Nesamostatné dítě. Jak to funguje u Vás?

Je to i povahou. Já jsem staršího mohla vést, k čemu jsem chtěla, a stejně to u nás vypadalo podobně jak u vás. Naproti tomu, mladší si už od úplného mimina vystačil sám a to mu vydrželo doteď. Doteď si někam zaleze a kutí, starší doteď potřebuje interakci, odezvu, posluchače (je mu 6, mladšímu 3,5). Hodně pomohlo, jak odrůstal a zlepšoval si dovednosti, tak začal lepit vystřihovánky a všelicos vyrábět a u toho vydrží sám a dlouho. A podle mě, jakmile se naučí číst, nebudu o něm vědět. Protože knížky miluje. Už teď ho nemůžu odtrhnout od Čtyřlístků. Tam, jak to zná zpaměti že společného čtení, tak si to pak "čte" i sám... Klasické hraní ho nebaví.
Radu nemám, z mojí zkušenosti pomůže, až dospěje ke složitějším činnostem. Třeba je taky typ, co holt potřebuje společnost jako náš starší.

@miki19 dcera si dlouho nedokázala hrát sama, možná až tak od tří let je schopná si zalézt s panenkami a domečkem a třeba půl hodiny o ní nevím. Se ségrou rok a půl si hrají, to jo, ale sama od sebe, že by si malovala, stavěla to vůbec, spíš tady lítají a blbnou. Na malování, prohlížení knížek, stavení atd. taky pořád potřebuje asistenta,
alespoň se musím dívat, ale zlepšuje se to, pomalu ale jistě. Ta mladší je daleko samostatnejsi, daleko víc se se od malička sama zabaví. Částečně je to povahou a určitě i tím, že je druhá a ta pozornost se prostě musela nějak rozdělit. Jako není to nic neobvyklého, ona se to naučí. Holt zkus někdy nepodlehnout i za cenu toho, že se bude zlobit, nech ji, ať se nudí, protože díky tomu si třeba nějakou hru najde, jen to chce moře trpělivosti❤️..

Měla jsem to samé. Snažila jsem se, aby si hrál sám, ale nefungovalo to. Zlepšilo se to až s nástupem do školky. Ale zábavu si musí najít sám [což je někdy dlouhý proces]. Jakmile mu něco radím a zkouším to s ním rozjet [kreslení, stavení, apod.] tak to just dělat nebude.
Náš kluk je velmi podobný tvé holčičce. Venku je šťastný a doma by také nejraději koukal na TV, které mu hodně omezujeme.
Holt asi některé děti jsou takové a nepomůže nic. Moc jsem ti nepomohla, viď 🙃

Syn to taky neuměl, sice bydlíme v domě, ale doma si nechtěl a i teď se mu moc nechce hrát si samotnému... Já jsem ho zapojovala do práce, prostě musím vařit OK, přitáhni si židli a pomáhej, např. Dones brambory, podej misku... a uklízení to stejné. A on velmi rychle pochopil, že je to práce 😄😄 a že to není bůhvíjak zábavné, tak mi během 10 minut utekl do pokoje, kde byl třeba půl hodiny... A když zas otravoval,tak jsem mu nabídla nějakou činnost, plastelínu, barvičky, omalovánky a zas byl deset minut klid.. A ono asi budeš muset chvíli být důslednější, prostě se obrnit a nenechat se zlomit. Chápu, že kolem ní nechceš pořád lítat, já si s ním hraju vždycky odpoledne a potom manžel večer. S tou TV bych nastavila pravidla a pevná, třeba 30 minut po snídani a 30 odpoledne a hotovo, nebo jednu celou pohádku na DVD. Náš bude mít 5, tak se dívá teď trochu víc, hlavně kvůli koronaviru a taky špatného počasí...

