Strach z porodu. Taky máte?

neboj se 🙂 Není to procházka růžovou zahradou , ale když se budeš bát tak ti to nepomůže. Pokud si neměla komplikace v těhu a mimi je zdravé nemáš se čeho bát. To zvládneš 😉 Já sem rodila bez epiduralu několik hodin a dala sem to. Klidně si to zopakuku. Až uvidíš mimi hned na to nepříjemné zapomeneš 😀

Ahojky...🙂 Poprvé jsem se taky hrozně bála,ale zaskočil mne plánovaný císař...a po druhé jsem se hrozně těšila,že budu moct rodit přirozeně...🙂 Když na to přišlo,tak jsem myslela,že to nezvládnu....ale zvládla...měla jsem úžasného doktora a PA...zvládly jsme to všechny - někdo lépe, někdo hůř...tak se neboj dopředu a radši se těš na mimíska...🙂 Přeji pohodový a rychlý porod...🙂

Každá se poprvé bojí, protože nevíš, do čeho jdeš. Já rodila 2* přirozeně bez epidurálu, příjemné to není, co si budem povídat, ale mít z toho strach předem, to je hloupost. Já se teda přiznám, že jsem měla větší strach z toho, abych to poznala a stihla do nemocnice než z porodu. Takže klidně měj trochu strach, ale zachovej si optimistickej přístup. A hlavně žádnej velkej stres - přenáší se to na mimi, jako ostatně všechny tvoje pocity. Držím palce!!!

Mít strach je přirozené, nevíš, do čeho jdeš 🙂 Když jsem začala mít strach, tak mě utěšovala myšlenka, že když to zvládly už miliony matek přede mnou a většina z nich i vícekrát, tak že to musím zvládnout taky. Nakonec jsem musela rodit císařem, ale strach jsem měla i tak. Ale jak píše @elvira, ta odměna stojí za to 😉

Neznám nikoho,kdo by se aspoň trošku nebál porodu. Každá ženská prostě ví,že to bude bolet. Ale to se ví už když se pro miminko rozhodneš. Mě strašně pomáhalo,že jsem si říkala,že za pár hodin bude po všem. Já jsem se potom už spíš hrozně těšila na malou a chtěla to mít už za sebou. Nakonec jsem měla porod vyvolávaný a silné bolesti jsem měla asi 3 hodinky,takže brnkačka 😀 Mysl na to,že budeš brzy mámou a budeš mít toho drobečka v náruči,těch pár hodin bolesti za to opravdu stojí. A jak už tady bylo psáno,až dojedeš do porodnice,nebude na strach čas...

strach s porodu není to zas tak hrozný když to šlo tam tak to musí jít ven a pak je to nádhera 🙂 😀 😅 😵 😉

Ahoj, já už to mám za sebou, nebála jsem se vůbec, ale kolem 36.tt už strach přišel, člověk neví, do čeho jde, ale je fakt, že je zbytečné se stresovat, užívej si bříško, stejně nevíš, kdy to přijde, tak si to nekaž 😉
Podívej se, kolik nás to přežilo, a to že já jsem na bolest fakt citlivka.... 😉
Rodila jsem nakonec bez epidurálu, s otřesem mozku, v tu chvíli jsem byla sice přesvědčená, že to je poslední porod, co ti budu vyprávět....ale hodně rychle to zapomeneš, a i když bolest je velká, trvá jen pár hodin. A i když jsem si během porodu říkala ledasco, ten uzlíček za to stojí a stál by i za větší bolest 😉
No a jak píšou holky, máš pak co dělat se sebou, pro strach není místo a navíc, třeba tě zaskočí CŘ, tak nemá cenu se bát dopředu...

Porod je jediná bolest, která má nějaký smysl...nádherný smysl :o)...takže tak je třeba to brát. A opravdu se neboj, protože až to příjde, tak to příjde a dopadne to tak, že na konci budeš šťastná. Mě osobně hrozně pomohl manžel u porodu, mohli jsme si povídat, držel mě, já ho...no a jak píše sirael4...strašně rychle to zapomeneš, já už když jsem odcházela z porodnice tak jsem na téma porodu vtipkovala :o)

Taky jsem se bála, hlavně z neznáma... Zkus myslet na ty pěkné věci - představuj si, jak budeš držet poprvé miminko v náručí, jak z něj partner bude úplně hotový (ten můj, jak dostal mimčo do ruky, tak se rozbrečel), jak si ho povezete domů, jak ho dáš doma do připravené postýlky... Je to úžasný zážitek a odměnou za případné bolesti ti bude krásné a zdravé miminko.

