Mám nezvladatelné dítě? Co byste udělali?

@irennn já sem ráda, že je takový jaký je. Ale nevím co s tím. myslím, že psychologem nic nevyřeším, protože pokud se tak chová jen ve školce, tak nemá žádnou poruchu, ale prostě zlobí a učitelky ho neumějí zabavit.
Spíš mě napadlo, domluvit se s nějakým odborníkem a pozvat ho do školky, abychom měli tedy objektivní názor z toho prostředí....já fakt nevím.
Dneska mu učitelka prý řekla, že zlobí, že půjde do jiné třídy, že ho tam nechce..to mi teda nepřijde normální

@pellullinka - tak já mám doma podobného chlapečka, a shodou okolností taky Kubíka. Jo Kubíci jsou asi takový. Jen je o rok starší. Do školky chodí třetí rok a první dva roky jsme měli podobný problém. Kuba je nadprůměrně inteligentní. Vždycky působil starším dojmem, hlavně asi proto, že hrozně brzo mluvil a měl a pořád má výjimečnou slovní zásobu. Když v roce a půl plynule mluvil ve větách, uměl všechny barvy - včetně třeba šedé, růžové..., poznal auta podle znaků... a s dětma se moc nekamarádil, protože si s nima neměl co říct.
Ve školce to začalo tím, že měli 2 učitelky na třídu, Kuba byl třetí nejmladší, ale taky nejvíc samostatný. Jenže se chtěl pořád bavit jen s učitelkama - a to byl pro ně hrozný problém, takže jsem měla každý týden na talíři - Kuba by potřeboval jednoho dospělého sám pro sebe, naučte ho samostatnosti a ať si hraje s dětma. Kuba má hrozně otázek a zajímají ho věci neadekvátní k jeho věku.... Za půl roku jsem slyšela zase - Kuba je teď zase až moc živý, hlučný. Je moc ochranitelský, do všech sporů mezi dětma se míchá, když vidí, že někdo někomu ubližuje, tak si to s ním jde hned vyřídit, naučte ho, že se do toho nemá míchat. A tak to pokračovalo celé 2 roky ve školce, kdy měli stejnou paní učitelku 😀 (s dvacetiletou praxí, že).

Letos dostal jinou učitelku a jako druhou paní ředitelku. Upozorňovala jsem je na to, že prostě od začátku ho mají za problémového, ale že si myslím, že to tak úplně není. Po měsíci mi obě samy řekli - nezávazně na sobě, že je Kuba hrozně chytrý a inteligentní a že "zlobí", tak to je naprosto normální dítě. Že kdybych strávila v jejich třídě celý den, tak bych teprve viděla, co některé děti dovedou, tak ať si prý nedělám hlavu, že si ho ve školce srovnají, když bude třeba. A že zlobí spíš z nudy, protože potřebuje pořád nějaké nové podněty, protože už spoustu věcí umí, tak ho některé činnosti prostě nebaví - třeba teď se učili čísla, no a to on už dávno umí, protože zrovna čísla ho moc baví - takže všechno věděl, ale musel dát taky "šanci" jiným dětem, tak se nudil a vymýšlel lumpárny. A učitelka mi řekla, že pro něj prostě vymyslí něco jiného a je to. A zase prý když dělají něco, co nezná a zaujme ho to, tak ani nedutá, poslouchá a soustředěně pracuje.

A jeden příklad, který mě vytočil doběla, když byl ve školce kakat, paní učitelka mu špatně utřela zadeček, a když jsme šli ze školky, tak si stěžoval, že ho to bolí, tak jsme ho doma umyli a já mu vysvětlila, že se to stát může, že přece se to občas stane doma i taťkovi, a že se nic neděje - upozorňuju, že mu byli čerstvě 3 roky. Další týden byl ve školce zase kakat a samozřejmě s naprostou upřímností řekl paní učitelce, že mu minule špatně zadeček utřela a že ho to bolelo a že se to může stát. A co milá učitelka? Řekla mu, ať se utírá sám, když je tak chytrej. A od té doby - je to přes 2 roky má Kuba trauma a ve školce prostě nekaká a drží to až domů.
Teď mají super učitelky a je to prostě fajn. A pokud se něco děje, jako že si už ani nepamatuju, kdy jsem musela "na kobereček" před paní učitelku, tak to prostě vyřešíme jednorázově a je klid.

