Ahojky, dnes sem se chytla s ředitelkou ve školce, opět kvůli jídlu, malá mi tam nechce chodit, protože jí nutí jíst jídlo, aspoň ochutnat, přijde mi smutný aby mi nechodila do školky jen kvůli jídlu. Tak sem to ředitelce řekla, ať jí to nenutí, tak jí to dost nebylo, teď mám strach aby si vztek nevylévala na malé. A jak je to u vás? Taky je nutí aspoň ochutnat?
Jo, u nás to taky tak je - aspoň ochutnat 😉 .
Já si zas nevidím důvod, proč aspoň neochutnat... Kdyby ti malá přišla domů a vidělas, jak hlady hltá, tak bys asi měla vztek, že jí nedali najíst...
U nás taky chtějí, aby děcka aspoň ochutnaly.
Záleží spíš na formě, jakou to učitelky dělají.
U nás taky aspoň ochutnat. Naše děti si nestěžují a já jsem zjistila, že ve školce sní to, nad čím by doma dělali fóry, takže mně to vyhovuje.
No právě, jen ochutnat, to sme dělali do teď, a bylo to v poho, už chodíme do školky 2. rokem, ale teď si začala stěžovat, že jí to nutí, taky myslím, že už chtějí víc než ochutnat, já vím, že je malá nípna a jí pomalu, ale přece na ní nebudu chvátat, myslím si, že fakt jde o to jakým zpusobem, protože s druhou učitelkou problém nemáme.
Holky, doufám,že dnes už je jiná doba, ale za sebe si pamatuju, jak mě nechávaly učitelky uřvanou sedět i dvě tři hodiny u studeného jídla,které jsem prostě neměla ráda. jako dítě jsem neměla ráda maso a to mi vydrželo do dneška, nicméně takové ty šlachovité roštěné,kdy se mi zvedal žaludek a nešel pokousat a učitelka mi to rvala lžičkou do pusy. Pak jsem v té malé jídelně seděla tak dlouho,než jsem to snědla.Rvala jsem to všude, do květináčů, do kapes,pod jazyk....a ještě mi hrozily,ať to zkusím žalovat doma.
Já vím,že dnes je to určitě jinak, ale věřím tomu,že se ještě někde najde taková "paní učitelka", která má svoje výchovné metody, ale ať si je aplikuje na své děti ne na ty naše.Takže bych si s učitelkou rázně promluvila,jak to tedy je a že si nepřeju,aby mé dítě do něčeho nutila. protože nucením mu zadělává akorát zažívací potíže a stres.
Já mám taky dodnes v paměti jak jsem od svačiny až do oběda seděla nad sklenici mléka se škraloupem, brr, zatímco ostatní děti si hráli☹ Poznamenalo mě to tak že se mi od té doby zvedal žaludek už jen z pohledu na mléko, změnilo se to až v těhotenství a od té doby ho normálně piju😉
no právě, naše paní ředitelka bývala za mě paní učitelka, takže učila už mě, a dycky taková bývala a si jiná už nebude ☹ tak mám právě strach, aby nebyla pak na malou nějaká vysazená, když maminka si stojí za svým, že nutit se prostě nebude, myslím si, že v 5 letech má malá už dost rozumu, aby věděla, že bude mít hlad, když nebude jíst, od mala sme to takhle dělali, nechceš, nemusíš, ale nic jinýho nebude.
Zrovna v pátek jsem se o jídle bavila s naší učitelkou. Děti jídlo sníst nemusí, ale chtějí, aby aspoň ochutnali. Já jsem za tento přístup ráda, sama ho doma praktikuju.
@anina32 Škraloup 🙂, tak to nesnesu dodnes. Jojo, paní učitelky se dokáží vrýt do paměti. Dnes se směju, nicméně tehdy mi do smíchu nebylo a "kožešinu", jak s oblibou říká moje mamka, fakt nemůžu ani dodnes vidět, natož pozřít. Tak pozor na to, ochutnat jo, ale nenutit. Vzhledem ke své zkušenosti jsem odhodlaná opravdu se v tomto směru za dcerku "bít" 😉 .