Ja som síce rodila cisárskym plánovane, ale aj tak som sa bála... Stále som odratávala dni a v noci som nemohla poriadne spávať, bola som z toho nervózna, prestrašená. Ale upokojovala som sa myšlienkou na to, že mám veľké šťastie. Keby som šla na hocijakú inú operáciu, iba by to bolelo. Ale takto som šla na operáciu a domov sme sa vrátili dvaja, to sa mi hneď ľahšie dýchalo 😵 Neboj sa, zvládneš to. Nejako von vyjsť musí a na bolesť sa rýchlo zabúda. Ja som si spočiatku vravela, že nikdy viac, ale veľmi rýchlo prišla túžba zopakovať si to, aj keď to bude zase bolieť 😉

Ahoj, taky jsem se bála, jak u prvního porodu, tak v druhém těhotenství. Nejhorší pro mě asi bylo, když někdo v okolí přidával "strašidelné" historky, jak to bylo těžký, jak moc to bolí, apod. Nebudu ti lhát, bolí to, není to procházka růžovým sadem, ale na konci tě čeká miminko a jakmile ho uvidíš, tak na všechno zapomeneš. Aspoň tak jsem to měla já 😉
Po prvním porodu jsem se nejvíc bála, že si zase 2 týdny po porodu nesednu, ale druhý porod se obešel bez nástřihu a já došla na oddělení po svých 😉
Hlavní asi je důvěřovat personálu porodnice, nebát se zeptat, popř. použít všechny možné metody na tišení bolestí.
Držím ti palce, abys to zvládla levou zadní, měla rychlý a pokud možno bezbolestný porod a hlavně Ti přeju zdravé miminko 😵

já paradoxně rodím v létě potřetí a mám z toho největší hrůzu,kéž bych nevědal co mě čeká 😀 ,můž ti říct cokoliv a stejně to asi nezabere ale říkám!!Neboj se nic když už v tom budeš tak to zvládneš,musíš nikdo jiný to za tebe neudělá a co ty víš nakonec to třeba bude takový fofr že si to ani pořádně neužiješ,určitě se není čeho dopředu bát,nikdy není psáno že porod je vždy děs,bolest ano ale to se musí zvládnout,bez ní to nejde,zbytečné obavy ti porod můžou jen zhoršit,psychika mám vliv na všechny tělesné pochody a aji na miminko,určitě nejsi žádná máčka a zvládneš to!!!

kdybych si měla vybrat mezi hnisavým zánětem dásní a porodem, tak jdu raději 2x rodit 😀 .
chce to nad tím opravdu moc nepřemýšlet....prostě to zvládneš, tak jako to zvládlo x ženských před námi 😵 😉 .
zkus se na to "těšit"...vem to z té lepší stránky, už se pěkně ohneš, budeš pohyblivější, nebude se ti chtít tolik čůrat 😀 ...a hlavně, budeš mít u sebe miminko! 🙂
nebo ještě...existují nějaká homeopatika přímo na strach z porodu...osobní zkušenost nemám, ale v lékárně ti určitě poradí 😉 .když už nic, tak po té psychické stránce by ti to mohlo pomoct 🙂 .
držím palce ať to máš rychle za sebou a v náručí to nejkrásnější miminko! 😵

Taky jsem měla hrozný strach, vždycky jsem se porodu bála nejvíc. Pak ty hrozné historky a strašení. Možná bych taky mluvila jinak, kdybych rodila třeba 24 hodin. Nakonec jsem měla jako prvorodička bezva porod. Nic není tak hrozného jako ti ostatní vylíčí (za sebe říkám: příprava v pohodě, prasknutí vody v pohodě, nástřih i šití v pohodě, nejhorší pro mě bylo tlačení) a navíc to nabere takový spád, že člověk má pak pocit, že se mu to snad jen zdálo. Byla jsem rozhodnutá pro epidurál, nakonec jsem ho ani nestihla. Od rána jsem měla bolesti, které byli v pohodě, když mi praskli vodu, tak to teprve přišlo, ale za 3 hodiny byl mimísek venku. Taky jsem řešila, jestli poznám, že je to ono, jestli to stihnu do porodnice ... Poznala jsem téměř okamžitě, že to jsou porodní bolesti a jelikož mou vybranou porodnici zavřeli kvůli havárii, musela jsem rodit nakonec jinde a stihla jsem to. Těsně po porodu jsem si říkala, že kvůli tlačení už rodit nechci. Noo a už se moc těším na další mimčo :D Je jasné, že dokud si to nezažiješ, tak budeš mít obavy, prostě je to něco nepředstavitelného. Ale věř, že porod může fakt proběhnout celkem dobře. Já jsem bolest vymazala, navíc mám dost bolestivou menstruaci s bolestí i 4 hodiny v kuse a tady máš chvilku oddych. Pořád na porod vzpomínám, je to prostě zážitek. A to to byla vždycky moje noční můra. Přeju ti jen to nej! 🙂

