Pěkný večer,
máte tu některá dítě, co se stalo samo dobrovolně "vegetariánem" v nízkém věku? Synovi je 3,5 roku. Loni před Vánoci pochopil, kde se bere maso a přestal ho jíst. Aktuálně jí šunku a párky, protože mu nedochází, že to je maso (a babička s mužem ho v tom podporují, nedávno jedl sekanou, protože mu chlap řekl, že to je jako šunka). Jinak se mě už při veření ptá, jestli to je maso, jestli je ze zvířete a hned mi na to řekne, že on to jíst nebude a nejí.
Kdo jste si s tím s dětmi taky prošli, jak jste se k tomu postavili? Jak to u vašich dětí dopadlo? Přizpůsobili jste dítěti jídelníček a nechali ho být, nebo jste ho přesvědčovali a obcházeli?
Nechala bych ho, a rekla bych mu jak je to i se sunkou apod. Je to jeho volba, a az zjistí z čeho šunka je, muze to těžce nést. Zpestřete mu jídelníček jinak, luštěniny apod.
@billi Ja budu asi za diktatorskou matku, ale stejne jako sveho trileteho syna nenecham rozhodovat o tom, jestli se necha ockovat, nebo bude jist jen chipsy a bonbony, byla bych nekompromisni i s masem. Na zasadni zivotni rozhodnuti ma casu dost, takze bych se mu ta zviratka proste snazila porad vysvetlovat (“jsou k tomu chovana, neciti bolest, strach, tak to ma byt..” - at uz je samozrejme realita jakakoli). Zrovna uzeniny jako nahrada zivocisnych bilkovin nejsou uplne stastna volba..
Určitě bych se poradila s doktorkou nebo někým, kdo tomu rozumí (což pozor, doktorka nemusí nutně být), je potřeba hlídat, co jí, aby dostal bílkoviny a další látky, které by šly jinak z masa. Jinak bych ho rozhodně nechala, popravdě, přijde mi to od něj moc hezké, že je ke zvířatům tak empatický. O jeho zdraví (při hlídání jídelníčku) nemusíte mít obavy, můj kamarád maso nejedl od narození (vždy ho vyzvracel), vyrostl z něj normální chlap s nadprůměrnou inteligencí i svalovou hmotou. Ale právě dostával i nějaké potr. doplňky, přece jen dítě se vyvíjí a potřebuje mít z čeho. Jinak kecy bohužel od rodiny budou, od té doktorky možná taky - právě proto bych si info o jídelníčku zjistila kdyžtak jinde, od nějakého výživového specialisty. Pokud by to dr moc "řešila", klidně bych ji kvůli tomu vyměnila. Jsou i vegetariáni, kteří svoje děti nenechávají jíst maso, a ty děti jsou normální, zdravé. Takže se to dá.
Pak je tu ta řekněme psychologická stránka, kdy jednak nějaké nucení do masa by mohlo nadělat mnohem víc škody než užitku, jednak ve chvíli, kdy mu dojde odkud jsou párky atd., bych se bála, že se strašně naruší důvěra mezi vámi. Na vašem místě bych mu řekla hned pravdu.
Od malička jsem byla nucená do jezení masa. Vážně od doby, co si pamatuju. O to víc teď, v dospělosti, maso nemusím, nepotřebuju ho k životu a při představě steaku je mi hodně špatně. Hodně si vybírám, jaké maso jím, jaké kupuju a jak upravené ho chci jíst. Rozhodně si nedám 90% masových jídel. Myslím, že z velké části na to mám zásluhu to, že mě všichni do masa nutili jako malou - rodiče, babička, ve školce, ve škole... maso prostě k životu nepotřebuju. Svoje děti rozhodně do jezení masa nutit nebudu.
@puresin on je hodně citlivý. Zvířata má rád a dost dobře chápe bolest a další. Breci i při stříhání drápků morceti. Uzeniny jako náhradu. Parky máme tak 5x za rok, ale nepovažuje je za maso, proto jsem to uvedla jako příklad, rozhodně to neberu jako náhradu. Jinak jsem mu nastolila vegetariánsky režim. Nenutím ho jíst maso, ale musí jíst další - luštěniny, vejce, zakysané mléčné výrobky... Ještě zvládá vývary, tak je dělám tak 2x týdně k večeři.
