Porodnice v Ivančicích, jaký máte názor?

No já sice recenze četla, ale to se týkalo roku 2012/13 . Ráda bych aktuálnější informace , ale je pravda že v recenzích teda nebyla ani jedna negativní věta . 🙂

Ja sa do Ivančic ešte len chystám (resp. mám ju medzi horkými favoritmi) a je fakt, že recenzie na internete sú viac menej pozitívne. Ale tiež by som uvítala nejaké aktuálnejšie zážitky, viem, že v poslednej dobe sa tam menil primár - na toho predchádzajúceho (doktor Soukal) bolo dosť negatívnych recenzií ohľadne jeho arogantného chovania k ženám. Primár je nový, ničmenej doktor Soukal v porodnici stále posobí, takže netuším, aká je situácia teraz.

Takže sa pridávam k prosbe zadávateľky, aktuálne informácie o porode v Ivančiciach veľmi uvítam! 🙂

V Ivančicích jsem rodila před 14 dny a nemůžu si na nic stěžovat. U porodu jsem měla PA Pokornou a bývalého primáře Soukala. Vše bylo v pohodě. Na oddělení novorozeneckém a šestinedělí jsou sestřičky příjemné, se vším poradí, pomůžou, vysvětlí. Strava bohatá a chutná. Za mě rozhodně Ivančice.

Já tam plánuju rodit za necelý měsíc, 1.4. mám termín CS. Zítra jdu do porodnice na první vyšetření a registraci. Kamarádka rodila před měsícem, plánovala jít do Brna, nakonec zvolila kvůli dobrým recenzím a blízkosti od bydliště Ivančice a byla hodně spokojená... Tak jsem taky zvědavá. K těm recenzím - myslím, že je to úplně jedno, když se má něco pokazit, tak se to pokazí a je jedno, jestli to bude Praha nebo Horní Dolní 🙂

@vemenex, mika251: Ahojte baby, rodili ste nakoniec v Ivancicich? Ja sa tam chystam buduci tyzden na oredporodny kurz to tam omrknut. Budem rada za nejake cerstve skusenosti 🙂 diky

@oesya ja mám do porodu ešte pekných pár týždňov, ale keby niekto prispel aktuálnou skúsenosťou, tak budem veľmi vďačná 🙂

@mika251: ano, teraz kukam ze to mame narovnako 🙂 a bola si tam uz? Ake mas alternativy?

@oesya niee pojdem až niekedy v juni, času dosť.
Alternatíva - Milosrdní v Brne. Uvidím, ako sa dohodnem s dulou, čo mi ona poradí.

Taky plánuji podruhé rodit tam 🙂 Jinak je tu i skupina přímo "porodnice Ivančice" kde je víc zkušeností a informací

Holky příští středu tam jdu na tu prohlídku, pak podám info. Já váhám mezi Bohunicemi a Ivančicemi.

@monie2 V Bohunicích jsem rodila poprvé a další dítě zvažuju právě Ivančice. Proti Bohunicím nic osobně nemám, ale bojím se, že by mě tam vyvolávali porod po císaři, což je tam prý běžné, teda stejně jako všude v Brně

