Čtyřleté dítě má pleny, považujete to za problém?

souhlas s birds, ve 4 letech by mělo umět ovládat i v noci svěrače.

otázka je jestli je plínka ráno počuraná, nebo jen občas? Jinak naši nejstarší jsme museli dávat v noci čůrat téměř do 5 a půl let. Jinak se jí stalo, že ráno byla počuraná. Je zdravá, jen v noci spí tak tvrdě, že se prostě neprobudila. A omezování pití večer je pro mě týrání dětí.

No mam kamaradku,ktere syn taky 4,5r.ma na noc plenu,ktera je rano pry pocurana a to jen proto,ze hodne pije jak pres den tak pred spanim a ji se nechce syna budit aby se sel vycurat.Rozhodne nesouhlasim s tim,ze by se dite tyralo,kdyz mu neda clovek pred spanim napit.Ja to tak synovi udelala a postel je sucha a plen jsme se zbavili pred rokem a ze by nejak trpel rozhodne ne. Spis se vzbudil,kdyz se pocural a trpela jsem vic ja,prt.pak komplet vsechno prat a to nekolikrat do tydne bylo silene.

Mělo by se to srovnat do 5 ti let, takže ve 4,5 na tom nic špatného nevidím.

Tady najdeš užitečné informace www.nocvsuchu.cz

Většina urologů ti řekne, že do 5 let se to neřeší. Máme za sebou zkušenost s dcerou, se kterou jsem lítala po různých vyšetřeních a všechno bylo v pořádku. Zkoušeli jsme všechno možné, samozřejmě večer omezit pití (ne vynechat), v noci budit, atd. ale nic nepomáhalo. Dcera měla velmi tvrdé spaní, když se počůrala, tak se vůbec neprobudila. Uroložka nám řekla, že od pěti let už může nasadit léky. Ale naštěstí to přešlo, opravdu téměř na den přesně v těch 5 letech 🙂

Můj synovec měl na noc plínu ještě v 5,5 letech. Teď má 7, chodí do školy, plínu nemá a je žák s nejlepším prospěchem a velmi bystrý kluk + urologické problémy nemá.

Já to řešila s doktorkou - starší byl brzo bez plen i na noc, ale v určitých týdnech se mu to prostě vracelo a počůrával se do 5ti let - má oprvdu tvrdý spánek a prostě s ena čůrání nevzbudil. Doktorka mi řekla, ať sem v klidu, že se to prostě do šesti let nijak extra neřeší, pokud nejsou další problémy a ať omezím pití před spaním. Nutno podotknout, že vypïl před spaní 3dcl mlika a něco málo vody a nechtěla sem mu to nijak omezovat, příjde mi to prostě hrozny zakázat dítěti pít!!! :O No, vyprdla sem se na to a najednou to jde🙂 Holt jsou některé děti v tomhle pomalejší, tak jim dopřejme čas;) Mladší bude mít 4 a plínku mu na noc dávám - málokdy je ale počůraná..
Takže já to, že má 4,5 leté dítě n anoc pleny nepovažuju vůůbec za problém;)

já se lekla, že přes den....
pokud to je na noc tak bych to nepovažovala za žádný obr problém... ono v noci člověk spí a probudit se na záchod není tak jednoduché pokaždé... a ne každý celou noc prospí (já třeba většinu nocí na záchod jdu, i když před spaním moc nepiju)...

u nás byly obě děti bez plen v noci zhruba ve 3 letech... ale s tím, že jsme je tak do 4 - 4,5 roku museli vysadit, protože do rána by to nevydržely a ještě se nevzbudily... takže v 8 šly spát, v 11 jsme je dali na záchod a do 6 do rána pak už vydržely...

pak už byly děti ok, ale teda další zhruba rok jsem večer už nedávala moc pít, protože oni přes den pijí oba málo a večer by chtěly celý hrnek a to fakt nejde.... to dám teď staršímu v jeho 7 letech, možná tak rok vím, že se určitě nepočůrá i když se hooodně napije před spaním...

takže ve 4,5 letech bych se nějak moc nestresovala 😉 za problém bych to považovala u plen ve dne!

Opravdu z vlastní zkušenosti - je to v pohodě. Můj syn v noci potřeboval plínu do 8 let. Zdravý, ale prostě noc co noc mokrá plína. I do školy v přírodě jezdil s plínou. Trápilo mě to, ale co naděláš?
A pak jednoho dne, jak utne, a byl bez plíny.

Ja myslím, ze uz by tedy plenku mít opravdu nemuselo. Podle mě se to už dá vysvětlit a být důslední (rodice). Dcerka byla bez plenky i v noci před druhým rokem. A na noc normálně pije. Nicméně respektuji, že toto je věc nazoru. Me uz na plenku přijde ve 4 letech velké.

