Porod s dulou. Kdo měl a jak jste byly spokojeny?

Já jsem měla dílů domluvenou k druhému porodu. Taky z toho důvodu,že zpětně by se hodila k prvnímu, taky nebyl podle představ ( i když jsem porodila normálně, ale s nástřihem, blbě jsem tlačila, malého jsem vůbec neměla na sobě, pak ani moc u sebe, neměli jsme podporu, báli jsme se ho vyndat z postýlky,a na pokoj mi ho přivezli až po 5 hodinách). No nakonec dula porod nestihla a zvládla jsem to sama a myslím,že se mi povedlo ohlídat to základní,co jsem chtěla.

@andelka já si právě myslím, že jsem celkově vůbec nezvládala ty bolesti. I doktor říkal, že se při kontrakcích stahuju a že to má být naopak. Vlastně jsem fakt nevěděla, co mám dělat, jak si od bolesti ulevit, jak se uvolnit, dýchat. Byla jsem v křeči, pak jsem se nechala navést do nějakých oblbováků do žíly, po kterých mi bylo 10x hůř než před tím a celkově jsem z toho měla pocit, že jsem to vůbec nezvládla. Nakonec tam byl pak i jiný problém, kvůli kterému teda porod skončil císařem. Teď si představím, že mám jít k porodu a vlastně stále nemám vůbec tušení, co tam mám dělat. Ale ač bych si teda prý mohla zvolit císaře, tak do toho jít nechci. Mám doma malé dítko a už kvůli době v porodnici a zotavování doma bych ráda porodila normálně... Jen si právě říkám, že nikoho neznám, kdo by rodil s dulou a všichni to nějak zvládli i bez ní, což mi vlastně řekl i partner, když jsem na něho vybalila cenu. Ale když na tom budu trvat, tak s tím problém mít nebude si myslím.

@konidana no vždyť k nám přišla porodní asistentka jednou za hodinu jen na monitoru a zkontrolovat jak to dole vypadá 🙄 prý dělá hodně dýchání a hlava. A já čím víc se kontrakce stupňovaly, tak tím víc jsem šla do křeče, stahy jsem neprodýchávala, nevěděla jsem jak a celkově jsem neměla ani tucha jak se s bolestí vypořádat. Tak si říkám, jestli je to opravdu možné, že mě někdo navede a nebude to tak hrozné

@cherie24 podle mně to je hodně o psychické přípravě před porodem, právě asi s tou dulou nebo vlastní PA. a pak samozřejmě její podpora i při porodu.
Já na poprvé byla strašně vynervovaná a ve stresu, že jsem nevěděla co a jak bude, co se děje, vlastně už z domova od prvních kontrakcí večer (jsou to kontrakce? za jak dlouho porodim?) prudila jsem manžela celou noc, a ráno v 6 jsme jeli, ... no a v porodnici dalších 5-6 hodin nejistoty a chaosu v mý hlavě.... strašný to bylo, i když zpětně jsem to nějak pobrala...

Během let jsem zjistila, že investice do vlastního psychického zdraví se opravdu vyplatí a není to škoda peněz.

@cherie24 no já jsem sice chodila poctivě na cvičení, plavání celé těhotenství,s PA, a ta s námi průběžně všechno probrala, připravená jsem byla,v klidu taky, věřila jsem si..ale pak jsme si úplně nesedly s PA v nemocnici, nechápala jsem ji, byla cizí..Byla jsem na porodním asi jen 2h,ale kdyby byla se mnou dula,která mě zná, tak by to bylo lepší. Proto jsem ji k druhému chtěla. Naštěstí to bylo rychlé, bezproblémové a PA taky lepší, měla jsem porodní plán,takže jsem to zvládla krásně sama si všechno ohlídat. Super bylo,že jsem jí mohla aspoň zavolat, ujistit se, jestli už jet, dodala mi odvahu.. ( bohužel jsem rodila zrovna v jediném víkendu, který byl kvůli školení 300km daleko vyjmut z pohotovosti, navíc pár dní předem na kontrole Dr tvrdil,že rodit hned tak nebudu, takže dula odjela) Moje kamarádka rodila pak později s tou mojí dulou a byla moc spokojená.

@cherie24 mně kontrakce nedělaly problém, prodychavat jsem je uměla už před prvním porodem, PA to s námi trénovala při cvičení pravidelně. U mě fungovalo představit si křivku,a když jde nahoru,dýchat pomalu,z hluboka, plynule, když je na vrcholu ( vrchol kontrakce) tak rychle, mělce,a když už odeznívá tak zase pomalu. A mezi kontrakcemi normálně, volně. Vždycky mě chválili jak krásně dýchám. Ale lip mi to šlo u druhého a třetího. U prvního jsem měla i kyslík na chvíli.