@oesya Už to máme tři týdny za sebou 🙂 . Rodila jsem plánovaným císařským řezem, akorát o dva dny dřív, v noci přišly kontrakce po 10 minutách, takže jsem o půl páté ráno raději do Ivančic zavolala a tam mi řekli, ať se v klidu nachystám a tak do dvou hodin abychom přijeli. V sedm ráno už jsem seděla v ordinaci a sestřička mi natočila pásy. Ve službě byl i pan primář (fakt machr na svém místě), zjistili, že se kontrakce krátí a rozhodli, že na půl devátou mi udělají toho plánovaného císaře. Dostala jsem erární košili a pan primář mi udělal vaginální vyšetření, kde zjistil, že už se opravdu otvírám, takže jsme přijeli akorát 🙂 . Sestřička mě zavedla do místnosti, kde mě měli připravit na operaci, u všeho krom gyn. vyšetření se mnou byl přítel. Zavedli mi kanylu do předloktí, zabandážovali nohy, oholili mi břicho a částečně podvozek 😎 . Pak mi sestřička zavedla cévku (hnus fialovej, ale udělala jsem si to těžší sama, byla jsem se předtím vyčurat a do prázdného močáku je to horší ...). Přeskočila jsem si na pojízdnou postel, sundali ze mě tu košili a jen mě přikryli plachtou a jeli jsme na sál. Přítele tam zavedli o chvíli později. Před vjezdem na sál ke mně přišel anesteziolog (nějaký pan doktor Čupera nebo Čipera, už přesně nevím) a píchl mi spinál. Nutno říct, že tento pan doktor neuznává lokální umrtvení před vpichem, takže mi to píchal naživo - to byl asi nejhorší zážitek z císaře, to rýpání jehly v páteři. Už předtím mi bylo divné, že si ke mně stoupá sestřička, abych se jí chytila za ruce. Pak mi to dalo smysl. Trvalo to asi půl minuty, než anesteziolog našel to správné místečko a dal mi konečně pokoj. Ke své hanbě přiznávám, že to bylo tak hrozný, že jsem u toho brečela a to nejsem žádná měkkota. Poučení pro příště, trvat si na lokálním umrtvení za každou cenu (kamarádka měla štěstí na jinou doktorku a ta lokálku dávala, takže je to o lidech). Na sále jsem si přelezla na operační stůl, dali přede mě plentu, přišel přítel a začalo se. Nejprve zkoušeli, jestli něco cítím, ale kromě tepla do nohou a následného pocitu, že od žeber dolů nejsem, nic. Řez byl rychlý, anesteziolog celou dobu kontroloval, jestli jsem v pohodě, kousek od obličeje mi přidržoval kyslíkovou masku. Naše malá byla asi za 5 minut venku (pro představu, spinál začali píchat 8:20, malá byla venku 8:35). Jakmile ji vytáhli, vzala si ji do péče paní doktorka a sestřička z novorozeneckého, asi dva metry ode mě měli pultík, na kterém miminko očistili, zjistili, jestli je všechno ok, přítel mohl hned fotit. Nutno říct, že mi ji stěží nechali pohladit po tvářičce a už šupajdili s přítelem v závěsu na novorozenecké. Mě ještě cca 20 minut šili a pak jsem byla půl hodiny na dospávacím pokoji, kde mi sestřička každou chvilku měřila tlak a dávala napít. Po té cca půl hodině mě převezli na pokoj na šestinedělí, kde už čekal přítel, který mi zatím vybalil věci a v mezičase podepsal nějaké papíry týkající se tuberkulózy atd. a byl s malou. Jakmile mě přivezli, šel pro malou k sestřičkám a mohli jsme být spolu. Po spinálu jsem musela ležet 12 hodin na rovném lůžku, kvůli možným bolestem hlavy. Na nohy nás přišly sestřičky postavit druhý den ráno (tedy cca po 22 hodinách), hned jsem se šourala do sprchy, takže naznaly, že u mě bude rekonvalescence dobrá a hned mi ve sprše vytáhly cévku. Od té doby jsem se snažila co nejvíc hýbat, i když ty první dva dny byly na houby.
Co se týče návštěv, v Ivančicích to berou s nadhledem a v pohodě, není problém, aby tam s tebou byl někdo blízký celý den, na návštěvní hodiny se tam nijak zvlášť nehraje (za spolupacientkou přišel přítel až v sedm večer a nebyl problém).
Jako negativum vnímám to, že skutečně u sebe na pokoji jsem měla malou až třetí den. Do té doby mi ji sestřičky nosily jen na přiložení. To byla kapitola sama pro sebe. Já po císaři s prvním dítětem, nedělalo se mi mléko. Přiložení se pořád nedařilo, malá prso nechtěla. Toto nás provázelo celou dobu pobytu v nemocnici (operační den + 5 dalších). Vše se točilo jen okolo toho, aby se malá přisála a já rozkojila. Míru stresu mi některé sestry zvedaly fakt skvělými řečmi typu: "měla byste se sebou něco dělat, jste poslední na oddělení, kdo má problém se rozkojit!" atd. (btw nebyla to pravda). Nakonec se mi trochu mléka udělalo, ale dostala jsem je ze sebe jen odsávačkou a to jen asi 10 ml po hodinové dřině. Malá už byla tak vynervovaná, že jen uviděla prso, dostala hysterický záchvat a nebyla k utišení. Mléko neteklo a praxe byla taková, že přišla sestra, narvala malé prso do pusy a pak jí násilím držela hlavičku u prsa. Takže už jsme pak byly vyhysterčené obě dvě, já i malá a mléko jaksi nebylo a nebylo a ztratil se i ten náznak, co jsem ze sebe vytáhla odsávačkou. Tak nevím, jestli na tom mém nerozkojení neměly sestřičky taky nějaký podíl. Nepodařilo se mi to rozjet ani doma, malá už má prso zafixované blbě. A to jsem zkoušela snad všechno, co se dá, bez úspěchu. Takže malá je de facto od narození na UM, ale v nemocnici si všude (i do propouštěcích papírů) vesele psali, že je kojená + dokrm, asi bychom jim kazily tabulky...
Takže až na tuhle záležitost s kojením jsem rozhodnutá, že s případným sourozencem Gábinky pojedeme opět do Ivančic, jen už budu na některé věci lépe připravená a schopná si dupnout, když se mi něco nebude líbit 😉
Snad jsem tu nikoho neunudila k smrti podrobnostmi 😀

