Ahojte,rodila jsem císařem a dle mého názoru to nebylo nutné, jelikož prcek měl být obrovský a realita nebyla až taková. Problém je, že se tím pořád trápím, i když jsem samozřejmě ráda, že mám zdravé dítě. Nelíbí se mi ošklivá jizva, visící břicho a mám pocit, že se to nemělo stát. Pořád se tím trápím. ☹ Zažil jste někdo něco podobné?
@zdenkazdenula Jo, mne to mrzelo dlouho a taky jsem se trapila...
u me to bylo nakonec akutni, jinak by prcek neprezil, ale stve me, ze k tomu stavu vubec nemuselo dojit, kdyby mi porod nevyvolavali. A nevyvolavali by ho, kdybych nemela preeklampsii, ktere si nikdo dlouho nevsiml 😖 Proste cele to nemuselo byt... Ja se na porod strasne tesila, pripravovala, masirovali jsme, chodili na kurzy, fakt jsem byla pripravena, tohle me zaskocilo a taky jsem si pripadala, ze jsem selhala nebo tak neco... Do toho pak tri dny neschopnost postarat se o prcka, spatne se mi rozbihalo kojeni, proste vsecko na prd. Ale casem tyhle pocity presly, ted uz me to davno nemrzi a naopak se raduju, ze jsme oba v poradku a prcek je zdravej, to je prece skvely! Zpatky uz to nevezmu, takze ted je dulezity koukat se dopredu, ja se treba tesim, ze druhe mimi porodim prirozene 😵 A kdyz ne, tak jak pise Blueapple, cisar ze me horsi maminku neudela...
Tak se netrap!
Já si vlastně vůbec nerozumím, první mimi jsem rodila normálně a dokonce jsem sama říkala PA, ať mi udělají císaře, protože ta bolest byla příšerná až jsem brečela.Pak zase nemohl být sex, jak mě to dlouho bolelo. ALE!!!
Sama se nechápu, ale mám z toho všeho opravdu deprese. Říkám si, že to bylo fakt zbytečný a mělo to být jinak, ale nejde to vrátit zpět. Navíc to visící břicho přes jizvu, i když jsem celkem hubená.
Taky mám hnusnou jizvu, vystouplou a taky mi nad ní visí břicho. U nás to bylo také akutní, ale také k tomuhle stavu vůbec nemuselo dojít, dost často také na to vzpomínám.
@zdenkazdenula Mela jsem to prakticky jako Majdula. Mela jsem akutniho cisare kvuli zanetu a vysoke horecce. Chteli me dostat do poradku, abych mohla porodit do vody, jak jsem chtela, ale neslo to a maly byl ohrozeny. Snazila jsem se to omlouvat, pripadala jsem si, ze jsem selhala. Pak si o tom se mnou promluvila s dulou, vsecko jsme rozebraly. Rekla mi, ze to "selhani" citim proto, ze se tak silene tlaci na prirozene porody a ze jsem si kolem toho porodu udelala zbytecne moc ocekavani, ktera se nesplnila a ja jsem vlastne jen zklamana. V zajmu kojeni jsem se s tim musela co nejrychleji srovnat. Kdyz se ted divam na svyho syna mezi ostatnima detma na kurzech nebo setkanich, polovina z nich je rozena cisarem a nevidim, ze by ty prirozene narozene byly v necem lepsi nebo horsi. Zalezi na materske lasce a peci, ne na tom, jak se miminko dostalo ven. Bricho splaskne a jizva se taky brzo smrskne 😉
ahoj, já mám za sebou čtyři císaře a nikdy jsem žádné selhání z toho že jsem nerodila normálně necítila. Vždycky jsem to brala tak, že budu mít miminko, těším se na něj a jak se dostane na svět je úplně jedno, hlavně že tu bude a bude v pořádku. A na porody mám krásné vzpomínky. S kojením taky nikdy nebyl problém. Abych si nějakým způsobem dávala za úkol, že musím porodit přirozeně, mě nikdy ani nenapadlo a už vůbec se nedá srovnávat které děti jsou lepší, podle toho jakým způsobem se narodily.Přesně jak píše mmmk, záleží na péči a výchově a ne na způsobu porodu.Tak proč se úplně zbytečně stresovat, stejně to vrátit nejde a břicho a jizva taky časem zmizí. Hlavně že máme zdravé děti.