Je to velmi chytre a vnimave dite. Budte za to rada 🙂 je mnoho potravin kde jsou bilkoviny a nemusi to byt maso. Ja jsem podobny pripad. Jako dite jsem maso odmitala, nutili mne. V 18 jsem se uz nikoho neptala a odmitla. 22 let maso nejim. Moje dcera naopak maso zada a miluje. Nenutim ji k vegetarianstvi. Kazdy jsme jiny a mame svou cestu. A vy mate neuveritelne chytre a citlive dite. Vazte si toho. Ja naopak nevnimam sve deti jako poslusne oslicky. Jsou to osobnosti jako my dospeli jen s cistejsi dusi a nezkazenosti. Maji mit pravo volby. Dceru vychovavam timto zpusobem od mala a je velmi jemna, oblibena a zadny fracek ktery si neco vynucuje jak by si nekdo myslel. Naopak klade otazky, zada odpovedi a dela si svuj usudek. Je ji 10 let. Jinak na netu je mnoho informaci ohledne vyzivy. I knihy. Znam veganske rodiny a maji zdrave a krasne zivoty 🙂 Rozhodne bych diteti nerikala ze zviratka se na to tesi az je nekdo sni apod. Ty podminky ve velkochovech a na jatkach jsou brutalni :(
@billi no moje dcerka, stejný věk, nemá s masem problém etický, ale nechutná jí, musím ho do jídla fakt "pašovat". Ale už taky přišla na to, odkud maso je a měli jsme debatu jestli to zvířátka nebolí, když je baštíme. Tak jsem jí řekla, že zvířátka mají spokojený život a jíme až když umřou, no tak jako úplně pravda to není, co si budeme povídat, ale snažím se, pokud je možnost se k tomu přiblížit - sice občas obyč maso koupím, ale vejce máme domácí, králíky, husy kachny taky, ryby z volného rybolovu, atd. Určitě máme ještě rezervy, ale čím dál tím víc se o to zajímám i já sama, jednou snad budeme mít všechno maso od spokojených zvířat. Jinak syna bych být Vámi "nelámala" asi bych maso čas od času nabízela a třeba z farem, nebo domácí - ať mu nekecáte, že zvířata byla spokojená,buď k tomu dojde, nebo ne, ale co znám děti, tak to bude za půl roku zas úplně jinak. Násilím by se ale spíš zablokoval....
Nenutila bych, zpestrila bych stravu jinak a urcite mu to vysvetlila i se sunkou a parky. Za rok to zas muze byt jinak a bude masovy 😉
Moje prvorozená taky nechce jíst zvířátka. Jeden čas velmi striktně odmítala. Upravila jsem jídelníček tak, aby jí nechybly živiny (vajíčka, masový vývar, mléčné výrobky, luštěniny... jí).
Pouštěli jsme si pohádku Lví král - moc krásně tam Mufasa hovoří o koloběhu života - o významu všech tvorů i masožravců.... Dále jsme si povídali o indiánech a jejich vztahu ke zvířatům a lovu (trochu se to dá vysledovat v pohádce Medvědí bratři). To, že ostatní jedí maso, respektuje a sama si výjimečně kousek vezme.
Dětem říkám, že v průběhu života se chutě mění. Takže pokud něco jeden čas nejedli, tak ať ochutnají, že jim to třeba přijde k chuti. A funguje nám to tak.
Navíc u některých batolat maso způsobuje zácpu a tak ho začnou odmítat.
@mpbk To byla trochu zbytecna reakce. Samozrejme mu nebudu lhat, ze se zviratko na jatka tesi, na druhou stranu, ze jsou k tomu zvirata chovana je pravda. A take je podpora a podpora: muj trilety syn se napriklad nedavno rozhodl, ze nebude jist krome gumovych medvidku vubec nic. Jidlo mu vadi. A ja ho v tom taky podporim?.. Je to absurdni priklad (i kdyz bohuzel ze zivota), ale zasadni veci, jako vynechani podstatne slozky z jidelnicku predskolniho ditete bych taky proste nenechala na diteti a jeho pocitech, jakkoli jsou mi sympaticke. Podpora detskeho rozhodnuti je totiz casto jen zasterka jednoduche cesty - podporim-li jeho rozhodnuti, odpadne krik, hadani, domlouvani... proste pohoda. Ale to mi za to proste nestoji.