Za problém bych to považovala v případě, že jste to ješte neřešili s doktorem (minimálně udělat základní vyšetření), jinak ne...odpovědi typu, že by to mělo umět ovládat a především, že by se to dítěti mělo vysvětlit a rodiče být důslední mě hodně pobavily, evidentně o tom nic nevíte!
Holt některým dětem to trvá - rodič se může přetrhnout a neudělá nic než čekat.

Taky myslím,že by plínu mít nemělo.Ono záleží,jestli hodně pije před spaním,nebo to může být něčím jiným.Ani nemusí mít neurologické problémy,může to být psychického původu.

Opravdu žasnu, jak jsou některé maminky striktní a myslí si, že pokud jejich dítě zvládlo suchou plenu v noci ve 2 letech, je to norma a všechny ostatní děti čurají proto, že jsou rodiče nedůslední a nevysvětlí jim to, příp. něco jiného. 😢
Je to stejné, jako když dítě jedné maminky ve 2 letech plynule mluví ve větách a jiné má problém dát souvislou větu dohromady ještě ve školce - přitom se mu může rodič věnovat, jak chce, ale pokud nemá dozrálé řečové centrum, může to trvat déle.
Ale zpět k noční inkontinenci - mám tři dcery, všechny nefrologické, díky tomu sledované, jedna neměla problém s odplenkováním ve dvou letech, další byla brzy přes den a v noci to trvalo déle a jedna, teď ta nejmladší, má 5 pryč a na noc má stále plenu.
Protože vím, jaké můžou mít děti problémy, aniž by rodiče věděli, že může být urologický či nefrologický problém, nechápu, jak někdo, kdo s tím nemá zkušenost, je tak radikální.
Číst to jako matka, která neví o takových problémech, přijdu si po takových komentářích skoro neschopná mít dítě a s jednou nohou na sociálce pomalu řešit odebrání dítěte (v nadsázce řečeno).
Jak dětská, tak nefroložka mi říkaly, že do 5 let se s pomočováním nic nedělá, stále dozrává nervový i močový systém. Nyní čeká dceru řada vyšetření, aby se na problém přišlo. Mrzí mě to, ale ne kvůli mně, spíš kvůli malé, jak je každé ráno smutná, když se nepodaří zůstat v suchu.
Mám vysledováno, že se počurá v různých situacích, může být večer přepitá nebo nemusí, můžu ji dát večer několikrát vyčurat nebo nenechám a jednou suchá je, jindy ne, ve všech případech je to různé (mmch mléko na noc ne, je močopudné, takže z jedné skleničky mléka pak tělo vyčurá tři). Důslednost nebo vysvětlování je na nic, dítě není hloupé, ví, že by mělo být suché, ale prostě to nejde, proč ho ještě stresovat tresty nebo řečmi?
Víte, kolik dětí na toto trpí, je to mnohem větší problém, než se zdá, a to právě kvůli společnosti? Největší odsuzující řeči mají lidé, kteří naštěstí nemají zkušenosti nebo tento problém a mají za to, že to člověk jednoduše ovlivní sám. A ti, co na to trpí, se pak logicky stydí, berou to za své selhání a problém se jen zhoršuje.
Kolik jsem viděla odcházet z ordinace dětí v pubertě, krásných mladých kluků a slečen, jaké z toho mají trauma? Myslíte, že by je to bavilo, že neovládají svěrače, že si snad za to můžou, protože byli rodiče nedůslední? Asi těžko, musí se léčit. S bolestí v zádech, s migrénou, s všelijakou nemocí může mít problém miminko, dítě, puberťák nebo i dospělý, proč ne s pomočováním? A je zdravý a zdravý, někdy to nemusí být fyzický, ale mentální problém....
Je škoda, že zakladatelka dala toto téma jako otázku, dál se nedá reagovat, ale apeluju na ty, co tady tak striktně píší, že prostě MUSÍ ovládat svěrače - nemusí, zkuste být trochu tolerantnější a nestresovat zdejší maminky, aby se styděly a nemluvily o tomto problému....
Každý člověk je originál, každý má své trápení, jedno je vidět a třeba cítit, další nemusí, ale každý to své má ....

Domnívám se, že pokud je dítě opravdu zdravé, tak nejpozději ve 3 letech by mělo být bez plen - ve školce by ho taky nikdo nepřebaloval. Je to jen o důslednosti rodičů.

Dceři budou 4 v lednu, plenu na noc má stále. Večer vypije minimum, jde se vyčůrat, usne a ráno je plena úplně nacucaná. Spí tvrdě a vzbudit se nedá, respektive dá, ale stejně se nevyčůrá a znova usne. Když se počůrá bez pleny, spí dál a je jí to ukradený. S doktorem jsme nic neřešily, dcera si vždycky na všechno přišla sama, jen jsme kvůli všemu absolvovaly plno zbytečných vyšetření. Inteligentní je dost, my taky děláme, co se dá, ale prostě to nejde. Až to půjde, tak to půjde.