Takže si myslím, že je to taky trochu o přístupu učitelů a společné domluvě. Jsou různé děti, ale také různé učitelky a různí rodiče. Nemám ráda přístup typu, že učitelka s dvacetiletou praxí prostě ví a zná, rukama ji prošly stovky dětí a já "hloupá máma s pětiletou praxí" nemůžu vědět o dětech nic. Nejsem ta matka, která tvrdí, že má doma hodňoučkýho chlapečka a vždycky za všechno můžou jen druhý. Svého syna znám moc dobře, vím jaký umí být, ale znám ho ze všech jeho stránek. Takže vím, kdy je potřeba ho usměrnit a kdy potřebuje úplně něco jiného.

@pellullinka - jestli mu vyhrožuje tím, že půjde do jiné třídy, tak to je citové vydírání a může se stát, že na dítě to bude mít opačný efekt - nepřestane zlobit, ale začne ještě víc.
Na druhou stranu by mu možná prospělo, kdyby byl v jiné třídě.

@helcenka právě,my doma rozhodně víme,že žádného svatouska doma nemáme 🙂
ale prostě mi nepřijde nějak vycnivajici. Změna třídy by asi nepomohla,paní učitelky dost pecou s paní ředitelkou a myslím,že celá školka ví,jak je hořejší zlobivej...
nejraději bych ho dala úplně někam jinam :( jenže on tam má kamarády a bojím se,že bych mu ublizila

@pellullinka jdi za učitelkou a zeptej se jí přímo jak to myslela s tou jinou třídou. Já si myslím, že by bylo možná vhodné ho opravdu nechat přejít do jiné třídy a nebo dokonce do jiné školky. Přijde mi, že je tady hlavně narušen vztah "učitel-žák" a ač třeba učitelka ani nechce, je na něj tak trochu zasedlá. Neumí ho dostatečně zabavit a zvládnout. A možná i tvůj syn to cítí a dělá jí naschvály. Ono na každé dítě se musí trochu jinak.

@pellullinka přes léto zapomene, děti se lehce adaptují a z toho jak popisuješ svého syna bych o něj neměla strach 😉

@lamarika ona mi pořád tvrdí,jak chce kubikovi pomoct,jak ho mají rady,ale podle mě ho mají plný zuby,neumí ho zaujmout a on nejvíce zlobí,když se nudí...nemám šanci se ji tento týden zeptat,tento týden má "Odpolední" a já syna nevyzvedavam :(

@lamarika nemyslím si, že by zapomněl....a hlavně nevím kam bych ho dala, máme na sídlišti dvě školky, obě pod jednou ředitelkou a zbytek je dojíždění, buď do centra nebo na jiné sídliště atd.

Státní nebo soukromá školka? Těžko soudit takhle z jedné strany, ale jak to popisuješ přijde mi, že jsou spíš učitelky otrávené, že s ním mají více práce. Klasické účy 😀 Pokud máš možnost, změnila bych školku, protože na tvém místě bych se bála, že se mému dítěti dostatečně nevěnují nebo jsou na něj zlí.

@lrg státní školka. Já nevím, myslím, že kdyby byly zlý tak by nám to doma řekl, ale možná to tak nebere nebo nevidí.
Těžko říct. Já vím, že se to těžko dá takhle jednostranně říct, vím, že není svatej....ale nechce semi věřit, že by byl až tak hroznej, že bychom museli být pořád na koberečku a museli poslouchat, že je nezvladatelnej :( to mi přijde ulítlí a od začátku mi přijdou přecitlivělý. Mám raději přístup, že si ho usměřní samy a třeba i trochu drsnějším způsobem než jen milým hláskem.

@pellullinka A co po tobě teda chtějí, když ti toto pořád vykládají? Navrhují nějaké řešení, nebo si prostě jen chtějí postěžovat? Ony jsou pedagogové a měly by vědět co s ním. Hele třeba na tebe mají pifku, jsi pěkná mladá baba a jestli se ještě máte dobře, mají vzteka a chtějí ti aspoň něco zkazit 🙂 To mě napadá v souvislosti s tím ibalginem.

