Porod je krásný zážitek, a to vždy. Můj pohled
Dobrý večer holky🙂
už dlouho jsem si říkala, že napíšu, k čemu jsem dospěla skoro půl roku po svém porodu. Když tak procházím různé diskuze, pořád se něco řeší. A většinou to nejsou příjemné věci. Jako ta, co už rodila mám na srdci následující. V současné době je bohužel velice rozšířený přístup k porodu ten, že to se nějak přetrpí. Ano, přivádění miminka do tohoto světa není bezbolestné. Ale tady nejde o bolest, ale o celkový přístup k porodu.Nechci to nikomu vyčítat, sama jsem to tak chvíli také měla, ale všechny myslíte jen na sebe. Pro dítě je porod daleko horší než pro vás. Ono si to miminko neumí odůvodnit proč jej nějaká síla po devíti měsících klidu táhne ven, proč je zkroucené a všechno na něj tlačí...proč vykoukne někam kde je zbytečně zima a světlo... Porod je krásný zážitek at už je jakýkoliv a je to jedna z nejvíce smysluplných věcí, které se vám poštěstí udělat. Když mi o půl jedné v noci začaly první kontrakce, nejprve jsem nevěděla jestli je to už ono. Chodila jsem po bytě, zkusila všechno možné a nic nepomohlo. Připadala jsem si jako když mě za břicho svírá železná pěst. A pak jsem toho nechala. Můžete to znít jakkoli divně, ale nechat se tou porodní prací-bolestí plně unášet- bylo v určitém smyslu opojné. Je to něco, proti čemu nemůžete nic udělat. co si vás zcela vezme a pohltí. s každým stahem jsem si říkala, že se otevírám pro svoji holčičku a společmě s vědomím, že přijde další a další stah, silnější a silnější...když jsem si začala pobrukovat, bylo jasné, že už bychom měli jet do porodnice. po příjmu mi doktorka řekla, že jsem na deset at rychle zavolají mého muže, že zachvilku bude malá venku. a mně v té chvíli bylo skoro líto, že to zachvíli skončí. malá se narodila dvacet minut po příjezdu do porodnice. celý pobyt jsem si to neustále přehrávala v hlavě a vracela se k tomu...dotěd na mě funguje jako velice uklidnující, když si detailně vzpomínám na porod. To, že rodíte znamená, že dáváte život! jste schopné se otevřít natolik ,aby miminko vyšlo ven a pak se zase vrátit do původního stavu. když se pak díváte na to mimi, které ještě před pár hodinami lechtalo vaše žebra, věřte mi, to je nepopsatelný zážitek. porod vás jako ženy změní. nedokážu popsta jak přesně, ale změní vás zcela jistě. a budmě za to rády...protože v dnešním světě se už dá téměř cokoli nahradit, ale porodem zakoušíme jako ženy zkušenost nenahraditelnosti. nebojte se toho a jděte do porodu s odvahou. dá se zvládnout, i bez epidurálů, ta úleva, která příjde po prožité bolesti je daleko smysluplnější než úleva od bolesti. držím vám všem palce a užijte si svůj porod. je to ten nejkrásnější dárek, který můžete dát samy sobě🙂
S pozdravem Eva
ne, sdělit, že je to krásné rodit.
nemyslím si,že chtěla vyvolat hádky.Jen trochu dodat odvahu a ukázat,že porod není jen strašák.Měla jsem podobný porod.Neříkám,že bych hned chtěla rodit znovu,ale s každým stahem jsem se víc a víc těšila na malého 🙂
Na tohle už tady diskuse máme,není potřeba osočovat holky že myslí jen na sebe.
Bambosa, hezký příspěvek, dík 😵
Taky si myslím že je to krásný příspěvek 🙂 😉 U druhého porodu jsem to pociťovala jinak než u prvního (lépé) 😵 😵
Mě se taky moc líbí,určitě jsi to napsala pěkně 😉
Jo, taky se mi prispevek libil. Proste je to o pristupu, lepsi nez "ach joo, dalsi stah, co musim pretrpet" je "a jsem zase o stah bliz svemu detatku" 🙂
Ano,nádherně napsané,ale zkuste srovnat rychlý porod Bambosky a porod holek,které rodily od půl dne,až po několik dní...Myslím,že na porod,jako zázrak stvoření budeme myslet a vzpomínat všechny,ale všechny jsme neporodily do 20minut a Epidurál neslouží pouze k utišení bolesti.Mně ji na bolest nezabral,ale uvolnil mi "spodek"a já tak konečně mohla přivést po 18,5hod.od prvních bolestí a po 6,5od
první kontrakce a po 11 dnech přenášení na svět naši nádhernou holčičku.Porodu jsem se nebála a ráda na něj vzpomínám.Ten epidural ze mě nedělá o nic horší matku 😒
bambosa: já si teda nemyslím že většina myslí na sebe, spíše naopak, všechny myslí na děťátko, vždyť jen kvůli němu absolvovaly celých 9 měsíců a to obnášelo oteklé nohy, bolesti zad, nespavost,... A porod je opravdu bolestivý a jak pro matku tak pro dítě, ale to si taky myslím všechny víme....
