Chceme se začít snažit o mimčo, ale vše okolo porodu mi přijde takové "nechutné". Ano, vím, že je to přirozené a všechny si tím prošly, ale.....
Nejsem žádná puritánka ani barbína, vím že se to mimčo musí nějak dostat ven, ale všechno okolo porodu a gyndy mi přijde takové ble.... nástřih a šití je jako slova z hororu...mám hodně nízký práh bolesti a při menzes sním "tunu" brufenu.... představa jak v porodnici nahá sedím na balónu a nahá rodím je pro mě úplně neskutečná.... jako fakt nevím jak tohle zvládnu.
Myslím si, že až se Ti podaří otěhotnět, tak mateřství změní tvůj náhled na věc. Bolest jde tlumit, nástřih hráze není vždy nutný. Rodit nahá taky nemusíš, můžeš si ponechat svoji košili...Opravdu se obáváš maličkostí, na všem se dá domluvit nebo zvolit kompromis. To nejdůležitější je zdraví miminka a ten pocit štěstí, který budeš po porodu prožívat za to " ble" rozhodně stojí!!!
Samozřejmě, že je pro mě zdraví miminka nejdůležitější i kdybych měla rodit tři dny v bolestech a na pocit štěstí se těším....jen jsem chtěla tak nějak vědět jestli to má někdo stejně 🙂
Jo, mám to stejně, miminko hrozně chceme, ale nejlepší by bylo, kdyby u toho byl tak možná jeden člověk a i ten je tam navíc:D Nahá nepůjdu rodit, ani kdyby mi za to platili, když mám jít k dr., tak se z nervozity pobliju i pose..., málem mu tam brečím... na bolest prdím, to se asi nechám zdrogovat hned při příjezdu, abych o ničem moc nevěděla....
Mám taky nízký práh bolesti,ale musím říct,že porod není tak hrůzná věc. Největší bolesti jsou až před koncem,nahá jsem nebyla ani moment,pořád jsem měla košily,myslím,že se nechává vždy..a nástřih jsem ani necítila,jen takové pálení,to šití mi už vůbec nevadilo,byla jsem ráda,že to mám za sebou. Kdyby to bylo tak příšerný,nešly by jsme do toho zas a zas ;) A gynda tě bude jen uklidňovat,že je vše v pořádku a budeš tam chodit pak ráda..až se miminko zadaří,vše se změní ;)
Klííííd...já třeba trpím na migrény, u MS jsem taky kolikrát skučela a oba porody proti třeba té migréně....nádhera! 😉
no po pravdě řečeno, poprvé mi to taky přišlo tak nějak moc, jak to říct, animální, jsme na tom stejně jak zvířata, spíš jsem z těch neustálých prohlídek, hodně krve, že mi odtékala voda při každém pohybu, kroku /samo s krví/, velké krvácení potom..ale dobrý, zvládnout se to dá, já bych řekla, že porod byl pro mě nejsilnější zážitek v životě /negativní, co se týče bolesti, bezmoci a pozitivní, v tom zázraku, že si přivedeš na svět dítě, euforie, pocit štěsí../, podruhé už jsem věděla, co bude a přišlo mi to normální, bolest byla kratší, pocit štěstí ještě intenzivnější..
/nahá jsem nebyla, v košilích /několik, samozřejmě/, nástřih nemám, šití trochu.
@sim007
Mela jsem to podobne, prislo mi sileny i to, ze tam budu lezet, tlacit, funet a hekat, prislo mi i desny, jak pak chodis v tech prisernych modrych nocnich kosilkach a jednorazovych kalhotkach. A muzu ti rict, ze nic z toho pri porodu absolutne, ale fakt absolutne neresis, clovek behem toho ma uplne zmenene vedomi 🙂 Co se te bolesti tyce, tak nebudu lhat, ano, boli to a hodne, ale ja mam ted necele dva tydny po porodu a tu bolest uz si vubec nevybavuju, proste jsem ji zapomnela. Jinak naha jsem nerodila, mela jsem na sobe kosili a co se tyce nastrihu, existuji velmi efektivni metody, jak se mu da vyhnout.
