Ahoj,
ráda bych se zeptala na vaše reálné zkušenosti s bilingvním vychováváním dětí. Měli jste někdo problém s tím, že vaše dítě se rozmluvilo téměř jen v jednom jazyce a začalo ho preferovat před druhým, i když bylo vystaveno oběma jazykům stejně? Pokud ano, jak jste to řešili, tedy pokud jste to vůbec řešili?
My žijeme v Čechách, já mluvím na dítě česky, manžel anglicky a je to i společný jazyk v domácnosti. Naše dítě ve 2,5 letech chodilo do soukromé české školky a tam žádný jazykový posun nenastal, ale je tam trochu více faktorů, které tomu asi nenapomohly (častá nemocnost, učitelky pro usnadnění s ním komunikovaly v angličtině i přes můj zákaz, a po čase jsme ze školky odešli).
Nyní naše dítě ve 3,5 letech bude nastupovat do státní české školky a mám jisté obavy...tak by mě zajímaly reálné zkušenosti. Vyděsil mě instagramový post nejmenované specialistky na jazyk, která tvrdí, že se děti rozmluví oběma jazyky najednou, že nepreferují jeden jazyk před druhým a že to není individuální, že mám najít, kde je problém...
Tak realne vzato vase dite neni vystaveno obema jazykum stejne. Muj manzel je Nemec, na syna mluvi samozrejme nemecky, ale zijeme v Praze, takze cestina je dominantni jazyk v tom smyslu, ze je vsude kolem nej (jsou mu 4). Takze sice doma to mame 50/50 - i kdyz vlastne ani to ne, protoze v televizi napriklad prevlada cestina a s manzelem mezi sebou mluvime anglicky. Ale striktne dodrzujeme to, ze ja na syna mluvim cesky, manzel nemecky, presto syn vice tihne k cestine. Nepripada mi to nelogicke vzhledem k tomu, ze cestina je vsude kolem. Myslim, ze ta instagramova specialistka je trochu mimo - my se uz na VS pred 20 lety ucili, ze ve vicejazycnem prostredi dite bude vzdy preferovat jeden jazyk (i kdyz jich bude plynne ovladat vic a bude mezi nimi umet prepinat).
@dyechampion “doma” takovou zkušenost nemám, ale mám rodinu v zahraničí… oba stejné složení - pánové česky, manzelky anglicky…. Všude okolo angličtina i ve skolce .. U jedněch to dopadlo tak, ze mluvili pouze anglicky… rozumneli i česky… a až za nima začala jezdit babička na leto se kterou se jinak nedomluvili než česky, začali mluvit i česky…. Protože nic jinyho nezbylo… pak už hezky přepínali angličtina čeština, dle toho s kým se bavili … další … zkoušeli u staršího … rodinu z česká vidí spis nárazově po delší době, těm je jedno ze se nedomluvi … když byli menší bylo vidět ze starší rozumí… ale odpovídal anglicky … ale ani když se nemohl domluvit s bratrankem, řekl ze česky mluvit nebude .. takze vzdal mluvení česky a nerozumi a nemluvi ani jeden česky ( z druhé strany jediný kdy potřebuji češtinu je jednou za dva roky na návštěvě v ČR)…další… oba Češi, žijí v zahraničí, doma se baví česky, anglická školka.. starší bezproblemu čeština x angličtina … jen v češtině jsou citet spatny pismenka, angličtinu má “hezkou” … mladsi ikdyz má už má 5 česky nemluvi vůbec, pouze anglicky …tam si myslím, ze bude trosku problém někde jinde, česky rozumí, ale mluvi pouze anglicky, angličtina je prý jednodušší na mluvení …takže ji někdy děti preferuji před češtinou, ikdyz naopak jsoi vystaveny víc češtině ..
Moje dcera je vystavena oboum jazykům, řekla bych, stejnou mírou. Jednak rodina z mé strany na ní mluví jen čínsky, já to zase střídám. Jsou jí 4 roky, odpovídá jen v češtině, když má náladu, něco mi hodí zpět v mandarinštině 😅 Na mě mluvila odmala čínsky jen máma. Jinak ve škole i všude jinde samozřejmě čeština a ačkoliv čínsky mluvím plynule, tak čeština je pro mě víc přirozenější. Myslím, že to tak budou mít i mé děti.