@puresin je rozdil vynechat maso a nahradit pestrou stravou, a jíst jen sladké například. Ale přece nebudu dite, byť malé nutit do masa, kdyz má etický problém s tím ho jíst. Je něco jiného kdyz mi dcera nesní oběd a bude chtit sušenky. Nedostane nic. Ale pokud za rok přijde, ze je jí zvirat líto a nechce je jíst, Tak jí to nedám a pestre nahradím. V dnesní době to není nic těžkýho.
....a ještě poslední věc, dřiv se maso jedlo 1x týdně a někdy ani to ne, nebyly peníze. To jen teď přijde lidem normalní mít maso 2x denne.
@puresin můžu se zeptat, jak dítě donutit jíst maso? Nedat mu nic jiného a nechat vyhladovět?
Syn dostal vybrat. Buď maso, nebo maso jíst nemusí, ale bude jíst luštěniny a další. Vybral si druhou verzi, takže jsem se mu přizpůsobila. (Babičky a tatínek to obchází přes šunku a parky - např. mu dají brambory s mletým masem a řeknou, že to je jen jako párek, protože zastávají názor, že dítě je příliš malé, aby samo o sobě rozhodovalo a raději mu budou lhát a klamat).
Je to dost tenký led. Na jednu stranu si říkám, že bez ovoce a zeleniny bych ho taky nenechala, na druhou stranu chápu, že se mu to nelíbí.
Je ještě malý, tak se to může xkrat změnit a asi i změní.
@billi ja bych řekla že to bude jen nějaké období, násilím bych ho po zlém nenutila... ja nejím maso asi od deseti let, když mi máma nutila násilím akorát jsem ho začala zvracet, to bych fakt nedoporučovala ☹ jak to máte domluvené to je určtě nejlepší, časem maso nejspíš zase začne jíst.
Já bych ho nenutila. Jako donutíte ho jedině tak, že mu to budete rvát násilim do pusy a nutit to spolknout.
Já myslím, že ty děcka nejsou blbé, že ví daleko lépe, co je pro ně dobré. To jen my jim vnucujeme často myšlenky, že víme lépe, co potřebují.
Moji kluci také nechtěli maso, já jim to nenutím. Něco sem tam snědí, ale veelmi málo. A nestrádají.
Milují ovoce a zeleninu, což i mě je sympatické. Takže já bych to nehrotila.
@puresin já bych dětem teda nelhala, že ty zvířata necítí bolest a strach..
Já se stala sama ve 2letech vegetarianem, drželo mě to do cca 17 let. Důvod proč jsem začala nejíst maso nevim, ale moje reakce na maso (i kousilinek i mleté) bylo zvracení nebo tzv.natahovani na zvracení. Před 20 lety to bylo jiné, maminka mě sice nenutila, ale ve školce mě vydírali že dokud nesnim talíř nepůjdu si hrát apod, seděla jsem nad ním 2hod, po zkonzumování to šlo zase ven.
Z mé zkušenosti, rozhodně na něj netlacte, minerály, vitamíny či bílkoviny se dají získat jinde. Já začala jíst maso postupně a tehdy až na mě nikdo netlačil. Prostě nastal den, kdy mi maso zavonelo a já chtela kus ochutnat a postupně jsem se rozjidala.
Takže prosím nenutit, poslouchat syna než lékaře a okolí.