Já jsem se porodu nebála, mívala jsem dřív často žlučníkové záchvaty, takže jsem si říkala, že horší než tohle to být nemůže. A nebylo. Bez epidurálu a zvládla jsem to. Samozřejmě že to bolí a je to pěkně namáhavé, ale je to pár hodin bolestí. Druhý den jsem už na bolesti zapomněla. Při porodu jsi v takovém zvláštním psychickém rozpoložení, takže i tu bolest vnímáš jinak... Dneska se u porodů neumírá (v civiliz. zemích), porodit zvládne naprosto každá žena, tak čeho se bát? Představ si to ve středověku, tam bych se asi bála 😀

porodní bolesti jsou jedny z těch bolestí, na který se docela rychle zapomíná. Důležitý je výsledek a to je mimčo. Zkus se těšit na miminko, těš se, až bude s váma a strach hoď za hlavu. Porod je jedinná cesta, jak budete rodina 🙂. Obavy jsme měly všechny, nevím jestli je lepší být prvorodičkou nebo už vědět do čeho jdeš. Oba porody mě bolely (na sále sem si říkala "už nikdy!!!!!!!!!!!!!!!!!"), ale strašně ráda na ně vzpomínám...

Taky jsem se hrozne bala. Po 1.diteti jsem byla prekvapena, ze to neni zdaleka tak hrozne, jak se vypravi. (Tedy v mem pripade nebylo.) Pak jsem se zase bala u 2.ditete, ze nemuzu mit takove stesti, abych zazila tak supr porod i podruhe. A mela. Hlavne tu bolest vnimas jako pozitivni vec. Ne, jako kdyz mas slepak nebo neco zlomenyho. Spusti se nejaky hormony, ktery te nejak utlumi nebo co. Pak se uz oddas personalu a najednou je po vsem 🙂 Nechci rikat, ze porod boli malo, ale je to takova jina bolest. A treba budes mit takove stesti jako ja, me to bolelo tak 15min a u 1.epidural, takze brnkacka 😀. Nedovedu si ale predstavit, ze to, co jsem zazila ja tech 10-15min zazije nektera maminka nekolik hodin..bohuzel i to se muze stat ☹ ale to je proste zivot.. Na to nemysli, stejne to neovlivnis. Co bude, to bude a uvidis, ze to bude skvelej zazitek!

Já se bála šíleně ale nakonec mě překvapilo jak dobře jsem ty bolesti zvládla - prostě jsem je prodýchala - držím palce za super rychlý porod 🙂 🙂

Taky jsem měla strach. A můžu říct, že jsem si sice užila na porodním sále 36 hodin křížových kontrakcí po 5 minutách, ale hned jak byla malá venku, všechno jsem zapomněla a došla jsem po svých i do sprchy i na šestinedělí. A můžu ti z vlastní zkušenosti říct, že i když byl porod takhle dlouhý, uteklo to rychle a nebylo to tak hrozné. Hlavně ta bolest vede k něčemu pozitivnímu. To, že máš strach je naprosto normální. Ale neboj, zvládneš to, stejně jako to zvládly maminy před tebou. Držím palce.

Já jsem strach neměla. Nějak jsem si to nepřipouštěla. Kontrakce a tu bolest jsem si nedovedla představit. A tlačení jsem nebála, protože jsem používala EPI-NO. Takže kupodivu jsem strach neměla, a naopak jsem se těšila
Možná i díky tomuhle pozitivnímu přístupu mi trval porod všeho všudy 2 hodiny ( z toho hodinu jsem byla přesvědčena, že to jsou jen poslíčci). A dokonce jsem nebyla ani nastřižena, i přesto, že to bylo tak rychlé...
Takže věř tomu, že to bude dobré a určitě to tak dopadne!
Jo a zubaře se bojím mnohem víc. Tam když mám jít, tak je mi zle už několik dní předem ☹ Takže jsem pěkná srágora...

Prvního porodu jsem se nebála absolutně vůbec, naopak jsem se na porod těšila. Druhého se bojím a to moc, protože první porod byl dlouhý a komplikovaný kvůli váze dítěte. Ale stejně je to jedno, jestli se člověk bojí, nebo ne, porodit musím tak jako tak, nikdo jiný to za mě neudělá.

vůbec jsem si nepřipouštěla že mám rodit...cestu do porodnice jsem prokecala se sestřičkou v sanitce :D chvíli po začátku bolestí jsem dostala epidurál a až když jsem držela malého v náručí, tak jsem postřehla že jsem rodila :D neboj se toho...🙂 vše bude ok 🙂

