Pohled na porod. Byl skutečný porod hodně daleko od představ?

@klokanka31 Porodu jsem se nebala, vsechny to zvladnou, ja musim taky, to byla moje mantra 😂 Historky kamosek jsem si nijak nebrala, neresila a pak prisel muj hruzostrasny 23h porod s krizovymi bolestmi 😬 No myslela jsem,ze je to muj konec, ze to nedam a umru tam, nemohla jsem se nadechnout, doktorka me nutila na zada na monitory, i kdyz jsem rvala, ze ty zada si vyrvu z tela a nemuzu na nich lezet proste, neeee musite byt na zadech na monitoru. No opravdu jsem myslela,ze je to moje posledni hodinka, plus vedle me bledy vydeseny manzel 🙈 Zachranil me jiny doktor, co se prisel podivat,proc jecim na cele oddeleni, okamzite me dal na bok, ukazoval mi jak dychat a nakonec me i odrodil, nechtela jsem ho pustit uz 🙈😀 Dnes s odstupem dvou let uz na to muzu vzpominat s klidem,ale predstava dalsiho porodu me uprimne strasne desi 😐😂

@jaja01k Takže asi žádné radostné vzpomínky nejsou co? Ale zase máš dobré že ti nikdo vlastní zážitky nevypravoval. Co já si vyslechla, to bych ani nepříteli nepřála...a nejvíc mě vždycky dorazila poznámka "to přežiješ, přežily to i ostatní".

@misulkari Taky jsem měla křížové bolesti, ale jelikož jsem očekávala bolesti břicha, tak "jen" bolesti zad byly super 🙂 Já zas na zádech měla úlevu, když jsem pak musela pár kontrakcí být na boku, to bylo horší 🙄

Nejsem ta holka, co se s ostatníma baví o porodech. Takže jsem žádné hrůzostrašné zážitky neslyšela. Pár porodů jsem viděla jako medička, jeden odvedla z záchrance, šla jsem do porodnice po odtoku plodové vody bez jakýhokoliv očekávání, od rána jsem prostě věděla, že dnes porodím. Během rozjíždění porodu a prvních bolestí jsem pozornost odváděla tím, že jsem dodělávala přednášku, tu jsem v půl druhé odeslala a ve tři byla dcera na světě. Pro mě paradoxně měl porod jediný moment, kdy jsem málem umřela strachy a to když se odlepila elektroda a přestaly se ozývat ozvy dcery, já nevěděla, že je to technická chyba, ale myslela jsem si, že má bradykardii a strašně jsem se bála, že se narodí udušená. Pak to zase začalo pípat, já se uklidnila. Obecně na těhotenství a porod vzpomínám v dobrém, pro mě bylo absolutně nejhorší šestinedělí, dodnes se divím, že mě rodina neodvezla do blázince. A představa dalšího šestinedělí mě dost odrazuje od dalšího dítěte. I když už dnes vím, co bych udělala jinak.

Už před hromadou let jsem se bála porodu. Moc dobře jsme nesnášela odběry krve, návštěvy u doktorů. Představa x hodin porodních bolestí s kanylou v ruce někde na zádech byla šílená. Hodně mě děsily i zážitky kamarádek a žen z rodiny.
Snažila jsem se co nejvíc informovat, myslet pozitivně a z porodu mám krásný zážitek. Trval sice 10 hodin, ale vybrala jsem si super porodnici. Manžel komunikoval s PA, soustředila se sama na sebe a v závěrečné fázi spíš na pokyny, které tlumočil manžel. Čekala jsem ty šílené bolesti a nakonec skoro nic. Zvládla jsem to bez utišujících léků, řvaní a vzdávání ( Malé lásky jsou hrozný pořad 😃).
Jsem sama na sebe pyšná. Když se mě někdo ptá se strachem na porod, říkám že když jsem to zvládla já -posera, zvládnou to všechny. Důležité je si věřit.

Já jsem typ Tezko na cvicisti, lehko na bojišti. Snažila jsem se připravit, ale víceméně jsem zastávala názor "je to všechno o lidech, uvidíme na miste" atp. Pak mělo dítě zdr. komplikace, které možná šly řešit jinak, těžko říct. Tvrda srážka s pražskou továrnou na děti, kde jako individualita člověk nikoho nezajímá, potom poporodni deprese. Pred dalším porodem jsem změnila porodnici, měla vlastní doprovod a snažila se připravit na všechny možné i nemožné katastrofy a mám krásné vzpomínky. Pred třetím porodem jsem žila ve vlastní bublině, nechtěla jsem řešit a pouštět si k sobě vůbec nic a byl to můj nejkrásnější porod. To už jsem ale věděla, do čeho jdu.

