Po plánovaném císaři - lze se připravit?

@donaldina Ahoj, já mám srovnání obou porodů - první plánovaný císař, kvůli KP a druhý přirozený porod, krátký, bez šití 😀

A na oba mám skvělé vzpomínky 🙂. Co se císaře týče, už v porodnici se snaž co nejvíce chodit a pohybovat se, i když to ze začátku bude bolet ( neboj, ne nijak strašně), postupně to bude přestávat, když si jizva bude zvykat na pohyb. Nejhorší bylo, když jsem třeba spala a ona mi mezitím jakoby ztuhla, tak ro rozhýbání pak bolelo. Ale já přes den chodila skoro pořád po chodbě a i díky tomu, jsem pak doma byla použitelná 🙂. Sice jsem ještě pár týdnů vstávala přes bok a déle se narovnávala, ale dalo se to.
Mě rozhodně pomohl přebalovací pult, který jsme měli. Pojízdný na kolečkách. Vozila jsem si na něm Adrianku i do koupelny, pod ním byla vanička pro novorozence, nemusela jsem se prakticky vůbec shýbat a narovnávat. Po císaři je to opravdu pomocník 🙂.
Na vaření jsem měla babičky, ale obecně i u přirozeného porodu, doporučuji nějakou zásobu polévek nebo omáček, do mrazáku vytvořit, to se hodit bude, určitě 🙂. Jizvu jsem mazala, už si nepamatuji čim vším, ale když jsem dopatlala krémy z lékárny, používala jsem sádlo nebo dětský olejíček. Teď po téměř 4 letech už není téměř vidět 🙂. Dělají ji krásně nizoučko, není vidět ani v nízkých plavkách. Je to ale ta nejkrásnější jizva, jakou bych vůbec mohla mít, jsem asi šiblá, ale někdy je mi až líto, že téměř není znatelná 😀

Držím palce a neboj, není to nic hrozného 🙂

@donaldina jo a přiznám se, na jizvu jsem se úplně vyprdla, nemazala, nemasirovala a mám ji krásnou, tenkou, téměř neviditelnou.

Prvni dny jsem mela problemvstavat, manzel mi bral maleho, ale uz tyden po cisari jsem sla na prochazku! Mesic nesmite nic zvedat, tak by nekdo napr.nakupoval, nebo pomohl s vajickem kdyz pojedete autem atd.Jinak mam zkusenost vaginalni porod i sekce, a ta srkce zase tak moc horsi nebyla! Mit navareno a nakoupeno vc.napr.zasoby plenek atd. Je zame dulezite, n
Vanicku na nozickach bych neresila, mela jsem ji par dni na stole a pak uz normalne ve c
Vane...Asi bych vsem dopredu oznamila,ze neprijimam navstevy, mela jsem co delat sama se sebou, natoz resit navstevy..Dost jsem poslavala ten prvni tyden doma...Zadne pasy ani tlakove masaze atd. Jsem neresila, hodne vetrat a mazala jsem obyc.olejem a na dalsi srandy s dvema detmi nebyl cas 🙂) jizva je uplne ok, je to 5.mes. Hodne lidi strasi, jak to neni strasne, ja mela teda akutni sekci, ale radsi planovanou sekci, nez blby vaginalni porod...

ahoj, sice ze sebou císaře nemám, ale mamka má za sebou operaci dělohy, jizva dost podobná té po císaři, defacto se přeřízlo i stejné svalstvo jako po císaři, tak to bude asi trochu podobné. Co si pamatuju, tak nemohla kýchat, kašlat nebo se smát. Dělat činnosti se zvednutýma rukama (věšet prádlo nad sebe). Ohýbání si už nepamatuju... Ale každý to má trochu jinak, já jsem po operaci nebyla schopna vstát 5 dní a to jsem měla lehčí operaci než mamka.
Nedělaly jí dobře luštěniny... Wobenzym zkoušela, ale bez efektu. Tlakové masáže na jizvu pomáhaly (taky jsem po operaci, ale na masáž jsem neměla žaludek, podle toho taky moje jizva vypadá, mamka ano a má ji celkem pěknou). Typy olejů jsou úplně jedno, klidně i měsíčková mast se sádlem, hlavní je, aby byla mastička mastná. Mě osobně na hojení nejvíc pomáhá poctivá konopná mast (potlačuje zánět), ale ta poctivá se dost špatně shání. Jizvu jsem s nimi ale nemazala, nebyla jsem schopna se jí dotknout vlastně až doteď 😀

