Dítě extrémně závislé na matce má nastoupit do školky
Ahoj holky, potřebuju radu, malou vzali od září do školky a já místo, abych byla ráda, z toho mám strach. Školka má tříměsíční zkušební lhůtu, musela jsem podepsat papír, že beru na vědomí, že dítě je přijato jen na tři měsíce a že k trvalé docházce bude přijato až když prokáže, že je schopno přizpůsobit se podmínkám školky. Mám strach, že mi jí hned zase vyloučí, protože určitě bude patřit k těm co to ponesou těžce. Od narození je vlastně neustále se mnou, možnost nějakého hlídání nemáme, když už byla někdy - pár hodin- beze mne, tak byla s tatínkem. Jinak je velice introvertní, stydí se všech cizích lidí, nepromluví, nepozdraví atd. Snažím se s ní hodně chodit mezi lidi, do kolektivu, to je vše v pohodě, ale musí mě mít na dohled, jinak začne být plačtivá. S kamarádkami, se kterými se stýkáme dlouhodobě nebo s lektorkami z kroužků pro rodiče děti, kam dlouhodobě docházíme už komunikuje normálně, ale trvalo to hrozně dlouho, určitě víc než tři měsíce. Školka, kam bude chodit nabízí adaptační dobu - prvních pár dní tam můžu být s ní, na chvíli odejít, pak na delší dobu, pak jí nechat do oběda, pak přes oběd atd. Tu adaptační dobu chci určitě využít, ale záleží na zaměstnavateli, původně jsem měla 1.září nastoupit, ale snad mi tak dva týdny povolí, další dva by třeba si mohl vzít volno manžel, ale určitě nejpozději od října bude už do školky muset chodit od půl sedmé od rána do tři čtvrtě na pět, prostě od otvíračky do zavíračky. Jinak to bohužel nepůjde, leda, že bych podala výpověď a snažila se najít něco na zkrácený úvazek, což mimochodem také zvažuji.
Máte nějaké tipy nebo rady jak už teď jí začít připravovat aby si zvykala být beze mne? Myslíte, že by mělo smysl jí už teď začít dávat do nějaké soukromé školky? Vzhledem k financím, by u nás ale stejně připadala v úvahu jen nějaká nárazová docházka, navíc nevím, jestli by mělo efekt, když by si zvykla na nějaké učitelky a školku a v září stejně šla jinam. Hlídání v dětských koutcích nebo mateřském centru jsem už taky zkoušela, to dopadlo špatně, nevím jestli mám zkoušet dál. Asi to moc řeším 😒
Jako pripravka jsou dobre vsechny mozne skolicky a miniskolky, detske kluby apod. Dost se ted rozjizdi prave ruzna pripravna dopoledne bez maminek, kde se dite zvyka nejen na rezim, kontakt s ostatnimi, ale hlavne na to byt v kolektivu bez maminky a to na delsi dobu.
Co vim z praxe, tak pro deti je zlomovy okamzik spinkani, to je pro nektere opravdu peklo, proto bych dcerku brala pro jistotu nejdrive domu uz po obede.
Ted koukam, ze jsem necetla poradne - adaptacni doba je super, nic vic ani nabidnout nemuzes...🙂
Ja teda Miri nechala doma jeste do ctyr, je taky zavislacek a nechtela jsem ji stresovat, nasla jsem si praci, kterou muzu delat i s ni, takze to jde. Jsem rada, ze jsme ji jeste nechala doma, tenkrat by tam trpela, ted vidim, ze je uz mnohem pripravenejsi a nebude to pro ni problem. Ale to spani vynecham a budu ji brat po O...
Je pravda, že ne všechny děti nesou nástup do školky dobře...Z mé zkušenosti....mám dcerku v soukromé, jen 2x týdně na 3 hodniny....A chodí tam holčička (3r.), která tam denně(!) od příchodu až do oběda naprosto hystericky a srdceryvně pláče, celé dopoledne stojí u okna a vyhlíží maminku. Naprosto stresované dítě, které je tam denně v takovéhle úzkosti. Tohle bych kvůli práci nedopustila....