Vlastní porod? Děsivá vzpomínka, bylo to extrémně dlouhé 39,5hodiny, plus křížové bolesti, velká ztráta krve a nutné následné krevní transfuze

@jaja01k měla jsem to stejně, podle příběhů jsem si vysnila opravdu krásný porod a realita mě překvapila. Ikdyz to byl rychlý porod bez komplikací, takže objektivně žádná hrůza😀

Trochu jsem se bála, ale zároveň jsem se těšila, a bohužel dopadl příšerně, vůbec ne podle mých představ ☹ dodnes mě to trápí a doufám že druhý porod bude lepší... Teď už jsem alespoň informovanejsi...

Z celého porodu si pamatuju jen šílenou bolest v boku, jak kdyby mi rval někdo maso z těla, a to jak jsem se při tlačení totálně po💩 😂
Fakt zážitek 😂 Radši nebudu myslet, nebo další dítě neporodim a nechám ho tam dokud nevymyslí bezbolestný způsob, jak to dostat ven 😂😂😂

Já jsem řeči o porodu neposlouchala, dcera se narodila po odtoku vody ve 35 tt tak jsem nějak nemela čas se strachovat. Mamka měla porod úplně rychlý, bezbolestny, tak jsem si říkala že budu po ní a neřešila. Realita porodu a pobyt v porodnici bylo peklo, myslela jsem, že beze srandy umřu. Porod trval 12h, dcera 3 knuru kolem krku, já za dva dny revize pod narkozou... Z porodu jsem se zotavovala rok a noční můry mám ještě teď. Porodnice příšerná. Ted jsem čerstvé po 2 porodu a až na poslední hodinu kontrakci kdy jsem si pěkně zařvala 🙈 a šití si nemůžu na nic stěžovat, a považuji porod a pobyt v porodnici za krásný zážitek. Konecne jsem se dočkala přiložení čerstvého miminka na břicho, prisati k prsu na sále a mazlení 2h... strašně jsem si to přála a po prvním porodu to proste nebylo ze zdravotních důvodů dcery, kdy jsem čekala jestli začne brecet, možné. Nejdelsi a nejhorší okamžiky v životě kdy miminko neplace😔

@klokanka31 já měla z porodu fobii od vždycky a říkala jsem, že radši nebudu mít děti vůbec 😄 nakonec jsem musela podstoupit akutní cs kvůli preeklampsii a byla jsem v šoku, jak "snadné to bylo". Druhý jsem měla taky cs..a taky žádné trauma. Pro mě byly nejhorší nervy, aby vše dopadlo jak má co se týče zdraví všech zúčastněných. A jako jo, bolí to po tom cs, ale je to jen chvilka.

@klokanka31 nějak extra jsem to neřešila a ani jsem nešla na módní "předporodní kurz" :D. Hold to musí jít ven, do 18let to nebudu nosit v břichu :D :D. Jediné co mě překvapilo, že po porodu se mi změnil práh bolesti a to do negativního směru. Jak jsem předtím zvládala vrtání zubů bez umrtvení, tak teď po 2 minutách to už nedávám.

@izzylka 😂

@nazka Taky mě jeden čas napadlo radši děti nemít, nebo aby mě to někdo odnosil 🤣

Myslela jsem, že s dobrou přípravou bude porod super. Takže od dvou čárek to byla jedna velká příprava. Spousta literatury, zkušenosti, 3 kurzy, hypnoporod, dula, anibal, malinik, lnene semínko.
Gravijoga, meditace. A dopadlo to tak, že jsem byla nafetovana vším možným. Rodila jsem na zádech s oxy, místo ve vane nebo ve drepu. A rvali ho ze mě klestema. Následovala separace dítěte, místo dlouhého bondingu.
Bylo to totálně jinak. Další dítě sice chceme, ale jsem rada, že to bude císařem.

@klokanka31 Já jsem se porodu nebála, říkala jsem si, že jsem i trochu připravená tím, jak šílený bolesti jsem měla každý měsíc při menses. Dokonce jsem se na přirozený porod docela i těšila. Nakonec to dopadlo předčasným porodem císařem, kdy jsem měla snad všechny komplikace, co šly. Mám z toho takový trauma, že už další dítě nechci. Holt člověk míní, život mění. Ale ještě že tak, jinak bychom tu se synem nebyli 🙂.