Ja myslim ze je to uplne normalni. Meli jsme to stejne a vsechny moje kamaradky. Dcery 7 a 5 si az ted hraji samy, protoze uz maji vetsi fantazii, dokazou si vytvaret pribehy apod. Muj osobni nazor je, ze je to takova dan za to, ze se tem detem venujes. Moje svagrova na deti tezce se*e a ty jsou od malicka zvykle vystacit si samy a cely den o nich nevis. Radu nemam, ja abych mohla doma neco udelat tak jsem to resila bohuzel tabletem.

@pratensis Jako bys popisovala moje kluky 😄 Jen tedy u nás je starší ten, co má svoje projekty a hodiny si vydrží hrát nebo tvořit sám. Ještě neuměl ani chodit a ráno si vylezl z postýlky, dolezl si pro hračky a hodinu jsem o něm nevěděla. No a mladší si ještě v 5 letech neumí hrát sám. Nejradši by na mně celý den visel a mazlil se. Nebo chce, abych mu četla.

@miki19 Dcera nějak nedostala na výběr, prostě jako pětiměsíční, možná dřív, šla na zem na deku a nazdar, zabav se. Když jsem v kuchyni, ma stoličku a občas takhle vaříme spolu. Neexistuje nějaká dohoda, teď si budeš chvíli hrát sama a potom budeme spolu stavět/půjdeme ven apod.? Co nějaká dětská skupinka nebo školka? Aspoň na dopoledne? Časem to určitě přejde 🍀

@jaja01k Vidíš, a já si pořád kladu otázku, jestli si třeba jen nenamlouvám, že pořadí kluků nehraje roli. Protože se nabízí, že mladší je samostatnější prostě proto, že mě nikdy neměl jen pro sebe, že se musel dělit s bráchou. To sice jo, ale já bych řekla, že on o to nikdy extra nestál. Myšleno při hře, tam si fakt vystačil odjakživa a sám od sebe. A staršího bráchu taky začal zajímat, až když už nebyl úplně mimino, takže do té doby si opravdu vystačil bez protestů sám. Tvůj příspěvek, kdy "nesamostatnější" je ten mladší, mě jen utvrzuje v tom, že velkou roli hraje povaha. On náš starší si třeba ani nikdy nešel sám kreslit, nevzal si panáčky a nehrál s nimi scénky. Mladší všechno z tohohle dělá, úplně se do toho vždycky vžije... Zase starší mi odjakživa rád asistoval v kuchyni, taťkovi v dílně, rád seká sekačkou (teď už zvládne samostatně)... Prostě hraní ne a praktické věci ano. Rád nám kouká pod ruce a učí se, jak věci fungují. To zas třeba až tak netáhne mladšího...

@miki19 a co ji zkusit zapojit do vareni apod? Moje dcerka (22 mesicu) si taky spis nevystaci sama, ale stoupne si k ucici vezi, rekne “mamo tam, Aka michy michy”, dam ji vez ke sporaku na stranu, kde se nevari, dostane svuj hrnec a varecku a jsme spokojene obe...

Malý si začal hrát samostatně, až když pochopil, že je mamince ve druhém těhotenství sakra špatně a opravdu nemá sílu si s ním hrát, protože je ráda, že doleze na záchod a pro jídlo (naopak při zvracení mi nosil sám od sebe kapesníky a vodu ve sklenici).. Do té doby jsem s ním chodila 2x týdne na dětský kroužek, doma jsme si dopoledne společně hráli a jídlo se řešilo, až když byl tatínek doma, který si ho zapojil do práce kolem domu, nebo s ním šel jezdit na kole. Teď můžu dopoledne klidně vařit, on se jen přijde na něco zeptat, ukázat, popř. mi podá na 5 minut plyšáka, ať si s ním povídám a pak si jde zase hrát sám s autodráhou, vláčky,.. Dost dlouho se odmítal odplenkovat, teď to zmákl za týden přes den a po 14 dnech už budeme vyndavat plenku i na noc, je šikulka. Předtím mu vyhovovalo, že ho maminka obskakovala, hladila, mazala,.. Teď se snaží dokázat, a jak sám rád říká, že je velký kluk. Dost ale ovlivní i povaha dítěte - některé jsou doslova fixované na jednom z rodičů a nesnesou jeho nepřítomnost, jiné může být u babičky, tety,.. a je mu to jedno.