@donaldina rodila jsem akutní sekcí, takže jsem se rozhodne nijak nepřipravila a zvládla jsem to celkem bez problémů taky. K tvým otázkám:
Nevstala jsem prvních 12 hodin po operaci, potom mě v nemocnici nahnali do sprchy. Dokud jsem jen ležela, ani mě nic moc nebolelo, ale první vstávání byl horor. Jak jsem se trošku rozhýbala už to bylo lepší. Bolí to, to nepopírám, ale problémy s pohybem jsem měla jen v den operace a den potom. Pak bolí vstávání, lehání, ohýbání, ale i třeba smích. Prostě vše při čem zapojuješ břišní svaly.
Co se jizvy týká, ze začátku hlavně hodně větrat a sprchovat. Já to trochu zanedbala a asi po týdnu mi začala jizva hnisat a musela jsem docházet do nemocnice na čištění. Jinak asi není nutné se nějak speciálně o jizvu starat, kalhotky nosit poporodní, kvůli větrání, později mazat a masirovat, ale já to vydržela tak dva týdny a žádné potíže s jizvou nemám.
Domů jsem šla pátý den po porodu a běžné činnosti už mi problém nedělaly. Jo nemůžeš tahat nic těžkého a sedání a vstávání ještě trochu bolí, ale že by mě to nějak zásadně omezovalo, to teda ne.
O dítě jsem se dokázala postarat normálně, ohýbání trochu bolelo, ale když se neohybas 20x denně, není nutné dělat nějaké speciální opatření. Se mnou byl prvních pár dni po porodu doma manžel, tak mi hodně pomáhal, ale nevybavuju si, že bych kvůli jizvě nebo bolestem nebyla schopna fungovat. Po týdnu už jsem o tom pomalu ani nevěděla.

@donaldina já jsem po císaři (v poledne) musela jen ležet, ale postavili mě na nohy už druhý den v 5 ráno, čím dřív to půjde, tím líp, chce to zatnout zuby, ale jde to ;) pak už jsem moc úlevy neměla, popravdě jsem se ani moc nešetřila, dokud mě to opravdu dost nebolelo, ale normálně jsem lezla do postele z postele, kojila malýho v leže, nosila ho a šlo to... domů jsem šla čtvrtý den a musím říct, že mě jizva bolela už minimálně, ale věřím, že to má každý jinak...
na hojení mi dost pomohla Arnika (homeopatikum), okamžitě po zákroku mi jí manžel naředil do vody a popíjela jsem
pokud jde o jizvu, moc jsem se o ní nestarala, dlouho mi trvalo, než jsem se s ní sžila, ale abych jí nedráždila, nosila jsem i doma ještě asi týden normálně síťovky kalhotky, nebo nějaké vysoké, a tak měsíc jsem nosila těhotenské kalhoty na gumu
a pokud jde o domácnost a miminko, jde to zvládat, možná tak na ten týden po návratu domů si zkus zjednat pomoc a pak už to půjde, není to zas tak hrozné ;) myslím že některé maminky jsou po přirozeným porodu tak sešité, že trpí mnohem víc než po císaři 🙂

@donaldina Mám za sebou 3 sekce. Víceméně vše už tu holky psaly. Doporučuji často umývat jizvu mýdlem. Mýdlo vysušuje a jizva se rychleji hojí. Já používala imtimgel. Mazat (já mazala heřmánkovou mastí) a masírovat (tlaková masáž a jako by odtrhávat jizvu od masa) prakticky hned. Prvně to dost bolí a je to nepříjemné, ale pak se líp hojí. Než ti zaschne, tak ji co nejvíce větrej.
Síťové kalhotky mi do porodnice vyhovovaly hodně vysoké. Doma pak klasické bavlněné a vysoké aby mi nedřely do jizvy.
První postavení na nohy je horor, pak to bolí, ale už né tolik. První sekce pro mě byla nejhorší co se týče zotavování. Ale myslím, že to bylo tím, že jsem byla v celkové narkóze. Zbylé dvě sekce jsem měla spinál a funkční jsem byla prakticky hned.
Navaříno jsem neměla, doma mi nikdo neuklízel, o dítě se za mě nikdo nepostaral. . . Tím chci říct, že po sekci budeš moct dělat všechno a nebo za běhu trochu přizpůsobíš. Ano ze začátku ti sem tam lupne nepříjemně v jizvě, ale nic co bys nezvládla 😉
Kdyby tě něco naadlo, tak se klidně ptej 😉