@vemenex díky moc za report 🙂
Ono to s tým kojením bude asi podobné všade, mám kamošky, čo rodili u Milosrdných, i na Obilňáku a všetky sa viac menej zhodovali v tom, že "podpora kojenia" bola pekne stresujúca. Ja osobne keď mi nejaká sestra bude šahať na prsa, tak neviem, či sa udržím, na toto som fakt háklivá.
V každom prípade to vyzerá, že je skúsenosť vesmes pozitívna, tak budem veriť, že u nás kojenie bude v pohode i napriek okolnostiam.

@mika251 Určitě převažujou pozitiva, je to tak 85:15 😉 Většina sestřiček byla úžasných, jen asi dvě byly takové drsoňky, co se rozkojování týče. Jídlo bylo taky dobré, už jsem se na něj třásla, protože jsem poprvé jedla až druhý den navečer...

@vemenex neunudila jste nikoho,jsem ráda že jste vše důkladně popsala a rozepsala jsemv 7 měsíci a čas se mi neuprosně krátí a jsem docela pevně rozhodnutá teda že bych ša do těch ivančic práve ! 🙂

@nikolatdi Určitě nepochybíte 🙂 . Jen ještě doplním pár drobností, které mě napadly:
Noční košili nemůžete mít vlastní, musí být erární. Sestřičky je roznáší každé ráno, kdo chce, vezme si. Já si měnila košili i dvakrát denně, vždycky jsem si řekla některé ze sestřiček a nebyl žádný problém, i kdybych ji chtěla měnit 5x za den. Problém byl pouze pro některé s velikostí košil, maminky nosící XXL musely se sestřičkami někdy déle hledat, než našly velkou košili. Župan můžete mít vlastní.
Celé dny a noci jsou na chodbě k dispozici dvě várnice s čajem pro maminky, dostanete konvičku a sklenku a můžete pít po libosti.
Pokoje jsou po jednom lůžku s pojízdnou malou postýlkou pro miminka. Vždy dva pokoje tvoří jednu buňku se společnou sprchou a odděleným WC. Jen mě trošku mrzelo, že jsem byla zrovna na pravé straně chodby, kde jsou pokoje dělané tak, že jeden je průchozí do druhého a jsou oddělené pouze posuvnými dveřmi (na levé straně chodby byly pokoje se samostatným vchodem). Když spolupacientce přišla rodina s jejím hodně divokým tříletým synkem (který vypadal, že převrátí její pokoj vzhůru nohama a ostatním to zjevně nevadí) a já se zrovna pouštěla do boje s odsávačkou, když malá konečně usnula, přiznám se, že mě to docela štvalo. Ta absence klidu, když ho zrovna potřebuji.
Jídlo bylo dobré, ačkoliv mně chutná skoro všechno 😀. Maminky měly nárok ještě na druhou večeři, sestávající pokaždé z rohlíku a jogurtu s příchutí.
Co se týká hygienických potřeb, první dva nebo tři dny nám sestřičky nabízely poporodní vložky a přebalovací podložky pod sebe (kdybychom protekly), na další dny už jsem používala svoje.
Péče sestřiček byla fakt úžasná (kromě té mojí kapitolky o rozkojování), několikrát denně měření tlaku,teploty, převázání bandáží nohou, injekce do břicha na ředění krve (úplně v pohodě, ta jehlička byla tak tenoučká, že to nebylo cítit), každou chvíli se byl někdo zeptat, jestli něco nepotřebujeme, nebo jestli nechceme něco od bolesti. Ale jak jsem psala, byla jsem po císaři, péče o maminky po přirozeném porodu mohla být jiná.
Uf, asi už mě nic dalšího kromě úplných banalit nenapadne 😀. Kdyby něco napadlo vás, ráda odpovím.

