Pětiletá nechce usínat sama

@panickatlamicka to jsem ráda, že to od někoho slyším, protože to plánuji uplně stejně, doufám, že si na to nové mimi zvykne a nebude potřebovat absolutní klid na usnutí, starší dcera vyžaduje moji přítomnost u usínání, takže budeme muset být spolu všichni tři 🙂

@skrzi Proč má manžel jiný názor? Má chuť dítě už "cepovat"? Já myslím že v tomhle věku má dítě nárok na to, usínat s rodičem, proboha. Vždyť je maličká. Ten rok nebo dva, co jí dáš při usnínání může mít vliv na celý její život! Mě naši taky takhle cepovali,pamatuju si na dlouhý večery, kdy jsem ležela sama v postýlce a bála se, ale nesměla jsem jít za našima ani si rozsvítit - a do dneška mám z večera depresi, že se "bude muset jít spát", a noc vždy přetrpím.

@skrzi Mimochodem, když slyším termín "nechat vyřvat", tak se mi tak nějak otvírá kudla v kapse. Dítě má za každých okolností cítit lásku, podporu a bezpečí ze strany rodičů. Ne že rodiče dítě nechají zoufale plakat, dokud samo neusne. Ještě dodám - já ty pocity - zoufalství a opuštěnost - mám do dneška spojené s usínáním, a to je mi 40 let 😢 Spánek pro mě není radost, za svobodna jsem kolikrát radši něco dělala třeba do čtyř pěti do rána, než jsem opravdu padla únavou. Teď se spát přinutím jít dřív, ale jen proto že mám dítě a vím že musím další den fungovat.

Ja uspavam jeste jedenactiletou 😉 Proste si spolu lehneme, povidame, pak zhasneme, drbu zadicka a po 15min odchazim... a neprijde mi na tom nic spatne, proste mame svuj ritual. Samozrejme usne uz i beze me, ale proc ji o to ochuzovat? Davam to i ted s novorozencem...
Petileta je jeste hodne malinka, chce maminku a mela by ji mit...

Náš pětiletý nikdy nebyl mazlivé miminko. Byl zvědavý, chtěl nosit, aby všechno viděl, ale mazlit se nechtěl, to řval. Jako batole taky nic moc, musela jsem si hlazení a mazlení nenápadně užít, když si hrál a nevšimul si toho. Ale kolem těch čtyř, pěti let se to zlomilo - nenápadně, občas chtěl sám pomazlit, pohladit. A nejvíc právě před spaním. Dnes to bez pořádného objímání a pusinkování před spaním nejde - přijde mi, jako by v tomhle věku byl obzvlášť zranitelný, protože si už rozumově uvědomuje, co je to mít rád, patřit k někomu. A k tomu večer jede fantazie naplno - noční světýlko prostě musí být. "Velký" už je a usnout sám umí, ale bez večerního mazelní by byl prostě smutný a bez světýlka vystrašený.
Dceři bych společný čas před spaním klidně dopřála. Pokud ten čas potřebuješ zkrátit, tak se domluv s dcerou, jak to udělat - co by si přála zachovat a v čem by ti chtěla pomoct, abys měla víc času pro sebe. A co je za tím, že tě chce mít u sebe - jestli se jen bojí, tak by to mohlo vyřešit světýlko, otevřené dveře, kouzlo na dobré spaní...

Malá už kdysi spokojene usínala sama (po pohádce). Pak prožívala složitější období ve školce a tak jsem zase začla zůstávat dokud neusne. Už to tak děláme víc než půl roku. Měla jsem zkusit než se narodilo mimi, jestli by zas zvládla sama.
S miminkem u prsa to šlo první tři týdny. Teď už hodně prdí a tak zrovna večer se dost kroutí a prsa pouští.. při tom bych já pohádku a malá usnutí nezvládla.
Guinea - vyřvat zásadně nenechávám. Děti mám jako mimi hodně nošené a když je jim zle, jsem s nimi.
A proč ji chce manžel naučit samotnou? Myslí si, že je to rozmazlenost, že už by měla spát sama ve svém pokojíčku. Ale dřív mu to nevadilo, když ho to nijak neomezovalo. Teď se musí věnovat miminku (když jsem já s malou) nebo jít za malou nahoru, když mimi dostane v průběhu uspávání dcerky hlad.
Jsem chtěla znát víc názoru.. jestli dcerku opravdu nerozmazluju, jak tvrdí manžel.