Ahoj holky, tak já sice rodila přirozeně, vůbec mě nenapadlo, že bych mohla jít na císaře. ALe před měsícem rodila kamarádka druhé mimčo a skončila na akutním císaři, protože malý měl špatné ozvy, pak zjistli, že byl 3 x omotaný pupeční šňůrou.Ukazovala mi jizvu, celkem se mi líbila, měla ji hodně dole. Já jsem sice připravená na přiroz. porod, mám domluvenou dulu a už se celkem těším ale jsem rozhodnutá, že pokud by nastal jakýkoliv problém,půjdu na císaře, hlavně ať je mimčo a já v pořádku. Jestli budu mít nějakou jizvu, tak holt budu nosit větší plavky 🙂 . A to já jsem takový bojínek, který se doktorů bojí a jen tak bych do sebe říznout nenechala 😀 . Takže hlavu vzhůru, císař je náročná operace a není na tom nic špatného v souvislosti s " neschopnstí " matky 🙂 .
@zdenkazdenula Jo, psychíka je mocná čarodějka.Hlavně si to nevyčítej,že se chováš iracionálně.Někdy máme na iracionální chování právo.Taky dost záleží,jak dlouho po porodu jsi.Ono šestinedělí a doba krátce po něm je celkem náročná na psychiku,ikdyž všechno probíhá při porodu podle našich představ,natož,když máme pocit,že něco bylo zbytečné.Havní je o tom mluvit,hlavně s nějakejma kámoška,maželové tohle chápou trochu hůře.Jestli jsi po porodu už déle,tak by možná stálo za to popovídat si o tom s nějakým psychologem.(resp. spíš psycholožkou-ženou),ta by asi poradila nejlépe.Já mám třeba kamarádku,která porodila o 4 týdny dříve a ještě rok po porodu,když o tom mluvila,tak brečela a nemohla si pomoct.Přitom vlastně neměla důvod,holčička byla zdravá,jak řepa,kojila bez problémů a v podstatě vše probíhalo dobře.Taky si rozumově říkala,že k tomu nemá důvod a navíc okolí se na ní dívalo,co vlastně blbne,vždyť se nic nestalo.Prostě si nemohla pomoct.Rozmluva s psycholožkou jí děsně pomohla.Strašně moc držím palce,ať se ti brzy daří lépe.Uvidíš,jak se to bude vyvíjet dál.Když se to nebude lepšit samo,tak zkus nějakého odborníka.Dneska jsme si zvykli pečovat o své tělo,ale o duši zatím moc ne.Moc,moc držím palce a určitě nejsi sama,kdo má jiné pocity,než by měl mít.Měj se krásně.Mel
Zdenkazdnula - přesně, jak píšou ostatní - u mě to taky tnějakou dobu trvalo, než jsem se s tím srovnala - na začátku hrají hodně roli hormony a celkově to šestinedělí je dost náročné - tam mě to trápilo nejvíc - pak ještě asi půl roku a pak už jsem se tím přestala trápit - uvědomila jsem si, že to tak asi bylo nejlepší (taky jsem měla akutní sekci) .... teď čekám druhé dítě a brzy se bude řešit, zda mě nechají rodit přirozeně nebo ne - už jsem s tím smířená, že možná půjdu na SC (mimi je zatím pořád koncem pánevním)
Jinak jizvu mám nic moc, ale to jsem měla dlouho i po slepáku a ta teď není skoro vidět, povislé břicho jsem taky měla, ale i to se postupně ztratilo, jak jsem shazovala nabraná kila - neboj, bude líp 🙂
Zdenko, nebu'd smutná, čas to vyléčí. Můj příběh je podobný jako Tvůj, první porod klasicky, druhý akutní císař (malá omotaná pupečníkem, já otevřená a nesestupovala). První pocity po probrání (nakonec nezbylo než dát celkovou, epi už mi nezabíral) byl hroznej. Myslím, že problém je i v tom, že víš, jaké je porodit normálně. ten císař je jinej, já se z toho vzpamatovávám dote'd a je to skoro rok, ale hodně se to zlepšilo.