Ahoj, řeším něco podobného. Syn je dost citlivka a k tomu děti vůbec nemá rád. Nechce s nimi fyzický kontakt a stačí mu dívat se na ně z dálky. Takže nevím, jak bude zvládat třeba procházky, kdy děti chodí za ruce 😅 V každém případě je důležitá adaptační doba a snad si zvykne. Ale určitě není dobré dělat to na sílu, jak psala kalo o tý 3leté holčičce - chudák malá 😢 Pokud to nepůjde, tak to nepůjde. Nejdůležitější je spokojené dítě 🙂
@shariii ahoj, zkusím trochu optimismu🙂)). je to ještě víc než půl roku, to malé děti můžou udělat obrovský pokrok - je mi jasné, že introvertní dítko nebude najednou hrrr mezi děti, ale všechno ostatní se může změnit. otrká se, bude léto, budete častěji "mezi lidmi", třeba budeš překvapená, jak nakonec školku přijme a tvoje obavy budou zbytečné. Půl roku je hodně.
A ještě - pokud to jen trochu jde, nestresuj se, jednak je na to čas, a jednak to děti stoprocentně poznají a podle toho reagují. Někdy je nástup prcka do školky horší pro maminky než pro děti...neboj, bude to dobrý.
Taky nás to čeká, ale petr chodí jednou týdně do školičky, tak jen změní prostředí.
@shariii vojtík byl taky takový jako tvoje holčička - totální závislák na mě - hlídat ho nesměl ani manžel....nebyl nikdy s nikým jiným než se mnou....ne že bych nechtěla, ale on nechtěl...navíc je takovej "ubulenec" , všechno se ho hrozně dotkne, s nikým cizím nikdy nepormluvil, když někdo mluvil na něj, tak se schoval nebo utekl ☹....3 mu byli v únoru a do školky šel až v září, takže v nějakých 3r a 7měsíců a celkem dobrý....první týden si občas pobrečel dopo, udělali jsme si spolu ranní rituály ve školce - čteme vždycky co budou mít ten den k jídlu a máváme z okna.....taky není moc hravý, spíš se drží při učitelce, na procházce taky chodí za ruku s učitelkou....ale zvládl to, tak se neboj....chce to připravovat, vychválit školku, jaký tam mají hezký hračky,kamarády,dobrý jídlo....párkrát jsme taky šli odpoledne kolem školky na prochajdu, aby viděl venku děti na zahradě jak si tam hrajou...koukal na ně zkrs plot....a šlo to...sice chodí zatím jen dopoledne,spaní nás čeká až te´d od května,ale myslím si, že když si dítko zvykne, je jedno jestli na dopo nebo na celý den....do září je fakt ještě daleko a spoustu věcí se ještě změní, možná by nebylo od věci zkusit se ve školce domluvit, jestli by nemohla jít už na to dopoledne během posledních 14ti dnů v sprnu....
Ahoj holčinky, řeším naprosto stejný problém jako zakladatelka Shariii, manžel jásal, že nám Honzíka vzali do školky a já z toho mám vítr, protože je taky se mnou každý den od narození, hlídání nemožné kvůli vzdálenosti od babiček, jen od tatínka ano, no prostě závislák strašnej. Včera jsem ho vzala k jedné paní, která si u nás za barákem otevřela hlídání - ano, je to zázrak, ale jak pro koho 😒 , byli jsme tam s Honzíkem a on se s paní nechtěl vůbec bavit, na všechno říkal "nenene", div nenatahoval, no děs běs. Dneska jsem tam chtěla jít znova a on se rozplakal, že tam nechce jít 😔 No a potřebovala bych poradit, jak často tam s ním mám chodit, abych ho nějak nestresovala? Dneska jsme byli na houpačkách a chtěla se s ním zhoupnout malá holčička a Honzík hned z té houpačky začal slejzat 😔
@anta ahoj, opačně -teda jestli je to možné, nejdřív paní u vás - chvíli, v honzíkově prostředí, bez toho, aby bylo nutný, aby s ní honzík komunikoval. prostě jen aby tam byla, dala s tebou kafe, nic s honzíkem...postupně s ním může začít komunikovat, nejlíp v tvojí přítomnosti. pak, až ji pozná, pochopí, že je to není ježibaba, můžete vy k ní. já samozřejmě vím, že učitelka ze školky nepůjde k vám domů, aby se honzík okoukal, ale pokud je to ted možný a máš na to čas, jde to tak udělat: nový lidi si může okouknout u vás doma, i děti...nějaký si tam pozvěte, at je ve svém teritoriu, at si je jistý. a navíc - za půl roku se to hodně změní, ted se tě drží, pak budeš jen koukat, jak se pustí...klídek.