@pellullinka Mně příjde, že to je trošku selhání učitelky...nevím...
Taky jsem se bála před nástupem...ani nechtěj vědět, jaké stresy jsem zažívala, představovala si, jak mi dítě vrátí, že jsem doma, tak co...že bude nezvladatelný apod.
ADam je Beran, hrozně tvrdohalvý, vzteklounek, živý, divoký apod.
Ale žádné hrůzy se nepotvrdily...ano, uznaly, že to sním bude složitější, měl také problémy s jídlem, ale chování brzo zvládly...na p.uč. si nemůžu v nejmenším stěžovat, maximálně si poradily, myslím, že mi i víc pomohly svou důsledností, kt.jsem doma nezvládla "ho zkrotit"...
Navíc ee krásně rozjedl...
Ano, že bych si tu neg.stránku vymyslela, nejde tvrdit, ano, občas zaslecnu "no, to je náš Adam" apod., vím, s kým mají čest, ale jinak hned na začátku vycítili, s jak staženýma půlkama pro něj chodím, bojím se, co mi řeknou, ta jedna p.uč. se ukázala hodně empatická, vyzdvihovala hlavně pozitiva, co snědl, jak si hrál, jak spolupracoval...

Na tvém místě bych možná teda zkusila ještě jinou psycholožku a pak změnila Školku. Nevím, co si myslí, že s tím jako uděláš...opravdu! Jak máš posuzovat situaci, u které nejsi?! Mně to příjde jako hodně neprofesionální přístup.

@pellullinka a to, že mu vyhrožujou je hrozné uplně 😨

Řešili jsme něco podobného s naší Elou. Doma s ní větší problémy nebyly, ale ve školce si občas "postavila hlavu". Takže jsem občas chodila "na kobereček". Nakonec jsem učitelkám sepsala "manuál" na používání mého dítěte - jaké fígle a finty jsem doma používala, aby udělala to co po ní chci a byl pokoj.... tedy do té doby než nastoupila do školy.... tam se její tvrdohlavá palice nehodí paní učitelce, ta by chtěla stádo ovcí a dítě s vlastním názorem je "nežádoucí", ještě tři týdny a pak už konečně dostanou normální paní učitelku. Ale Ela jí to jen tak nezapomene, chystá se jí říct, že školní řád musí dodržovat nejen žáci, ale i učitelé 😀.
Ela je taky živější, má poruchu pozornosti, dyslektik atd.... ale až na to, že je příšerný chaotik a sklerotik s ní nemáme problém...😉 - ve škole je to neřešitelná situace - paní učitelka jí nehodlá věnovat ani o vteřinu času víc než jiným dětem... a Ela není schopná pracovat tak rychle jako spolužáci, k tomu časté zapomínání, občasná nesouhlasná reakce atd... 😠

@pellullinka Vozím nejstaršího na druhou stranu města do školky. Je tam moc spokojenej. Dokonce chodí do třídy s bratránkem a jsou jak nerozlučná dvojka. Ale i tak ho od září budu dávat do jiné školky. Né, že bych se stávající nebyla spokojená. Právě naopak. Jenže mám možnost ho dát do školky. kterou mám téměř u baráku a už ho nebudu muset vozit na druhou stranu města. Mluvili jsme spolu o tom, že půjde do nové školky bere to jak to je.
Vždyť s kamarádama se může vídat i mimo školku 😉 A v jiné by si také nějaké našel 😉

Možná by bylo opravdu lepší změnit třídu a hlavně učitelku.
Kubík může být živé dítě, ale je na učitelce, aby ho uměla zaujmout a vytvořit si autoritu a vztah k dítěti.
Takže ne, že bych tvého kubíka nějak omlouvala, ale toto je z mého hlediska opravdu selhání učitelky. Prostě ho ta učitelka nějak poznala a rovnou si ho zařadila do určité škatulky a podle toho se k němu a vám chová. Možná že jiná učitelka by si k němu našla cestu a uměla s ním líp pracovat a byli by všichni spokojení. Teď už bych to asi moc neřešila, bude konec školního roku, ale od září bych preferovala změnu učitelky.

