Adaptace ve školce. Jak probíhá ve vašich školkách?

Ano, v naší školce snad ani přítomnost rodičů neumožňují. Údajně s tím takto mají lepší zkušenosti a že prý děti, které tam rodiče nemají, špatně nesou, že jiné děti tam rodiče mají. Nevím, no, spíš si myslím, že nechtějí, aby tam rodiče zacláněli. Naštěstí jsem se s nimi nemusela dohadovat, protože moje děti problém s adaptací neměly. Celou dobu, co tam chodily, byly hrozně spokojené a fakt musím říct, že školka je to dobrá. Takže snad tě uklidní, že i když některé školky neumožní rodičům, aby tam byli, můžou tam být děti šťastné.

Jako my v jeslich máme zase adaptaci na tři týdny, třeba dítě přijde na chvilku s rodičem a postupně se to prodlužuje. Když už tam je do oběda, tak rodič není. Osobně se mi víc vyplatilo, když dává syna do jesli manžel, protože i když jsem vysvětlovala atd atd, tak syn byl spatnej (a to nejsem jako taková ze bych měla hodinový louceni, slzela a tak, proste dam pusu, ahoj, přijdu) a s manželem je to lepší. Ale je pravda, ze proste hodně často ty děti vyvadi a pak se zavřou dveře a dobrý. (Moje dítě to samý) Co tak u nás vidím. Ze si dovedu představit to, ze pro dítě pak muže bejt matoucí, ze tam je s nim rodič a pak ne. My jako pomazlime, když placou a tak, pokud to opravdu dítě snáší špatně třeba i po dvou týdnech, tak proste rikame rodičům, snažíme se přijít na nejakej kompromis (třeba vyzvednout hnedka po obědě, jestli mají možnost atd, ze na spinkani není ještě ready atd) ale jako není to tak, ze týden třeba dochází rodič s dítětem, to ne (nebo aspoň jsem to neviděla) To jednou dvakrát, pak je tam hodku, dvě atd. Věřím ale, ze hodně bude záležet na vychovatelce, jestli s ni se půjde domluvit a co očekáváte. Ale jako hodně děti place (tak proste pomazlime atd) Je to takovej velkej mezník, těžký pro rodiče i pro dítě, vím ale jen o jednom případu, kdy adaptace nesla (dítě nebylo zralý).. nějak předpokládám, ze kdyby to fakt neslo, tak vychovatelka řekne, domluvíte se.

Tak s ditetem do skolky rodice nechodi, to je jedno ze zakladnich pravidel a musi platit od zacatku, protoze pak se to neda uz vysvetlit, ze tam najednou rodice nemuzou. A ano je to blbe pro ty ostatni, ze nekdo tam ma maminku, a jak by to vypadalo kdyby ji tam mel kazdy?? Proste do skolky chodi jen deti a pani ucitelky. Diteti se vysvetli, ze si tam pohraje a pak pro nej rodic zase prijde, hezky se rozlouci (zbytecne neprotahovat) a dovnitr jde samo. Adaptace spociva v tom, ze ze zacatku je tam dite na kratsi casovy usek, treba dve hodiny, coz rychle utece kdyz je pripravena aktivita, porad se neco deje, pak je treba svacinka a pak uz prichazi rodice, cili se diteti potvrdi ze prijdou a vyzvednou ho jak slibili. Pak se ten cas postupne prodluzuje, podle toho jak to dite zvlada. Ale co vim, tak nikde neprobiha adaptace tak, ze si tam dite chodi s rodici, to ho prave vubec na skolkovy rezim neadaptuje…

U nás rodiče nebývají. I teď se snažím moc předávání nezdrzovat, máme rituál, kterým se vždy loučíme.

Adaptace je hezká, ale mám osobní dvojitou zkušenost před třídou obejmout dát pusu říct kdy se zase uvidíme žádné dlouhé loučení a předat ve třídě a odejít a pokud zkouší pláč nedat se před dítětem a až zavřenými dveřmi vím od učitelek, že to jen zkouší a hned je to přejde

V soukromé adaptace perfektní, chodili jsme společně, pak jsem si odskočila nakoupit, k doktorovi atp (syn o tom věděl), pak už byl ve třídě sám, ale museli jsme vychytat loučení v šatně a příchod do školky časově. Když jsme zjistili, že syn musí jít do poloprázdné třídy nebo potřebuje zabavit kreativní aktivitou, pak šlo vše hladce. Ve státní byla adaptace kratší (ale syn starší), týden jsme mohli do třídy, pak týden jsem dělala do svačiny záchytný bod v šatně a pak už rychlovka pusa a pá.