@miki19 Naše malá na to taky moc není. Je prostě kontaktní. I proto jsem ji v podobném věku přihlásila na dvakrát týdně do mikrojesli (kolektiv max 4 děti).
Většinou to dělám tak, že si s ní začnu hrát, a pak se v nějaké chvíli na moment vytratim, např. si odskocim apod. A někdy se mi to protahne a ona mě najednou vůbec nepotřebuje.
Pohadky u nás jedou právě přes to vaření. Nebo jindo vaření zapojim, stejně jako do ostatních domácích prací - věšení prádla, úklid, dělat se mnou může skoro vse. 🙂

Do úklidu dcerku také občas zapojuji i když je to uklízení na dlouho 🙂 má ráda vysávání :D..Do školky má nastoupit teď v září, tak snad se to zlepší. Do školky se strašně těší 🙂. Ono momentálně máme blbou situaci s tím stěhováním, že prostě potřebuji doma něco udělat, ale až budu balit malé a lehké věci, tak jí zkusím zabavit 🙂..

@te_reza od malička to sní nebylo lehké..byla hodně plačící a nespavé mimi. Večerní uspávání byl pro mě teror. Bylo u nás běžné uspávat od 20 třeba až do 3hodin..to jsem doslova padala na hubu. Samozřejmě jsem to řešila s pediatričkou, homeopatkou atd..prostě total kontaktní dítě, takže jsem pořád lítala kolem ní a když jsem chtěla mít klid, aby spala doma, musela do nosítka. Nevím jestli to bylo trochu i porodem (vyvolávaný, trval 32 hodin), že musela ven kvůli mým zdravotním problémům..Tím chci říct, že asi ještě nebyla připravená jít na svět (i když už jsem měla termín)

@codal no právě poslední dobou mám pocit, že mi trpělivost dochází a hlavně síly, ale asi nejvíc to dělá i to stěhování :(

@miki19 já mám taky kontaktní děti, tak vím, jak je to náročný, Ale věřím, že školka to zlepší.

@codal Doufám, že ano. Děkuji za pochopení..dcerka je jedináček, ale mám pocit, že vydá za 10 dětí. Švagrová má dvě krátce po sobě, ale ti si dokáží sami hrát od malička. A pořád nechápe jak něco nemůžu stíhat, když si děti umí tak krásně a samostatně hrát. A pak řekne:"To chce sourozence, co se divíš?"..přitom jsme po IVF a další dítě přirozenou cestou už mít nemůžeme a do dalšího IVF už nechci..

@miki19 tak holka by taky radši byla střed vesmíru, ale co začala být pohyblivá, byla v ohrádce, že musí vydržet, pak si hrála samostatně. Chlap si ji naučil tak, že pokud je doma, musí si jenom hrát. Teď ji jsou 4,dopoledne v klidu uvařím, uklidím, občas kouknu co dělá a ještě stihneme procházku

@pratensis Já zase pořád přemýšlela nad tím, jestli u nás ta samostatnost staršího nevznikla tím, že jsem na něj neměla tolik času, když jsem se musela věnovat miminku. No je to zajímavé 🙂

Taky bych si nechtěla hrát sama. Proč nevěříte a neuklizite spolu ?

Já myslím, že to je normální, moje dcery si do 3let taky sami nechtěly hrát, maximálně udělaly bordel.. Taky byly nejraději venku, chodily jsme dvakrát dene, jinak jsem je zapojovala do svých činností, což všichni víme, za pak ta práce trva jednou tak dlouho😃 S nástupem do školky se to dost zlepšilo i když mladší dceři je skoro 6let a pořád je rada když si s ní hraju především s barbinama 🙂

Mame to velmi podobne (2r2m). Doma se ji snazim zapojit do toho, co delam. Napr. loupu brambory, tak ji dam bramboru na hrani. Sama si jde hrat treba s autickem vyjimecne a jen na chvilku. Bavi ji samotnou taky jen tv. A kresleni, ale taky spis se mnou. Verim, ze z toho vyrostou

já taky staršího zapojovala do činností, které jsem dělala nebo si vzal třeba knížky do kuchyně a prohlížel si a mluvil na mě a já mu odpovídala,..."Sám" si dokáže hrát až s mladší sestrou, ta má narozdíl od něj trochu fantazie, takže krmí panenku, tape si se zvířátkama, hrajou si na obchod,...