@pellullinka těžko radit, když tam člověk u toho není... děti se ale ve školce můžou chovat jinak než doma, náš starší taky míval potíže (provokoval, jako kdyby nevěděl co se sebou, třeba rozlíval tekuté mýdlo opakovaně nebo rozbil párkrát hračku schválně apod.) a já tomu nevěřila, ale stalo se mi, že jsem přišla a prováděl něco co doma opravdu nikdy neudělal, ani náznakem.... a pak jsme si povídaly s učitelkou a já si na něco stěžovala co dělá doma a ona na mě kulila oči zase, že ve školce je to úplně opačně....

ale pokud je těch stížností tolik, opravdu mnoho, tak tam spíš opravdu jde o to,že si "nesedlo" dítě s učitelkou.... třeba to ani nemyslí zle, ale má tam prostě dalších třeba 20 a víc dětí a neví jak na něj.... co sejít se s ní v pedagogicko psychologické poradně, ve třech, dá se něco takového realizovat? je malý, určitě ještě dost tvárný, jen paní učitelka třeba potřebuje poradit nějaké fígle, třeba kdybys jí to nějak šikovně podala, že by to mohlo pomoct..... to mě jen tak napadlo, že by tam ta ped. psych. poradna mohla být jako mediátor.... někdo nezávislý a profesionál

jinak dobrá je knížka Respektovat a být respektován.... 😉

snažila bych se to řešit nejdřív, co nejotevřeněji, my se třeba sešli s jeho třídní učitelkou a s ředitelkou, tak na hodinu, hodinu a půl... a musím říct, že se opravdu držely toho, že se snažili věci ŘEŠIT... tzn. nebylo to jen stěžování si, ale hledání cest, ptaní se vzájemně co jsme vyzkoušely a co funguje....

držím palce

Děkuju všem za odpovědi,musíme něco vymyslet. Napíšu případně další vývoj a reakce,ale zítra. Moc děkuju

To známe, těžko soudit, ale podle mého je to spíše o učitelkách, možná trochu i o lenosti, jako je jasný, že mít ve třídě 20 hodnejch samostatnejch dětí je ideální, ale tak to prostě nebývá. Dcera si prošla 4 třídy (v každé jiné učitelky) a v některých byla ta nejhodnější holčička, co pomáhá a nezlobí, v jiné zase sem musela na kobereček kvůli kravinám, co si myslím spadaly spíše do kompetence školky. Trochu se děsím až nastoupí syn - živé a neposedné dítě.
Ovšem je fakt, že ve školce se děti chovají jinak, hodné dítě může ve školce zlobit a naopak, dítě co doma řádí až z něj rodičům třeští hlava, může být ve školce hotový andílek.
Každopádně ve školce by to měly řešit učitelky, ovšem ne žalováním, případně když nezvládají situaci tak se sejít někde s rodiči, ale bez dítěte, a probrat možnosti spolupráce .......tohle stěžování si na dítě před ním a ostatními v převlékárně, to je naprosto od věci. Nicméně i u nás to funguje právě tak, bohužel.

@pellullinka - já taky vím, že náš malej umí být pěkný kvítko. Ale paní ředitelka to opravdu trefila, hodně často to bývá z nudy. Je to tak i doma. Když byl sám, tak jsme se mu mohli věnovat mnohem více, teď musíme pozornost soustředit i na jeho sourozence, snažím se, seč můžu, ale taky ne vždycky se mi to povede, snažím se pro něj vymyslet činnosti, které ho zaujmou. Pak to bývá i tak, že o něm třeba hodinu vůbec nevím, kdybych ho nechodila kontrolovat do pokojíčku, tak ani nevím, že je doma 😀 .
Chápu i učitelky, já jsem taky mohla učit v MŠ, ale za žádnou cenu bych nešla. Nikdy se učitelka nezavděčí všem.

Na druhou stranu mě zaráží, že když učitelkám na tvým synovi tak záleží, že je schopná mu říct, že když takhle zlobí, půjde do jiné třídy. To je jako kdyby máma dítěti řekla, že když takhle zlobí, tak půjde do jiné rodiny. To je podle mého selhání učitelky a to dost zásadní a měla by se zamyslet v první řadě sama nad sebou.

mně spíš přijde, že paní učitelce se nic nechce a che tam mít jen "bezproblémové" a klidné děti, které ji poslouchají na slovo a nemá s nimi "práci" navíc, mně přijde Kubík úplně v pohodě. spíš než v dítětii bych viděla problém v personálu školky 😝 .Naše umí být taky pěknej "hajzlík",ale nikdy jsem neslyšela od paní učitelky nějakou vítku či připomínku, ba naopak, pořád ji chválí jak je hodná a já tomu nevěřím bo vím, co umí být za číslo doma a mimo školku 😀
ale je pravda, že na začátku s ní byl trochu problém, že než se tak nějak začlenila do kolektivu (i když před tím chodila do soukromé školky), že děti kousala,ale to se po čase vyřešilo a urovnalo...

