Chvílemi z něj začíná být "zlý" kluk, máte zkušenost?

@anetka1701 Toho psychologa určitě zkusím. Mám z toho fakt strach. Možná víc, než je potřeba, ale občas si s ním nevím rady (možná toho psychologa potřebuji spíš já)... kdyby reagoval, něco mi pověděl, když se ho ptám, proč to či ono dělá (když brášku bouchne, tak mi třeba poví, že proto, že mu pomaloval obrázek nebo že ho bouchl taky, tak mu to vrací atp.)... ale když mlčí, fakt netuším, co se mu děje. 😒 A tím, jak i přes moji intervenci v té "zlé" aktivitě vytrvá, mi přijde, že je to o to horší... že ví, že dělá něco špatného... a přesto pokračuje. 😖

@dukie ono to působí divně, no... ale podle mně psycholog fakt poradí... Kor jestli má nějakej vývojovej problém... Já si to zatím moc neumím představit - mám holky 3,5r a rok a taky je občas starší na mladši škaredá - ale většinou vím ihned proč - buď je až příliš milující, že mladší moc mačká, nebo je tam naprosto jasný vytyčování území, kde vidím že žárlí, nebo to prostě zkouší... Já to většinou řeším tak, že se snažím starší se víc věnovat a podnikat něco jenom sami - výlet, nákup kde jí něco koupím... Aby viděla, že jsem tu pro ní a nemusela žárlit na miminko...

Mám syna 7 let a dceru 6 let... panují mezi nimi též, podobné "akce" kolikrát si zalezou do pokojíčku a hodinku dvě o nich nevím, a kolikrát tam vlezou, tak ihned slyším řev. Ale když jde o průšvihy, tak drží za jedno 😅 . Každopádně z jistých důvodů, jsme byli na psychologickém posudku (stejně mi to přijde blbost, tyto posudky, jak člověk, kterejn ás nikdy neviděl, o nás může z pár obrázků a jednoho dotazníku napsat 10ti stránkovej posudek) a napsal, aj u soudu řekl, že mezi sourozenci panují klasické sourozenecké vztahy. Může to být třeba i tím že žárlí, toť otázka. Každopádně souhlasím s Anetkou, zda-li se Vám to nezdá, zkusila bych to přes toho psychologa. Smím-li se zeptat, jak moc těžkou vadu máte, a jak se to projevuje? Jelikož mi dcerka začala mluvit hodně pozdě, v Březnu ji bylo 6, když byla menší lítali jsme na fotiatrii, ušní, atd, zda slyší a má v pořádku hlasivky, a mluvidla. Vše v pořádku má, docházíme na logopedii, která nám stejně nepomáhá. A vlastně po tom všem.. se přišlo na to, že dcerka má také vadu řeči..

@dukie Rišim doma velmi podobný problém. Starší syn nedávno dovršil 6 let a dcerka má 10 mesiacov. Syn po nej celé dni len kričí, robí jej naschvály, všetko jej zakazuje. Napríklad: Ona sa nesmie ani len pozerať na hračky, s ktorými sa on práve hrá, inak jej rukou zakrýva oči. V detskej izbe to majú rozdelené, jednu časť má malá, druhú on. Dcerka sa nesmie ani len rukou dotknuť koberca, ktorý už je v "jeho časti". Malú samozrejme všetko zaujíma, všade chce byť, takže je u nás večný krik. Vo všetkom ju syn kontroluje, a stále je v strehu, či náhodou nemá malá v rukách niečo, čo je jeho. Keď malá nájde jeho starú hračku, s ktorou sa on už dávno nehráva, on ju radšej zahodí do koša akoby jej ju mal nechať. Takto by som mohla písať dlho dlho, je toho stašne moc. Syn má tiež vadu reči, neni to síce nič vážne, ale máme kvoli tomu aj odloženú školu.
Snáď sa nájde niekto, kto poradí, ale asi tiež skúsim psychológa.

@jaydeep Má expresivní vývojou dysfázii. Projevuje... no, nejdřív se to projevovalo tak, že prostě nemluvil. Rozuměl všemu, ale nemluvil.

Krátce po třetích narozeninách mluvit začal, resp. používal asi 5 slov, ale totálně špatně - tvořil si svá vlastní slova, naprosto odlišná od našich. Např. hí = auto, minga-minga = prosím-prosím atp.

Absolvovali jsme psychologa, ORL, neurologii, logopeda... logopedka nám dala nějaké úkoly a za měsíc (schválně takovou dobu, aby mohla vidět, co za tu dobu zvládl) jsem na ni vybalila dvě nová slova (obě zase jeho vlastní, totálně blbě). Logopedka se vyděsila a hned nás nasměrovala do logopedického stacionáře (tam syn chodí nyní druhým rokem). Na neurologii mu zjistili epileptické výboje v možném řečovém centru (není zcela vyhraněný levák či pravák, umístění řečového centra tedy prý nelze jednoznačně určit), vnější projevy nemá, takže je to zatím (a snad to tak zůstane, jsme ve sledování) skrytá epilepsie. Nicméně tohle není důležitá informace, protože ve stacionáři je těchto dětí hafo a takovýto nález nemají a jsou na tom stejně...

No a projevuje se to v tuto chvíli (po těch dvou letech každodenní logopedické péče - chodí tam jako do školky, ale je to zdravotnické zařízení, na 12 dětí jsou tři zdravotní sestřičky, logopedka...) tak, že se sice rozmluvil, už neužívá vlastní slova, ale nečasuje, neskloňuje, neužívá předložky, má špatný slovosled, komolí slova, přehazuje slabiky, špatně vyslovuje.... všechny tyto věci se zlepšují, ale většinou je to tak, že zvládá to, co má nacvičeno, pokud to po něm chceš a nutíš ho k tomu. Ale v běžné řeči to nadrcené aplikuje velmi pozvolna...

Typické jeho věty (vybírám z těch srozumitelnějších, hromadu vět mi řekne a já netuším, co mi říká):
"Já mamikou výhet." = Byl jsem na výletě s maminkou.
"Utík bóknót Toíka." = Honzík mě bouchnul.
"Nemít pačicu." = Nemám čepicu.

@dukie děkuji, tak koukám, že to je docela síla. Ale každopádně držím palce, s Natálkou jsme na neurologii nebyli, ale koukám, že by to na škodu nebylo ji nechat také vyšetřit. Natýnka se vyvíjela normálně, začala chodit po roce, což jsem enbrala jako tragédii, každé dítě je je jiné. Plínky jsme měli také brzo fuč, dudlíka ani nemluvím. Jen ta řeč stála a stále stojí sice se to písmenko natučí, ale je to boj. Každopádně držím palce, a děkuji za rady 😉 !!!!

Natálce také čas od času nerozumím, a jsme z toho obě nešŤastné, protože ona mi něco říká, a já nevím co po mě chce. Místo K mi říkala T. K už se naučila, ale když má říct koukat, tak to K řekne krásně, ale řekne koukaK, místo tuK řekne tut, logopedka mi sice řekla, že se zlepšuje, ale přiznám se ať cvičíme, jak cvičíme, mě to nepřipadne :( díky tomu jsme také dostali odklad, takže jsem ji přehlásila do jiné školky, kde je logopedická třída. Tak jsem na to zvědavá, doma je upovídaná, a mezi dětmi co zná také. Ale ve školce, a s učitelkama, nemluví, to jedno dvě slovíčka, je pro ni problém ve školce pozdravit, nechápu to. Je si vědomá toho, že špatně mluví, a jestli proto, ale proč ji to u kamarádů na sídlišti a doma nevadí, a ve školce, kde tráví také hodně času ano?