Jestli ti dula dodá jistotu, že tam je někdo pro tebe, kdo se o tebe postará, a nepůjde do neznámého prostředí jako jedna z xxx dalších rodiček ten den, tak to nikdy nebudou vyhozené peníze, i kdyby nakonec jenom sedela a koukala a nic nedělala. Někdo si psychiku poladi sám, někomu stačí partner, za mě je dobre mít někoho pouceneho, kdo ví, co se s tebou během porodu děje🙂 (tím nechci snižovat úlohu partnerů, ale...🙂 )

Ahoj, dula u porodu pro mě byla před rokem velké téma. Od začátku jsem ji chtěla. Vybrala jsem si jednu na doporučení od dvou kamarádek, které s ní byly maximálně spokojené. Chodila jsem k ní na kurzy, tam jsem začala mít trochu pochybnosti, jestli je to pro mě ten pravý člověk, kterého tam chci. Nakonec to pro mě bylo velké rozhodování, jestli se s ní domluvit či ne. Chtěla celkem dost peněz (myslím, že to bylo 9 tisíc a byly tam i nějaké další poplatky nemocnici, za to, že bych dulu u porodu měla). Ne, že bych to za to nebyla ochotná dát, spíš jsem měla pochybností o tom, jak bychom spolu fungovaly. Nakonec to nedopadlo, vyřešil to za mě covid. Nemocnice, kterou jsem si vybrala, duly nepovolovala. Tím, že jsem si hodně věcí zjistila dopředu, věděla jsem, že chci jet do nemocnice jen "odrodit", tedy ne tam být x hodin dopředu. Tak to pak i proběhlo, od příjezdu a narození dcery uběhly dvě hodiny. Personál se mi zdál fajn, byl tam, jen když to bylo nutný (asi 10 minut, kdy šlo dítě ven). Vyhovovalo mi, že u tak intimní chvíle mám jen partnera, který část kurzů prošel se mnou, takže nebyl úplně neznalý situace. Ve výsledku jsem ráda, že to proběhlo, jak to proběhlo a i když je to trochu hloupý, protože dula u porodu se mi zdá pořád jako fajn věc, jsem na sebe pyšná, že jsem to zvládla v podstatě celé sama. Pokud ale máš tendenci panikařit a myslíš, že ti dula pomůže, aby tě zklidnila, určitě do toho jdi. Na peníze bych nehleděla, kolikrát za život máš v plánu rodit 🙂.

Já jsem teda otce u porodu vždycky měla,ale v podstatě jen na začátku jako doprovod a podrž tašky a po porodu na ty emoční chvíle vítání miminka a seznamování s ním. Vyloženě během porodu jsem chlapa vůbec nevnímala, jen sebe a miminko ( zvlášť u druhého a třetího, u toho prvního jsem od něj asi čekala víc, ale to mi nemohl dát,to mohla právě dula,nebo PA kdyby byla ale jiná)

@felixfelicis
@andelka partner u porodu chce být a tvrdí, že mě tam podpoří, ale když ho vidím někdy, jak třeba i reaguje na moje nebo dceřiny emoce, tak s ním moc nepočítám jako s podporou. On to třeba ani nemyslí zle, ale prostě jako chlap vůbec nechápe ženské emoce. Ta dula přeci jen jako žena, která si sama porodem prošla a ne jednou, se do té situace podle mě vcítí mnohem víc a ví, co se u toho porodu děje s tělem i psychikou.

@cherie24 ted si to presne vystihla. U porodu te proste nejlip pochopi a podpori zena.

@cherie24 taky to tak beru. Já měla štěstí,že jsem měla krátké porody. Kdybych musela trávit v nemocnici x hodin s tím,že se na mě přijde PA jednou za hodinu podívat,tak být jen s chlapem..nevím nevím. Vím,že i oni toho mají psychicky dost, je to náročná situace, kterou neznají a co víc,nejsou přímými účastníky. Neví jak přesně ti je,kde a jak tě co bolí, můžou to jen sledovat a modlit se,ať je to brzy šťastně za vámi.

Jsem četla "porod s odulou"... :D

@odula 😆👍

Mela jsem teda PA, a naprosto nejlepsi investice. Ušetříš, porodit se da, i bez toho, ale pak zas vetsinou utratis za medikamenty, pomůcky, nebo taky plastiku psychologa. Zachovat si zdravi a predchazet potizim je dle me lepsi investice. Neni to jen pro Tebe, ale ještě vic pro to dite. Snazsi prood v ramci moznosfi,.po porodu funkcni matka,.zadna separace, zadna JIP nikdo... Fakt moc doporucuju.