Šikana?
Ahoj, mám dcerku v první třídě a řešíme teď problém. Už od školky a celou školu řešíme, že dcerce je každé ráno špatně, přijde ze školy a pak řešíme bolest bříška. Dcerka je v poslední době hodně ukňouraná, náladová. Když ji vyzvednu ze školy, je na mě i bráchu neskutečně protivná, vztahovačná. Je ale taky velice často nemocná, takže školku spíše prostonala, než prochodila a ve škole taky hafo zameškaných hodin. Od školky sem tam řeším, že přijde s pláčem, že ji spolužačka vyřazuje z kolektivu. Postará se prostě o to, aby si s ní nikdo nehrál. Bohužel pak sedí sama, smutná a nehraje si. Dnes jsme byli na oslavě její splužačky, před náma to klaplo, ale jak holky odešly nahoru do pokoje, tak po 10 min byla dole s pláčem, že si s ní nechtějí hrát a vyhodili ji. Zjišťovala jsem tedy přes maminky jejich dvou kamarádek a opravdu to bylo tak, že si chtěla s holkama hrát a holka prohlásila, že pokud si s dcerou budou hrát, tak ona se si s nima hrát nebude. Dcerka už je fakt zoufalá, střídají se jí nálady neskutečně a je fakt často smutná. Ve škole ji něco jde, něco ne. Přitom se snaží, baví jí to. Mám už to brát jako šikanu? Jsme na malé vesnici. Maminka i tatínek vypadají v pohodě. Mám řešit první s nimi nebo raději přes školu?
Ségra řešila šikanu u neteřinky. Ona patří mezi nejlepší žáky, je neskutečně hodná a bohužel i my se ségrou si prošli šikanou. Když se séhra dozvěděla o holce, která ji šikanuje ve skole, tak si promluvila s učitelkou. Tak pak udělala sezení ve třídě, ale nejmenovala - to je důležité. Od té doby má "klid". Určitě to řešit co nejdříve, protože ono se to nezdá, ale v dítku to může nechat velké následky. Já, pokud by někdo šikanoval syna, budu hodně rychlá.
no a na té oslavě, jak si to zjišťovala, a zjistila, co bylo pak?
promluvily jste nějak s holkama, nebo jste odešly domů?
Bohužel to nešlo. Holky byly dole a maminka si nepřál, abych šla do pokojíčku za nimi, což jsem respektovala. Takže nebyla možnost si s holkou promluvit
heh? Me neprijde normalni pozvat si nekoho na oslavu, pak ho vyhodit, ze si s nim nechci hrat a korunovat to prohlasenim maminky, ze si nepreje aby se slo za detmi do pokojicku? To je uz od skolky porad ta sama holcicka? Kdyz je ale pristup maminky takovyhle, tak s tim nic neudelas, zvazovala bych pro dceru jinou skolu. Primo sikana to byt jeste nemusi, ale muze to v ni prerust :(
Pripomina mi to mou sestrenici, ktera je ted ve treti tride. Bydli na vesnici, kolektiv stejny uz od skolky, vsichni sli spollu do skoly, vsichni se znaji, takze spolu od mala chodi vsichni ven a ji ma malokdo rad. Problem posiluje presne jedna holcina, co "vede partu" a vsichni ji tak nejak sekunduji, az na sestrenici, ktera nechce. Ona ma ale takovou dost nesnadnou povahu, ze nebude nikoho poslouchat, ale zaroven se muze pocurat, jak neni po jejim, je silene vztahovacka a ma obri smysl pro drama, takze se zas tak moc nedivim, ze to ma s mezivztahy tezke. Z toho jak pises, ze je pak na brachu protivna a vztahovacna my to prijde hrozne podobne, ale radu nemam :( Zatim se to bude u sestrenice resit prestupem na jinou skolu, aby se dostala do uplne noveho kolektivu a mela moznost "zacit znovu" a nepronasledovalo ji pomalu to, ze ve 2 letech na pisku nekoho pokousala.... Sice je to pro rodice logisticky orisek, minimalne 2 roky ji budou muset do skoly vozit, ale co se da delat..
