Pláč ve školce. Jak to zvládáte?
Ahoj tety,
Jak zvládáte takové ty situace kdy dáváte dítě do školky a neobejde se to bez pláče?
Syn (3r) dneska šel do "letní" školky, kde je dneska první den, co své kmenové školky, taky byli takové dny, ale postupem času to bylo lepší, on si špatně zvyká, ale když je ve školce 14 dní v kuse, tak tam pak šel s úsměvem, párkrát ani nechtěl domů.
Ale dneska už začal natahovat jen tu novou školku viděl, a pak viděl novou paní učitelku a to byl rachot. Čekala jsem asi 5 minut na paní ředitelku ohledně podpisu, a celou dobu plakal, a jak jsem šla kolem jeho třídy a slyšela ho jak bobek pláče tak se mi rozklepaly kolena, v krku knedlík, a nemohla jsem udělat krok. Teď doma sedím a je mi šílené špatně. Mám si ho vyzvednout za 2 hodiny a je te to čím dál tím horší.
Taky to samozřejmě nenesu dobře, to asi nikdo. Ale fakt pomáhá, když si člověk uvědomí, že to dítě musí (práce rodičů, případně zachování zdravého rozumu) nebo potřebuje (socializace, rozvoj dítěte). A pak taky, je rozdíl mezí pláčem z takového toho loučení nebo zvykání si a toho, že je tam dítě vyloženě nešťastné. To si myslím, že paní učitelky poznají, ten rozdíl, upozorní a dál se to řeší. Já si uvědomila, že dítě vidím jen v těch náročných situacích, ráno mě nerado opouští odpoledne už mě vleče za ruku pryč. Ale mezitím se normálně zapojuje, řádí (někdy až moc). Ony se ty děti často chovají jinak s námi a jinak bez nás.
@j.a.n.i protože nepracují každý den.
@biciklissie děkuji ☺️
TAk pokud neni jina moznost,tak se asi nic jineho delat neda....A pokud jde do noveho prostredi,tak je prirozena rakce,ze place.Nektere deti to maji tak jine tak.NAs syn plakal pri nastupu do skolky asi 2 mesice,pak prestal,Pres prazdniny ho nedavam a je mi jasne,ze az nastoupi opet do skolky ale bude mit jinou tridu i ucitelky,bude vejskat zase...
Uvidíš, jak se bude tvářit při vyzvedávání. Nebo už ho máš doma?
@mourovatakocka už je doma
Koukala jsem přes okénko, a spokojeně jedl.
A paní učitelka říkala že to bylo dobré, že chvíli teda ještě plakal a pak to bylo fajn.
Tak snad budou dobré i další dny.
To jsem ráda, další dny budou určitě v pořádku, byl prostě jen vyjukaný z nového prostředí. Já kdysi takhle čekala při hodinové adaptaci u jeslí a toho pláče tam bylo, masakr. Vždycky jsem si říkala, co bych dělala, kdyby to bylo moje dítě 😔
My sme mali podobný problém jednoducho tam išiel vysvetlila som ja idem do prace on do skolky a po pár dňoch bolo to už bez problémov.
A ty nejsi rozhozená, když máš jet sama třeba do úplně neznámého města, do nové práce, někam do společnosti mezi cizí lidi apod? Já teda jo!
A to dítě to prostě neumí regulovat, projevuje to pláčem. Navíc musí cítit celkem bezmoc, že tu situaci jinak než tím pláčem vlastně nemůže ovlivnit.
Takže bych to brala jak to je a pokud nemáte jinou možnost než ho tam dávat, tak se prostě obrnit než si zvykne, případně mu s tím co nejvíc zkusit pomoct (fotka/plyšák s sebou?)
Syn plakal každé ráno 2 a půl roku. Prošla jsem za tu dobu snad vším. Smutkem jsem začínala, pak se pomalu začala dostavovat beznaděj, pak jsem byla naštvaná na sebe, na něj, že nemůže jít v klidu jako ostatní děti a nakonec přišla rezignace. Posledního půl roku pak chodil s úsměvem od ucha k uchu a odpoledne nechtěl domů 😁
Ze začátku jsem byla v práci jak na trní, ale zjistila jsem, že ráno udělá sice scénu jak kráva, ale pak je v pohodě, hraje si, jí a je o něj dobře postaráno. Tak nějak jsem se s tím musela i smířit, protože nic jiného se dělat nedalo a já do práce musela.
Ale vím, že syn to tak má. Nový kolektiv, nové prostředí a jak je nesvůj a nervózní, tak to vyjádří pláčem a nechce se mě pustit, protože má ve mě oporu. V září půjde do první třídy a já už teď počítám s tím, že nějaké slzy budou ráno zase probíhat.
Ber to tedy tak, že jsi svému synovi skvělou oporou a on ví, že se na tebe může spolehnout. Pro tebe to je vlastně od syna pochvala, i když bys byla určitě radši, kdyby si takové "pochvaly" nechal od cesty. Některé děti to tak mají.
No a proč ho tam dáváš, když jsi doma?