Ahoj,
já mám zrovna holčičku, které je přes 5 let a plínku na noc má. Chodíme na urologii a nakonec po pravidelných kontrolách nám pan doktor řekl, že to necháme přírodě a nic jí zatím dávat nebude. Dostala už nějaké léky, ale super vývoj to nemělo a akorát měla z toho zbytkovou moč v močovém měchýři a opakující se záněty. Nám doktor prostě řekl, že ještě nemá dozrálé propojení mezi mozkem a signálem močovému měchýři. Někomu to prostě trvá déle. Někdo má problém s hormonem, který normálně v noci má koncentrovat moč, u někoho to nefunguje a musí dostávat léky obsahující tento hormon. Přečetla jsem hodně kolem toho, různé odborné články a vím, že kolem 5 let ještě 20% dětí se v noci počůrává a postupně s věkem se to zlepšuje, ale v dospělosti se přesto 1% lidí občas pomočí.
Takže já spíš řeším otázku, až dcera nastoupí do školy a tam jezdí v zimě celá škola na hory a v létě na školu přírodě, aby se jí někdo nesmál, že má ještě na noc plínku. Přitom za to nemůže a je to prostě nemoc, která se časem vyřeší, ale zatím nevypadá, že by to bylo hned.

Já to považuji za šílené. Je to ostuda matky. Ukazuje to na její lenost a nezájem o dítě. Pokud má 4 apůl leté dítě plenu je to vážně nehoráznost. Samozřejmě zde mluvím o zdravém dítěti. Je mi toho dítěte upřímně líto

Za daleko větší problém považuji matky "rýpalky", které se montují do cizích dětí a jejich vývoje 🙄 a dovolují si nemístně hodnotit matky.
Např. má dcera citlivě reaguje na změny. Od 3. let byla na noc bez plen, ale stačila nějaká změna (dovolená, hospitalizace matky apod.) a reakce byla noční pomočování.
Jako své selhání to rozhodně neberu a je mi opravdu šumák, co si kdo o tom myslí 😉

A to odsuzování a štěkání si laskavě strčte někam 😝

Ve čtyřech letech mi to už normální nepřijde. Je to o důslednosti matky. Ve čtyřech letech už je dítě schopné vydržet celou noc nečůrat, popř. si dojít.

Ve 4letech mi to prijde taky uz divne...ale na druhou stranu nechapu tu radu jak byt dusledny rodic? Muj syn mel plinku na noc do tri let a uz jsem z toho byla taky nestasna...nechtela jsem mu davat pred dpanim pit ale byl z zoho tak nestastny a ja vlastne taky...preci kdyz mam zizen tak se taky napiju! Tak nevim proc to zakazovat detem...pak se narodil muj mladsi syn a starsi rekl ze uz plinku nechce ze ji nosi jen mimina...stala se nehoda asi 2x a byl klid...asi potreboval sam dospet...jsem rada ze jsem nebyla "dusledna" a vse probehlo v klidu..v tech 4letech bych to uz asi probrala s pediatrem

Jak často nejsou problém samotné děti, ale matky, které cítí potřebu se neustále porovnávat. Člověk si musí ujasnit , co je a není výchovný problém. Tedy výchovou a důsledností ovlivnitelný problém. Noční počurávání ze spánku asi těžko. Možná křik na ulici ano, ale i ten od určitého věku. Jiné je to u tříletého zdravého dítěte, jiné u devítiletého zdravého dítěte. Braní hraček, kousání dětí, neuklízení si hraček, niční věcí. To ano. I tak to dítě právo na tyhle věci má dokud je malé, jde o to, aby to nepokračovalo i přes ten školní věk. Ale pomočování, buzení se ze spaní s pláčem, nechutenství. T je jako by máma dítě chtěla vychovat a natrénovat dítě tak, aby třeba při žaludeční viroze neblinkalo. Pak se můžem chlubit s tím třeba u sousedů. Říct, že když jim se poblinkalo dítě v noci do postele, tak je rozmazlené. jednak znečistilo pyžamko, jednak vzbudilo rodiče. To naše dítě teda rozhodně nikdy neblinká. Jsou to přesně ty řeči, že jedno chodí a druhé ještě ne, jedno je na tom uplně jinak svalově, s kyčlema, ale sousedovic matka se na něj dívá úkosem, protože její dítě chodí už dva týdny. Sakra, to je asi o mnoho lepší matka. Dokud nás budou hladit na duši tyhle věci, tak další generaci žádnou morálku nepředáme. Pomočování třeba v 6, 7 letech je nestandartní, ale není to věc výchovy. Je to porucha močového ústrojí, která má tyhle projevy. Stejně jako je třeba porucha srdce a dítě musí na operaci. Taky bychom porovnávali srdeční tlukot a tam kde je slyšet šelest, bychom řekli, že je matka nedůsledná? Je potřeba si uvědomit, co je naše zásluha a co není naše zásluha, co je ovlivnitelné výchovou a co není.