@anina32 jj, já také jen studené 😀. A nejhorší je, že mám ráda puding, ale tam se to prostě vytvoří taky a....no je to špatné, proto si to fakt neumím představit, že by holce něco tak ve školce zprotivili....vždyť to není nutné...všichni víme, kolik věcí nám jako dětem "nejelo" a pak jsme jim přišli na chuť. Ono nucení všeobecně je přeci k ničemu.
tak mám radost, že nejsem sama 🙂 myslím, že paní ředitelce, už jedno sousto ochutnat asi už nestačí, a asi nutí víc, jinak si nedovedu vysvětlit ten problém teď. a že by si malá vymýšlela???
a ona říkala vysloveně, že jí nutí to sníst? třeba se jí jen začlo víc nelíbit i to, že jí to nutí ochutnat... ale z tohohle já mám docela hrůzu, vzpomínám si na sebe, jak jsem dost věcí nejedla a oni mi je nutili, to bych dost nerada, aby se dělo i mýmu dítěti... taky budu praktikovat přístup nechceš - nemusíš, ale nic jinýho nebude.
no právě, že říkala, že teta marta jí to nutí, že ona chce jen ochutnat, a taky sem od ní poprvé slyšela, že teta marta je zlá.... ☹ ona právě taky dost věcí nejí, špenát, zelí, koprovku, ryby, játrovou paštiku, ale tak dycky vybere co sní, myslím, že když sní jen polévku, hlady neumře, nebo file nechá a sní brambory a zeleninu, na svačinu hold jen vypije mléko.... já věřím, že třeba časem, když jí to nikdo nebude nutit, že třeba ochutná sama a bude to chtít jíst, trvám akorát na věcech, který ještě nikdy nejedla, aby ochutnala, ale když nejí file, proč jí ho za týden nutit zas.
je to boj..no dcera ve školce jí maso, ryby, alespoň trošinku, doma nechce - jí jen suché těstoviny, suchou rýži, vymýšlí si a tam sní téměř všechno. Učitelka říkala, že nemohou povolit jednomu dítku nejíst, protože by tam rázem měli revoltu od všech a jíst by nechtěl nikdo nic. Takže za mě je to dobrý, že "musí" jíst jako ostatní děti.
no mě to do teď taky nevadilo, ale když najednou nechce chodit do školky, bolí jí bříško. Tak mi přijde suroví jí říct, že prostě musí, to teda ví, že musí, ale říct jí ještě a jíst taky musíš, neřeknu, kdyby dělala nějaký scény, že nechce,ale ona sedí a čeká až to odnesou, nenavádí ostatní, že je to fuj, ať to nejí. v tom máme jasno, to že to nechutná jí, neznamená že to nechutná nikomu.
@marmazel Bojovala jsem s podobným... Syn je nejedlík, strašně vybíravý, prostě hrůza.... Zezačátku tam nejedl nic, doma pak snědl, na co přišel (z těch několika jídel, co jí) a náhle obrat... Syn ve školce jí i to, do čeho by předtím neklovl. Dál má problém s tím ochutnávat nové věci, ale už se nechá přesvědčit a ochutná i doma a pak se teprve rozhoduje, jestli mu to chutná nebo ne (dřív byl schopný odmítnout téměř cokoliv). Takže na začátku školky jsem teda měla taky sto chutí skočit za ředitelkou, ale nakonec neudělala a nechala to být a světe div se, ono jim to funguje!!! My rodiče jsme totiž strašně měkký a ty děti jsou si toho moc vědomy, a tak zkoušejí. Já jsem dosti tolerantní, ale v tomhle je prostě potřeba důslednost. Takže školce děkuji za to, že mi dítě začíná konečně jíst 🙂
@marmazel Jinak na bříško si stěžoval taky a různě smlouval. nedej se. Projev účast, ale neshazuj učitelku a říkej, jak je to důležité a že to paní učeitelka myslí dobře. Hlavně z tebe nesmí vycítit nejistotu, opravdu se zkus překonat a zkousnout to.