Ohledně břicha, tak to jsi stejně zoufalá jako já, taky původně hubená, jizvu mám teda luxusní (prý to ale nezávisí na mazání, ale na tom, jak to doktor zašije a jakou máš schopnost regenerace ty), ale ten lalok nad ní... Nevzdávej se. Cvičím už 9 měsíců, denně i doma, mažu stahovacíma krémama a je to o hodně lepší. Prý se to dává do kupy i dva roky a můžu říct, že posun je velký, i když malinký převis furt vidím, hlavně když se překloním, ale podle mě je to taky dost dané tím, že je to druhý porod a to břicho se už tak dobře zpátky nestáhne, takže to nebude jen vina císaře. Kdyby Tě to trápilo hodně moc, je tu možnost plastiky, jizvu už stejně máš, tak by Ti do ní akorát stáhli ten kus navíc 😀 Já to zvažovala, ale teď už se zdá, že se břicho přece jen vzpamatuje. Držím palce, ať se dobře zregeneruješ fyzicky i psychicky. Chce to fakt čas.
Díky za podporu. Já mám asi největší problém s tím, že to bylo zbytečný, že porod mohl být OK. Naplánovali mi císař, já souhlasila, protože jsem měla mít podle odhadu obrovské dítě, ale to se tedy úplně nepotvrdilo. Každý den mi to připomíná ta jizva a břicho, které mi přes ní hlavně z jedné strany trochu visí. Už ani nechodím do bazénu, protože své tělo nemám ráda. To celé mě prostě mrzí. Vím, že se s tím nedá nic dělat. Chtěla bych vše vrátit zpátky, ale to bohužel nejde. ☹
že byl císař zbytečný, to nemůžeš nikdy říci. Komplikace se mohou objevit i u porodu úplně malého mimi - začnou klesat ozvy, zasekne se při průchodu pánví, do plic se dostane tekutina, špatně se pootočí a přidrží ho šňůra . To je to poslední, být si jistá, že by to přirozeně proběhlo úplně OK, to nikdo nemůže dopředu vědět. Vezmi si to z druhé stránky, můžeš dobře sedět, nemáš nástřih, "dole" jsi jako před porodem, máš zdravé mimi, za čas se z toho budeš radovat, věř mi. Hlavně se snaž nad tím tolik nepřemýšlet, zamotávat se do toho, prostě se tak stalo a bylo to pro mimi nejlepší, je zdravé ! Pro mě na ničem jiném pak už nezáleželo !
