Jak dlouho trvaly u Vás ranní scény před odchodem do MŠ?
Ahoj, dcera ještě nemá 3 roky, ale od září chodí do soukromé školičky. V září tam byla 10x a teď od října chodí každé dopoledne (8-12). Už je to tedy skoro měsíc a každé ráno odchází s pláčem a při příchodu do školky pláče dokud neodejdeme. Tam už je potom v pohodě a když pro ní přijdu tak je veselá, říká, že se jí tam líbilo a že druhá den půjde zase a nebude plakat. Ale jak ráno otevře oči je to zase totéž. Je tam pár dětí, vím, že jí nikdo neubližuje a ani není zrovna typický maman, mám obě hlídací babičky, takže od narození jde "z ruky do ruky". Říkala jsem si, že po měsíci už to bude určitě dobré a zatím to teda nevypadá. Dost nás to všechny vyčerpává každé ráno. Ona není vzteklá, nedělá scény, prostě jen pláče a je z toho smutná. Jak dlouho myslíte, že je to ještě normální a kdy bych to měla začít řešit?
@rajecka napadlo me zkusit se skamarádit s nějakou maminkou dítěte ze třídy a kamarádit se i mimo skolku, kdyby to slo... vycházím z naší situace, kdy dcera naprosto nadšeně ráno odchází do školky a odpo nechce domů a ja myslím, ze je to proto, ze tam má kamarádku "z domova". První den ráno začala nenápadně otázkami typu "a to tam jako zůstanu? " apod., zpomalila, začala trochu natahovat a když jsem ji řekla, ze tam bude ta její kamarádka, vyskočila a šla s radostí a úsměvem... třeba by to pomohlo i te vaši, měla by pocit, ze tam není tak sama, ze tam ma spojence... nevím zda to pomůže, ale tak né to tak napadlo....
@monini28
Ucim v MS, tak mohu potvrdit, ze 90% deti prestane plakat, kdyz maminka zmizi z dohledu,vetsinou se to plakani stalo ritualem,kdy si dite preje vasi pozornost. Proto doporucujeme rodicum se rozloucit kratce, neprodluzovat louceni. U nas muze jeste dite zamavat pres okno odchazejicimu rodici a pak uz si ho beru k nejake cinnosti,aby se odpoutala pozornost, fakt temer vzdy je hned po placi a dite si hraje spokojene cely den.
Ahoj, my máme trochu jiný problém, takže je to k tématu jen tak z půlky - ranní scény u nás trvají už druhým rokem (dcera v 2. třídě školky letos). Ale ona teda nepláče už ani venku, a není to mamánkovstvím, ale tím, že nechce vstávat - a to spí 21-6 (což by jí skoro v 5 letech "podle tabulek" mělo stačit). Začne to přemlouváním "ještě chvilku, mami", pokračuje pláčem a končí to vztekáním a kolikrát mě i kopne, jak sebou šije (a to už sem s nervama na pochodu). Takže tě víc než chápu, jak tě to vyčerpává - den ještě ani nezačne a já už sem před příchodem do práce vyšťavená a naštvaná.
K tématu "kdy to začít řešit" - zatím bych to neřešila, každé dítě je jiné a jinak vstřebává situace. Když chodila v září, mohla to pro ni být zábava, takové odlehčení od stereotypu, viděla nové děti,... Teď už ale zřejmě pochopila, že je to na furt 😒 Kdyby byla starší, poradila bych ti si s ní o tom hodně povídat, vysvětlit, že děti prostě musí chodit do školky (školy) stejně jako rodiče do práce (samozřejmě nějakým přijatelným způsobem pro dítě), ale na to je ještě strašně malinká, si myslím (nejlíp musíš vědět ty, moje dcera v tomhle věku skoro ani nevnímala a byla "mouchy snězte si mě" 🙂 ).
U nás momentálně relativně pomáhá "odvést řeč jinam" - "jé hele, víš co budem dělat dnes odpoledne až přijdu?" a dcera zpozorní a poslouchá. No a každý den vymyslíme něco jinýho - podle pravdy samozřejmě ("jé, dneska se budete fotit",...).
Hlavně se nenech učiteli do něčeho natlačit - psycholog a já nevim co ještě. Je ale fakt ještě malá, tak snad to řešit nebudou. Ono je to dneska hrozně v módě, posílat děti furt na nějaký vyšetření, jestli je "normální" 😖 😖 U nás ve školce jsou samý mladý holky (učitelky), který sice mají nastudováno podle učebnic a poznaly už nějaký děti, ale nedej bože když najednou mezi "písečkový" děti přijde nějaký aktivnější dítě, hned je hyperaktivní, k psychologovi atd. Samy děti nemají a neumí si představit ten stres být s nima 24/denně, to je pak pro ně všechno stráášně jednoduchý.
Takže na závěr mohu poradit jen trpělivost a pevné nervy, ale s dcerou chodila do třídy i děcka, která ten první rok plakala snad 4 nebo 5 měsíců a nikdo z maminek to neřešil (no nervy asi měly, ale jako řešit "do hloubky"). Je fakt ještě malá, dej jí čas. 😅