A neboj, zvladnes to, zvladly to miliony, ne-li miliardy zen pred tebou, tak proc ne ty 🙂
Taky jsem nahá nerodila, ani jednou a myslím, že na všechny tyhle své strachy zapomeneš v moment, kdy ten porod přijde, protože pro tebe budou najednou důležitější jiné věci....jako třeba mít už mimi venku 🙂 Já u celého porodu měla jen porodní asistentku, až na závěr přišel doktor....a byl u toho samozřejmě manžel, který v tu chvíli pro mě byl obrovskou oporou a středem vesmíru, on byl ten, na kterého jsem upírala zrak, ne doktor.....Opravdu se nestresuj porodem ještě před početím miminka, prvorodička si stejně neumí představit, do čeho jde, to se prostě musí zažít a nemá smysl se tím trápit předem.... PS: i ta bolest se dá zvládnout, opravdu 🙂
@sim007
@silwin Teda holky, přiznám se, že jsem teda neslyšela o někom, kdo by rodil nahý. Já jsem rodila ve Znojmě a to ještě tak, že chtěli, abych si přeslíkla svojí košili a vzala si jejich nemocniční.. no, chtěli, to asi není správný výraz, prostě mi ji donesli a já se převlíkla. A hned po sprše po porodu mi dávaly čistou. Myslím si, že ať budete rodit kde budete rodit, že obavy ze studu při rození na Evu můžete pustit z hlavy 😉 . Stejně po porodu poznáte, že jste záhadně přišly o všechny zábrany a tak nějak je vám nějaký stud fuk. Je to samozřejmě dočasný stav, ono se to zase časem vrátí k normálu, ale fakt to tak je. Vím o čem mluvím, sama jsem stydlín až to není normální.
@sim007 Když ti všechno okolo gyndy a porodu přijde ble, tak radím nikde nic nevyhledávat, nečíst odborné články ani zkušenosti maminek, zbytečně to děsí 🙂. Co mě se týče, tak jsem na nástřih v těhotenství vůbec nemyslela, dokud se mi kámoška nesvěřila se svými obavami z něj a děsila mě šílenýma historkama o šití a porodech jiných. A jak to dopadlo? V průběhu porodu mi vůbec myšlenkama nějaký nastřižení nešlo, to jsem zaregistrovala jen tím, že jsem zacítila, jak mi v rozkroku cosi povolilo, usnadnilo projití miminka a uslyšela jsem cvaknutí nůžek - podotýkám, že to OPRAVDU NEBOLELO. Jen díky těmhle dvou signálům jsem to zaregistrovala, že teda asi k nástřihu došlo, jinak bych vůbec nevěděla. A to jsem opravdu byla fiknutá hodně, téměř k zadku, protože malý musel rychle ven. Co se šití týče, bylo nepříjemné, ale žádný bolestivý mord. Obavy jsou normální a přirozené, ale jak píše @estrellita86 , nemá smysl se tím takhle jako prvorodička stresovat. Mojí sestře na zdravce jeden doktor na praxi na porodnici říkal, že pokud jde žena s přesvědčením, že to bude hrůza, tak to skutečně hrůza bude, protože je tohle hodně o psychickém stavu a je fakt, že co znám maminky, které tvrdili, jak bude porod hrozný a myslely na to většinu těhotenství, opravdu si dlooooho po porodu nesly v sobě to, že to hrozné bylo. Naopak maminky, které to braly tak, že si užívaly těhotenství a z porodu měly takové ty běžné, nijak vyhrocené obavy, naznaly, měly porod průměrný, nijak nekomplikovaný a nesly si sebou dojmy, že to nebolí málo, ale není to nic, co by se nedalo vydržet a nemají problém s dalším dítětem. To tak maminy z mého okolí. A já osobně? Z počtáku strach, v průběhu mě to pustilo, pak mi hrozil vyvolávaný porod, já káča hledala info na netu, což jsem neměla, protože mě všude vyděsili, jak je to bolestivý porod... a dopadlo to tak, že jsem vyvolávaný porod skutečně měla, když se mi začal rozjíždět, byla jsem ráda, že se něco děje a nějaký obavy z bolesti šly stranou a konečný dojem je takový, že pokud vyvolávaný porod skutečně je tak strašná bolest, tak spontánní porod musí být procházka růžovým sadem. Takže děvčata.. klíííííííd 🙂
