Co je normální?
Ahoj, chtěla bych se zeptat na názory, protože už jsme dost zoufalí...
Mame doma 4,5 letou holčicku, jsou věci, které zvládá bravurně, fakt mám pocit, že se snažíme aby uněla, věděla...měla návyky
Jenže už jsme zoufalí. Od malička nespí, takže běžně usíná až po 22 hodině, nejsme schopni to zlomit, už jsme si teda asi zvykli...ale co jinak
Nechce se vůbec oblekat, nebo se obléká hodinu i ucitelky ve skolce jsou z ni zoufale...a ne ze by to neumela, jen ji to pry prijde zybtecne
Ignoruje nás neskutečně( mě teda mnohem víc, než muže), vzteká se, je tvrdohlavá jako mezek (ma milion argumentu, pry je velmi chytra- to se nechlubim, ale rikali nam to ucitelky i doktorka...jako jsem sqmozrejmě pyšná, ale někdy bych to částečně vyměnila za jednodušší spolupráci) jakákoli činnost, co po ní chceme- má milion věcí co dodělat, udělat....neustálé přesvědčování...
Už vážně přemýšlíme, co je vývoj a od kdy začíná problém...
Jinak je samostatná, ve školce spokojená...
Měli jsme obrázkové hodiny, rozbily se, musím je zas vyrobit, zkoušíme na určité věci řídit budíka...pomáhá to jak kdy, asi zavedu tabulku, kde by si přesouvala splněné úkoly, jestli ro bude mít vliv netuším....
Jak takové věci řešíte vy prosím?
To znám, jako dítě jsem byla taková (možná pořád jsem, ale obléknout se už zvládnu) a teď mám takového syna. Je mu 8. Fajn je mít deadline. Např. k úklidu mě nejvíc motivuje, když má přijít návštěva. Syn se nejrychleji obléká, když už si obouvám boty... A to do něj předtím můžu 20min hučet, ať už se obléká, že spěchám atd...
V mladším věku jsem zkoušela appku, která mu odpočítávala čas pro různé úkoly ranní rutiny. Můžeš vyzkoušet, já od toho nakonec upustila, asi nám to stejně nefungovalo.
Píšu vlastní zkušenost s 5 letím synem:
Od malinka problém se spánkem, v některých věcech strašne chytrý, ale právě v tom 4 roku se začali ukazovat určité rozdíly.. Taky velký problém s oblékáním doma i ve školce, taky to umí, jenom jak kdyby zapomínal co má dělat, postupnost....musíme opakovat povely, přesvědčovat...ale náš syn bývá často i " ve svém světě " ..
Nakonec je z toho diagnóza porucha autistického spektra....
Klidně bych řekla, že to normální je, ale Bohužel je dost i na tom, co píše Molu... Mám totiž doma taky vysokofunkčního autistu. ... jsou tam spoledné znaky jako to nespaní (oni fakt mají často porušenou schopnost spát bez ohedu na únavu) a odmítání požadavků, ketré pro něj nemají důvod. ... Pomáhá uvádět ten důvod. A s tím "milion věcí na dodělání" - klidně hlásit věci předem a dát časový údaj do kdy.
Mně k lepšímu pochopení sebe i syna celkem pomohla Teorie Typů. Oba jsme ISTP. Tvoje dcerka by taky klidně mohla být nějaký SP typ. Neradi děláme rutinní činnosti, lepší je nějaká výzva. Snadno nás od nějaké nudné činnosti něco vyruší, třeba něco z prostředí nebo i myšlenka. Taky můžeš postudovat, jestli dcerka nejeví znaky "nadaného dítěte", to má taky svoje specifika.
A není to vodnářka? (haha) To by docela sedělo. No každé dítě „má něco“, mám tři děti, tak vím o čem mluvím. Je to těžší období, ale myslím, že je úplně normální.
Nevím jestli tě potěším,ale je to jako bys psala o naší slečně... jenže pozor,tento stav trvá od 3 let a za pár dní ji bude 8... vše ji neskutečně trvá, do školy a školky vstává/la hodinu i více dříve a i tak ma problém to všechno stihnout,je neskutečně chytrá,ale teď taky pěkně drzá a má nás na háku,ale nejvíc mě vytáčí to, že na všechno má čas, když někam spěcháme,tak ji musím neustále popohanet a stejně je ji to sumak, kdyz nekouka na televizi(tu už jsem teda zakázala ráno),tak dokáže cucet z okna,jak plují mraky po obloze (to je ted trochu nadsázka)...no a abych ti pridala ještě vic(promiň 😀),tak má sestřenici a te bude 11 a tento stav má taky a stále trvá 🫣🤣