Resila bych to hned, s rodici. Ve skole bych ucitelce jen rekla, ze se toto deje, ze to resite, ale at ti da vedet (nebo primo zakroci), kdyby si vsimla nejake situace, ktera neni ok.
Mám kmotřenku. Hodně mi to připomíná scénku z oslavy jejích tuším šestých narozenin, kde byla prostě skupina podobně starých dětí. Mezi nimi kluk, trošku straší, trochu divoký... Mno, banda dětí hrála nějakou hru typu "kdo obsadí židli po vypnutí hudby" a velmi záhy se hra zvrtla v to, kdo bude pouštět hudbu a vlastně určovat pravidla hry. Jako jedna z nejstarších a navíc oslavenkyně to vyhrála kmotřenka, načeš o chvíli později začala klukovi říkat "ale ty s námi hrát nebudeš" ... Jako dospělí jsme nezasáhli... Za deset minut přišla kmotřenka s brekem, že do ní kluk strčil. Tak jsme jí na to řekla - ale on to udělal proto, že jsi na něj byla ošklivá ty - ty jsi ho vyhazovala od společné hry. Reagovala "ale do holek se nestrká" ... a opravdu enbyla schopná pochopit, že ho vyprovokovala a on se prostě bránil.
PO pravdě ta situace mezi dětmi byla prostě složitá - jí nevyhovoval jeho způsob hry, tak ho vyhodila... ale měla na to právo? On si prostě chtěl hrát s nimi. ... Pro mě bylo tenkrát důležité to probrat s kmotřenkou, protože mi přišlo, že ona je schopná pochopit, že ne vždy je vhodné být "kápo" a že na to někteří mohou reagovat tím, že jí zkusí dokázat, že jsou silnější. Ono když to tomu dítěti nikdo neřekne včas, dítě roste v představě, že má právo na to, aby se mu všichni podřídili. A to je prostě špatně. Takže ano, žeřila bych to s rodiči té holčičky a s tou holčičkou... ale ne v pozici "ubližuješ mojí dceři", ale "tvoje chování je do budoucna nebezpečné, zkus se nad tím zamyslet."
Maminka si to nepřála?co to máte prosím za kamarády,známe?jako a ty si teda dělala co? Seděla s dcerou dole a dal se bavila nebo ses sebrala a šla domů jako respektovat druhé je super věc ale tohle je moc
Tohle je fakt blbá situace. Prošla jsem si jako dítě něčím podobným - s "kamarádkou" jsme byly chvíli nejlepší kamarádky a chvíli zakazovala všem kolem se mnou byť jen promluvit. Párkrát se to řešilo, ona se vždycky omluvila, chvíli byl klid a po pár dnech/týdnech zase problém. Vyvrcholilo to když mě nechtěla pustit domů, držela dveře a když jsem se nedala, sekla po mě klíčem (dodnes mám jizvu). Řešilo se to mezi rodiči i ve škole, protože i tam mi dělala problémy. Tehdy se k tomu všichni dospělí postavili čelem.
Takže já bych to nenechala být. Chápu, že maminka oslavenkyně nechtěla, abys šla za nimi a konfrontovala, ono by to bylo asi dost nepříjemné. Ale takhle se problémy neřeší. Proč ji teda zvali? Určitě bych to zkusila řešit s maminkami všech zúčastněných, zašla bych i do školy, aby učitelka věděla, co se děje. Pokud má dcerka často psychosomatické potíže, tak bych začala hledat i dětského psychologa. A asi bych se jen pro jistotu poohlédla po jiné škole v okolí.
