Strach z porodu

Ahoj moc ti doporucuji dulu, to je zena, ktera doprovazi u porodu. Muze te masirovat, otirat ti celo, delat ti piti aj....zkratka stara se o tvoje potreby. Dela ti podporu a je staticsticky zjisteno, ze porod je pak kratsi o polovinu. Mne se to osvedcilo.

Taky doporučuju někoho "vlastního", dulu nebo přímo porodní asistentku, je to vážně super 🙂
(na to že to zkrátí porod bych nespoléhala, ale určitě se budou lépe zvládat kontrakce 🙂 )

já doporučuju aby byl u porodu manžel nebo přítel, tobě to psychicky pomůže a on aspon uvidí, co ta žena prodělá za úkon a jinak je tohle opravdu normální, to myslím probíhá v hlavě každé budoucí ženě, která jde poprvé rodit i já jsem měla strach i z toho jestli budu dobrá máma a jinak v porodnici za ty čtyři dny co tam budeš ležet tě všechno naučí co s miminkem dělat a hlavně se neboj zeptat na cokoliv od toho tam jsou...takže držím palce a hlavu vzhůru 🙂

@kapljhgf
@maybay Holky nebojte. Já se na porod strašně těšila a věděla jsem, že žádné komlikace nebudou. A také to tak bylo. Nesmíte rodit s tím, že se něco stane, věřte, že to bude v pohodě. 😉 A co se týče péče o dítě, tak v porodnici vám vše řeknou a poradí, hlavně se i ptejte, pokud si nebudete jistí.

Držím palce, ať vše zvládnete na jedničku, což tak i určitě bude!! 😝

@veri25 Jistě že si k porodu vemu svýho manžela ae tu dulu co tam navrhovali si nevemu mně by spíš ještě víc stresovalo to že tam je osoba kterou neznám už jich tam tak i tak bude dost :D

doporučuju přítele u porodu.. 😉

Já měla rodit v prosinci a v září na mě padl děsný strach. Takže vím o čem mluvíte. Nic mě moc neuklidnilo. Ale pak jsem potkala na poště známou, která mi povídala tak skvěle o porodu syna, že jsem si uvědomila, že ten porod fakt asi nemusí být tak hrozný a že se to teda dá asi nějak zvládnout. Začala jsem si věřit, myslet pozitivně a bylo mi lépe. Nakonec můj porod proběhl celkem fajn. Na prvorodičku moc fajn 🙂 Po prasknutí vody jsem si užila akorát 3 hodinky těch největších bolestí 😀 Měla jsem u porodu mamču. A bylo to super. Manžel se k porodu necítil - to já teda taky ne, ale musela jsem 😀 Takže nemějte obavy, zvládnete to. Jak se ten vlak (zvaný porod) rozjede, tak už nejde zastavit a musí to proběhnout a nemáte moc sílu vnímat všechno okolo, prostě jede a vy se snažíte přežít 😀 A není jen ohraná fráze, že to stojí za to. Protože to stojí za to jako nic na světě 😉 A strach z přebalování, oblékání, kojení atd. To všechno se pak prostě stane normální a přirozené. Takže fakt v poho 🙂

@kapljhgf Normální to určitě je. Přesně před rokem jsem řešila to samý-TP máme téměř stejný, až na rok 🙂 Pak už jsem se ale hodila do klidu, zvládly to všechny, zvládnu to taky a do porodnice jsem jela tak nějak smířená a odevzdaná. Věděla jsem, že bolet to bude, víc jsem si nepřipouštěla. Taky doporučuji manžela/partnera/někoho s sebou. I jen proto, že ti podá pití, chytne za ruku, oblékne ponožky a ty víš, že na to nejsi sama. Už teď je víc než jasný, že to zvládneš, tak se neboj, nakonec zjistíš, že to byl jeden z nej zážitků. Držím palce 🙂

@lvicek2000 děkuji ti za tvou zkušenost a jasně že tam se mnou můj přítel půjde

@kapljhgf Já po porodu byla úplně vzřízená, že mu ani neumím oblíknout bodýčko a ty nervy zjistit proč brečí, fuj 🙂 Ze začátku je to náročný, ale to zvládneš 🙂) S druhým dítětem je to pak každopádně jednodušší 🙂

