Trauma po porodu

je to všechno ještě i brzo po porodu, vždyť je to pár měsíců, neděs se dalšími dětmi -užívej si malého a netrap se...je jasné, že to nemáš v sobě zpracované (noční děsy..), třeba by pomohla terapie ...a kdoví za pár let? Ale lepší být pohodovou maminkou jednomu dítěti, než nefunkční více dětem -tuhle hranici musíš určit ty sama. Sama jsem první porod zpracovávala několik měsíců, dost dlouho jsem myslela, že další ani nechci...pak se ve mě něco zlomilo, a další porod byl jako náplast na to první bebino -už jsem věděla, co chci, co nechci, co můžu ovlivnit a co ne (taky jsem si připlatila za nadstandart -kde jsem byla sama a návštěvy mohly chodit, jak chtěly..)

@japona nesnasim cizi lidi,cizi prostredi..kdyz mam nekam jet sama nekam kde jsem jeste nebyla mam panickou hruzu..uz byla scena se sanitkou kdy nechteli vzit pritele se mnou,rekla jsem ze si radsi vezmu taxik..dalsi problem byl ve chvili kdy mi rekli ze si me tam uz nechaji a ze jede pritel domu.. No,je to dost tezke..jakp porod sam o sobe zadna hruza..ale spis to vsechno kolem..Misu miluju nadevsechno na svete a kazdou chvili travim s nim..ale.. Pri vzpomince na porodnici me mrazi..ted tam jeste jezdime na kontroly a na rhb. :( chodila jsem i k psycholozce, tim ze problemy co jsem mela ( nikam jsem nechodila,sedela jsem doma zavrena ve tme a chtela byt sama a tolerovala jen pritele) nez jsem otehotnela vymizely..tak neberu ani zadne leky..zustalo mi "jenom" trauma z pobytu v porodnici..

@annasmyckova vim ze je brzy..no pritel a ja vzdycky chtela mit dve deti..ted jak se zmini druhe dite jsem zasadne proti.. Doufam jen ze ten strach casem vymizi,no co vim jiste je..ze pokud nastane stejna situacr bude opet problem a z toho mam hrozny strach.. :(

A co zvazit treba porod doma, ve znamem prostredi, pripadne ambulantni porod. Pobyt v nemocnici neni asi prijemny pro nikoho...

@angelinie doma urcite ne, nehodlam riskovat prckovo zdravi a zivot..kdybych nebyla v porodnici,asi by neprezil..a ambulantne se to dela jak?

@fiiif Myslím, že porod je jen špička ledovce, že máte obrovský problém sama se sebou, coz i sama připouštíte ("..nesnasim cizi lidi,cizi prostredi..kdyz mam nekam jet sama nekam kde jsem jeste nebyla mam panickou hruzu", "..nikam jsem nechodila,sedela jsem doma zavrena ve tme a chtela byt sama a tolerovala jen pritele.."). Upřímně mi není jasne, jak můžete normalne fungovat - tj. chodit na nákup, do práce, na úřady..apod.? Takže bych se zaměřila v prve řadě na tento problém/ fobii a pak případně nekdy v budoucnu resila další děti. A bylo by dobre, kdyby se vám v ramci terapie, podařilo nebýt tak abnormalne fixovana na pritele.. Hodně štěstí.

@japona tyto problemy se dost zmirnily kdyz jsem otehotnela..takze normalne funguju ;) jen se mnou zamaval ten pobyt v porodnici..

@fiiif Ja taky nesnasim dobre pobyt v nemocnici, takze jsem si do nemocnice prijela jen odrodit :D Porodite a za par hodin, jak se date trochu do kupy, jedete s mimcem domu 🙂 Za me to bylo skvele, mohli jsme doma s detma fungovat hned jako rodina

@angelinie to je fajn,vubec jsem nevedela ze neco takoveho jde..no na druhou stranu,ma to rizika..sebe bych neresila..ale mimco? Ja to po 5ti dnech vzdala a frcela domu..ale jeste mesic za synem rano dojizdela do porodnice a vecer jezdila domu..

@fiiif Tak pokud s mimcem neco je, tak se to vetsinou pozna behem tech prvnich par hodin a pak to ty 3 dny v porodnici stejne nezachrani, a pokud je zdrave, tak muzete byt v klidu doma. Kdyby byly nejake komplikace pozdeji, tak normalne navstivite lekare. Miminko ma vsechny zdravotni prohlidky za sebou uplne stejne, jako byste s nim lezela v porodnici (bud si domluvite, ze lekar dojede k vam domu na ty kontroly a screening, nebo ho navstivite s miminkem vy sama)

@fiiif vyhledala bych pomoc. Pokud jsi se léčila už předtím, tak bych neváhala. Nikdy nevíš, co ti může ty problémy opět spustit a asi by bylo dobré je mít alespoň částečně pod kontrolou. Tady ti asi nikdo moc nepomůže.

Fóbie je mrcha. To beze sporu. A pokud se k ní přidávají neurózy a úzkosti, nebude od věci vyhledat odborníka. To opravdu není žádná ostuda.
Ze samoléčby jsou určitě účinné pobyty v přírodě - sama i s rodinou - důležité střídat. A užívat s každé drobné radosti a postupně se naučit vnímat jen to dobré a pozitivní. A ty špatné věci časem samy odplují.
A pokud ne, tak platí viz výše..

taky myslím, že by bylo dobré řešit tvé problémy nejprve obecně, a pak až teprve trauma z porodnice atp. Protože trauma z porodnice vychází z těch obecných strachů, i když teď se s nimi zdánlivě nepotýkáš. Když se ti podaří se s nimi vypořádat, tak by mělo být snadnější poprat se i se strachem z porodu dalšího dítěte. Plus si myslím, že partner nebo okolí by teď neměli na tebe ohledně druhého dítěte tlačit (čímž myslím i různé diskuse na toto téma z jejich strany).

No..vsechny ty moje fobie atd jsem dost zvladla v tehotenstvi..takze normalne funguju..na terapie chodim,tak snad to nebude na dlouho..jen ze slova porodnice mam koprivku :D

Psycholog v kombinaci s psychiatrem, je skvělé, že se ti daří z části to zvládat, avšak bez léčby se tyto potíže rády vrací.

@lv ja chodim k obema a lecim se dlouho..bez leku to zvladam a v normalnim zivote funguju..jako kazdy mam slabe chvilky ale uz z nich neutikam..objednana jsem az v zari..a chtela jsem kouknout zda tu neni nekdo kdo si necim podobnym prosel a jak se s tim vyporadal..