Mé dítě starší od listopadu chodí do školky a stále se zasekáváme už u dveří bytu a ve škole ještě horší, nevím jak na ní at zkusím cokoliv tak bez úspěchu.... Ve školce se jí jinak moc líbí akorát se nezapojuje moc mezi děti je samotářská spíše... Nemáte nějaké osvětšené rady... Jsem už bezradná. Jsou jí 4 roky odklad dávat nechci, přecházet do jiné školky odkládám.... Bojím se i že jí to nepřejde...
Pokud se jí ve školce líbí a dělá truc jen doma, tak radím vydržet 😉 Chce to důslednost, jinak byste ji naučili, že vždycky, kdy se "sekne", tak vy ustoupíte.
Rady bohužel nemám, ale syn chodí od září a do teď tam jako jediný pláče. Ráno, hned co se probudí, začne vytlačovat kašel a vymýšlet si, že mu není dobře. Probrečí celou cestu, v šatně a ještě i ve třídě asi 5min. Ani už snad nedoufám ve změnu. ☹ Držím palce, ať si holčička zvykne a vám přeju pevné nervy. 🙂
podobně to měla Apolenka, ranní řvaní v šatně (někdy natahovala už doma) jí vydrželo rok a půl. Hrála si častěji sama, s legem, nebo výtvarné věci, ne úplně snadno navazuje kontakty. Jediné, co pomáhalo - nepitvat se v tom, do školky se chodí (začínala už v neděli), rychle ráno předat, pusu, těším se, ahoj.
U nás to trvalo naštěstí jen dva měsíce, ale bylo mi z toho taky na nic, bylo mi jí hrozně líto. A dokáže vysvětlit, proč tam nechce jít? Jinak u nás taky pomohlo nepitvat se v tom, prostě se chodit musí a skamarádila jsem se s jinou maminkou ze sídliště a začali jsme se stýkat i mimo školku a holčičky jsou teď ve školce pořád spolu a těší se na sebe.
Tak to se budu taky těšit na rady... My máme to samé... Dceři je 4,5 let a najednou se "kousla" a řve každé ráno, že nechce do školky a začne už v posteli a klidně i hodinu, takže pak zmeškáme nástup a už mi ji nevezmou a ona je spokojená... Vysvětluji, domlouvám, vymýšlím tresty... Nic nepomáhá. Já ji oblékám a ona se zase vysvléká... A když jsem úspěšná a dostanu ji na autobus, tak se mi 4 x vrátí k zastávce, abychom to nestihly... Jednou se mi ji podařilo dostat do školky, ale křičela tam a učitelka byla naštvaná na mě, že děsí děti... Nikdo si ji ode mě nepřevzal, tak to situaci nepomohlo... Teď už pro jistotu řve doma na celý barák... A když nestihneme školku, tak je spokojená. Pomáhá mi, poslouchá, hraje si...taky už nevíme, co s tím dělat.. Ve školce nám neporadí. Dle nich jsem neschopná matka, která si s ní neumí poradit.
U nás to trvalo skoro dva roky ☹...ale malý bol skoro stále chorý, takže sa mu ťažko potom naväzovali kontakty...začali sme dávať vždy keď prišiel zo škôlky a ráno neplakal 5 Kč s tým že som mu vysvetlila že na konci týždňa si za to môže kúpiť kinderko...on si ich ale šetril a na konci roka si vybral niečo v hračkárstve 🙂...nehovorím že prestal úplne plakať, ale aspoň trošku sa to zlepšilo 😉