Podle mě není vystavena oběma jazykům stejně. A podle mě je běžné a normální, že malé děti preferují jeden jazyk.
Mě začla dcera mluvit kolem 2.roku a zpočátku převážně česky, protože byla se mnou doma. Ve dvou a půl nastoupila do školky a já se bála, že se tam nedomluví, v tu dobu mluvila FJ minimálně. 😀 no a během pár týdnů se to otočilo. Teď má tři a půl a jasně preferuje francouzštinu. Je to logický, češtinu má jen trochu. Teď jsme na dva měsíce v ČR a už po 10 dnech vidím, že se zase lepší v češtině. 🙂
Navíc někdy jazyky mixuje.
Pořád je to malý dítě, které se jazyky učí, takže uvidite az nastoupí do klasické školky a až bude pak do školy. Asi furt bude preferovat jeden jazyk, ale jak říkám, nejsem Expert, ale přísně mi to normální
Angličtina je pro děti mnohem snazší (logopedy ověřený fakt). Pokud česky nemluví, ale rozumí, tak bych to z pohledu nástupu do školky neřešila (tohle píšu z pohledu matky dvou dětí s poruchou vývoje řeči). Problém to začne být někdy v předškolním roce nebo při nástupu do školy. Ale to je daleko - do té doby může být úplně jinak.
JInak mám neteř - z české rodiny, ale holčina se narodila těžce nedonošená a byla dlouho "držená doma" čistě z důvodů špatné imunity. Naučila z videí a tabletů anglicky a mluví pouze anglicky. Česky rozumí, ale neřekne vůbec nic. Ve školce problém nebyl (až na neustálou nemocnost), teď řeší nástup do školy. Uvidíme, jak to půjde tam.
Ve 3 ci 4 ketech bezproblemove zapluje do skolky a behem pul roku az max.roku se rozmluvi i cesky. Zkusenost z okoli, od spoluzaku nasich deti ve skolce, kteri cesky bud nemluvili doma vubec, nebo byla cestina treba jen jazyk otce, se kterym male dite zas tolik casu netravilo, zatimco matka mela jiny jazyk a komunikacni doma byla aj. Dite si vybere nejdrive pro nej nejjednodusssi variantu a pak pridava dalsi jazyky.
Obe deti preferovaly ze zacatku anglictinu. Kolem 2,5-3 let zacali zapojovat trochu cestiny. Skolka to pak u starsi vcelku srovnala vic (s mladsim jeste nevim, nastupuje v zime).
Nemám osobní zkušenost, ale bavila jsem se teď s jedním svým studentem - je Američan, manželka Češka, žijí tady v ČR, doma oni dva mluví spolu anglicky. A stěžoval si, že školková dcera 4 roky mluví víc (respektive má větší slovní zásobu, se skladbou vět problém není) v češtině.
A jsem teda zvědavá, jak to dopadne u neteře, ta má zatím necelé dva roky a vlastně ještě nemluví žádným ze tří jazyků - čeština (otec), španělština (matka), angličtina (komunikační), které ji obklopují. Chystají se odjet na dva roky do vlasti matky, pak se zase vrátit do Čech, tak jsem zvědavá, jak se pak malá zvládne adaptovat v českém prostředí, v české školce.
Hmmm co máme v jeslich děti, jsou tam i cizinci, tak jako mají třeba horší porozumění, ale nějak se to zvládá. Na nikoho tam nemluvíme anglicky. Syn třeba má aj v domácnosti co si poustime filmy, občas nějaká knížka, ale nemluvíme na nej v angličtině.. a i česky rozmluveni mu trvalo dlouho, popřípadě přejal par slovíček/frazi v aj ale
plně v ni nemluví. Myslím, ale je to jen můj názor, ze to je dobrý jako pro rozvoj mozku (obecně, učit se jazyky) ale ze když je to dítě, muže mu trvat se dyl rozmluvit obouma jazykama. Což ale neznamená, ze si ty slova třeba pasivně neukládá. Říká se, ze angličtina je jednoduchá, dětem jde snadno, možná proto inklinuje spis k tomu. Pak jsou děti co přepínaji mezi jazyky a ani to neví. Osobně bych tomu dala čas, dal mluvila česky, on ten posun muže nastat dyl.