@pellullinka pokud Vám tato školka, ani učitelky nevyhovují, tak dejte syna do jíné školky.

Ono je to někdy opravdu těžké - mamka učí ve školce přes 35let, takže to znám i z jiné strany. Vždycky se najde ve třídě nějaké to "zlobidlo" a když je ve třídě 28dětí, opravdu se nemohou každému věnovat individuálně a děti se vždy nechají strhnout s davem. Pokud i ostatní děti ve školce vidí, že někdo více zlobí, tak na něho budou všechno svádět.

Pokud by byly na vašeho syna zasedlé, určitě by o něm neříkaly, že ho mají rády.

Co se týče dětí - ty toho ve školce navykládají 😀 Věřte - učitelky vědí o vás všechno - od toho kde a co nakupujete, co jíte, jak doma mluvíte, o čem mluvíte .... 😀 😀 😀 Takže pokud váš syn měl teplotu, mohly se ho zeptat, jak mu bylo ráno a už šoupl odpověď, že ho bolela hlava a dostal sirup. 😝

Zkusila bych to v klidu řešit s učitelkou - čím jí mohu pomoci, co ve školce dělá, co na syna zabírá u vás doma ... zajít do jiné poradny či k dětské psycholožce.

A ano, je to jejich povolání (učitelky), vybraly si ho samy, ale zase po nich nemůžeme chtít, aby byly nadlidi. 😵

Co si budeme nalhávat. Dneska jsou děti více rozmazlené než jsme byli my. Vidím to venku (v obchodě, na hřišti ....) nějaké dítě si tam na plné kolo vynucuje cizí hračku, kouše, škrábě ostatní dětí a všichni ostatní ještě dotyčnou matku ještě chválí, jaké má šikovné dítě, že se ve světe neztratí 😠 😠 😠 😠

@pellullinka Já myslím, že paní učitelky tam jsou od toho, aby ty děti zvládly.Pořád je to malé 4leté díte a ony jsou dospělé osoby, takže nějakým zpusobem by ho měly zvládnout, zaujmout...Nerozumím tomu, proč ti na nej žalují, že je takový a makový...Máte posudek z PPP?..Já bych jim ho předala, samozřejme si promluvila se synem a domluvila mu.Učím ve školce, nějaké zkušenosti myslím mám, takže zodpovědně můžu říct, že i my se setkáváme s dětmi, které jsou "nezvladatelné", přesto je vždy nějakým zpusobem zvládneme!.Máme také problémové děti, hyperaktivní....Ale vždy je to na učitelce, aby si je v rámci kolektivu dala dokupy a pak to tedy řešila s rodiči-co navrhuje.žalováním na syna ničemu nepomůže, mela by navrhnout co dál, apod..

@pellullinka neprocitam celou diskuzi, jen mi pripada ze ho pani ucitelky neumeji zamestnat. pripomina mi to meho brachu v prvni tride. pak mel stesti na ucitelku a bylo po problemu potreboval vice "prace" nez ostatni deti, zaujmout zamestnat. a inteligentni je tedy nadprumerne. metody ucitelek (viz brufen) nebudu ani komentovat.
sprosta slova jsou pry "normalni" ve skolce, to vim od ucitelek ze skolek, v tom kolektivu se ty deti nauci to dobre i to spatne jen je jim treba proste vysvetlit co s kde muze a nemuze rikat....
preju hodne sil at to uspesne vyresite.