Aha, ale teď čtu, že jí to nutí až takhle. U nás nutí jen ochutnat a zbytek nechávají na dětech, takže malý prostě nakonec ochutnal a u některých jídel i dospěl k názoru, že nejsou tak hnusná, jak si myslel (jeho slova 😀 ) a u některých zjistil, že je dobré je jíst, i když mu tolik nechutnají, protože jinak bude mít hlad. on ve školce spí, takže to je přeci jen dlouhá doba na to, aby vydržel nejíst 🙂
@marmazel Syn jí víceméně vše, ale vím že některé děti nechtějí např. čočku, a také učitelka chce aby ochutnaly. Myslím si, že je to tak správné, proč by si měly "vymýšlet"? Synovi je 6, a doma nechtěl ani ochutnat večeři- prejt upečený na plechu. Nelíbil se mu vzhledově. Po menším divadýlku ochutnal a nakonec chtěl ještě přidat. Já jsem alespoň pro ochutnání. 😉
tak Ondra má pořád problémy s jídlem ve školce, ale učitelky to nějak neřeší už ho znají. Ani ostatní nemusí ochutnávat. Učitelky jim teda řeknou, že nic jinýho ale není, že budou mít hlad, ale náš Ondra jim řekne, že mu to neva.
@amabilis no tady de o to, že malá ví, že nedostane nic doma, až večeři, a ani neříká, že má hlád, prostě někdy jí míň, někdy víc, ale nikdy to není nic závratnýho, je takovej střízlík po tatínkovi, tak se ani nedivím, a ajk říkáš, myslím si, že malý dojde, že bude mít hlad ona, taky ve školce spí. a s ředitelkou není řeč, ta je generál a jen ona má pravdu a musí se poslouchat, takže i když bych chtěla najít nějakou řeč na domluvení, tak to asi nepůjde ☹
Já když si vzpomenu na sebe ve školce, tak se mi tam z jídla dělalo hrozně špatně, všude tam byla cítit pára z kuchyně a mě to hrozně vadilo, na ta jídla jsem nebyla zvyklá, tak jsem to tajně strkala do kapes u zástěrky 😒 .
U nás nenutí do jídla a ani do spánku naštěstí 😉
Můj syn je strašně vybíravý úplně odmalička. Na dokreslenou - jako sedmiměsíční mimino sevřel pusu při druhé lžičce banánu a nejí je do dneška. V naší školce chtějí, aby děti ochutnaly, ale syna nenutí ani ochutnat. Ani si neumím představit jak by ho k tomu donutili. To by mu museli násilím otevřít pusu. Učitelka mi řekla, že ho přesvědčují, ale nutit ho násilím nebudou, protože nemají zájem, aby se pozvracel.
U nás taky musí aspoň ochutnat a osobně mi to vůbec nevadí - co chodí do školky, tak se mu značně rozšířil jídelníček. Kdyby nemusel ochutnat, tak nejí ve školce skoro nic. On to párkrát ochutná a po čase už to jí.
U nás ve školce vaří opravdu dobře, k svačinkám jim dělají domácí pribináček, pečou buchty, dělají domácí pomazánky - ale někdy jsem svědkem toho, kdy toto tak trochu bojkotují samy maminky a už při příchodu ve dveřích dětem podávají brumíky, sušenky apod.
Jinak s obědem to mají zavedeno tak, že učitelka dětem řekne dopředu, jaká je polévka a hlavní jídlo a kdo nesní polévku, nemůže si pak druhé jídlo přidat. Co vím, tak v den, kdy je řízek, mají všechny děti vymetené talíře a rázem zapomenou, že tuhle polívčičku by vlastně normálně nejedly 😉
Ahoj, nevím, jestli to funguje i ve školce, myslím, že ne. Alespoň jsem o tom neslyšela. Domík si mi nikdy nestěžoval. Ale u nás ve škole je pravidlo alespoň ochutnat.