Měla jsem to podobně. Od dětství v rodině kolovaly historky o šílených porodech. Já mám syndrom bílého pláště, takže když jsem videla dvě čárky na testu, hned druhá věc po radosti byl strach že budu muset rodit. No a porod nebyl ani z dálky taková hrůza co jsem čekala. Bolelo to fest, nechala jsem si dat epidural protože jsem čekala že to pravé maso teprve přijde a nakonec to šlo. Myslim ale ze to je i o štěstí, jsou maminky co mají jeden porod dobrý a druhy hrozný, je v tom mnoho proměnných. Ale alepson si říkám, ze jsem zlomila rodinou kletbu a nebudu dal šířit strach.

Já jsem měla dříve na porod několik názorů, které se odvíjeli od toho, co jsem slyšela z okolí.
1. Při vyvolávaném porodu dítě zemře! ( Ano, protože to se stalo mojí mámě. Měla vyvolávaný porod a já se narodila a netlouklo mi srdce, neměla jsem známky života, oživovali mě 3 minuty, nakonec žiju 🙂 a bez újmy) takže logicky jsem se po tomhle bála, že budu mít vyvolávaný porod.
2. Logicky nejvíc bolí když dítě leze ven.....to byl další názor, který jsem zjistila, že nebyl správný. Když jsem rodila syna, nejhorší byli kontrakce, samotný porod jsem popravdě necítila
3. Každá rodí víc než den....pak jsem zjistila, že je to velká kravina, když jsem syna rodila 3 hodiny.
4. Každé dítě se narodí zdravé, když matka nefetuje..... kravina největšího kalibru, ale dřív jsem si fakt myslela, že bych musela brát drogy nebo chlastat první ligu, abych měla dítě s postižením...bohužel žena může být zdravá, nemusí ani jedno z toho a stejně její dítě může skončit postižené, jako se mi to stalo...
Ono je toho jistě víc, ale tohle je asi první co vím, že jsem si myslela dřív

Pet porodu a kazdej jinej. Mam za sebou sekci i spontanni porod, nejkratsi 40 minut, nejdelsi 5 hodin. Nemuzu si stezovat.

@klokanka31
Muj zazitek je jeste ponekud cerstvy, syn ma 2 mesice. Z porodu jsem obavy mela, nevedela jsem co me ceka. Od kamaradek jsem jen slysela, jak je to strasne. No nakonec jsem prenasela a porod mi vyvolavali ve 41+3tt. A muzu rict, ze to byl velmi intenzivni a pekny zazitek. Hlavne kdyz mi prilozili miminko na bricho. Na porod vzpominam rada, byl docela rychly, bez utesujicich leku a i kdyz jsem byla dost potrhana nejak me to nepoznamenalo. Horsi to pro me bylo v sestinedeli, hormony a silena unava udelal sve. Ale i to se nakonec zvladlo. Chlapecek za to stal 🥰

Kdyz jsem byla jeste dite a nekdo rekl, ze nejaka zenska rodila 30 hodin tak jsem si predstavovala, ze 30 hodin tlacila 😀 takze pro me neco nepredstavitelneho, ale nastesti to tak neni 😀 ja se porodu nebala, naopak jsem se tesila a byla jsem zvedava jake to je. Divala jsem se na male lasky a i na nejaky slovensky baby boom, naopak jsem byla rada, ze aspon vidim jak to chodi. Prvni porod jsem mela peknej, sice to ke konci bolelo opravdu hodne, ze jsem chtela umrit, ale i tak byl rychlej, bez komplikaci. A druha doba porodni? Kamaradka mi rekla, ze ta je na celem porodu nejlepsi, ze to neboli. Nevim jestli za to mohla psychika, ale opravdu to bylo krasny. Bez bolesti, nadherny pocit jak miminko leze na svet. Druhy porod, vedela jsem co me ceka a paradoxne jsem mela strach oproti prvnimu. Vic jsem si uvedomila, ze muze dojit k nejake komplikaci, nebala jsem se bolesti. Nakonec byl druhy porod jeste lepsi nez prvni a navic to nedoslo do zadne velke bolesti, uplna pohoda. Sama jsem se divila kdyz jsem ucitila, ze uz se tlaci ven. Takze ja na sve porody rada vzpominam, dokonce bych si to zopakovala, ale dalsi deti neplanujeme tak uz muzu jen vzpominat 🙂