Ach jo, je mi z té diskuze smutno ☹. Zkuste vybrat nějakou školku, kde tu adaptaci umožňují tak, jak cítíte vy. A takové školky opravdu existují...

U nás je adaptace, že 7:30-8:30 mohou být ve školce s dítětem i rodiče. A v 8:30 mohou společně i klidně zase oba (všichni) odejít. Nevím už jak dlouho, kdy jsem se syna ptala, zda chce raději déle spát nebo jít do školky se mnou, tak chtěl déle spát a chodil tam rovnou od 8:30 sám.

U nas prvni den jsme tam byli hodinu s nim, pak jsme sli vsichni domu. Potom tam byl nejdriv 8:00-9:30, pak odchazel pred obedem, a cca po 3 tydnech jsme ho zacali brat domu po obede. Po 4 mesicich tam zacal spat. Uplne idealni.

Jako ono je to doopravdy tak, ze kdyz tam to dite jit/byt nechce, tak cim dyl tam s nim jste a pak chcete odejit, tak je to doopravdy o to horsi. Ono se vam to nejak ted zda ale … je to fakt ze nam funguje lepe rano rychla diskuze “proc musi do skolky”, vysvetleni si to, motivace na co se muze tesit, treba se jdeme kazdy den podivat na nastenku rano co bude na obed, pak kolicek po spinkani, pusa, placak a ahoj … a odchazim. Takhle proste od zacatku. I tam od zacatku spis. Mela jsem z mych deti pocit, ze kdyby zacaly jen na pul dne, pak by uz to spani neslo tak dobre. Funguje nam to. Deti nikdy neplakaly, zadne extremni ciraty…

Ano i dnes jsou školky kde žádná adaptační fáze není (myšleno možnost pobyt postupně prodlužovat, pobyt s rodičem je na delší diskusi, protože má vliv i na ostatní děti ve třídě).

Na druhou stranu je to někdy dvojsečné - jsou děti, pro které změna režimu není jednoduchá, ale lépe zvládnou nástup hned na půl den nebo den. Jiné děti jsou hodně senzitivní a nakonec jdou do školky třeba celkově později, protože prostě na odloučení nejsou ještě zralé. Je to individuální, hodně záleží na povaze dítěte a na vašem vzájemném vztahu (někdy může pomoci i to, že ho do školky nevodí maminka, ale tatínek).

Z mojí zkušenosti terapeuta bych se hodně dívala na to jak to mám já jako rodič. Pokud jsme na sebe s dítětem hodně fixovaná, tak bych toto doporučovala řešit nejprve u sebe. Malé dítě (ale i větší) podvědomě přebírá mnoho věcí od rodiče.
Tedy pokud není připravená maminka - není v pohodě s tím, že dítě část dne neuvidí, že se dítě v mezičase bude muset vyrovnat s prostředím a nějak si najít svoje místo v kolektivu - tak pak o to náročnější bývá obvykle adaptace pro dítě.

Držím palce!

V detske skupine, kde syn chodi od zari, adaptace byla. Po tydnu bylo uz vse ok a uz tam i spal. Ted v zari by mel jit do statni skolky a tam nic takoveho neni, coz mi ani vlastne nevadi.

U nás adaptace byla , ale nevím jestli to považuji za nutný, starší dcery ji neměli a bylo to bez pláče taky . Nějaký maminky zpětně i říkali že by byli radši kdyby nebyla. Ale samozřejmě byli i maminky co byli rádi že ta adaptace je.

Ani v naší školce není umožněn přístup rodičům...a i podle učitelek je i pro dětijednodušší krátké rychlé rozloučení, objetí a pusaa než půlhodinové srdceryvné loučení a hlavně slzy matky...vím o tom, že asi jedno dvě děti tam byly ze začátku jen na pár hodin (bez rodičů) a postupně se to prodlužovalo, ale drtivá většina dětí tam byla hned od prvního září normálně minimálně na celé dopoledne (a chodily po obědě).
Mluvím ale o klasické státní školce, v soukromých školkách a dětských skupinách je to asi individuálnější.