Já jsem se nebála a byl to tedy zážitek🙂 Ovšem jak bylo po porodu, všechno jsem okamžitě zapomněla. Jestli máš ten strach nějaký fakt velký, tak se na tom dá určitě pracovat. Jednak můžeš kouknout na můj profil, pracuji s Bachovými esencemi, které se často právě používají v těhotenství a je tam i jedna na konkrétní strach. Potom můžeš zkusit nějaká homeopatika, nevím, jestli jsou konkrétně na takové pocity, ale já jsem měla sebou na rychlejší otevírání a měla jsem takový dobrý pocit, jako že něco můžu ovlivnit i já. A myslím, že mi pomohly. A dobré je mít sebou někoho, ať už partnera nebo dulu, to taky pomůže.

neboj se a mysli na to pozitivne jako ja, ze to urcite zvladnes. Ja rodila poprve s epiduralem a do 5 hod byla dcera na svete, druhy porod bez epi za 75 minut, z toho na sale 7 minut. Malem jsme to nestihli ani do porodky a rodili v aute jak to slo krasne 😀

Nebála jsem se ani jednoho, první připravena dokonale z psychoprofylaxe v kurzu🙂))))

trval 22hod... děsně dlouhý, vyčerpávající - můj chlapeček to pak všechno smazal z paměti 😉

druhý - věděla jsem do čeho jdu.. a paradoxně trval jen 50minut a byl úžasný i když bolestivý. Děvčátko stálo za to úsilí, měla jsem ji hned u sebe... úžasný pocit naplnění, radosti, lásky..spokojenosti že jsem to zvládla...

rada jediná--- neboj se a těš se na dítě... porod bolí s tím se smiř. 😉 nejde se připravit, protože nevíš jaké to bude.

Strach je úplně normální, neboj 🙂 i kdyby byl ten porod fakt mazec, což určitě nebude, tak to za to 100% stojí!!! Já rodila 22 hodin a vůbec mi to nepřišlo 🙂 Vlastně takhle zpětně si nepamatuju ani že by to bolelo 😀 Ve chvíli kdy maličký uvidíš, tak na všechno úplně zapomeneš a jsi absolutně šťastná (já si dokonce při šití s doktorem říkala vtipy 😀 ) Z mojí vlatní zkušenosti - já se bála porodu a ten byl OK, těšila jsem se domů - ale první týden doma byl hrozitánskej - to jsem teprve měla strach, protože mi došlo, že je malej na mně úplně zavislej a že nejde ho nikam dát a mít chvíli klid 😉 A kdyby to bylo tak strašný, myslíš, že by do toho šla většina ženskej podruhý 😀 Ať Ti to dobře dopadne!!!! A pamatuj si, že až už si budeš u porodu myslet, že už opravdu, ale opravdu nemůžeš, tak to znamená, že bude ve chvilce konec a mimčo bude venku ani nebudeš vědět jak 😉

Od porodu jsem čekala, že to bude náročný, bolestivý, měla jsem spoustu otázek jak to tam na sále bude probíhat atd. K tomu pár historek od kamarádek. Ale zároveň jsem se moc těšila na toho prcka a to bylo mnohem silnější. Poslední měsíc byl náročný ( červen, vedra, sotva jsem se hýbala), a tak jsem si přála, aby to už bylo. Chodila jsem kolem postýlky a říkala si jak to bude krásný až v ní bude ležet to maličký 🙂 Takže když to přišlo, byla jsem ráda .A ve chvíli kdy už je porod rozjetej, zapomeneš na všechny svoje obavy. Každá se bojí, ale každá to taky zvládne. A ty taky. Ten pocit když ti přinesou prcka zabalenýho od hlavy až k patě v plínce je neskutečně silnej a úžasnej. Opravdu v tu chvíli z tebe všechno spadne a zaplaví tě štěstí🙂 Tak si konec těhotenství užívej, hodně spi,čti ...pak už na to čas nebude 🙂 Tak ať všechno dobře dopadne

Mám za sebou 3 a před každým jsem se bála. 😉 Je ale fakt, že když došlo na den D, tak pocit radosti z toho, že si konečně miminko pochovám a že už brzy bude povšem byl silnější než všechny obavy,které jsem měla předtím. Přesně jak píše slundo 🙂

Tak před prvním porodem jsem měla normální rozechvění prvorodičky a nakonec ten porod byl docela v pohodě.
Druhý byl předčasný, takže jsem se ani nestačila vzpamatovat a bylo po miminku... porodu jsem se ani nebála, ten první byl docela v pohodě.
Třetí porod teda stál za to... 30h neskutečných bolestí, dodnes se mi o tom zdají noční můry.
Chtěli bychom třetí dítě a teda mám neskutečný strach už z toho otěhotnění, před porodem se asi zblázním 🙄 .