@sim007 Jako bys mi četla myšlenky, které v sobě nosím asi od 17ti let z praxe na porodním sále. Což je zhruba půlka mého života. Tehdy jsem byla vystrašená žákyňka, která viděla porod s odstupem 1 metru a kdyby nebylo okenního parapetu, který náležel k porodnímu boxu, tak se nestarají jen o maminku, ale i o mě ☹ . Od té doby se bohužel porodu velice bojím a také mi všechny věci okolo přijdou celkem nechutné. Sama jsem velký stydlín. Vždy jsem si vybírala jen ženy gynekoložky. Představa, že se musím ukazovat jinému chlapovi než mému partnerovi mi přijde do teď šílená. A jako správný zdravotník mám i ke všemu lékařskému skeptický postoj a ještě větší strach, protože bohužel o některých věcech jsem až příliš informována. No ale miminko jsme si s manželem velice přáli. Manžel zná mé strachy a říkal, že se vlastního mimi klidně pro mě vzdá. To jsem nemohla dopustit. Prostě je nutné si určit zda mimi opravdu chcete a pak už prostě X věcí neovlivníte. Já jsem nakonec skončila na rizikovém těhu. Původní paní doktorka mě hned přeřadila do poradny k panu primáři. Nikdo se mě na nic neptal, prostě to vyžadoval můj stav. Docházím na 14ti denní kontroly a vždy bojuji s hrozným studem, ale manžel mi hodně pomáhá. Pak následovaly různé vyšetření-EKG aj., při kterých jsem se musela už nyní ukazovat jiným lidem nahá a také jsem to vydržela. Vše pro naše mimi. Už jsem celkem otrkaná a myslím si, že porod také nějak zvládnu. Vím, že si nebudu moct vybírat kdo mě odrodí či omezovat přítomnost personálu, ale určitě budu trvat na tom, že si nepřeji mediky a žákyňky při porodu. Což ovlivnit jde. 😎
@sim007 - budu se ti zdát divná, mně vše okolo porodu přijde i přes stres, krev, bolest, leckdy i jinčí "mňamky" nádherné. nejsem perverzní, jde jen o úhel pohledu 🙂 asi je to i tím, že už to pro mě není velká neznámá. ošklíbat se nad zázrakem zrození mi přijde jako tvrzení, že někdo nemá rád vodu. přitom obojí znamená život. sex pro tebe není ble? pak celý život od začátku do konce je. nebo taky nemusí, jde jen o to, jak se na věc chceš dívat. neboj, až to přijde, budou se tvé myšlenky a starosti upínat jiným směrem. na tohle si ani nevzpomeneš. možná ti to dojde zpětně, ale v tu chvíli se budeš soustředit jen na sebe a okolí moc vnímat nebudeš. i kdyby ti pohled na druhé v té situaci nedělal dobře (což chápu, každý má něco, co se mu příčí), tvůj vlastní porod bude krásný. už jenom proto, že bude tvůj - tvého dítěte. nebo se snad štítíš sama sebe a svého budoucího prcka? to asi ne 🙂 klid, zbytečně se strašíš předem něčím, co vůbec přijít nemusí 😉 myslím, že nejsi taková cíťa, spíš z toho cítím strach z neznámého, stud před cizími... ale to je úplně normální, zvlášť u prvorodiček. zvládneš to 🙂 držím pěsti, ať se brzy zadaří 😉
@deenyska ja jsem rodila naha😀 kosili jsem si sundala kdyz jsem sla do sprchy a v ruce jsem mela pro jistotu kanylu (kdyby doslo na cisare,'prvni jsem mela'akutni cisar) a predstava ze s kontrakcemi po minute se budu do sprchy pord svlikat a oblikat by me kleplo. Byla jsem sama, manzel doma hlidal syna tak proc ne a kdyz dosli doktori tak me myslim sestra prikryla, ale jsem si mohla rict o prikryti prosteradlem driv, ale me bylo pres ty kontrakce vsechno jedno 😀 a to rozhodne nejsem exhibicionista
Naprosto, ale naprosto jsem byla na tom stejně. Co mi pomohlo, bylo na porod vůbec nemyslet, nic si nepředstavovat, nic jsem si nečetla, nechtěla slyšet, nepouštěla si žádná videa a řekla jsem si, že co má přijít - přijde. Porod byl nakonec naprosto skvělej a rychlej 🙂
@sim007 zvládneš to, protože ono člověku opravdu nic jinýho nezbejvá 😎 Hezký to neni ani za mák, ale ale dneska se snad už všude chovají k člověku jako k člověku a né jak k dobytku a většinu těch "nechutností" si víc užije spíš ošetřující personál než rodička 😉
Co se prahu bolesti týče, já jsem celkem cimprlína, takže jsem se nechala nadopovat vším možným, co mi mohli dát, ne že by to nějak pomohlo, ale aspoň mi bylo všechno dostatečně jedno. Důležitý je nebejt zbytečně vyděšená dopředu, ono to nějak dopadne, nahoru nepoletíš a dole tě najdou 😎
Tak s tímhle přístupem bych se jen vyhnula profesi gynekologa, ne dítěti, porod zas tak nechutný není, v podstatě nic nevidíš 😉
Nahá jsem teda nerodila, ale vadilo by mi, kdybych neměla košili, takže bych si o ni řekla. V televizi ukazují porody, ale tak to nechodí 🙂
Mě zase vždycky vadilo, jak některé maminky říkají manža, dudina, těhu... Tak mě to taky celé trochu odpuzovalo. Čekám druhé a nikdy jsem tohle nepoužívala, takže - jaký si to uděláš 😉
Já jsem taky na tohle cíťa.
