Ahoj mám 5letého syna.Poslední dobou mám pocit že mě neslyší nebo spíš nechce slyšet.Všechno musím opakovat několikrát.Pak zvyšuju hlas a ani na to nereaguje.Až když ho okřiknu jménem tak mě zaregistruje.Nebo někdy pomůže počítat do tří a to ječí ať nepočítám.Mám pocit že pořád jen řvu,ječím vysvětluji ale marně!!!.Když si pak povídáme on moc dobře ví co po něm chci a že mě to bolí když neposlouchá.Ale dělá to pořád.Jsem z toho unavená a zmatená.Máte s tím některá zkušenost?Děkuji Lenka
přiznak Asus. u tohoto chování jsme my nad tím začali přemýšlet.
co to je???ASUS
Já doufám že to přejde
@barulina no napsat můžete cokoliv, ale měla by jste to mít podložené. Který podtyp by jste měla na mysli, na základě toho, že dítě má "selektivní" hluchotu? Reakce zakladatelky byla adekvátní, trochu se lekla, zamyslela a znegovala, protože jí to prostě nesedělo.
Jinak můj syn (takměr 5) dělá to stejné. Většinou je tehdy přepálený, unavený, prostě už má všeho dost, pohybu, školky, angličtiny a hraje si, nebo nehraje, kouká tv, do blba, ale prostě neslyší, nebo nechce slyšet. Dávám tomu prostor, nevšímám si to, snažím se tehdy mluvit jenom důležité, je taky jenom člověk, má dost svých povinností a kapacitu sil. Když potřebuji něco důležitého, sednu si před něho položím na něho ruku a koukám mu do očí, většinou zareaguje. Skuste 😉
@neenca
Nám to dělá 3,5leta dcera. Od narození je temperamentní, bystrá, puntickarska, vsimava..... Atd.a to neposlouchani, odmlouvani už mě taky dost štve. Dáváme ji jasné hranice, snažím se s ní mluvit jako se sobě rovnou.. tak snad se do budoucna umoudri.
@luciamala1979 děkuji 🙂 zkusím
@neenca osobně si myslím, že dotyk udělá své. Určitě bych se tedy nebála nějaké poruchy, spíš jde o vývoj osobnosti a možná ještě vzdor 😎
tak to snad ne, přestaňte holky.. tentokrát jeden z možných příznaků..
http://www.dysfa.cz/o-diagnóze
no, taky to znám. A padlo tady pár věcí, který sice spadají do tabulky projevů adhd a klidně nám to přesně dle tabulky taky jakože "diagnostikovali", ale vyslechla jsem i pár dalších odborníků, kteří si naštěstí nemyslí, že diagnostika adhd je jen odškrtávání popisků v tabulce...Ono projevy adhd může mít občas každý, ale muselo by to být dlouhodobě neměnné, tj. půl roku, a v různých prostředích stejné, ne že vám nereaguje a jinýmu reaguje. Diagnostika je ošemetná, nejlíp se osvědčuje mateřský instinkt. Ale víte co je hezké? Jakmile se jako matka dozvíte možnou diagnozu, začnete se bránit a najednou chrlíte výčet kladů...možná není od věci si více říkat ty klady, častěji. To neříkám vůči autorce, to mám i z vlastní zkušenosti. Jakmile se objeví nějaká hrozba, tak najednou je člověk schopen vidět i fůru dobrých věcí, které přehlížel, když lpěl na tom jednom problému.
A není to spíš těma neustálýma příkazama? Kamarádka má psa.. Pořád ho volá, i když to není nutné.. a dělá to tak moc, že ten pes ji už úplně přestal vnímat. Normálně ji ignoruje, právě z toho důvodu, že ona na něj furt houká a usměrňuje ho, i když nemusí. Já na psa volám jen v omezené míře a zaregistruje mě vždy.. Je to jen příklad, nesrovnávám děti a psy, ale v tomto si myslím, že podobnost je. Kdyby na mě pořád někdo "ječel, řval a vysvětloval", taky bych dělala, že neslyším. Nechcete se třeba syna zeptat, jestli si vyčistí zuby před pohádkou nebo po ní? Aby měl pocit, že má taky možnost volby a může sám rozhodovat? A dělat to tak i v jiných situacích? Já snad dceři ještě neřekla, aby něco udělala. Ptám se jí snad od miminka na "názor" a byť mi je jakž takž schopná odpovědět (ano, ne) až teď, tak tím, že jí nechávám možnost volby u nedůlěžitých věcí, tak s důležitými nemá problém mě poslechnout. Ptám se jí na všechno. Zda chce mlíko, jestli chce jít spát, jestli chce takovou nebo takovou hračku.. Možná namítnete, že je dcerka ještě malá a že uvidím, až bude větší, ale myslím si, že ani tak mi nepřísluší, abych jí něco přikazovala, nedej bože na ni křičela, a že se to dá řešit i jinak..