@skrzi nerozmazlujes. 😉 Je dobre ze to resis a je dobre ze jsi s ni když té potřebuje a i navíc když má mladšího sourozence....
Časem si to sedne neboj nic do 15ti s tebou/vámi spát nebude 😉
Manžel chce mít nejspis klid....

@skrzi
A jinak když mate mimi jen par týdnu tak to bych vůbec nehrotila....ona si zažije ze jsi stále i tak s ni a přejde to....nechala bych ji...a vyhověla ji. A ty se rod tím co jako máma citis - od toho jsme matky 😉

svoji láskou holčičku nerozmazlíš, je mi smutno z reakce manžela. Naše malá tatínka miluje.

mam syna 5,dceru 3 a ted dvoumesicni miminko-uspavam vsechny naraz a jde to 🙂)) v osm zalehnem-prectem pohadku, zhasnem a usnem 🙂))

My taky "usínáme" děti (6 a 3,5). Jsem teď po třetí těhotná a jsem kolikrát ráda, že před devátou k nim zalehnu. Někdy se nasáčkují na letiště oni, všichni 3 usneme a manžel je pak přenáší do jejich pokoje, aby si uvolnil letiště 😀

někdy mi to nevychází a potřebuji něco dodělat, takže slíbim, že přijdu, až to dodělám... (uklid, prádlo apod). Někdy se ani nedočkají a spí. Tím že jsou dva, tak se necítí sami a mají malou rozsvícenou lampičku a otevřené dveře. Ten poměr je tak 1-2x týdně docházím později, jinak uspáváme já nebo manžel (oba vstáváme mezi pátou a půl šestou, takže i on se rád natáhne).
Myslím, že je to tak akorát, že je v "přídělu" tulení a lásky nešidíme, ale i se učí usnout sami.

Užíváme si to, dokud jsou malý a chtějí nás. Až vyrostou, tak nám to bude spíš chybět 🙂
Společným spaním se děti nerozmazlí, myslím, že sami nás ještě odeženou až budou chtít.

@drzticka81 a tvé mimi nemá dny, kdy večer pláče? Třeba je přetažene nebo ho boli šprajclej prdik? To se děti vzájemně při usínání neruší?

@skrzi nekdy plakala, ale to uz byla pretazena, to jsem s ni chodila po pokoji-deti lezely a ja jim rikala, ze maji mit zavrene oci......ted uz to mam vychytane-v osm jdeme lezet-malou si dam brichem na sve bricho, ona ma v puse prso a uklidnuje se-syn lezi v suplu dole, dcera vedle me-cteme knihu-zhasnem a lezim u dcery dokud neusne, pak se presunu na svou postel v pokoji, synovi uz staci, kdyz jsem v pokoji, nepotrebuje, abych lezela u nej, i dyz by asi rad taky jeste 🙂))) kdyz byla dcera mala-tak jsem uspavala stejne, syn z jedne strany, dcera u prsu-usli jsme vsichni spolu......

Uspáváme 6 a 9 leté kluky. Pohádka, pomazlení.. A přiznám se, že více uspává taťka, když je doma. Těší se na to.. Rozhodně to není rozmazlování. Vidím spokojenost našich dětí a to je pro mě to nejdůležitější.

Moc vám všem děkuji za rady a názory. ❤

@skrzi U dcery jsem problém s usínáním/buzením v noci vyřešila asi na 4,5 letech, kdy asi dva týdny jsem ji dávala spát samotnou a bez pohádek (na což byla zvyklá), sice brečela, ale po 14 dnech si zvykla a do teď spí celou noc a usíná během 5 minut, co si lehne. Letos jí bude 10 let a žádné následky z toho fakt nemá, naopak se naučila bez problému usnout.
U přítele syna si zatím nevím rady, je mu 7, mají pokojíček dohromady s mojí dcerou a když je u nás nemůže usnout, dcera usne hned a mě přijde, že on na to čeká, a jakmile ona usne, už je u nás, že nemůže spát. S mámou žijí v jednom pokoji u prarodičů, takže je zvyklý spát s ní a nevím, jak ho "donutit", aby normálně spal. Kolikrát je to už i pro nás psychicky vyčerpávající, když je u nás třeba 4 noci a každou noc minimálně dvě hodiny chodí (pít, čůrat, brečí) a pak jde buď k nám, s naším souhlasem, nebo si počká, až usneme, přijde s polštářem a lehne si k nám do pokoje na zem, tak abychom o něm nevěděli....prostě na palici.

