Porodnice Břeclav versus Brno. Poraďte

@jajulin a muzu se zeptat, proc ses treba nerozhodovala mezi Obilnakem a Bohunicema, ale hned mezi Milosrdnyma? Ja chtela obilnak kvuli problemovemu tehotenstvi. Ale strach z porodu KP je zatim tak velky, ze jsem ochotna zmenit i porodnici. ☹

@nasekuratko při prvním těhu jsme bydleli v Brně a mě v 5. tt chytl slepák a operovali mě právě u Milosrdných. Moc se mi tam líbilo (strávila jsem tam štědrý den 🙂 ) a právě tenkrát jsem se rozhodla, že chci rodit tam. Je to taková relativně malá nemocnice, rodinné prostředí. Bohunice i Obilňák mi přijdou jako továrny na miminka. Ale samozřejmě kdybych měla v těhu nějaké větší problémy, šla bych rodit právě do těch továren 🙂.

@jajulin A v Breclavi jsi byla spokojena jak? Kdo te rodil? A co sestricky, jake byly? Jak se treba venuji kojeni apod.?

Celkově jsem v Břeclavi byla spokojená, v Brně taky. Každá porodnice má svoje výhody a nevýhody.
Brno - Milosrdní: přístup celého personálu skvělý, ale protože všechny brněnské porodnice jsou natřískané, byl na oddělení šestinedělí celkem frmol - pokoje po třech, sestry toho měly moc. A hlavně jsem se tentokrát bála, že bychom po cestě do Brna mohli zůstat v nějaké koloně (Vídeňská ulice je ucpaná dost často), tak jsem volila Břeclav.
Břeclav - rodila jsem v noci ze soboty na neděli. První dojem z porodních asistentek byl docela hrozný. Požadavek rodit jinak než v leže byl velý problém, u monitoru se muselo taky ležet... Ale nakonec to s nimi celkem šlo, na samém konci porodu už byly i docela příjemné 🙂. Nevím, jestli si to dobře pamatuju, ale doktorka nastoupila (kromě vstupní prohlídky) až po porodu na šití. Bohužel její jméno nevím. Jinak mě rodily 2 porodní asistentky. Na šestinedělí to pak bylo super. Velké pokoje, na každém 2 maminy. Celou dobu mi přišlo, jako bych byla na celém oddělení sama 🙂, žádný frmol, všude klídek. Sestřičky byly všechny příjemné. Vlastně jsem tam za celou dobu nenarazila na někoho nepříjemného, když pominu porodní asistentky při příjmu. Kojení a péče sester - tohle moc nedokážu zhodnotit, protože rodit 1. a 2. dítě je obrovský rozdíl. Na pokoji jsem byla s maminkou, která už také rodila podruhé, takže nás sestry braly jako "matky profesionálky", kterým už není potřeba nic moc vysvětlovat. A je pravda, že zrovna s kojením jsme problémy neměly. Tak nevím, jak se věnují prvorodičkám. Ale určitě je třeba se ptát a dožadovat pomoci, když kojení nejde. A ještě jedna věc: jsem hrozně ráda, že jsem rodila v noci. Protože porodní sál je hned vedle místností, kam chodí maminky na monitory před porodem. A když mi dali klistýr, chodila jsem na záchod na chodbu právě přes tyto místnosti. Tohle by mi přes den bylo hooooodně nepříjemné.

Když jsem přemýšlela nad tím, kde bych chtěla rodit, kdybych měla stejné problémy jako Ty, tak bych asi vybrala ten Obilňák. Je tam novorozenecká JIP a doktoři, kteří snad mají dost zkušeností na to, aby věděli, co dělají. A víc než přirozeného porodu KP bych se bála toho manuálního otáčení. Císařský řez je přece jen operace, navíc se pak o to hůř startuje s kojením atd. Ale tohle je jen můj osobní pohled. Jinak taky myslím, že při Tvých problémech by menší nemocnice volily sázku na jistotu - tzn. císaře. Takže zrovna v Břeclavi by Ti císaře udělali možná ochotněji než v Brně.
A ještě k tomu KP. První dítě bylo taky dlouho KP - do 35. týdne. A moje gynekoložka mi řekla, že zažila i případ, kdy se dítě otočilo hlavičkou dolů těsně před porodem 🙂. Samozřejmě tahle naděje každým dnem klesá, ale pořád tam je 😉 .
Omlouvám se za memoáry, nějak jsem rozepsala 🙂.