@anta - a k tomu jak často - pokud možno pravidelně, protože oni v tom pak mají hokej...jednou jdou do školky, brečí, že nechtějí, pak je pauza, myslej si, že už tam nemusejí, pak zase šup do školky...lepší je opakovaně, alespon ze začátku....
@berenika39 - holka, to asi nepůjde, paní tam není jen pro nás, což o to zeptat bych se jí mohla 🙂 No Honzík si ani nechce nechat vysvětlit, že se té paní chci jen na něco zeptat a hned bere horkou čáru, bojím se, abych mu třeba nezpůsobila nějaké trápení nebo tak. On je to taky takový citlivka - znamení ráček je psané opravdu dost na něj 😀 😀 😀 I tak jsem ho moc pochválila, že to tam u ní zvládl a že neplakal a že jsem na něj pyšná. Zítra tam chci zkusit jít, možná se o tom před ním nezmiňovat? Ale to se zase bojím, že by mi pak nevěřil 😕
@anta Kacka se taky bala deti asi do 3 let,pritom chodila od 2 let do miniskolky,ale tam to zvladala,ale kdyz byla na hristi a bylo tam vic deti,tak rychle slezla z houpacky a hura pryc 😅 ,do skolky chodi od 3,5 let a dobry,nasla si kamaradky a zvlada to,zvykne si neboj a cim vic mu bude tak se to bude lepsit 😉
@anta hele to bych nedělala...fakt by se mohl zklamat...jsou chytřejší, než si myslíme. já tomu rozumím, že to není jen vaše hlídací paní. no třeba bych jí uplatila nějakým větrníkem se šlehačkou na dvě návštěvy...pomohlo by to...honzík by věděl, že nneí cizí...
Petr začal chodit ve dvou a čtvrt do školičky a bylo to fakt náročný, akorát se mi povedlo to načasovat tak, že jsem měla ještě dva měsíce na to, abych ho na školičku zvykla. I když dělám jen jeden den v týdnu, ty první dva měsíce chodil denně, právě proto, aby pochopil, co se děje ...pak začal chodit jednou týdně. A celý je to o tom, aby to to dítě pochopilo, někomu to trvá dýl, někomu míň, ale musej vědět, že školka je na hraní a máma se odpo určitě vrátí. Pokud se tam bojej a nemaj jistotu, dře to.
@poupe - děkuji za uklidnění 😉
@berenika39 - to já si právě uvědomuji, že je chytrý jak opice, taky mu vůbec nelžu a toto je natolik závažná věc, že bych se i bála zalhat, nechci ztratit jeho důvěru ani za nic, nelžu mu vážně vůbec v ničem - neodvážím se a nejsem taková, no je to těžký, budu ho holt brát hodně mezi děti, ať se taky osmělí, on je to takový malý ťunťulínek 😀 😀 😀
@anta buď ráda, ono se to pak v pubertě krapet zvrtne 😀 😀 😀
Holčiny a teď mi povězte, co si o tom myslíte. Hlídání Honzík eeee, ale do herny joooo, na záchod můžu v klidu, nehledá mě, nic takového, naprostá pohoda 😨
Holčinky, já na to asi přišla, proč se nechce nechat hlídat od jedné osoby! Dnes jsme byli v Berušce a choval se tam naprosto v pohodě, ani mě nehledal očima, mohla jsem v klidu na záchod a podobně, děti mu nevadí, trošku nejistě se sice chová, ale neřve, nevyvádí, je vcelku v pohodě. To znamená - nesnáší upoutávání pozornosti na jeho osobu, on to neměl nikdy rád, ani když k nám přišla návštěva, tak se ho tzv. nesměla hned všímat, to až po chvilce. To se mu nikdy nelíbilo, to znamená, že když hlídání, tak jedině v kolektivu dětí, prostě to zkusím, tam ta pozornost nebude tak silná a on se v kolektivu dětí zas tak špatně necítí 🙂 🙂 🙂