Skupina priamo o pôrodnici 😉 Mrknite na príspevky.
https://www.modrykonik.cz/group/6551/
https://www.modrykonik.cz/group/6551/detail/

Rodila sem v Ivancicich loni a za mě super! Jako prvorodicka sem měla strach,ale celej personál naprosto super, hodně mi jejich přístup pomohl. Kontroly před porodem super, ultrazvuk na požádání🙂 po porodu s náma mohl být manžel na pokoji v podstatě celý den, jeden den se zdrzel do devíti vecer a nikdo neřekl ani slovo🙂 ja mám teda akorát výhradu k jídlu, pro kojící nebylo moc vhodný🙂

@vemenex Prosímtě, stehy ti vytahovali ještě před odchodem z porodnice nebo až později?

Za mesic se chystam jet rodit do Ivancicke porodnice se svym uz tretim miminkem a nejela bych jinam. Vsechna pozitiva, co pisou maminky vyse mohu jen potvrdit a jeste bych rada dodala, ze ja zejmena ocenila intimitu a rodinne prostredi u porodu. Vzdy jsem rodila v noci a mela jsem to stesti, ze jsem byla pokazde jedina rodicka. Manzel ani nemusel mit erarni habit. Nechali nam soukromi a klid, PA me chodila kontrolovat cca po hodine, vzdy zaklepala, nahledla, jestli muze a jestli neco nepotrebujeme. Velice mily, klidny pristup bez stresovych faktoru. Mimco mi vzdy hned po narozeni dali na bricho (jen myslim prestrihli pupecnik, to uz mam ale mlze), pote mimi osetrili, zabalili a hned dali k prsu. Proste snazili se vyjit vstric a v podstate s nicim nebyl problem 🙂 Takze za me urcite Ivancice ano 🙂 Rodila jsem tam v r. 2011 a 2014

Rodila jsem tam vloni. Měla jsrm tehu cukrovku, tak nejdřív chtěli, abych šla do brna, ale po domluvě s primarem jsem šla do ivancic, nechtela jsem rodit dite v tovarne na deti. Vybavení nic moc, ale o to je tam lepší přístup personalu. Rodila jsem dva dny a tak se u me vystřídalo dost lidí a naprostá spokojenost. Velký důraz kladli na pomoc při kojeni. Pokud bude druhé, půjdu tam znovu. Jen pokud bych začala dlouho před termínem, nebo se mi něco nezdálo, jela bych asi do brna, na komplikace jsou tam lip vybaveni.

@soleilll Stehy vytahovali po pěti dnech, takže den před odchodem z porodnice. Vytahovali prakticky jen dva uzlíky na krajích jizvy, takže pohoda a rychlovka.

@vemenex tak ráda slyším pozitivní odezvy z Ivančic 🙂 nějak totiž nemám zájem rodit tady u nás v brně abych pravdu řekla. Jé napsala jste nějak tak cca vše co jsem potřebovala vědět 🙂 🙂 zaco jsem tedy velmi vděčná !!! Já mám jen jedinou obavu a to tu že jsem prvorodička a na naši hočičku se strašně mooooooooc těším ,jen se bojím takové te první noci jak ji budu mit u sebe,abych se o ni zvládla postarat no :( Nejspíš jen plaším a má to tak třeba víc prvorodících maminek . Každopádně co se třeba týče když potřebujete ohledně nečeho s miminkem poradit tak jsem se dočetla že tedy jako sestry jsou velmi vstřícné .