a taky každý porod je jiný a já měla to štěstí, že tak bolestivý a dlouhý zase nebyl, abych si musela dát píchnout epidural, ale existují různé druhy porodů a podle toho co popisuješ ty tak jsi taky měla pohodový.... ale určitě kdyby jsi rodila přes 30 hodin tak by jsi v tu chvíli měla trošku jiný názor na věc a byla tak vyšťavená, že užívání si kontrakcí by se změnilo v horor! To je vše co jsem chtěla říct
Kozimura, nemyslím, že by Bambosa chtěla říct, že když si rodička dá epi, tak je horší nebo něco v tom smyslu, samozřejmě všechno záleží na okolnostech. Já její příspěvek pochopila jako takový připomenutí, ať na to nejdem "vědecky", ať se nepřipravujem jen na to, že budem trpět jak koně, ale ať si užíváme myšlenku, že ženská dokáže něco takovýho. Btw. já věřím, že psychika dělá divy a že se může průběh porodu zhoršovat/zlepšovat v závislosti na přístupu rodičky, manžela, personálu...
kozi: jé 😅
No a taky pokud jsem dobře četla, tak Bambosa nepsala, že by porodila po 20min, ale po 20min od příjezdu do porodky. Což taky mohlo být po dost hodinách doma,ne?
nelinkav: já se na porod vyslověně těšila, v březnovách tady na diskuzi už skoro všechny porodily a já furt nic (14 dní jsem přenášela!!) pak mi museli porod vyvolat, vyvolávali ho 3 dny!!! 3 neskutečně dlouhé dny a já pořád jen čekala, kdy už ty bolesti přijdou a kdy konečně obejmu moji holčičku!!!!!!!!!! A nějakou bolest co by měla přijít, jsem si vůbec nepřipouštěla, prostě už jsem chtěla ten malinkatý zázrak mačka u sebe v náručí! 😵
Tak já u prvního syna jsem byla ráda že jsem to měla za sebou....porod nepostupaval rodila jsem dva dny ale porod takový je brán od prasknutí pl. vody což já jsem trpěla 18 hod. Byla jsem unavená, nevyspalá, nachlazená a prvorodička. Manžela jsem měla u sebe a byla jsem za to vděčná. I když měl chvílky že musel odejít. CO TÍM CHCI VLASTNĚ ŘÍCT celou dobu jsem se modlila ať už to mám za sebou JÁ. Myslela jsem že umřu a na syna jsem si ani jednou nevzpoměla až těsně před tím než jsem ho sposledních sil vytlačila protože mu slably ozvy. Naměla jsem tu sílu ho vytlačit tak mi skočily na břicho a nastřihly až až.... 😠 2 dlouhé roky jsem nechtěla ani slyšet o tom že bych měla jít znovu rodit. Druhý porod byl procházka a něco nádherného. Věděla jsem co mě čeká a že tomu pomužu když budu myslet pozitivně 🙂
Nechytejte se každého slova neboť tahle diskuse už zase opět spěje k hádkám.... 😉
ahoj holky, příspěvek bambosy se mi líbil 🙂 Cítím to tak nějak podobně - porod je bolestivá záležitost, to víme, ale když právě při porodu budeme myslet na to, že přivádíme na svět nový život, to malinké stvoření, na které se tolik těšíme, může nám to trošku pomoci překonat tu strašnou bolest 🙂 Ale samozřejmě je jasné, že někdo má dlouhý a komplikovaný porod a když už nezbývají síly, asi už ani takovéto myšlenky nepomůžou 😖 Sama jsem měla trošku komplikovaný porod, ale zvládla jsem to a na ten další se těším (asi proto, že i ten první stál zato! 🙂 )
Zanet,já to beru,ale tohle bude brát hodně holek osobně.Zabolí to.Ne každý,jak sama píšeš,má porod podle knížky.Nikdo tady nikoho neosočuje.Jen píšeme stejně jako ty,že každá matka nemůže myslet na to,že jí čeká na konci to nej.
Končím.Tečka.Hádat se nechci.Pouze vyjadřuji svůj názor.