Margeta Ale já nemám strach z toho že budu vyřízená ale z toho že se něco stane asi bych s tím pocitem neměla do té porodnice jít ale naopak bych si měla říkat že se nic nestane ale zase nechci aby se tomu mému broučkovi něco stalo

Já jsem se je konci na porod vyloženě těšila. Pila jsem maliník, jedla lněné semínko, cvičila s epi-nem. Byla to rychlovka a po fyzické stránce úplná pohoda. Mě prostě porod nebolel, samozřejmě to chvilkama bylo trochu nepříjemné, ale pro mě to nebyla bolest. Zuby a tetování jsou mnohem horší! Rodila bych klidně znovu, druhý tetování budu ještě dlouho zvažovat, než se k němu rozhoupu a zdali vůbec.

@kapljhgf a neboj, nestane se nic, ty i mimi budete v pořádku. Musíš myslet pozitivně, to je polovina úspěchu!

Ahoj, já se proodu překvapivě nebála a šla jsem celkems nadšením, že už to bude a to je u mě špatné znamení, když se něčeho nebojím, dopadne to vždycky příšerně..tak porod byl teda rychlý, ale šíleně bolestivý, vyvolávaný 2 dny, ten druhý den zabrala tableta rychle a do 3 hod malá na světě, ale ty bolesti každou druhou minutu, hrůza, ještě, že to je za mnou, stálo to za to.
Akorát mě trápí dost nastřihnutá hráz a skoro na konci šestinedělí to o moc lepší není.. 😔 😔 Jo a tlačící fáze je za odměnu , tlačila jsme tak urputně, až jsem měla na tváři červené fleky a ty zmizely naštěstí, aole to už byla úleva jak něco. 😵
Neboj, ať už to bude bolet jakkoliv, stojí to prostě za to a my ženský vydržíme asi všechno 😅

Stejně tak s péčí o miminko. Klidný a pozitivní přístup, brát to přirozeně, užívat si to, neřešit tabulky, nechat to na přírodě.. A uvidíš, že všechno krásně zvládnete!

Za sebe musím říct, že šestinedělí bylo mnohem horší než jsem čekala, porod byl proti tomu hračka. Byla jsem plačtivá, hodně zašívaná, takže sezení jsem si musela odpustit, hormony lítaly, nešlo nám kojení, nevyspalá, režim zatím žádný,u oblíkání jsem si připadala neschopná, no nic moc, naštěstí se to pak upraví. Ale každý to má jinak. Nikdo mě na to nepřipravil, že to bude až takhle náročný-hlavně psychicky. Takže obrnět se dopředu a vydržet. Pak najednou člověk z ničehonic zjistí, že je to fajn a že si to užívá. Ale chápu, že zakladatelka má spíš strach z komplikací. To jsem si nepřipouštěla, ale těžko radit, hlavě neporučíš. Pozitivní myšlení je určitě základ 😉

Holky prosím jak je to s tou hrází?Bojím se toho nastřihnutí a hlavně co bude potom,četla jsem,že se to může špatně hojit,že to pak může bolet i při sexu,nebo že to může být citlivější.Poradíte někdo?

@ell26
já sem trénovala s epi-nem a stejně mi provedl preventivní nástřih 😠 😠 😠
rodila sem v 9:36 a tu noc sem skoro celou nespala - bolelo mě to a měla sem velikou modřinu - ale chodila sem si to v porodnici snad co hodinu sprchovat vlažnou vodou a bylo to lepší - na sedání sem používala nafukovací kruh a po týdnu sem seděla už bez něj... první sex byl ještě v šestinedělí - po 5ti týdnech od porodu - lehce sem jizvu cítila, ale ted sem 3 měsíce po porodu , milujeme se cca 3krát týdně a už o ničem nevím 🙂

Děkuji moc za radu,no uvidíme,každá žena to pocítí jinak,tak se budu modlit aby to všechno dopadlo dobře a pak písnu jaké pocity mám a co cítím po porodu.Děkuji