@vemenex ted me tak napadlo jen , co jste si brala pro sebe za veci a co je potřeba vše brat pro miminko ?? 🙂

Holky čo ste rodili prirodzene - keby som chcela byť tak drzá a chcela nechať dieťa na bonding u mňa nahaté, len prikryté prikrývkou a nech sa prisaje samo - umožnia to?
Úplne sa mi ježia chlpy na rukách pri predstave, že mi niekto bude šahať na prsa a strkať ich malej do pusy.
Nemám nič proti tomu, aby mi malú vzali vedľa a ošetrili ju na tom stolku, ale potom nech mu ju znovu vybalia a vrátia na telo na telo.
Chceli ste to tak niektorá? Brblali hodne?

@nikolatdi Tak první noc starosti o miminko byla asi paradoxně nejlepší. Co jsem koukala, tak maminky okolo to měly podobně - mimča spí jak špalky, každé tři hodiny se krmily, přebalily a zase byly v limbu 🙂 Šestinedělí je pro mě daleko horší, ten spánkový deficit už je po skoro čtyřech týdnech dost znát. Jinak cokoliv nebudete vědět nebo si nebudete jistá, sestřičky rády ukážou a poradí (včetně takových věcí jako přebalování a koupání atd.). Takže je to zbytečná obava 😉
Pro sebe jsem si brala župan, pantofle, teplé ponožky (nebyly potřeba, teplo bylo dost a prvních pár dní byly nohy navíc zabandážované), poporodní vložky (stačilo jedno balení z lékárny), jednorázové kalhotky (koupila jsem také v lékárně, síťované jakoby s nohavičkou, byly super), přebalovací podložky (pod miminko i pod sebe, kdybych protekla), malý polštářek (postele jsou polohovatelné, ale trpím na krční páteř) a vodu (čaj se brzo přepije).
Pro mimčo nebylo co se týče oblečení potřeba v podstatě nic, pokud jej nechcete od začátku oblékat do svého. Dostane vše erární včetně látkových plen na zavinutí ručiček a včetně zavinovačky. Oblečení na cestu domů přítel dovezl až v den propuštění. Na prcku nám sestřičky rozdaly vzorky Bepanthenu, takže svou kosmetiku jsem ani nevyužila, ještě jsem si odvážela hromadu vzorků domů. Jediné, co je potřeba, jsou pleny. Vezla jsem si balení Pampers po 43 kusech a ještě mi zbylo. To jediné na oddělení neposkytují. Ještě se hodila dětská dečka, nechávala jsem malou hodně rozbalenou ze zavinovačky, aby si mohla dosyta pokopat, tak aby neprochladla.

@nikolatdi Zapomněla jsem napsat tu úplně nejpotřebnější věc, co si vzít s sebou - toaletní papír 😀

@vemenex No abych teda pravdu řekla,když tak čtu co mi píšete,tak jeto jako z nějáke brožurky,že by ani člověk snad nevěři,že jsou tam tak ochotní a hodní 😀 Každopádně se tedy cítím víc v klidu. za týden začínám 7.měsíc ,takže už na mě padají takové menší pochyby sama o sobe,ale řekla bych že to je nejspíš normální jev 😅 ,co se týče toho šestinedělí a toho spánku,tak vám plně věřím,můj přítel si totiž třeba myslí jaká to je balada byt na mateřské a starat se o miminko a havně si myslí jak jeto vše jednoduché ,Ono to jednoduché je když o tom člověk jen MLUVI 😀 ,ale podle me realita se liší,ae i tak se už nemůžu maličké dočkat

@nikolatdi Tak jako z brožurky to úplně není, ale je fakt, že je poznat, že je to menší porodnice a ten provoz je celkově klidnější a víc rodinný než v Brně 🙂 . Co se přítele týče, však on to pocítí, až malá bude v noci plakat a on bude ráno vstávat do práce 😀 . Jedeme s mým mladým jak říkáme v "zombie módu", on mi dost pomáhá, když je doma z práce. I když je pravda, že noci si vyžírám sama - partner dojíždí tři čtvrtě hodiny autem do práce, takže se vyspat opravdu potřebuje. A od toho jsem koneckonců doma, že 😀 . Občas mám cukání, že si lehnu přes den, ale máme ještě dva psy a nemocného kocoura a ten bordel z každodenního provozu doma mi taky nedá, občas je třeba i uvařit 😀 a tak furt jedu a jedu a už ani nevím, kde na to beru šťávu. Občas malá celé noci prořve, to pak mám chuť proskočit oknem, ale ráno otevře ty její očiska a usměje se a je to všechno zapomenuto 😉 .