@bachovy_esence_poradna Souhlasím, problémy většinou nastávají v tom případě, kdy je na dítě extrémně fixovaná matka a nástupe do školky není srovnaná především ona. Děti to z rodičů vycítí tu nejistotu.

Dítko chodí do dětské skupinky, tam adaptace spočívá v tom, že dítě je ze začátku ve školičce krátkou dobu. První týden jsem nechávala pouze hodinu, pak dvě, pak dcera šla s dětmi na zahradu na procházku, pak zůstávala i na oběd. Déle ji nechávat zatím nechci. U nás rodiče nemůžou být v dětmi ve školičce, doporučuje se vyhnout se srdcervoucímu loučení, dát pusu, říct kdy dorazím a odejít. My jsme dělali to, že jsme dceru na nástup do skupinky připravovali - vyprávěli ji, jak tam bude mít děti a nové hračky na hraní, vymýšleli pohádky, kde hlavní postavička (třeba pejsek) hrozně rád chodí do školičky a má kamarády atd. Je hodně společenská, adaptace proběhla dobře a do školičky se těší.

@alice345 V toto směru byl super seriál Timmy - malý beránek z Ovečky Shaun, který chodí do zvířecí školičky, obě děti to milovaly (a mně už ta znělka teda lezla i ušima, ale občas smutně vzpomínám na to, kdy je braly tady ty rozverné dětské pohádky)

@ninive211 Díky za tip 🙂

Anonym, škoda, že nepíšeš pod svým jménem, nevíme tak, o jak staré dítko se jedná. V těch státních školkách, kde je ve třídě 24 dětí, je adaptace tím stylem, že by tam byli i rodiče dětí, je problém i z logistického a organizačního pohledu. Dokážeš si představit jako učitelka, že máš ukočírovat 20 dětí, z toho polovina je tam třeba nových, a k tomu se ti tam motá třeba 8 rodičů, někde x2? Navíc jak známo, děti jinak reagují v přítomnosti rodiče a jinak bez jeho přítomnosti, často je to úplně "jiné" dítě. Pak stačí, když jedno dítko tak hodně plačtivé a rodiče ho utěšují a maminka pomalu taky pláče a tohle vidí ostatní děti a i když by jinak byly úplně v pohodě, tak se to na ně přenese a a jsou nervózní taky. Nemluvě o tom,že někdo tam mít rodiče bude,někdo ne a ten,kdo tam mít rodiče nebude, tomu to bude líto a doma může citově vydírat maminku, že jakto že jeho maminka s ním taky nešla do školky, když sousedovic Matýsek tak maminku měl...Když už adaptace, tak třeba domluvit první týden jen do svačinky (což je tak hodinka, hodinka a půl), druhý týden už zkusit do oběda a tak...ale bez přítomnosti rodiče (ten může třeba po domluvě být schobvaný v šatně anebo obcházet školku, být v dosahu, kdyby učitelky volaly, že je fakt problém..,ale i samotný chod programu školky a adaptaci ostatních dětí ti rodiče fakt spíš narušují, než aby tomu napomáhali...)

V naší školce adaptace spočívala v tom, že klidně měsíc nebo 2 nechají rodiče vyzvedávat děti i po 2 hodinách od příchodu. Vše je o domluvě. Dcera tam první týden byla 7-9:30, potom jsem ji vyzvedávala po vycházce v 11:45 a hodně dlouho dobu chodila po obědě.
U zápisu taky nedoporučovali chodit s dětmi do třídy, ale pokud na tom rodič trval, tak nesměl zasahovat do programu a seděl někde v koutku třídy.

Tak u nás to bylo tak, že první týden školky jsem měla v práci dovolenou.
První den, do svačiny, druhý den do oběda. Třetí až pátý den po obědě. Pak přebrala štafetu babička.
My jsme měli výhodu, že syn se těšil, neplakal ani na začátku ani později. Vlastně, kdybych neměla tu dovolenou, tak by to dal už hned.
Pozvolná měsíční adaptace je hezká myšlenka, ale kdo na to má s 25 dny dovolené za rok kapacitu?

