Proč mám pocit, že mě nemá moje dítě rádo?

Ahoj maminky, už jsem úplně vyšťavená zajímalo by mě proč se moje dcera ke mně chová tak jak se chová. Před 14 dny oslavovat čtvrté narozeniny a přijde mi jak kdyby celý svět byl otočený vzhůru nohama. Jenom ráno vstane je nějaký problém. Problém je v tom že sama neudělal vůbec nic, jenomže bohužel ani nespolupracuje a já furt jenom jsem nucená jít k ničemu tlačit. Nemyslím to nějak zle ale prostě 50x řeknu oblékni se, 50x řeknu vezmi si kartáček budeme si umýt zoubky, furt na něco musím upozorňovat bohužel ale ani nespolupracuje tečka A já jí ráda pomůžu umýt zuby ale když mi neotevře ani pusu je to pak těžký. Když vezmu oblečení že jí obléknu začne běhat po bytě jak pomatená A nemůžu jí pomalu chytit do toho začne řvát že to udělá tatínek. Vezmu kartáč na vlasy a opět začne řvát že to udělá tatínek. Tatínek koupe tatínek uspává tatínek já tohle tatínek dělá tamto. S tímhle bych asi problém neměla. Ale vadí mi to že se ke mně furt chová tak jak kdybych byla nikdy nepotřeboval aby ke mně furt chodila a říkala že mě má ráda ale aby občas jako měla pocit že jsem máma.
Jde o to že když je ve školce tak já se na ní celý den těším, a pak pro ní přijdu a už v šatně se ke mně chová tak zvláštně. První věc je že mi řekne že chce babičku a ne mě. Když jí řeknu že babička v práci. Tak začne couvat a řekne že chce paní učitelku. Neskutečně mi bojkotuje oblékání hází na mě věci že chce pomoct. Vůbec není ochotná mi je podat do ruky. Pak odcházíme ze školky s takovou zvláštní náladou že mám strach není pomalou promluvit. Přijde mě taková furt smutná naštvaná. Zbytek dne se většinou pak nějak dá. Včera byla na zumbě přišli jsme tam a ani se neotočila a letěla za paní lektorkou. Já jsem si během té hodiny oběhla své a když jsem se vrátila paní doktorka mi říkala že dcera poslední dvě písničky pro brečela že chce za mnou. Když je u babičky tak mi babička taky píše že po mně smutní. Já to prostě nechápu proč se ke mně chová tak ale když spolu nejsme tak potom po mně smutní. Dneska v noci k nám přišla spát všechno ok ráno jsem potřebovala čůrat Tak jsem vstala dřív. Za 10 minut přivítla že jsem jí tam nechala byla uražená a odešla k sobě do pokoje kde poplakávala. Když jsem za ní šla a ptala jsem se co se děje tak jsem z ní akorát vytáhla že jsem jí tam nechala. Opět byla naštvaná nepříjemná vůbec nereagovala. Takže opět jsme se probudili do dne kdy je všechno špatně. Do školky odešla s úsměvem většinou po té snídani se to vždycky zase zklidní. Nejhorší na tom je že takové to každý den a já pak nechápu co se to děje. Proč je furt tak naštvaná? proč je furt tak náladová? Proč je furt tak ubrečená? Nejhorší na tom je že jsem se dostala do takového bodu že mi je všechno neskutečně líto a je mi do breku. Včera zrovna v té šatně když jsem tam s ní bojovala proč na mě hází to oblečení a tak se tam vystřídaly tři maminky a bylo mi neskutečně líto, že moje dítě se ke mě nechová tak jako jejich k nim.
Další věc je, že neumí vůbec hezky o nic říct nebo aspoň nějak normálně abych neměla pocit že mě má úplně u prdele. Pořád na mě tak afektovaně a nepříjemně řve mamííí. Mamiiii. Mamííí. Furt. Pořád opakuji že by to mohlo říct aspoň normálně a ne na mě řvátek na psa.
A já si pak říkám bude to někdy normální? Uklidní se to někdy? Nikdy jsem se k ní nechala tak aby se ona ke mně chová takhle. Nejedu úplně respektující výchovu, ale nemyslím si že bych byla zase ta nejhorší matka, že bych jí denně mlátila že bych na ní denně řvala že bych furt dělala něco pro to aby se takhle chovala. Pořád se s ní snažím mluvit pořád jí snažím říkat co a jak ale stejně je to všechno furt špatně.
Včera jsem byla u dětské doktorky a ptala jsem se na to ptala jsem se jestli by byla možnost poznat na nějaké vyšetření třeba ADHD nebo nějaký psychologický věci. Paní doktorka mi akorát řekla že bych měla být důraznější držet si své hranice. Jenomže to já dělám. A to je právě to co mě furt dostává do těch problémů. Mám nastavené Hranice přes které nejede vlak. Když něco řeknu tak to prostě udělám. Ale i za tu dobu co prostě nějakým stylem takhle jedeme je to furt stejný žádný zlepšení nevidím.