Držím palce, ať to celé nějak zvládnete... 🍀
tyjo... maminka si nepřála abys šla do pokojíčku, to chápu, ale to, že tam nešla ona, už nechápu, stejně tak, že se to prostě v danou chvíli neřešilo, že takto ne
jednoznačný NE
protože takto maminka posvětila jednání své dcerky na úkor tvého dítěte
nediv se jí, že je zoufalá
a šikana to je, po chvíli se navrství, když je "schvalovaná" a tvoje dítě skončí v péči psychologa s vyhlídkou na přestup do jiné školy, ale... kořínky nejistot a strachů už v ní budou napořád.
zašla bych za rodiči, a domluvila se kontinuálně i ve škole
Ještě mě tak napadá - když si to obrátím, že moje dítě by bylo ten malej zmeťour, co někomu přikazuje, s kým se má a nemá bavit - tak já bych to rozhodně chtěla vědět a to co nejdřív! V tomto bych ho totiž rozhodně nenechala pokračovat a určitě bych zakročila. Nějaké chození a nechození do pokoje bych v tu chvíli vůbec neřešila, vytáhla bych si ho ven a důrazně mu to vysvětlila. Nemusí mít rád všechny, ale takové chování je prostě špatně.
Řešit hned syna takhle šikanovali ve družině přišel jednou modřiny na nohou hned jsem řešila a od té doby klid
Toto jsem řešila u dcery nyní v 1.tride v zimě.to samé,že do školy nechce,že ji bolí bříško.nakonec mi s pláčem řekla,že ji holky od sebe vyhánějí,že jedna ostatním řekla,že když s ní budou kamarádit tak ona s nimi nechce nic mít,tak se proti dcerce všechny holčičky obrátili.to bylo proplakanych dní,řešila jsem to s třídní učitelkou,se školním psychologem,kterého mají ve škole (měla jsem strach aby to nevyústilo v záškoláctví).dopadlo to tak,že si nějaký čas hrála jen s klukama a pak holčičky zjistily,že jejich spolužačka je hrozná,vykeca všechny tajemství,kdežto dcerka ne a začali s ní kamarádit,teď s jednou fajn holčičkou chodí po škole na zmrzlinu a hřiště.skolka proběhla bezproblemu,kromě anginy a neštovic nebyla nemocná za skoro 3,5 roku.rikali jsme dcerce,že nemusí mít hromadu kamarádů,ale stačí i jeden,dva, kterým když bude potřebovat může se jim svěřit.v tu dobu jsem si s ní hodně povídala, mazlila se s ní,říkala jsem jí,že jsem tady pro ni a když ji bude něco trápit,že za mnou může kdykoliv přijít a vyřešíme to spolu.
Řešila jsem něco podobného před 2 lety ve školce, když syn přišel domů špinavý jak čuně. Tak mi vyprávěl, jak si hráli s klukama na pejska. Vyzvídala jsem, jak se to hraje a dozvěděla se, že kluk o rok starší plus asi 3 další mu prostě rozkazovali jako pejskovi "sedni, lehni, dej pac, stekej" atd. A samozřejmě si na to vybírali louže, bahno. Bohužel, učitelka to neviděla, takže zasáhnout nemohla. Synovi jsem vysvětlila, že takhle se na pejska nehraje, a až to po něm budou chtít znovu, že jim má říct ne.
Asi za týden přišel opět špinavej, roztrženou bundu. Že prej si hráli na divoký prase a že on byl to prase a ostatní ho honili.
Tentokrát jsem šla za učitelkou. Omluvila se mi, že si sice všimla, že se kluci honí, ale netušila v jakém režimu ta hra probíhá. Řekla jsem jí i o předchozí zkušenosti s pejskem. Slíbila, že dohlédne na to, aby syn nezůstával s těmi kluky sám.
On je takový ten důvěřivý typ, který chce být s každým kamarád.
A teď ve škole bylo několik případů, kdy mu kluci naslibovali, jak s ním půjdou ven (paradoxně ti stejní jako ve školce, máme tu malotridku), když jim zvedne židličky, uklidí za ně kufříky po výtvarce, atp. A samozřejmě pak s ním ven nešli.
To už jsem pak zavolala mamince jednoho z nich (bohužel na další jsem kontakt neměla), že synovi slíbil, že s ním půjde ven. Po krátkém hovoru slíbila, že si o tom s klukem promluví, že tohle se nedělá. Nevím, jestli to skutečně udělala, ale já synovi vysvětlila, že opět je tohle něco, co dělat nemusí, a už vůbec ne za příslib, že když to udělá, půjdou s ním ven, nebo cokoliv jiného.
