4letý syn se odmítá učit básničky, písničky

Přesně můj mladší. Do školky chodí rád a dodnes - je mu už 6 z něj nevymámím co dělali, co se naučili, co zpívali, co měli na oběd.. To mám jen od učitelek, co vlastně umí... Má světlé výjimky, sám v pokoji si zpívá naučené písničky ze školky. Někdy mi řekne básničku. (ale umí od staršího sčítat, odčítat, i malou násobilku do 5 ti.) Ale to říká jen mimochodem, ne na otázku!! A já to nelámu přes koleno. Syn je šikula, má výbornou paměť.. Ale na otázku mi neodpoví. Nenuťte syna k ničemu. Nemusí to být vada, jak se domníváte. Každé dítě je jiné..

Tak umělé přeříkávání nějakého příběhu může být dost náročné - když nekde je, řekne třeba co se dělo, co dělal, atp? A básničky - já jsem syna cíleně žádnou neučila. Časem se naučil něco z knih, jak jsme to pořád dokola četli, popř. takové ty básničky s pohybem, jak je to vtipné a veselé (např. kutálí se brambora, atp.), tak to začal říkat taky. Ne proto, že to je básnička, ale proto, že se u toho baví. Když mu čtete, doplní třeba slovo, když už čtete danou básničku či krátkou pohádku poněkolikáté? Nebo písničky, třeba teď trénujeme koledy, nejstarší není nějaký extra zpěvák, dokonce občas zpěv nesnáší, ale aspoň část "hajdom hajdom tydlidom" zvládá. Jsem ráda, že se chytá a neřeším, že to nezazpívá celé. Ale je fakt, že ho to nijak neučím, ani mě nenapadlo to řešit, že se má něco "naučit". Do školy půjde přece až za dlouho, tak ke spoustě věcem může teprve dozrát 🙂.

Ono pokud - upozorňuji jen na možnost - má mít nějaké poruchy učení, má to danné a uděláš s tím minimum. Zkus spojit sluchový vjem = že něco říkáš, se zrakovým-obrázky, malovat to.

@lv Tak udělat se i v takovém případě dá dost (pokud se bavíme o poruchách učení), existuje spousta preventivních programů, ale většinou jsou dost drahé a musí je provádět školená osoba. Ale to má smysl třeba u předškoláka. Ve 4 letech je podle mě ještě brzo, zvláště takto mi nepřipadá, že by bylo vyloženě jasné, že nějaký problém má.

@dogs Jsou vývojové poruchy, které se vyznačují (kromě tisíce jiných věcí) také averzí k dětským básničkám, říkánkám, písničkám, apod., nicméně nelze to chápat v opačeném gardu - jakože když má averzi k tomuto, má určitě nějaký problém.
Pokud na něm nevidíš žádné jiné výraznější zvláštnosti, pak bude platit, co píšou holky přede mnou - prostě je jinak zaměřený, nebaví jej to a ve 4 letech je taky relativně brzo. (Minimálně to převyprávění příběhu je fakt těžké - teď by měl být schopen vyprávět něco triviálního dle obrázků, třeba).

@dogs chodí do školky? dle mého je ještě brzo posuzovat, jestli má nějakou poruchu...navíc ve školce některé děti fungují naprosto jinak než doma, tam spolupracují, doma ne a jak jsem psala, ten věk je fakt brzy...dneska mě přijde, že ta uhnaná doba nás nepřímo nutí vidět děcka také rychlejším tempem...
radši děti mezi sebou nesrovnávat, každé je jiné, rodiče také vychovávají každý jinak, mě stačilo, že se mě doktorka na preventivních prohlídkach zeptala co a jak, že by měl umět toto a tamto a většinou to sedělo, když ne, sama nic neříkala, že má čas...a třeba můj druhý syn byl oproti prvnímu takový víc dětský, "opožděný", co uměl první v 5 letech, neuměl druhý skoro ani v 6 letech, ale teď už se to srovnává, každý má jiné tempo na učení 🙂

Já mám syna 4 roky a 3 měsíce. Začal mluvit až před rokem, teď mluví hezky, mnohem líp než ty děti, které mluví od dvou let. Básničky nechtěl vůbec říkat. Maximáně řekl dvě slova na konci verše a dost. Jak před měsícem začali trénovat na besídku, tak mě najednou překvapil, když začal ve vaně vykřikovat básničky a písničky. Ovšem, nesměl být po ruce nikdo jiný. Manželovi ani našim neřekl naprosto nic. Ani malé sestřičce před usnutím. Prostě ne. On to umí a dost. Takže jsem si říkala, že besídka asi taky proběhne jako loni - bude tancovat, cvičit, ale ne mluvit. Včera jsem je potkala se školkou na procházce a paní učitelka mi říkala, že Honzík má pro mě velikánské překvapení. A on uplně nahlas, před místností plnou lidí, řekl básničku a zazpíval písničku. Stálo ho to tolik úsilí, že hned po besídce usnul, ale dal to. Možná jen potřebuje podnět, motivaci a nebo to prostě neřekne nikdy. Syn mě teď třeba překvapuje, že mi řekne i básničku, kterou se ve školce učili na letní besídku a umí ji uplně bez chyby. A to se půl roku tvářil, že ji neumí.

@verdos však mě taky nepřijde, že vy nějaké potíže v budoucnu klučík měl.

Píšu svoji zkušenost se starší dcerkou:
Spojení vnímání sluchového/zrakového a vlastní tvorby - třeba - mi bylo doporučeno v PPP, kam jsem šla sama (ne pro odklad) v jejích 5,3 letech. Neuměla určení místa (vedle, nad, pod, za, ani s chybami), času (vše minulé bylo včera i co se událo před lety, i co před pár hodinami, vše v budoucnu zítra), povykládat cokoliv, i třeba jména spolužáků. Nepoznala čísla, ani s chybami, písmena (ani základ, M jako máma). Dali nám tam typy na prac.listy prof.Bednářové (stáhnout z Ulož.to) i další pro menší děti. A za rok poctivé práce to bylo vidět, samozřejmě i dozrála. Stejně na konci 2.třídy se potvrdily poruchy učení, dyskalkulie a částečně dyslexie.

Holky moc díky za příspěvky.Nechám ho tedy žít a nebudu nic řešit. Díky Lu