá samozřejmě pláče a mrzí ji to. Dcera se jí sice pak omluví, je to pořád dokola. Mluvíla jsem s ní o tom několikrát, různé poučné příběhy a pohádky jsme si četly, ze zoufalství jsem se jí taky párkrát posmívala, aby věděla, jaké to je....Myslela jsem, že už je to lepší, ale dnes mi říkal tatínek oné holčičky, že se jim to už nelíbí, a že se bojí jít do školky, aby se jí má dcera neposmívala. Uf. Bylo to hrozné to poslouchat.
Zažila jste to některá? Co byste poradily?
@marbenka tohle chování by měly učitelky hlídat, měly by vědět, jak na děti, aby se to nedělo. Já bych si promluvila s učitelkou, ať na to tá pozor.
Pokud by se to stávalo, dle tvého, silnějším, asi bych zašla s malou k dětskému psychologovi, ten by mohl pomoci a poradil by, jak s tím pracovat. Ale ze začátku bych to nehcala na učitelce ve školce, je to pedagog a měla by vědět, jak na dceru a vůbec na celý dětský kolektiv...
No, ono se to neděje jen ve školce (tam chodí jen dva dny) - a tam má učitelku skvělou, vnímavou, dnes s ní o tom chci mluvit. Ale bydlí nedaleko a hrají si spolu skoro každý den. Když jsou u nás, tak to samozřejmě hlídám a zasahuju, ale chodí spolu před dům na hřiště a i když leccos slyším, nemůžu být u všeho. Problém je, že ta holčička je obecně trochu citlivější a má dcera zas naopak trochu "drsnější". A dohromady to nedělá dobrotu. Zároveň se na sebe obě těší, většinu času si hrají pěkně...Pokud se to bude opakovat, mám ji zakázat jít s ní např.ven?
Dcerka nechce do školky,PAC jí spolužák uráží a nechce aby se sní někdo kamarádil proto je sama a každý den měříme teploty a už si i strčila prst do krku aby se poblinkala
Je to hodně nepříjemná věc, já chci dceru přihlásit na kurz sebeobrany, samozřejmě se musí naučit kdy se bránit, pač když učitelky nejsou ochotné pomoct a opakuje se to čtyřikrát a vicekrát tak už by mu to měl vrátit, ve škole se to bude hodit a celkově v celém životě, za prvé bude mít pohyb a zadruhé se naučí bránit profesionálně.
Já šikanou zažila, bohužel jsem musela dochodit 9tou třídu na jiné základní škole a to bylo hodně těžký, kvůli šikané jsem málem propadla z dějepisu, naštěstí mi pomohla učitelka, která taky byla šikanovaná, sice jsem pak slyšela že jsem bonzák, ale bylo to lepší než dostávat rány, kdybych uměla sebeobranu profesionálně, vyřídily by jsme si to mimo školu. Horší je když je jich vic na jednoho, pokud nemáte kamarády, tak je dobré mít alespoň svědka, kdyby se vám něco stalo.
Známí mají momentálně ve školce podobné problémy. Mají 5 letou holčičku a tu ve školce šikanuje podobným způsobem holčička. Zakazuje jí chodit do kroužků, na vystoupení, dělat to, co má ráda, fyzicky jí napadá, holčička od kamarádky se jí bojí, pláče. Momentálně to řeší ve školce.