Jestli to na stylem - bez a najdi si zabavu sama, pak chapu, ze ji to nebavi. Snazim se pokazde pripravit nejaky ukol a dcera ho potom plni. Bud neco vymalovat, poskladat, pomoc mi s varenim (presat mouku, ...). Ale ma to predem pripravene na pracovnim stole, v jidelne, na zemi apod. Nekdy od ukolu odbehne k panenkam, ale to nevadi. Me taky nebavi jedna vec cele dopoledne.

@pratensis Mam starsi dceru, mladsiho syna. A maji to uplne stejne, jak popisujes ty. Mladsi samostatny, nikdy me nemel uplne pro sebe. Starsi sama vydrzi chvili, pak mi chce pomahat.

Já moc nechapu, co furt všichni uklizite a vyvarujete? Copak musíš míchat něco nad ohnem nebo co? Máte byt, jste tam přes den dvě, tak to je přeci otázka půl hodiny. Do uklízení a vaření ji můžeš zapojit. Takhle malé dítě si málokdy vyhraje samo. Prostě jí úkoluj, podavej mi věci z myčky, narovnej boty, postav mi tady něco z kostek. Ona nebude sama zavřená v pokojíčku hrát si s panenkami, protože ty vyvarujes trichodove menu 🤭

Myslím, že je to v tomhle věku docela běžné. Já mám děti tři a většinou si hrají krásně spolu. Ale jak jsou dva ve školce a zůstanu doma jen s malou, je to peklo, celý den chodí za mnou, kňourá a volá mamí, mamí, mamí. Měla bych mít trénink, když jsem tripple máma, ale s ní prostě neudělám nic. A když už něco udělám, chodí za mnou a dělá zase borčus 🙂 A pamatuju, že se saršíma to nebylo lepší. Takže zapojuju, jak to jde, a snažím se přežít, protože jak bude starší, bude to lepší a lepší. Vydrž!

Proč některé věci neděláte spolu? Například věšení prádla, syn(v únoru mu byly 2r), hodně rád pomáhá, ať s věšením prádla-podává prádlo i kolíčky, tak i někdy při vaření(krom masa, to jej nenechávám pomáhat, ale míchat třeba třeba těsto,když dělám knedlíky, apd. minulý týden pomáhal plnit párek sýrem.I při pečení cukroví mi se starší dcerkou pomáhal(dostal kousek vyváleného těsta, formičky a vykrajoval). Spoustu věcí se dá dělat s dětmi, i když chápu,že někdy je to o hodně pomalejší než když si to dělá máma sama, ale děti se tím zabaví a zároveň se učí něco nového. Syn i pomáhá s úklidem, hadřík do ruky a jde utírat dveře nebo si vyzve košťátko a lopatku a jde zametat...máme různé puzzle, hry, pexeso apd, tak když jsme doma, tak si hrajeme s tím

@20190418 Tak za prvé: žádné tříchodové menu vevyvařuji..omáčky rozhodně nemáš za půl hodiny (guláš apod.) a ty se občas míchat a hlídat musí..za druhé: je mi jasné, že si sama nebude v pokoji hrát, navíc ani pokojíček ještě nemá. Máme propojenou kuchyň s obývákem a na zemi má koberec, kde si může hrát a já na ní dohlížet a občas se připojit i během vaření, ale i tak nemůže očekávat, že kolem ní budu pořád lítat...

Taky nás s manželem napadlo, že jí stejně chceme pořídit dětskou kuchyňku, tak jí dáme do kuchyně vedle linky a může vařit se mnou 🙂