Nahá taky jsem nerodila. U druhého porodu jsem měla i ponožky 😀
Mně teda tohle taky není moc příjemné. Vadí mi, když vidím svoji krev. Takže při porodu i po něm jsem měla zavřené oči nebo se dívala jinam.
U prvního porodu jsem zahlédla svoji placentu a málem jsem se poblila 😅
U obou porodů jsem byla dost sešitá. A jak to tam "dole" vypadá 😉 jsem se byla schopná podívat vždycky až po šestinedělí 😅
Jo a trochu mimo. Minulý týden jsem viděla dokument o ženské obřízce. A i tam popisovaly, jak je manžel musí při svatební noci "otevřít" nožem, aby se tam vůbec dostal. A při porodu, že se většinou tak roztrhnout, že jich spousta ten porod nepřežije. No a po porodu, že je zase skoro celé sešijí. Aby měl chlap pocit, že to zas dělá s pannou.
Tohle je totální hnus 😝 😢
Takže zlatý normální porod i s nastřihnutou hrází 😎
@sim007 Ahoj, taky jsem si nedokazala predstavit, ze budu lezet nekde naha pri porodu. Ani jsem nemusela. Pekne nocni kosile, podprda, pohoda. U porodu jeden lekar + PA a partner. Po 21h uplne pohody, jako vazne, me odvezli na sal a tam jsem to ze sebe shodila a fakt mi to bylo uplne jedno, hlavne ze mimo mohlo ven. A to si matne pamatuji, ze PA se me pta, vy mate podrpdu :D :D
Takte asi tolik. Cim vic, se ten porod bude blizit, tak mi ver, zacnes tady ty myslenky utesnovat 🙂
Preji, at se brzy zadari a je vse ok 😉
Nemusíš rodit nahá, já nikdy nerodila nahá, vždycky v košili. Většinu doby si pamatuju že tam byly dvě ženy (PA a asi sestra, doktorka/doktor přišli až nakonec). Po porodu jsme byla normálně v košili a zakrytá dekou, s ponožkama, byla mi pak zima. Nic nechutného jsem neviděla,co taky, pod pupek si nevidíš, a pak vnímáš jen miminko. Nástřih a šití nemusíš vůbec mít ani jako prvorodička. Doporučuju Epi-No. A taky během těhotenství těhotenské cvičení, plavání, třeba dulu k porodu..prostě aby ses cítila co nejlépe a nejjistěji.
@sim007 mám totálně nízký práh bolesti, jsem celkem stydlivá, nesvléknu se ve veř. sprchách, gynekoložku mám pouze ženu (i když v porodce bylo chlapů spousta a zvládla jsem to!!!) první porod byl hrozný, protože jsem si ho jako hrozný představovala a v podstatě vsugerovala, že je to ta nejhorší a nejbolestivější věc na světě..
na druhý porod jsem se celé těhotenství psychicky připravovala..věděla jsem, do čeho jdu a prostě jsem si řekla, že všechny ty řeči o tom, jak to strašně bolí a je to všechno strašně nechutný je LEŽ! a povedlo se a já jedno mimčo ze dvou porodila zcela přirozeně bez léků, apod..(sprostě jsem nadávala, až při samotném konci 😀 , ano to bolí, když dítě opravdu už leze ven, ale jinak to zas tak strašný není)..ale můžu s klidem říct, že durhý porod byl jeden z NEj zážitků a šla bych rodit znovu a hned raději než jít třeba k zubaři!