Tak holčinky, hlásím malý úspěch, šli jsme s Honzíkem do Hvězdičky - hlídací paní a jako předtím, nebudu se bavit, slzy v očích, nebudu kreslit, nebudu nic, až paní říká "víte co? Jděte pryč na 10-15 minut" a já "to myslíte vážně, že to s ním vydržíte?" 😀 A ona říká "jen jděte, on je pasivní kvůli vám, protože je od vás jakoby nahlodaný", holky já se sebrala a vypadla jsem, ani jsem si boty nezavázala, samozřejmě, že jsem slyšela Honzíkův řev, že nebude nic dělat, že nemá čas a že chce mámu 😅 😅 😅 Fuj, tak jsem s těžkým srdcem odešla a vrátila jsem se za 15 minut, holky, já ho nepoznávala, hned mezi dveřmi mi Honzík řekl "mámo, nemám čas jít domů, chci si ještě hrát" 😀 😀 😀 Tak jsem se paní ptala, co s ním provedla a ona, že řval, no a že ho ukecala, příště to bude prý určitě taky takový, tak mě zase vyhodí a bude tam Honzík trochu déle a příště ještě déle až tam bude nejdéle 😀 😀 😀 Já mám z toho takovou radost, já to ani nečekala!!!!!
Ja uz z toho ted zacinam mit taky zase peknej vitr. Miriam uz nekolik tydnu najednou chytila jakasi vygradovana faze separacni uzkosti, takze uz se ode me nehne vubec. Nastupuje v zari, to bude peklo.
Protoze si dodelavam jednu kvalifikaci, ke ktere je skolicka pro deti studentu, tak tam se mnou na jeden den v tydnu chodila. Uz tam ale nemuze, trikrat po sobe tam delala takovej bugr, ze pro me vzdycky musela jedna z ucitelek dojit a ja s ni byla nucena opustit stanoviste.
Krome toho, ze si kouse nehty, tak zacala v te dobe jeste silne mrkat, takze neuroza na ceste... 😝
Holky, tak malej bude mit 3 roky až v lednu, ale do školky mi nastupuje už v září(ve 2letech a 8mesicih).Sice bude chodit jen jeden týden v mesici(od ledna pak už porad celej mesic), ale taky z toho mám hruzu.Malej je taky MEGA mamánek, citlivka, introvert, deti taky moc nemusi, vystačí si sám u hry...Dala jsem ho do školky od září na ten týden v mesici práve proto, aby si zvykal na deti a na to, že pořad nemuže být jen se mnou.Já mám ale jednu velkou výhodu- pracuju jako učitelka ve školce.A v lednu se do te školky, kde malej bude od září chodit, vracim a budu tam učit.Nebudu ho mit sice v oddeleni u sebe-a to práve proto, aby se ode mě trošku odpoutal.Ale tak či tak budeme pod jednou střechou a když pujdeme na zahradu nebo neco,t ak me bude videt porad....A taky vim, že když to nebude zvládat od toho záři, tak se proste domluvim s reditelkou a presuneme to proste až na ten leden, kdy budu nastoupovat já a on nastoupi zároven se mnou.
Co jsem ale chtela říct vám-ze zkušenosti vím, že 99% deti si to musi odbrečet.Nekteré brečí první týden nástupu, ntekeré ty první dny zvládaji dobře a začnou plakat až ten druhý týden, kdy si uvedomi po vikendu, že tam zase musi.