Může to být učitelkami, chtějí mít všechny děti jako opičky, v jedné řadě, nevyčnívající, těžko pracují s dětmi, které jsou tvrdohlavé a pohyblivější. Hyperaktivita se dá prokázat až později, na začátku školní docházky, do té doby to jsou jen dohady. Kluci jsou takoví. Taky mám jedináčky, živelného... Jednou ho paní učitelka nutila na puzzle, které dělal rád jako tříletý, ale teď v pěti už ho to nudí... Byl tak naštvaný, že celé odpoledne nepromluvil a večer kousnul babičku. Až pak nám řekl důvod... Myslím, že pokud není šťastný tam, kde je, je dobré vše řešit domluvou s paní učitelkou. Dát jim šanci, aby také našly svůj přístup. A zkusit se zeptat na radu. Z mojí zkušenosti, paní učitelky dobře reagují na domluvu a hlavně, když vidí, že se snažím aplikovat jejich rady. Pokud to nejde ani pak, tak změnit školku. Kamarádka kvůli hyperaktivnímu synovi měnila třikrát, než našla kolektiv, který ho toleroval a rozvíjel. Hodně štěstí.

Nechci se nikoho zastávat, sama ještě nemam děti, takže tu nemam v podstatě co radit. Ale podle mě se dítě může určitě chovat jinak doma a jinak ve školce, protože tomu tak bylo i u mě, když jsem byla malá, akorát naopak, ve školce jsem byla andílek a doma zlobila ostošet. Učitelky neznám, nemůžu tvrdit, jestli si na něj zasedly, ale proč by to dělaly, proč by si o jeho chování vymýšlely...nevím. Ale možný je všechno, těžko takhle na dálku radit...napadlo mě třeba zkusit jinou školku?

No je super, že každá mamča by nejradši hodila vinu na učitelku...ale je fakt možné,že doma je hodnej a ve školce se chová hrozně...uvědomte si,že učitelka jich tam má hodně a musí všechny hlídat a všem se věnovat...nemůže zabavovat pořád jenom jednoho, protože se neumí chovat a vynucuje si pozornost. Já myslím,že v tomto věku už děti ví, co už přehánějí a co ne a zkoušejí to. Pochybuju, že si bude dospělá osoba vymýšlet. Sestra je dětská psycholožka a dost jsem o tom od ní slyšela,jak umí i tak malé dětičky hezky s rodiči manipulovat....

@pellullinka leta pracuji s dětma...každý rok je někdo nezvaladatelný, někdo kdo když není ve školce, tak se Ti učí líp.Ale něco Ti řeknu, vždy je to o učitelce. Vždy!!!! A to se na mě ostatní durděte jak chcete. Ano učitelka jich tam má třicet, ano je to práce špatně ohodnocená a pěkně na nervy,ale kdo na to nemá ať tam nedělá.I když někdy to je fuška na celý rok se s tím dítětem srovnat. Ale nikdy to není o dítěti. Dítě neví jak se chovat správně, to je na nás dospělých ho to naučit. A to nemluvím jako laik. Učila jsem leta. Hlídala děti. Nepochopím, co po Tobě učitelka chce. Co ty máš spravovat ve 4 odpoledne? Když nevíš jak ta situace vznikla, co vlastně byla Kubíkova vina. Co Kubík provedl špatně. Abys mu vysvětlila, že tohle ne. Ty mu ve 4 odpoledne řekneš, "nesmíš zlobit!" a co on ví, co se pod tím skrývá. To má ta učitelka udělat v ten moment. Navíc já to dělala tak, že když bylo nějaké dítko, které mi šlo na nervy, tak jsem přesně opačně si ho snažila oblíbit, věnovat se mu víc, přihrát si ho na svoji stranu a ono vám pak zobe z ruky(dítě v prvé řadě chce být užitečné a chváleno).Pak stačí jen káravý pohled a ono okamžitě ví, "jasně účo, soráč to jsem přepísk. Ale mám tě rád"
Sama jsem máma podobného dítěte(dnes dospělé úžasné ženy) ale do školky jsem chodila kanálem.A pak jsem na to šla opačně. Ve škole Bára staršně zlobila. Byla integrovaná, poruchy učení, chování, rebel.Hrůza děs. Učitelka, co si na ni nejvíc stěžovala, byla na pěst.Ale já jsem si s ní sjednala schůzku. Příjemně a mile jsem ji politovala, jaké to má s Bárou těžké.A že tetdy chci to nějak řešit.Že já ji budu nápomocná,ale ona je odborník a ona je u té situace. Tak at mi poradí a nastíní, co budeme společně s Bárou dělat.at udělá plán a že budu chodit každý pátek aby mi sdělila jaké to má pokroky. že má moji plnou moc Báru potrestat jak uzná za vhodné. Koukala na mě jak z jara. Ani ji asi nedošlo, že jsem to řešení hodila na ni, stejně jako ona to před tím hodila na mě.Ještě jsem ji pochválila jak je skvělá, že se o svoji práci zajímá víc než jen že si to odkecá za katedrou a jak mi ji je líto, že to není ohodnocené povolání. No nevím, myslím, že Bára zlobit nepřestala,ale minimálně se paní učitelka nad svou rolí pedagoga zamyslela. Nevyřešilo se vše hned jako mávnutím proutku, ale alespon mi paní učitelka nevolala každý den, aby mi sdělila jak Bára v 9 ráno házela ve třídě penálem a co s tím udělám? Já? Ve 4 odpoledne?