No pokud jedina indikace byla velikost ditete a ta se nepotvrdila, ja naprosto chapu, proc je @zdenkazdenula z toho spatna... Nikdo sice nevi, jak by to dopadlo, pokud by rodila normalne, ale stejne. Mne hrozili cisarem, protoze Martinek byl spis vetsi, odhad ke 4 kg a ja mam uzkou panev (posl.cislo 16, coz je fakt malo), ale povedlo se normalne, ve chvili porodu jsem vubec nemyslela na to, ze je nejakej vetsi, proste uz jen chtela, aby byl venku. Slo to ztuha a museli mi vsemozne pomahat, ale zvladli jsme to, malej mel 3,75 kg a 52 cm, na me dost. Porod byl hodne narocnej, ale jsem rada. Na druhou stranu je lepsi moznost planovana sekce, nez se dlouho trapit a pak koncit na akutni, ale chapu, ze je ti to lito, mne by taky bylo a moc, ja jsem proste chtela zazit normalni porod. A nemyslim to tak, ze kdo porodi cisarem, je horsi matka, jen jsem to tak chtela a u me nastesti dopadlo. Pokud by mi rekli, ze bude mit 5 kg a nabidli cisar, tak ho ale beru, nechala bych si poradit, necpala bych se za kazdou cenu do normal porodu... Kolik mu odhadovali a kolik na konec mel? Ona je teda nejdulezitejsi velikost hlavicky, ale to se nikde moc nehlasi a ja si to u nas taky nepamatuju... Drzim palce, at se s tim brzo srovnas, jsou horsi veci na svete, ale chtela jsem ti napsat, ze uplne chapu, jak se citis, i kdyz jsem to sama nezazila, vim, ze bych to mela stejne...
jasekd-v 39tt mel 4,1kg , podle odhadu mel mit uz 4,7. Navic mi i muj gynekolog porad rikal, jak je velky. Hlavicka teda 38cm, a to druhe cislo hlavicky podle utz nadprumer. Merily to 2 dr. a rikaly, ze to je fakt hodne moc. Me prvni dite melo hlavicku 35 a porod tedy hrozny. Jak rikam-sama si moc nerozumim, protoze pri prvnim porodu bych dala nevim co za cisare.
@zdenkazdenula ta jizva jde celkem snadno odstranit jestli ji máš koloidní (vystouplou a ošklivou). Po zpravení bys ji měla mít téměř neviditelnou, jen takovou tenkou bílou čárku. Chci jít na to taky, ale zatím jsem se moc neinformovala, protože čekám na to až odrodím. Navrhl mi to můj gynekolok, tak se zkus zeptat toho tvého co ti poví 😉
Mně ta jizva s břichem právě celkem dost vadí a hrozím se toho jak to bude vypadat teď po druhém těhotenství 😒
lamarika-já jizvu mám celkem dobrou, jen to břicho nen ploché, jak trčí přes jizvu. S tím se asi nic neudělá
lamarika-tedy dobrou, půlka jakž takž, půlka je vystouplá. Vidět je. Jakým způsobem ti doktor chce zpravit tu jizvu? Jako znovu vyříznout?
Za chvíli budeš mít druhé mimi, koukám,že máš děti brzy po sobě. To bude dost náročné, tak bříško budeš mít dole raz dva 😉
@zdenkazdenula Ale 38 je fakt moc 😅 A normalni porod uz jsi teda taky zazila, tak nejsi "ochuzena", tak uz se tim netrap 😉 Ta jizva se zlepsi, nevim teda, jak dlouho uz to je... Ja mam bricho osklivy i bez jizvy, mela jsem desnej pupek, a uz se desim, jak budu ted vypadat, deti budou po roce 😅 A rikala jsem si, ze k vode teda nepachnu, svlikat se do plavek, ale pak me ty desny vedra v cervenci vyhnaly a ja se na to vykaslala. Mela jsem maleho sebou, takze kazdej videl, ze mam trochu alibi 😉
zdenkazdenula- brzy na to zapomeneš, já taky císaře nechtěla , ale co. Máme zdravé mimi. Nakonec všechny celebrity rodí císařem, tak to nemůže být taková hrůza.
@janab78 no mluvil o tom, že by se ten přebývající vršek seřízl. Já mám právě kousek pěknej-jenom tenkou čárku, ale zbytek je nic moc. Teď asi to břicho pujde rychleji dolů, ale vytahaný bude ještě asi víc než předtím. Ke všemu jsem u prvního těhotenství dost natekla a jsem všude popraskaná, tak jsem zvědavá jak budou vypadat ty prasklinky teď.