Bez TV pohádek, radši upřesním.

@jajinka007 teď jsi mě trošku vyděsila. Já malou uspávám dál, ale když neusne brzo po pohádce, odcházím (se umýt, pověsit prádlo atp.) s příslibem, že se na ní pak ještě přijdu podívat. Někdy mezitím usne, jindy čeká.

Naseho syna taky uspavame....vetsinou manžel.Pak spi v pokojíčku a kolem 3-4:00 pribehne k nam.To uz mam v posteli i dceru(11 měsíců) 😁😁😁Manzel to vzdal a odstěhoval se na gauc 😂 Věčně spat u nas nebudou 😉

@zmrzlinka jo a synovi je 5 😉

Naše malá bude mít v prosinci taky 5 a sama usíná asi měsíc. Po přečtení pohádky pustíme pohádku na CD a slíbím, že za chvilku příjdu. To už většinou spí a když ne, dám znovu pusu a slíbím, že přijdu zase za chvíli. Občas chce mít i otevřené dveře, aby nás slyšela. Naštěstí máme byt. Z dětství si pamatuju, že i mnohem starší ( klidně kolem 10 let) jsem se bála usínat sama v patře, když naši byli dole.. A stíháme uspávat i mladší dvouletou v ložnici.. Manžel by měl možná radši přečíst pohádku a chvilku s malou pobýt než ju nechávat vyřvat..

@skrzi A pak spí celou noc? pokud usne sama v pohodě, tak to bude určitě v pohodě. Moje dcera usínala, když jsem si k ní lehla, ale v noci se vzbudila a brečela, dokud jsem nepřišla, nebo přišla ona si lehnout ke mě...já se tak snad poprvé vyspala celou noc, až teprve, když jsem jí "naučila", aby usínala bez televize a sama.

Jo. Potom spí celou noc. 🙂

Tak mě zase přijde že někdo na to možná ani nemá aby spal sám, můj syn spal v pokoji sám ale jen s uspáváním, i když raději usínal s námi a pak ho manžel přenesl. Když mu bylo 5 našel si manžel milenku a spal doma málokdy. Syn se nastěhoval ke mě do postele a už tam zůstal. I pro mě to bylo v tu dobu fajn. Pak mu bylo 10 a začala jsem žít se současným manželem a první rok spal v posteli s námi. Postel ale máme užší (140) a dost jsme se vzájemně kopali a budili. Tak jsme synovi koupili psa a spí se psem. Jen když je pes jinde (třeba teď jsme ho nechali chvíli u tchýně) tak jde kluk spát zase k nám. I když mu je už tento týden 12 a ani to není jeho biologický otec. A když jsme u tchýně tak tam zase spí s ní a jejím manželem v posteli 🙂 Prostě nerad spí sám, raději s lidmi které mám rád a se kterými je mu příjemně. Myslím že mu to nelze zazlívat a nemá cenu ho "učit " spát samotného.

A kdo by chtěl usínat sám? Já si pamatuju, že mamka se mnou vždycky večer seděla na posteli a četla mi pohádky a když jsem neusnula u nich, tak mi bylo líto, že už odchází. Chtěla jsem vždycky, aby tam byla se mnou. Dcerka má 3 roky a jsem s ní v pokoji, dokud neusne. Povídáme si, zpíváme si a pak se jí pěkně usíná. Já si to užívám a netěším se na období, až už mě tam nebude potřebovat.. A to usíná v deset a já se pak ještě připravuji na další den do práce, uklízím a tak.. Chce to si srovnat priority. Dcera je pro mě na prvním místě.