@pellullinka a nebo druhé řešení..taky z praxe..přišla k nám maminka(učila jsem na vesnici), maminka jednoduchá, kluk prý mentálně postižený, retardovaný, nezvaldatelný. Chodili už do třech školek a všude si s ním nevěděli rady. Bil děti, ubližoval, rušil. Maminka sice jednoduchá,ale za kluka by dýchala. A to já si cením. Neazajímá mě jestli rodič jezdí BMW nebo trabantem,ale jak ho dítě zajímá. Ředitelka ho moc nechtěla přijmout,ale on by jinak musel do týdenní internátní školky a to máma nechtěla.
Vzali jsme to s kolegyní jako výzvu. Vzali jsme Vašíka pod křídla. Vašík byl hvězda. Vašík pomáhal rozdávat příbory, Vašík pomáhal s postýlkama(protože on je přeci největší silák, že jo děti?), chválili jsme ho před dětmi i za dobře utřený nos a to přede všema. takže kluk rost o dva metry pýchou. Vašík seč moc nemluvil(v 5 letech), tak makal jak fretka. Byl věrný jak psík. Ale pořád bil děti. V nestřežené chvilce a už někdo brečel, že Vašík mu ublížil.Pak jsme zjistily, že on děti dětem neubližuje. On strašně špatně mluvil, spíš huhlal a skřeky. A děti mu nerozuměly. On je neuměl oslovit, tak je štípnul nebo plácnul, když jim chtěl něco říct. Dětem jsme vysvětlily, že Vašík je nebije,ale chce jim něco říct a Vaška hlídaly jak ostříži a vysvětlovaly, že musí jen na dítě poklepat a ne mu dát herdu.Snad 100x za den. A to vše při 28 dětech. Jo někdy jsme měly s kolegyní čůrky na zádecha nestihly si říct ani ahoj,ale na druhou stranu než jste se ohlédly byl konec pracovní doby.Mamince jsme ho pořád chválily a maminka by nám líbala nohy. Byla spokojená, že konečně nemusí poslouchat,co má doma za hajzlíka.(ona moc dobře věděla, jak je náročný),ale měla taky šanci na dítě, kterému se celá vesnice smála být pyšná. Každé dítě má nějaké svoje +. Vaška jsem si nakonec vzala i do školky v přírodě. Všichni mě odrazovali, ale já to vzala na sebe. Byl úžasnej, skvělej, k zulíbání.
Doklepala jsem s ním školku, pak šel asi v 7 letech do zvláštní. Kde měl úúúúžasnou paní učitelku. Dnes je v pátě třídě na normální škole. Hezkej kluk. Docent z něj nebude, ale určitě dobře opraví traktor a bude rozumět venkovskému hospodářství. Máma je na nej pyšná a když mě obsluhuje v krámě, tak mi pokaždé děkuje. Stylem, že hlasitostí amplionu řve před frontou na svou kolegyni "Mařko, to je ta skvělá úča ze školky našeho Vašan, víš jak jsme Ti říkala, ne?!" .-)))))))))))))))))))))
Ale přiznávám, že ne vždy a ne se všemi "náročnými" dětmi se to povede. Je to prostě o konstalaci hvězd o energii, o síle člověka. Radím promluvit s učitelkou a nebo změnit školku. Stejně z něj poslušnou buchtu neudělají a Ty taky ne.