Nemoc, dovolená - potom šílené scény, když má jít do MŠ

Jak píše lusicka - děcka to zkouší. Chce to vydržet, nepovolit, i když je to hrozně těžké. Jakmile zjistí, že si vydupe ústupky, bude to dělat pořád

Tak nevim, syn dělá to samé, do školky chodí už rok a půl a jsou mu 4 a půl. První rok byl pořád nemocný, takže scény byly pravidelně po každé nemoci. Teď je sice nadále nemocný poměrně často, ale je to přeci jen lepší. Po obědě nechodí téměř nikdy, jelikož oba pracujeme. A stejně například tento týden každé ráno doma fňukání, že chce jít po obědě. To spaní mu prostě vadí, doma nespí už od 2 let a ve školce mají polední klid přes 2 hodiny (nechápu proč tak dlouho?) 😠 Taky mě to ničí a už mě tím strašně nervuje... vím, že tam má kamarády a jednu učitelku vyloženě oblíbenou, tak nechápu proč i po takové době brečí. Jakmile jsou spojení v jiné třídě nebo je nějaká změna, tak se mu to taky nelíbí, stejně jak píše @brisalek. Není to teda pořád, nepřišla jsem na to, kde je zakopaný pes, ale kolikrát chodí třeba 14 dní do školky úplně v pohodě a pak najednou změna k horšímu. Prázdniny budeme řešit dovolenýma a babičkama, protože jít do náhradní školky (naše je celé 2 měsíce zavřená) je pro nás sci-fi.

@katchula ona je taky ve školce spokojená, má tam 3 kamarádky(jsou fakt parta) a jedna z nich milovaná🙂, ale bohužel většina dětí chodí po obědě, protože maminky jsou na mateřské nebo nepracují vůbec☹. Ona půjde do skoukromé školky kam chodila od těch 2,5 do 3 a něco než šla do státní (berou tam takhle na prázdniny děti, které tam chodiliú¨)
@lusicka moc nechápu, co myslíš tím režimem? Dávat jít ležet po obědě, když prostě od 18 m nespí??? Jako školka se fakt chovat nemůžu🙂. Bylo by fajn mít takové dítě, které ještě ve 4 letech spí 2 hodiny odpo a večer už v 8 zase (jako některé co slyším) ale naše to není, takže když bych to dělala tak docílím jen větší nepravidelnosti, že bude chodit spát každý den jinak. Režim má. V 6 večeře, večerníček, koupání , do postele, pohádka a spát.....
ano je mi jasné, že to zkouší. Dnes brečela, že chce být se mnou i když jsem jí vedla já a jdu pro ní po obědě. Ale taky je mi jasné , že se jí stýská. Holt každé dítě je jiné (některé je rádo, že je mezi dětma a s novýma hračkama) pro někoho je holt maminka přednější. A je také fakt, že nejsem ta mamina, co dává přednost sobě před dítětem (nepořizovala jsem si jí proto, abych jí pak za každou cenu někde odkládala - jako některé maminy, co živý manžel, jsou doma a dítě od 8 do 5 ve školce).

Samozřejmě nepolevuju a prostě do školky jde tak jak je potřeba (do práce musím), ale šlo mi spíš o zkušenost co zabralo u vás, kdo máte podobně citlivé mamánky🙂???