U nás také nesmí být rodič s dítětem ve třídě. Také mi učitelka řekla, ze je nejlepší to neprodluzovat ráno, říct mu rychle ahoj a jít. Coz jsme poprvé zkusili, a bylo to strašné 😨. Řval jak tur... 😔 Bobík. Takže jsem s ním v šatně byla dyl. Řekla jsem mu, ze si prohraje, bude svačinka, půjdou ven, bude oběd a ja uz na něho budu čekat v šatně. Ukazoval mi každé rano, co měli vystavene za obrázky, co tvořil. Najednou to šlo. Jako jo, plakal, ale nebylo to hysterické mamiiii neeeeeee.... A tak to bylo celý rok... Ted uz je předškolák, a stejně to děláme i letos, ale je v klidu, a ja také. 🙏

To ze jsou deti zmateni je jen jejich debilni argument . Neziju v CR a adaptace tu probiha vsude skoro stejne a podle urcitych pravidel a s rodici a zadne dite zmatene neni a funguje to super.

Dite strcit a odejit je masakr.

U nas po adaptaci se malokdy stava ze by dite bylo smutne nebo plakalo po mame ... a kdyz jo resi se to pak zase individualne ...( vetsinou to maji ty deti ktere ze zacatku nemaji vubec zadny problem a potom nastane takove prozreni , ale rodice tam muzou zustat i potom a jak se par dni překlene uz to funguje ...

Jde hlavne o to aby si deti vytvorili s ucitelkama vztah a poznaly chod ...

A takove to ze todic nesmi byt ve tride a ze by narusovalo chod a blabla...

U nas taky rodic neni ve tride ... a nesmi ani zasahovat do chodu ani do hrani...jen sedi v blizkosti ( chodba nebo satna ) a to dite vi ze tam rodic je ...

Zacina se tak ze jsou deti rozdeleny a ruzne dite zacne v jiny den takze je i o polovinu mene deti , takze celkove mene podnětu a komplikaci ...

My jsme s nástupem do školky trošku bojovali. Upřímně si ani neumim představit, že by pomohlo, kdybych tam s dcerou mohla být. Spíš bych tím jen odsunula problém, který by nastal pozdějc. Takže ze začátku dokud nebyla připravená tam chodila jen na hodinku si pohrát. Trvalo to cca 3 týdny. Pak měsíc chodila bez problémů do oběda a byla nemocná. Po nemoci to bylo pro mě psycho, protože každý ráno brečela. Zlomilo se to až po Vánocích. Teď je ze školky nadšená a těší se tam.

U nás fo probíhá individuálně … dcera byla nadšena ze školky, takže se nestihla ani rozloučit se mnou 🤣 byli jsme domluveni, he kdyby byl problém tak se ozvou - dojdu si pro ni a zacnem třeba s 2 hod denně .. nebylo potřeba, navrhli 3 dopoledne za sebou v týdnu, takový zkráceny týden… na stejným principu pak i spani- 3 dny včetně spani … variantu 5 dni půl den a pak přidat spani me nedoporucili, ze to je pro to dite moc dlouhy, ze lepší začít zkráceným tydnem … ale viděla jsem teď v týdnu ze tam s nějakým novým prckem byla ve třídě ráno i maminka … jinak první týden veliký nadšeni, druhy týden nechtěla, pak teda šla ale hlásila ze bude plakat .. no a pak me plakala když byla nemocná ze nemůže do školky 🤣

Taky to je tak v naší školce a je to logické,dítě by si mohli zvyknout,že tu maminku tam má,ale na začátek tam může být jenom dvě hodiny,že se takhle můžeme domluvit a hlavně neprotahovat loučení, obejmout ať má tam klidně od začátku plyšáka i když tam nespí,někteří děti pláčou chvilku a za celý den nezabrečí,ale je dobrý si vzít první den volno,že kdyby plakalo moc,tak zavolají ať si pro něho přijdeme,ale většinou to učitelky zvládají a nevolají,to by si taky mohlo dítě zvyknout,když bude brečet maminka pokaždé prijde

@martinka0209 to s tim zvylnutim je nesmysl , ktery papouskujete jen ucitelky, v praxi to tak nefunguje;)

Jen tak na okraj - I kdyby ředitelka" zakázala" rodiče ve školce s dítětem, tak právně to nevyhádá. Můžeš tam za určitých podmínek ( nenarušovat program, nemluvit na ostatní děti,...)být. Dítě má právo na přítomnost zákonného zástupce neustále, na druhou stranu se to může odrážet na přístupu učitelek a ostatních dětí k tomu tvému.