Doufám, že příští rok už bude zase o něco lepší. "Tyrani" budou snad v druhé třídě, někteří i odejdou na jinou školu a nebudou mít na něj takový vliv.
Určitě to je třeba řešit s učitelkou... S nejstarší dcerou řeším šikanu průběžně od října první třídy 🙁 já se nedam, jsem ostrá, klidně si doslapnu i na děti... Učitelky mi většinou hodně pomůžou a staví se k tomu celem... Musí se to řešit... Samo to nezmizí...
Řešila jsem problém ve družině, starší žákyně, nejdříve s dcerou kamarádila a pak jí zavírala na wc, hodila holinky ve škole do plastů, zahodila mikinu a další věci.....Ta holčička byla strašně rozmazlená, řešila jsem v družině i s maminkou a vychovatelkou, nepomohlo....tak jsem promluvila do duše holčičce, slušně a vklidu a pak týden chyběla a byl klid.....
Já bych to zkusila vzít ještě trochu z jiné roviny. Jak se chová dcera? Nemusi být vždy po jejím? Jakmile není, začne být na ostatní protivná a oni se brání? Nemůže ty "psychosomatické" bolesti břicha používat jako manipulaci s tebou aby bylo vše podle ní? Trochu to tak na mě působí...každé dítě chce být středem pozornosti, ale na nás je ho naučit se chovat ve společnosti lidí. Ve škole taky má určitě dalších 20 spolužáků, chová se k nim pěkně? Proč nutně musí být s těmito dvěma holkama, když si evidentně nesedí? To na oslavě nikdo jiný nebyl? To nijak nereagovali jejich rodiče, když tvoji dceru vyhodily za dveře? Celé je to nějaké zabarvené ve smyslu "ona je chudinka", ale podle mě ji do té role tlačíš ty. Jednak na jedné žabomyší válce nestojí šikana a druhak vůbec nevíme, jak se chová tvá dcera ve společnosti a co děláte pro to, aby s někým měla přátelské vztahy. Jenom jsme se dozvěděly, jak jsou na ní všichni zlí. 🤷♀️Přátelíte se třeba s někým i mimo školu? Dělali jste oslavu vy? Jestli je skutečně v roli oběti, proč jí nepomoct navázat ty vztahy jinde? Vždyť to není jediná příležitost, ty dvě holky.
@prejeta_zaba tazatelka nepíše nic o dvou holcickach,psala,že zjišťovala u dvou maminek.krom toho pokud dcerku vyřazuje celý kolektiv třídy a ona je sama,tak to o něčem svědčí.a já tazatelku naprosto chápu,není jednoduché mít dítě,když s ním nechce kamarádit nikdo ze třídy.nemusi s ní kamarádit všichni,ale pokud jedná osoba říká,že s ní ostatní nemají kamarádit tak to o něčem svědčí,ne?to není chyba tazatelky dcerky,ale té která to iniciuje
Docela koukám, že jsi to neřešila hned na místě, mě by to nedalo a jak by mi došel kluk s brekem, že ho někdo vyhodil, tak ho nejdřív uklidním a vymyslím mu nějakou zábavu a vzápětí jdu hledat rodiče toho manipulátora. Normálně bych za nimi zašla, chvilku se zkusila bavit a pak zavedla téma na děti - něco ve smyslu, že jsem si všimla a že chápu, že si vaše děti nemusely sednout, ale že je ti líto, že jejich dcera navádí ostatní, aby tvoji holku ignorovaly a požádala bych je, jestli by jí nemohli zkusit vysvětlit, že to není správné a je to za hranou. Resp. pokud se ony dvě nemusí, fajn, to je v pohodě. Ale ať ostatní nechá být. No a jako další bych se asi pokusila vymyslet, jak to udělat, aby měla dcera kamarádky a netrápila se nějakou nánou. Pozvat některou a její rodiče na nějaký hrací odpoledne k vám/někam na hřiště, kde na sebe budou mít čas? Např. A dělat to častěji, ať má fakt aspoň jednu - dvě dobré kamarádky a necítí se tak sama.