Hodne duležitá je příprava na školku..Tj.-chodit hodne mezi deti, zvlášt treba ted v lete na piskoviste, do ruznych kroužku, center.Ňa školku díte připravovat i po te psychické stránce, mluvit o ní jako o necem, kde se bude mit dobre, kde budou hodné paní učitelky a spoustu hracek, se kterýma si bude moci hrát.Často o tom mluvit, ukazovat nejaké obrázky, sem tam do te školky zajit, aby videli, kde vlastne bude chodit.A taky hlavne říct, že tam bude vždycky jen chvili, bude si hrát a vy pak po obede pro nej prijdete.A to taky dodržet🙂
Jedni rodiče rekli svemu synovi: Matýsku,běž se podivat, kolik tam je hraček.A nejaké si mužeš pujcit...Matýsek šel, hrál si a když oni videli, že je zabraný do hry, tak jen za nim prisli a řekli: "Matýsku,pekne si hrej, my jdeme ted do Globusu koupit rohličky a hned zase za tebou prijdeme.Tak nesmis plakat, my jsme za chvili zpet.Pohraješ si, naobedvás se tady s detmi a hned po obede my prijdeme."On rekl jen jo a oni odešli...Matýsek pak sice zacal asi za cca 15min plakat, ale já ho vzala do náruče a uklidnovala jsem ho, rekla jsem mu, že vubec nemusi plakat, že maminka s tatinkem za chvili prijdou, že šli jen do toho Globusu...Snažila jsem se ho odreagovávat a byl to "záhul",protože jsem mela v náručí nejen ho, ale každou chvili nejakého jiného prccka, co byl první den ve školce.Ale práve tento Matýsek byl diky pristupu rodiču za dva dny naprosto v pohode.Prvni den plakal v ruzných intervalech, druhý den mu maminka s tatinkem zase rekli, že nekam musi a že si pri nej za chvili prijdou a on za mnou chodil a už neplakal, ale jen mi porad smutne rikal" Zavedeš me plosim plosim(prosim prosim) za maminkou?A já mu odpovidala, ano..hned jak si pohraješ a naobedvas, tak už te za nimi zavedu.A tohle jsem mu za to dopoledne rekla asi 100x.Ale pomohlo to k tomu, aby neplakal.No a treti den už neplakal a pekne si hrál s detmi.A to jak mi maminka prozradila, tak byl taky velký mamánek.
Takže myslim, že opravdu duležitý je pristup rodiču, učitelek a i ta priprava.
@evulinkab - děkuji za tvůj příspěvek, obzvlášť když s tím máš zkušenosti 🙂 🙂 🙂 . Já jsem si říkala, jestli bude plakat jen ten můj klučina a ony plakají skoro všechny děti? Chtělo by to víc takových učitelek jako jsi ty, s citlivým přístupem, jenže člověk má obavy, že ne všechny učitelky to takhle zvládají a mají na to trpělivost 😉
@evulinkab - to by jsi mi mohla poradit. Dávám dítě na hlídání jedné paní, aby si ode mě trošku odvykl a taky odpočinul. Jenže problém, on mi tam teď nechce chodit, co s tím? Mám mu dát přestávku nebo trvat na tom, aby na to hlídání šel? Chodíme každý den mezi děti, sice ne do center, ale do herny, kde je těch dětí pokaždé nejméně 10 a také samo na pískoviště, tak snad to aspoň trochu dělám dobře 😕
@evulinkab Toho bych se trochu bala. Je to samozrejme krasny napad a zni to naprosto idealne, ze s tebou Bořík bude pod jednou strechou. Jenze podle me je tady prave kvuli tomu moznost horsi a delsi adaptace, uz jen proto, ze te nekolikrat za den uvidi (napr. na te zahrade) a pak od tebe bude muset opet odchazet.
Neco velice podobneho mam za sebou a fakt to nedelalo dobrotu.
Ale muze to byt samozrejme uplne jinak a probihat tak v pohode, jak se to nabizi pri prvni myslence. Budu drzet palce...🙂
@anta Ahojky,
urcite nebude tvuj malý jediný, kdo bude plakat, pláčou opravdu skoro vsechny deti, co práve nastoupily do školky.Jinak já myslim, že temer každá učitelka musi mit ten pristup k 3letým prťatum pěkný, citlivý a musi jim i ona pomoci zadaptovat se v MŠ.Protože ono to ani jinak nejde, ty první dny je to opravdu chaos, kdy v tom oddělení pláče nekolik deti, nekteré si vubec nechteji prvni dny hrát a sedi nekde v koute a pláčou.A je v zájmu te učitelky, aby tento chaosc co nejdříve odezněl a ona pak měla s detmi klid na práci a popravde....po dvou dnech tohoto řevu praská hlava, takže opravdu já myslim, že každá učitelka ve svem vlastním zajmu se snaží ty deti co nejdřive uklidnit🙂
A jako s tim hlídánim...to já ti asi neporadim.Nevim podrobnosti, jak casto tam chodi, proc tam nechce chodit atd...