Já čekala porod/y mnohem horší... myslela jsem, že budu den dva lézt po zdi a potom horkotěžko několikhodin tlačit a měsíc si nebudu schopná sednout. Oba porody byly celkem rychlé - první dcera 9 hod od začátku kontrakcí, druhý syn necelých 6 hodin od prasknutí vody a 3 hod od náběhu kontrakcí (pořádné byly max hodinu). Kontrakce bolely dost, samotný porod málo (čekala jsem pravý opak), dcera dokonce vystřelila ven na jeden zátah, žádná zdržovačka s otáčením ramínek 😀 Tlačit jsem nemusela nějak mega, ono to tělo zvládlo samo v pohodě. Žádné komplikace či tlumení bolestí, super personál. Vzpomínám na porody ráda, ne že by to byl úžasný spirituální zážitek, ale vyšly oba krásně a jsou za to dvě krásné, zdravé a šikovné odměny 🙂

Já musím říct, že jsem měla pohodový porod. Chodila jsem během těhotenství na cvičení a plavání pro těhotné, kde nám ukazovali různé techniky, jak si ulevit od bolesti a jak to mít "co nejdříve za sebou", jak dýchat a tlačit. 😆 A samotný porod mám trochu v mlze, nechala jsem si dát mírný oblbovák, prý jsem přítele sprdla, že ani nebrečí, když byla dcera venku. Nijak extra jsem se na porod nechystala. Jen než mi došlo, že už to jsou asi kontrakce a že už asi je čas jet do porodnice, tak to mě překvapilo. Čekala jsem, že to bude jako ve filmu, praskne mi voda a začnou šílené bolesti a nic takového.

@klokanka31 mne všichni říkali jak strašně to bude bolet, takže já byla psychicky připravena snad na ještě větší bolest nez jaká se konala. Zároveň jsem ale čekala takový ten klasický průběh, prasknutí plodovky, první bolesti doma a to se nějak nekonalo. Obema dětem se na svět nechtělo tak jsem musela jít na vyvolání a tohle nikdo v mém okolí neabsolvoval. Takže spíše z toho jsem byla hodně nesvá, hlavně když jsem si přečetla všechny ty hrůzy na netu co kdo zažil při vyvolávání. Nakonec to šlo v obou případech celkem dobře a hrůzy se nekonaly.

Já jsem naštěstí rodila z blízkých kamarádek jako jedna z prvních, a ty holky,co už dite měly,tak nevím.. buď o tom moc nemluvily, nebo mě to nedesilo. Četla jsem tehdy Betynku, Maminku, na webu toho až tolik nebylo, Malé lásky neexistovaly, chodila jsem na cvičení se super PA takže k porodu jsem měla respekt,ale nebála jsem se. Snažila jsem se připravit a myslet pozitivně. Porod byl fajn, že fakt rodím jsem zjistila až v porodnici, do té doby mi to přišlo v pohodě. Do dvou let jsem rodila znovu, úplně super. Za 7 let potřetí a taky luxus. Voda mi sama nikdy nerupla,takže vždycky jsem musela čekat na kontrakce, a rozhodovat se podle nich,kdy jet. Naštěstí jsem to vždycky stihla. Čeho jsem se bála,tak toho,že budu v porodnici dlouho, že budu rodit víc jak 24h ..a to se nekonalo ani jednou.

Vždycky jsem měla z porodu fobii a chtěla rodit císařem. Naštěstí v 8. měsíci mi to preplo v hlavě. Oba porody byly super, rychle, bez komplikací. Na druhý jsem se vyloženě těšila.

@klokanka31 Já se porodu nebála, ze strašidelných historek jsem si moc hlavu nedělala. Byla jsem u spousty porodů (byť ne lidských 😀) a převládala u mě hlavně zvědavost, jaké to je na vlastní kůži. Oba porody jsem měla skvělé, bezbolestné, silné okamžiky. A přece mě něco překvapilo a to skutečnost, jak moc jsem byla "mimo", mozek úplně vypnul šedou kůru a všechno šlo instinktivně. Taková lavina hormonů a endorfinů a nakonec pocit absolutního štěstí, který už asi nic nepřekoná. Až je mi někdy líto, že si ten "trip" už nezopakuju 🤣

@klokanka31 já jsem se před prvním porodem bála, že umřu a nakonec nic 😁 To jsem nečekala 😁
No ale ke druhému jsem jela s iluzí, že druhé porody jsou rychlejší snazší než ty první. A ono houby s octem 🤦