@dannyblakely vas nazor se mi libi rada bych to tak delala a zkusim to ... ted jsem se podivala na par videí na NEVYCHOVE a neco podobneho tam resi a ze je dobre komunikovat ... ja jsem podle toho rodic ucitel a to je ma chyba ... dekuji zeny za nazory netusila jsem ze se to tu tak rozběhne 🙂
@neenca ať se vám daří! 🙂
@neenca ještě je dobrá knížka Respektovat a být respektován. Hodně mi dala a je orientovaná hlavně na starší děti, se kterými se už dá domluvit.
syn 3,7 roku mi to dělá celkem dlouho, že neposlouchá, ale nevidím v tom nic špatného, i já jako dítě jsem radši slyšela na výlet, hraní apod. než na úklid nebo utírání nádobí. On by taky přiběhl hned, kdybych ho volala, ať si přijde pro bonbon, než když si má jít čistit zuby, oblékat se (i když vím, že ven chce). Vlastně na něm dost vidím, jak je ve spoustě věcí (těch horších samozřejmě a i bohužel) po mě.
Taky mě unavuje opakovat mu věci 10x, často nepomáhá domlouvat, prosit, ani vyhrožovat, a ani plácnout, když to jinak nejde. Ale nějak víc to neřeším. Rozhodně by mě nenapadlo v tom hledat nějakou poruchu (spíš jsem začala pokukovat po systému Nevýchova, ale zatím to nějak nefunguje).
A když se mrknu na ten odkaz výše o té Vývoj. disfázii a koukám na odstavec Kdy se znepokojovat?, najdu pro syna asi jen 2 body, které by na něj seděly: časté záchvaty vzteku a pláče (někdy je to fakt síla, třeba zrovna dneska), a hrubá motorika (oblékání)...ale mě prostě přijde, že jeho problém je že spíš nechce, než že by neuměl/nezvládal apod. Prostě je spíš neposlušný, radši si hraje, než by šel uklízet apod.
nevýchovu spíš nezvládnou rodiče, si myslím. Tedy alespoň já a můj manžel jsme to nedali 😀 možná to chce jenom trpělivost, nevím.
Tu knížku respektovat a být respektován jsem četla a pár věcí na syna vyzkoušela. FUngovalo a doporučuji. Dokonce v tomto smyslu vedou děti i ve školce kam chodí. Doporučuji! 😉 i když to tady asi zní, zase další kniha..
@neenca - holky už tady napsaly spoustu užitečného.....jinak to může být klidně i taková ta první "puberta", z okolí vím, že hodně dětí podobným obdobím prochází kolem těch 5 let - najednou dělají, že neslyší, případně odsekávají, jsou drzé.....mně tohle neposlouchání dělá syn taky, je mu 7,5....on sice poruchu má - vývojovou dysfázii, ale tohle dělá spíš z trucu, když se mu zrovna nechce....a mám zkušenost, že čím víc zvyšuju hlas, tím spíš se zasekne a nereaguje.....daleko víc platí, když mu to jednou nebo dvakrát normálním hlasem řeknu, ale tak, abych viděla, že vnímá - řeknu mu aby se na mě podíval apod. a pak mu to řeknu....a upozorním, že opakovat už to nebudu a čekám že do nějakého času to udělá sám.....většinou to tak funguje......protože čím víc jsem zvyšovala hlas a popoháněla ho, tím to bylo horší, byli jsme ve stresu oba a nevedlo to nikam.....takhle jen upozorním, co se stane, když to nebude hotové a nechám ho být....
@neenca Mám, syn dělá totéž..Má skoro 7 roku a taky me to docela unavuje.Řeknu např. Běž si vyčistit zoubky...(nejde nereaguje, zamyšlený nebo dělá neco jiného), řeknu podruhé, potreti, počtvrté....a níc....Tak řeknu:Chceš čokoládu?(a syn okamžite reaguje a leti za mnou, že jóó)...takže já myslim, že ty deti nás proste jen nechteji slyšet🙂