@anatanka Ahojky, tak já mám práve kolem sebe maminky(spolužačky z pedáku), které to takto udělaly a jsou spokojené.A taky hlavně já ani jinou možnost nemám, do jiné školky mi ho nevezmou(kapacita....a taky v okolí meho bydlište jsem absolvovala praxe v ruznych školkách a s temi učitelkami a ředitelkami se znám a ony vedi, že pracuji tam v te školce, ve které pracuji...takže i z toho duvodu by mi malého nevzali,protože by jiste hledali duvod, PROČ si ho nedám k sobe do školky, kde učím...)Ale i co jsem se bavila se svými kolegynemi, tak ty už maji deti odrostlé a vsechny to udelaly takhle a v poho🙂
Ahoj holky, to jsem ráda, že jsem tu rozpoutala takovu diskuzi a že nejsem sama se svým problémem 🙂 Já nakonec začala malou dávat na jedno dopoledne týdně do soukromé školičky a kupodivu to jde, i když jsem byla přesvědčená, ž tam nebude chtít být. Ze začátku jsem tam byla s ní, pak jsem odešla jakože na nákup, za hodinu se vrátila atd. teď už je tam až do oběda a každý týden se tam těší. Z opravdové školky ale mám i nadále strach, přece jen tam kam chodí teď je maximálně 5 dětí a hlavně je tam krátce, neumím si představit jak to bude snášet až tam bude muset být denně od otvíračky do zavíračky. S prací se mi to nijak pořešit zatím nepovedlo, co se tak rozhlížím na trhu práce mám dojem, že nějaké zrkácené úvazky jsou naprosté sci-fi.
Ve školce mi bylo řečeno, že většina dětí je tam tak od 8 do 15, na dobu před tím a potom se pár dětí co je tam déle slučuje do jiných tříd, takže malá bude muset být ráno od 6.30 v nějaké jiné třídě, pak půjde do své a od 15 do 17 zas do nějaké jiné...moc nechápu jak to mají zařízeno ostatní, že naprostá většina rodičů (prý) je schopná dítko vyzvednout ve 3. Nebo jsem jen tak neschopná, že si ten zrkácený úvazek nedokážu najít a ostatní ho mají?
Evulinkob, ty jako učitelka možná budeš mít přehled, opravdu je dítko co musí být ve školce od rána do večera spíš rarita?
Tak holčinky a šup a dítě šlo na hlídání, to víte, že doma řvalo, že nikam nepůjde a že ho to tam neba a že máma tam nebude, jsem hnusná máma, nedala jsem se obměkčit a prostě ahoj 😀 😀 , musí se to taky trochu utnout, 14 dní jsme teď vynechali z osobních důvodů a musíme zase do toho trochu šlápnout 😉
Sveho chlapecka jsem dala do soukrome skolicky na jeden den v tydnu (vc. spani), kdyz mu bylo 1,5 roku... kratce pote, co nam umrelo miminko a ja potrebovala zacit neco delat, abych to nejak prezila. On je nastesti extravert, takze tam byl moc spokojeny. Doporucuje se to, co delas, davat ditko do kolektivu, nechat je hlidat kamaradkami, nevim, odkud jsi, ale v Brne jsou ruzne krouzky s hlidanim deti apod. Nas maly zadnou adaptacni dobu nemel, ale obecne se ale doporucuje. Zvykl si perfektne, dnes jsem byla poprve na cviceni s hlidanim ditka a malymu jsem dala papucky, on mi udelal papa a byl pryc 😀 . Tak muzete zacit zkouset treba jednou tydne nejakou aktivitu, kde bude bez Tebe.
Ja mam v okoli treba vlasniho manzela, ktery byl jedinacek a maminka s nim musela zustat doma az nez sel do skoly, protoze kolektiv nezvladal. Tak drzim palce, at je na tom mala lip. Introvertni zamereni nezmenis, je to vrozene. Pozdeji se muze naucit kamaradskemu chovani, komunikaci... ale to az tak po par letech. Jeste by mohla neco poradit detska psycholozka, treba v pedagogicko-psychologicke poradne.