Mému synovi je tři a půl roku a má na noc plenu, ale přežiju tu šílenou ostudu a budu dál líná a nedůsledná matka a nechám ho, aby k buzení v noci na čůrání dozrál sám. Tak jako to dělám se vším ostatním, je to fakt nehoráznost a šílené 😀 😀 😉

Mne by opravdu zajímalo, jak souvisí NOČNÍ pomočování s lenosti rodičů? Jestli je to myšleno tak, že je matka lina xkrat za noc budit dítě a nutit ho jít curat, tak to považuji spis za trápení dítěte. Prerusovani spánku diteti uškodí mnohem vic než to, že se naučí mit suchou plenu o pul roku později.

@stekkna prosim, mohla byste konkretne popsat, co si predstavujete pod pojmem lenost matky a nezajem o dite? Klidne do IP

@andy80 . Tak mi prosím poraď, když mám PĚTILETÉHO syna od 2,5 let bez plen a přesto se minimálně 2x DENNĚ počůrá a v noci totéž a to je setrvalý stav po celou dobu. Nesmí vypít najedou víc jak 0,2 l jinak je počůraný, zavedla jsem mu pravidelný režim v pití, který se osvědčil i ve školce. Lékař to se mnou do 5 let odmítal řešit, že má čas ... na urologii nás bez doporučení nechtěli objednat. Nyní chodíme půl roku po různých vyšetřeních, naštěstí má vše bez anomálií, ještě zbývá cévkování s barvičkama a rentgenem na průchodnost močové trubice, to bude zážitek, kterého bych fakt ráda ušetřila. Asi mě to baví a jsem celou dobu nedůsledná. A hlavě ráda peru a dávám mu softshelové kalhoty, aby se mu děti neposmívali 🙄 . Dostal i nějaké léky na hyperaktivní močový měchýř na zkoušku, jako jednu z neinvazivních možností a efekt měli úplně opačný. Vůbec po nich necítil, kdy má potřebu jít čůrat a na velkou dobíhal v poslední chvíli. To že ty s tím nemáš zkušenost, to z tebe automaticky dělá tu nejdůslednější matku pod sluncem.

Když to tady tak čtu (nejen komentáře pod touto otázkou, ale všeobecně na MK), tak bych přála všem těm matkám, které si myslí, že mají nějakou extra zásluhu na dokonalých dětech (které začnou brzy mluvit, chodit na záchod, a jsou hodné), aby se jim narodilo dítě, které nebude dělat nic, tak jak jsou zvyklé u svého/svých předchozích dětí. Mám dvě děti a srovnat se to nedá. Jedno začalo mluvit brzy a celkově je šikovnější, je i "hodnější" (tzn., že se všechny věci dají rozumně vyřešit, bez nějakých extra scén jako s prvním dítětem). Přesto, že jsou tyto dvě děti v chování neporovnatelné, tak mají stejnou matku a stejného otce. Zvláštní, že? Ono totiž k temperamentnímu dítěti může mít rodič ten nej nej přístup a stejně z něj nikdy nebude beránek, který chce mamince vyhovět a dělat jí jen a jen radost. Už mám dost matek, které tady se svými hodnými holčičkami prohlašují, jak je vše jen o přístupu a důslednosti. Toto může říci jen matka, která má dítě, které nevyžaduje extra péči. Když je jedno dítě (to velmi aktivní a to, které má svou hlavu) ve školce, tak si připadám s mým mladším dítětem jako na dovolené. To se to pak kecá. Takže vy, co tu hlásáte cosi o líných a neschopných, nedůsledných matkách, tak si nejdřív pořiďte dítě, které se celý den nezastaví a nebude ho zajímat, že by mělo mluvit nebo chodit na záchod. A až pak budete den co den padat na hubu, a ještě Vás okolí bude hodnotit jako neschopnou a línou, protože má hodné holčičky, tak se podívejte do zrcadla a řekněte si: taková jsem byla taky. Soudila jsem někoho o kom nic nevím a teď to mám stejně. Teď jsem sama ta neschopná a líná matka, která nedokáže dítě naučit mluvit, i když mu čte od rána do večera a není schopná ho naučit chodit na nočník, protože dítě k tomu ještě nedozrálo. 😒 😒 😒 😒