Já jen stručně - souhlasím, pokud bílkoviny nahradíte, podle mě není problém. Jiné to ale bude ve školce. Já zastávám odmala názor, že dítě do jídla nenutím, do žádného. Pokud ale nesní "normální" jídlo, tj. oběd, večeři apod., nedostane sušenky, bonbony atd., až prostě další normální chod. No a s tím byl hrozný problém ve školce, bojovali jsme celé 4 roky, učitelky malého nutily, manžel to musel řešit s ředitelkou. Pak na nás šly s psychickým nátlakem, že když ostatní děti vědí, že Mireček nemusí, tak taky nechtějí apod. Kolikrát jsem pro něj přišla a on brečel u stolku, že nechce a učitelka nad ním stála a nutila ho, strašné to bylo. Bohužel je u nás v MŠ tak plno, že jsme byli rádi, že máme vůbec nějakou. Hrůza, myslela jsem, že takhle už to nechodí, tak to chodívalo za mých dob, kolikrát jsem zvracela do talíře, jak mě nutily tenkrát ještě soudružky učitelky. Takže na tohle pozor.
já bych ho taky nechala. Nahradit živočišné bílkoviny rostlinnými není takový problém, řekla bych mu pravdu o šunce i párku. vzhledem k tomu jak je rezolutní ohledem masa mi to přijde nefér. A šunka a párky opravdu nejsou z výživového hlediska vůbec žádná výhra, naopak. chtěla jsem se zeptat - zkoušela jsi nabídnout třeba ryby? přeci jen s rybami je to ještě něco trochu jiného než se savci, ryby by možná mohl přijmout. ;)
Já přestala jist maso v 5 letech. Všichni mě pořád nutili, abych ho jedla. Babička mi na to dokonce řekla ( nejspíš rozčílená), že je ti dobré z toho prasátka co jsme měli ve chlivku. U obeda jsem seděla klidně 3 hodiny s tím, že pokud to maso nedojim nepůjdu od stolu,nedostanu sladkosti, nepůjdu n hřiště. A stejně mě nikdy nedonutili. Jediné čeho dosáhli je blok,kdy ani teď v 25 nesním krom ryb a kurecich prsou( které jim posledních par let) žádné jiné maso. Když to sama zkusim tak to prostě během 10 minut jde zase ven. Je to v hlavě. Takže já bych určitě nenutila. Třeba časem dostane chuť když uvidí, že ostatním kolem maso chutná. 🙂
Já sama jsem byla přesně takové dítě. Od doby, kdy jsem pochopila, co to je maso a kde se bere, jsem ho odmítala jíst. Řekla bych, že jsem byla o něco starší než Tvůj syn, bylo mi tak 5 let. Nějakou dobu jsem ještě jedla řízek, párek, vývary a uherák (salám), protože jsem nepoznala, že je to maso. Postupně mi to samozřejmě docházelo a stala jsem se vegetariánkou úplnou. Tehdy to tady ještě nebylo, je to 30 let zpět. Vůbec nikdo to nijak neřešil, ani co se týče toho, že mi bude něco chybět, ani co se týče přizpůsobení jídelníčku. Když byly k obědu špagety, musela jsem vybírat ta pidi masíčka jednom, abych měla jen suché nudle. Když byl řízek s kaší, měla jsem jen kaši. Vůbec nikoho nenapadlo, že pokud dlouhodobě jím tímto způsobem, mám přinejmenším scvrklý žaludek, protože moje běžná porce je zhruba polovina porce ostatních lidí. Byla jsem velmi hubená a dost možná, že jsem se pak i zastavila v růstu a jinak bych byla vyšší. Vždy jsem byla nejvyšší holčička ze školky (či školy) a asi ve dvanácti letech se můj růst úplně zastavil na 170 cm. Což bylo nakonec možná i dobře🙂. Když mi bylo 18, zhubla jsem jseště o chlupík kvůli stresu z maturity a tehdy mě matka nutila chodit po doktorech, že "mám určitě anorexii". Dlužno dodat, že všechna vyšetření a krevní rozbory byly v pořádku, byla jsem prostě zcela zdravá, jen hubená. Pak jsem nastoupila na VŠ, kde už vařili i jedno vegetariánské jídlo, konečně jsem se začala více zajímat o to, co jím, a od té doby už jsem byla nejen zdravá, i jsem zdravě vypadala🙂. Je mi 35 let, maso nejím řekněme od těch pěti let a vše je v pořádku. Takže radu asi nemám, ale pokud dohlédneš, aby nejedl jen přílohy a sušenky, věřím, že bude vše zcela v pořádku a netřeba se bát.