@zdenkazdenula Ahoj, zadny doktor ti presne nerekne kolik dite bude asi vazit, to ze to neodhadli, s tim uz nic neudelas. Z vlastni zkusenosti po 36 hodinovym porodu se strasnyma bolestma teda hlavne ve finale co ja bych za to dala, i presto ze mel pupecnik kolem krku ke konci, stejne to chteli zkusit prirozenou cestou, kdybych si mohla vybrat, chtela bÿch cisare, takze jak pises bud rada ze mas zdrave mimi ze ty ses v poradkua a to je to nejdulezitejsi i ja to tak ted vidim. Nic vic bych si neprala. 🙂
@zdenkazdenula je mi líto že máš problémy ☹ Nicméně já rodila přirozeně, holčička měla 4,17 kilo, já úzké porodní cesty a výsledek roztržený čípek, několikanásobně pochva a ruptura 3. stupně - konečník, ale co hlavně už měly připravený kleště, rajtovaly na mne dvě PA a musela jsem se úplně roztrhnout, jinak bych malou neporodila. Ta bolest byla šílená. Po porodu jsem si nesedla 2 měsíce, stolice utrpení se slzama v očích, s kočárkem jsem poprvé vyšla po měsíci a půl a s bolestí. Nyní jsem čtyři měsíce po porodu a teprve to začíná být snesitelné. Mám trvale poškozený svaly pánevního dna. Co já bych dala za císaře. ☹
zdenko,
určitě si to nevyčítej! i když tě chápu, já si zase vyčítám to, že jsem se nemohla starat o malého, že ty první dny byl úplně sám někde v inkubátoru (byl moc malý) ale určitě to dítěti vynahradíš, a myslím si, že ten cís. řez je asi pro dítě menší trauma než přirozený porod, problém prostě je v tom, že se matka o něho nemůže hned starat..:( i když asi jak kdo. zkus na to co nejmín myslet...
s tím břichem, ono se to srovná, já ho měla po dvou letech už skoro normální, ale zezačátku bylo taky úplně přeseklé.
lamariko,
to jsi mě potěšila že se s tím dá něco dělat! já mám z toho totiž opravdu mindrák. mám hodně ošklivou a velkou jizvu....ale asi to nebude nejlevnější záležitost? tak zas nevím jestli bych do toho šla..
Ahojky tak náš odhad porodní váhy byl 3600gramů takže sem neviděla důvod proč nerodit normálně porod mi vyvolávali 8hodin kontrakcí a stále nic tlačila jsem asi 3hodiny anebylo možné malého dostat ven zničeho nic malému začali slábnout ozvy tak jsem měla akutního císaře malý měl 4547gramů a 55cm nikdo se nedivil že jsem ho nemohla dostat ven nevím jak by to dopadlo kdyby mě nechali rodit normálně po císaři jsme se nebyla schopná o malého sama postarat tak 2týdny a na procházku jsem šla po měsící bo jsem nebyla schopná ujít něco dál takže jsem vylezla před barák pohoupala a šlo se domů a břicho mám pořád cvičit můžu začít až po 3měsících ale malý rozhodně ua to stál ted mám spíš obavy jestli u duhého budu muset zase na císař radši bych rodila ormálně
rodila jsem ve 41+3 nebýt vysokého tlaku tak ho tam ještě pár dní mám
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.
@zdenkazdenula
neboj, časem se s tím srovnáš i po psychické stránce ! Mně to trvalo asi šestinedělí. Císař je přece také porod. A jaký ! To, jak jsi porodila - z Tebe nedělá dobrou nebo špatnou maminku ! To až láska k miminku a péče o něj.
Buď ráda za zdravé mimi a rychlý porod bez x hodinových kontrakcí, porodních poranění a komplikací pro mimi. Co by za to některé holky daly ! (viz jiná témata tady na koníkovi)
p.s. jizva se po x měsících mění, uvidíš ! Já mám 10 měsíců po porodu a nedá se to srovnávat ! Mažu sádlem každý den a je to paráda !