Zanetka, hezky vysvětlený a přidávám se s přáním, aby se to tu nehádalo. Vždyť v diskuzi Jaký byl porod strašně moc holek napíše, že si v první řadě přály, aby to už bylo za nima, že myslely na svoji bolest. Neříkám, že to budu mít jinak, ale třeba když si tu budem sem tam připomínat "vo co go", tak jak to napsala Bambosa, tak na to budem líp připravený...
Myslím,že o tohle bambose šlo. 🙂
To si teda nemyslím...a ty sis to taky nemyslela (nahoře) 😒 Dobrou noc 😉
hezky napsaný 🙂 🙂
Bambosa, hezký příspěvek, hovoříš mi z duše... špatně snáším bolest a sama jsem si ověřila, jak jde porod přirozeně urychlit, když se začne myslet na miminko a přestaneš myslet na sebe. Druhého porodu jsem se bála - protože první byl zdlouhavý a bolestivý...možná taky mojí vinou (ne každá si to dokáže přiznat). Už počáteční bolesti pro mě byly nesnesitelné - opět pomalé otevírání. Přišla PA a sdělila mi, že bráním porodu a miminku...v té chvíli mě doslova naštvala, protože já měla bolesti ne ona, to že něco nedokážu vydržet kvůli miminku mě vyburcovalo a poslední závěrečné bolesti byly menší než počáteční (pro mě doslova neuvěřitelné). Neuvěřitelné to bylo i pro p. doktorku a sestry - po výměně služeb, jsem novou sestru přesvědčovala, že už určitě brzy začnu tlačit - oznámila mi, že s předchozím nálezem to tak rychle nepůjde, jenže já opravdu začala a mimi bylo na světě opravdu velmi rychle...p. doktorka tomu nechtěla věřit. Druhý den za mnou přišla PA - která mě popřála a pochválila za to, jak jsem poslechla její rady a sama si porod urychlila. Já jí byla vděčná za to, že mě tak zdravě naštvala, abych směřovala myšlenky víc na miminko než na své bolesti...dodnes jsem ráda, že mě někdo tímto způsobem namíchnul...obdivuji všechny a hlavně prvorodičky, které samy sebe zvládají přirozeně - bez epidurálu a emocí, lítosti sebe sama...já nejsem žádný hrdina a bez pomoci PA bych trápila sebe i miminko mnohem dýl
bambosa: moc hezky napsané. Souhlasím s tebou. S porodem je to jako s nemocí. Ten který se ji lekne, začne se klepat a říkat si - to nezvládnu, to nejde, atd. má opravdu mnohem menší šanci ji zvládnout a překonat. Hodně maminek toto zná, na porod se těší a následně na něj vzpomínají jako na nejkrásnější zážitek a těší se až budou rodit znovu, ale jsou i ženy, které mají z porodu trauma ještě dřív než vůbec otěhotní a berou porod jako nutné zlo. Moje kamarádka (je bezdětná a upozorňuju, že propadá histerii jen při odběru krve) nechápe jak je možné, že v 21. stol. ženy ještě takto "trpí" a prohlašuje, že ona teda rodit buď vůbec nebude nebo jedině císařem. Lituju ji, protože se ochuzuje o ten nádherný okamžik, kdy žena přivádí na svět své dítě.V porodu vidí jen tu bolest kterou bude muset vytrpět, porod je pro ni něco strašně negativního záporného.Už teď vykládá jak to bude hrozné až před sebou bude valit obrovské břicho, bude nemotorná, bude ji zle,pak bude mít bolesti, budou z ní "rvát" dítě atd. A přitom je rodit něco táááák nádherného 😀 . Ale je pravda, že při druhém porodu jsem si to užívala mnohem více než při prvním,věděla jsem co můžu čekat, co se zhruba bude dít. při prvním jsem také měla chvilky, kdy jsem si přestávala věřit a říkala si, že to nezvládnu.Naštěstí jsem měla výbornou PA, která mě nenechala abych upatla do stavu naprostého zoufalství a snažila se ve mě probudit novou motivaci právě slovy,že s každou bolestí jsem blíž a blíž ke svému děťátku a že ty bolesti mají svůj význam! Pozitivní myšlení určitě nezabrání všem dlouhým, hodně bolavým a komplikovaným porodům, ale určitě jich hodně dokáže zlepšit.