Mně jako malou maso natahovalo, nechtěla jsem, nutili mně, lhali mi, zprotivilo se mi to a dodnes jím pouze kuřecí, krůtí a ryby...neměla jsem k tomu jako malá důvody jako váš synek, zvířátka jsem brala jako k tomu určená (asi? to si nepamatuju, ale v tomto prý problém nebyl), ale prostě mi maso nechutnalo, hnusilo se mi. A nikdo k tomu pochopení neměl, taky jsem u jídla trávila hodiny, než se rodina i školství rohodla, že to asi fakt nesním.
Doporučuji občas zkoušet, mluvte o tom ale nenuťte ho... buď si k tomu najde cestu, nebo ne. Mezitím se snažte mu jídelníček vyvážit. Nucením se může nadělat více škody než užitku..a o párcích i ostatním bych mu řekla pravdu. Není to tak zdravé, aby je musel jíst namísto regulérního masa=) třeba klučina sám přijde, že maso chce, až bude starší;) mezitím se to dá dobře nahradit, internet je plný různých receptů a kde čeho =) jen bych mu pro svoji jistotu nechávala brát krev kvůli živinám aspoň jednou za rok, ale to je jen můj pohled na to, jsem opatrnější.
@billi To já nevím, jak ho donutit, naštěstí ten problém nemáme, i když starší děti taky po mase zrovna nešílí. Je to jen teorie, zkoušela bych prostě přemlouvat a vysvětlovat při každé příležitosti, smlouvala bych, dělala kompromisy, slibovala... Neříkám, že dítě bez masa nepřežije, samozřejmě že se dá dobře a plnohodnotně i bez něj, jen si myslím, že řídit se v takhle zásadních věcech tříletým dítětem není správně. Ale Ty ho máš doma a musíš to zvládat, takže záleží jen na Tobě. 🙂
@puresin no tak mě to zase tak zásadní nepřijde. nejde o nějaký ucelený světonázor, jde o to, že je mu prostě líto zvířátek. za rok, za dva to může být jinak (nebo i za 15 jako u mojí švagrový. Maso nejedla celý detství a ted bez steaku ani ránu :D ) nehledě na to, že o bílkoviny živočišnýho původu ochuzenej nebude (nechystá se na veganství ale na vegetariánství). Pojídání masa (aspoň v tý míře v jaký se jí v Čechách) navíc zas takovej benefit pro zdraví není, co si budem vykládat. No a když se to vezme za správný konec, tak určitě žádnou podvýživou trpět nebude, tím jsem si docela jistá. To je jedna věc. Ta druhá věc je respekt ty malý osobě. Jako - kdyby šlo o život ohrožující rozhodnutí nebo o něco, co nemůže pochopit (očkování) tak samozřejmě rozhodnu za něj, ale tady se zdá, že docela dobře ví proč to dělá. No a pokud já si pamatuju, tak jsem furt stejně těžce nesla disrespekt at mi byly 4 (ty šoupej nohama když se baví dospělý, co ty k tomu můžeš říct) nebo 15 nebo 36. a fakt si některý ty situace pamatuju (nucení jezení masa ve školce atp) jako docela bolestný. On si někdy člověk řekne co takový malý dítě může vnímat, že. Ale ono vnímá všechno. A jak jsem psala - nejíst maso mi nepřipadá nijak zásadní, klido bych rozhodnutí nechala na něm.
@odula to není o tom, že by se párkama a šunkou cpal pořád. Jednou za měsíc se tu zjeví a jemu to nevadí a dá si taky. Spíš to zneužívá babička, která za párek vydává i sekanou (domácí z doma mletého masa), mleté maso v těstovinách a tak podobně. Používá techniku mlžení a lhaní.
Přiznávám, že takové věci nepovažuju za topjídlo, ale když se koupí kvalitní, tak se s tím dítě může seznámit a občas si to dát. Stejně jako v klidu vezmu děti do fast foodu (chodíme tak 3x za rok).
Ještě doplňující otázka. Když jste akceptovali to, že dítě nechce maso, jak to přijala širší rodina, doktorka a další?