4leté dítě začíná mít obavy z lidí

radapokec
13. čer 2016

Ahoj maminky, chci se poradit, zeptat... nejlépe od maminek, které se s tímto setkaly. Syn (čerstvě 4 roky) začal mít takové období (doufám období), kdy už se vícekrát stalo, že mi řekl, že se bojí, že se mu tamti lidé smějou a dívají se na něho - příklad byl s babičkou v cukrárně a někdo se tam hlasitě smál, on pak začal, že se smějou jemu a že se na něho dívají a nechtěl projít kolem nich. Děda mu poradil, at zavře oči a tak pak prošel. Nebo si už déle hrajeme venku se stejnýma dětma a tetami či strejdy ,jak já říkam, venku před panelákem na písku, skluzavce. Nedávno chtěl na skluzavku jen se mnou, že se mu smějou tety a dívají se na něho, plakal.... Ano, smáli se nahlas, ale určitě ne jemu, to vím. Včera u nás byla návštěva a zase - s kluky si hrál, ale do obýváku nechtěl vstoupit, že se mu teta se strejdou, které asi půl roku neviděl, smějí a že se bojí. Začal šíleně plakat v kuchyni, řvát, chtěl at jdu k němu a jsem s ním v kuchyni. Jsou to situace, kdy on je z toho až zoufalý. Co myslíte, nechat to tak zatím? Ptám se i proto, že bude trochu mít ze mně - tzn. já už x let bojuji se strachy, řeším až moc druhé lidi co si pomyslí atd. že se o mně baví, je to moje prokletí, teď se to lepší, chodím k psychologovi a pracuji na sobě, ale už od puberty s tímto hodně bojuji. Setkaly jste se některá s něčím takovým u svých dítek? Možná je to jen období, kdy poznává sám sebe, vnímá, roste... Ve školce nemá problém, ani s dětma nějaký větší...

mavanka
13. čer 2016

Hezký den, pokud chodíte k psychologovi a navíc se stejným problémem, nejlepší bude zeptat se jeho, on zná Vás, ví, jak na tom jste, dovede si představit, jak působíte na Vaše dítě a nejlépe Vám poradí, co změnit, aby se s těmi strachy syn vyrovnal... přeju hodně štěstí a co nejmíň trápení

hanicka_langova
14. čer 2016

presně jak píše mavanka..držím palce, ať vše brzy zvládnete..

merope
14. čer 2016

Taky souhlasím s mavankou - kór pokud nemusíte nikam chodit, můžete i domluvit s psychologem a vzít třeba malého s sebou (kór pokud ví, že někam takto chodíte, třeba ho jen vzít napoprvé, že si tam maminka povídá a on si bude kreslit - ale to bych už probrala právě s tím psychologem).

ivular
14. čer 2016

@radapokec A celkově má syn jakou povahu? Je to divoch a dobrodruh nebo je spíš bojácnější a stažený? Nevím, jestli jde u Tebe vyloženě u úzkostnou poruchu (nebo možná o nějakou její mírnější variantu), každopádně ale vím, že tyhle svinstva se strašně rády dědí - a zejména kluci je často schytávají v ještě silnější podobě ☹ No, snad se pletu a nebude to Váš případ 😖

radapokec
autor
14. čer 2016

@ivular ach jo, on se právě jeví dvojako, někdy divoch, co nemá problém někoho oslovit,se předvádět, a někdy se stáhne najednou. Poptam se na to, snad se v životě nebude zbytečně trápit...

ivular
14. čer 2016

@radapokec Syn má tyhkle sklony taky. Když je mu příjemně, řádí jako torpédo, nicméně stačí málo a už reaguje šíleně úzkostně.. Taky mám obavy, jak se při těchto sklonech bude s tím životem prát..