jde o to, jak se na to díváš a jak se psychicky nastavíš..je hrozně důležitý myslet pozitivně, vykašlat se na všechny lži o bolesti, trpění, apod..kontrakce je bolest - LEŽ! kontrakce rovná se další krůček blíž k Tvému miminku..pomáhá Tvému tělu a miminku, chce to naslouchat vlastnímu tělu ale i miminku.. (a neboj, nejsem bio matka, nejsem matka víla, ani nic podobného, jsem obyč. ženská, co se musela vypořádat se špatnou zkušeností a chtěla si užít jednu z nejvýznamnějších událostí, které v životě máme..
užívej si snažení, posléze těhotenství a nech vše tak, jak to půjde...hodně štěstí!
@sim007 Já měla to stejné. Proto jsem si o porodu nic nezjištovala, věděla jsem málo informací, na porodní kurzy jsem nechodila 🙂
Nechtěla jsem chlapa u porodu aby neviděl žádnou krev a další nechuťárny.
Naprosto mi přišlo nechutné si porod nahrávat. Nechápu, co je na porodu tak uchvacujícího, že si někdo "to" nahrává, to si to jako ukazuje u každých narozenin rodině?????
Můj porod proběhl naprosto rychle. Do tří hodin byla venku, chlap u toho nebyl a já si nevzpomněla ani na bolest, nechuťárny ani jiné záležitosti. Nástřih nebyl, ale stehy jsem měla dva.
žádnej stres 🙂 bude to ok
@sim007 ujišťuju tě, že při těch bolestech ti bude úplně jedno, jestli si nahá, oblečená, jestli skáčeš na balónu, anebo ležíš. Ráda uděláš to co ti PA poradí, jen aby si už to mrně dostala ven 😀 😀 😀 Mimochodem já si o porodu taky nikdy nic nezjišťovala, ani na nějaké kurzy jsem nechodila..
docela tě chápu, před prvním těhotenstvím jsem se strašně styděla chodit i ke gynekologovi, vždycky jsem vyhledávala doktorku, s prvním těhotenstvím to postupně pominulo a po prvním porodu úplně, během něj mi bylo všechno úplně jedno a to jsem tam měla porodní asistenku a studentku, vyšetřovaly mě obě + občas ještě přišel doktor🙂 člověk opravdu časem otupí a navíc během toho porodu jde všechno tak něják přirozeně,že myslet na takovéhle věci není čas🙂
@sim007 já nástřih vůbec necítila, vůbec jsem o něm nevěděla... takže bych se toho zas tak nebála... Cítila jsem až samotné šití, to jako jo, ale to záleží, jak to kdo šije, jak je šikovný bohužel. Mě šila mladá doktorka, sice milá, pořád se omlouvala, ale prostě to bolelo, ale rozhodně to šlo v pohodě vydržet...
Taky nejsem nějaký zastánce hurá jdeme k doktorovi, vyhýbám se tomu jak mohu 😀 Z porodu samotného jsem hrůzu neměla, hele, na konci těhu budeš ráda, že se konečně zbavíš břicha... bo jsem toho měla až nad hlavu... 10 dnů přenášení v 30 st. vedrech.. bezva Ti povím...takže bych rodila tenkrát až bych brečela 😀
Nebyla jsem též moc nadšená z toho samotného procesu, ale jak pak furt chodíš na gyndu, celkem si na to zvykneš... ovšem rychle jsem odvykla, byla jsem na kontrole po šestinedělí a pak už skoro 2 roky zas ne .-D
No, jisté obavy má každá z nás. Prostě porod bolí, ale to je řešitelné.
Na druhou stranu - potom můžeš považovat za "ble" i kojení - už to tu taky bylo, vylučování, nakonec i to zadělávání na miminko.
Ble jsou i hemeroidy, ble je i menses...
Prostě jsme lidé...
Já ti to řeknu asi takhle...u toho porodu ti to bude úplně víš kde i kdyby ti tam stál Bred Pitt. Já tam měla přednostu kliniky, mladou lékařku, dětskou sestru, porodní asistentku, dvě holky ze střední zdrávky a asi tři mediky a bylo mi to fakt úplně jedno. Kašli na to, kd onebo co se na tebe dívá a co se tam děje...přijde na svět tvoje vytoužené miminko, to jediné je důležité. 🙂
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.
A to te nenapadne co prijde po tom? Kazda zenska se boji,ale ten vysledek je pak nepopsatelnej.