moc hezky napsané. a myslím, že s tím myslením na sebe nechtěla nikoho naštvat, jen řekla to, co je pravda. já znám dost holek, co si "vyřvaly" císařák. já osobně to nechápu. beru to něco jako když člověk chce jet na dovolenou na konec světa, ale nechce letět 30 hodin v letadle. (samozřejmě přeneseně myšleno) Když chci dítě, musím ho chtít taky porodit. kdyby byl jiný lepší způsob, příroda by to jistě zařídila jinak. Na druhou stranu chápu holky, co mají za sebou několikadenní porod a dalšího se bojí. mě se to (aspoň si to myslím) netýká, takže já do toho jdu s naprosto úžasným pocitem a už teď se nemůžu dočkat. ono, pohled na to mimino a celkově život s dětma za nějakou tu bolest stojí. přeju vám, ať je to pro vás co nejkrásnější zážitek. dobrou noc
bambosa..souhlasim. k porodu musi byt pozitivni pristup. nesmi se brat jako neco, co se muze pokazit.
ovsem trochu bych oponovala tim "vzdy krasnym zazitkem". myslim, ze je krasne, uzasne, neuveritelne rodil dle tveho prispevku. ale taky myslim, ze ne vzdy je to mozne. ne kazda zena ma tolik sily, vnitrniho presvedceni a sebeovladani. nekdo porod zvladne "levou zadni", nekdo si sahne az na dno. pro nekoho je to zivotni zazitek, pro nekoho celozivotni trauma. naprosto chapu maminky, ktere sahnou po epi. a naprosto chapu maminky, ze v urcite chvili nejsou schopne myslet na svoje dite, ale jen a jen na sebe.
mimochodem...miminko si moc dobre uvedomuje, co se deje a ze se rodi. ono porod zpousti. ono potrebuje stres pri porodu, aby bylo dobre pripraveno na novy svet, ktery ho ceka 😉
preji vsem pohodove porody, zadne komplikace a hlave...zdrave mrnousky!
já ještě nerodila, čeká nás to na jaře
ale docela mě překvapují dotazy typu: bojíš se porodu ...akdyž odpovídám, že ne, dívají se na mě jako bych právě ohlásila, že mám lepru 😅
čeho bych se měla bát? že to bude bolet? no ...asi bude
když jsme byla minulý týden cvičit vyslechla jsem si dvě těhule jak říkaly - už ve dveřích si řeknu o epidurál ..no přece nebudu trpět ...minule mi ho nechtěli dát, že není indikovaný - to jsou ale zlí, že no hleděla jsme na ně jako blázen
mám známou lékařku - má tři dti - všechny šly císařem - a proč? - přece se nebude ztrapňovat
no nevím ... jestli budu pro někoho trapná tím, že rodím, tak ať mi vleze na hrb
Ztrapňovat?Tak to je síla. 😲
Bambosa, myslím, nechtěla nikoho naštvat. Neberte to holky, prosím, osobně. Mít před porodem a přečíst si její příspěvek, tak mne to strašně uklidní. Je to pohled ženy, která nevnímá porod jako něco strašného, ale naopak jako radostný zážitek. A to se bohužel v naší společnosti příliš často nestává. (příspěvek Hupczy je pro naši dobu příznačný).
Při svém porodu jsem neustále vzpomínala na naši PA z kurzu. Neustále nám opakovala, že to jak porodíme záleží z velké části na naší psychice, že se nemáme bránit, že miminko nám nechce ubližovat, že nejsme osamocené, ale jedeme v tom s miminkem spolu.
Přiznám se ale, že nejsem repre vzorek. Měla jsem neuvěřitelně pohodový porod. Způsobila to dědičnost? Psychika? Cvičení? Fyzička? Pohyb na začátku porodu? Vana v průběhu porodu? Fakt nevím. Jen bych takový porod přála všem!!!
Jen by mne zajímalo, zda se najde se některá mamka, která rodila dlouho a přesto je pro ni porod nádherným zážitkem?
novako: to není jen dnešní doba ....mám tchýni (tak už to u vdaných bývá, že 🙂)
ale ta moje je extrovní kousek
když otěhotněla s prvním synem, byla na něj za to naštvaná (fakt nechápu, jak za to mohl) ...a vyprávěla mi, že moc dobře ěděla proč - protože i u toho porodu jí to tak bolelo (že jí to ten lotr dělal naschvál)....no a že to už byla fakt naštvaná a že dál ty problémy s ním jen pokračovaly - třeba jako novorozenec -považte- plakal (no bodejť by neplakal, když si prožil takový prenatál a porod)
takže bezcitné krávy, které nemají slitování ani s vlastními dětmi a na světě nevidí nic kolem sebe nen žádná inovace posledních let - byly tu, jsou a budou
Těhotenský newsletter
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Podobné diskuze
Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.
bambusa:kdybys opravdu pročítala diskuse tak bys viděla že všechny nemyslí jen na sebe.Co je záměrem téhle diskuse?Vyvolat hádky?