@donaldina Kazda to ma jinak, to zvladnes. Ja mela u druhy akutniho cisare, po 15 hodinach uz jsem s ni byla na pokoji a plne se o ni starala, za 4 dny doma vcetne 14 kg milacka co se na me vesel a tusim asi 7 den uz jsem s holkama byla uplne sama doma, chozeni po schodech apod. Jo je to proste sem tam neprijemny zvedani hlavne ranni, ale proste nic co by se nedalo. Ver ze ti bude dobre a bude 🙂

Mám za sebou 2 plánované císaře. Po prvním jsem byla schopná vstát a jít do sprchy za pomoci přítele druhý den večer (když nepočítám, že mě ráno sestra pomohla z postele k umyvadlu a pomohla mě trochu umýt, to bylo strašný), potom večer to nebylo nic moc, nejhorší ty první dny bylo vstát z postele, vstávala jsem přes bok, ale den ode dne to bylo lepší, když nás pustili, tak už jsem ani nevěděla, že jsem po císaři. Doma jsem fungovala normálně. Druhý císař byl lepší, to jsem vstala už po obědě a šla sama do sprchy, po propuštění s námi byl přítel 2 dny doma a pak jsem se starala sama o mimčo a 20 měsíční dítko.
Vaničku na nožičkách jsme kupovali, myslela jsem, že se nebudu moct ohýbat, ale zvládla bych to i bez ní.
Co doporučuji kalhotky s vyšším pasem, aby netlačily do jizvy.
O jizvu jsem se nějak zvlášť nestarala, jen občas namazala něčím mastným.

Ahoj. Mám za sebou první porod po 18 hod zakončený akutní sekcí a druhý plánovaně neplánovaný 😀 . Každopádně ze začátku je to opravdu náročné ale každá žena to zvládá jinak a i každá sekce je jiná. Já se z té první dostávala DVA měsíce než jsem byla schopná fungovat a teď po druhém jsem byla po pěti dnech doma relativně ok 🙂 . Strašně moc tam hraje roli i psychika takže hlavní je se cítit v pohodě a být nad věcí 🙂. Po první bych nezvládla koupání v jakékoliv vaničce v jekékoliv výšce a u druhé v pohodě ohnutá do velké vany a mimi na lehátku. Řekla bych že na tohle se moc nedá připravit. Buď nakoupíš X věcí dopředu a pak to ani nevyužiješ a nebo budeš dokupovat pak za pochodu........
@donaldina

@donaldina: ahoj, já myslím že tě lidé zbytečně straší. Hojení po císaři sice je o něco delší a náročnější, ale není to žádná nezvladatelná tragédie. Já tedy ten následující den po sekci sem se cítila příšerně (v den operace je to fyzicky supr, jelikož na JIPu máte veškeré pohodlí i úlevu od bolesti pomocí léků), musela jsem se rozchodit, bylo mi slabo a při chůzi to bolelo fakt pekelně, to nebudu lhát. Dotoho samozřejmě se učíte starat o miminko a když k tomu na vás dolehne i poporodní blues, najednou máte pocit že už to nikdy nebude dobré, že se z toho nevyhrabete. OVŠEM následující den už to bolelo podstatně méně, jen to zvedání mimi bylo velmi bolestivé. V den propuštění mi vyndaly stehy a pak už to bylo uplně dobré až jsem se sama divila jak moc - už nebolelo vstávání z postele (ale nesmí se prudce), nebolela mě chůze. Pouze při zvedání mimi nebo smíchu to pobolívalo. Takže po propuštění jsem doma byla schopná fungovat a to je hlavní.
Manžel si navíc vzal dovču aby mi pomohl vyběhat tu hromadu dokumentů, také jsme spolu byli na první návštěvě pediatričky. Ohledně jizvy bylo vše OK, Špatně mě bylo ale to kvůli nízkému krevnímu obrazu a naprosté chudokrevnosti - slabost, únava, teploty, boelsti hlavy. Ale tím bych trpěla asi i po klasickém porodu. Co se těchto stavů týče tak zmizely do 14ti dní a pak jsem se už cítila úplně supr se vším všudy. O jizvu jsem se nijak zvášť nestarala, možná sem to jednou za uherskej rok ledabyle promasírovala a nebo párkrát nemazala sádlem. O nějaké pravidelné a každodenní péči však nemůže být řeč.
Teď čekám druhátko a spíš se bojím jedné věci. Pokud bych opět rodila sekcí tak mám doma prvorozenou dceru a tu vzhedem k její váze nebudu moct tak alespoň 3 tejdny po operaci vůbec zvednout. Mám rodit koncem dubna to je ještě topná sezona a manžel nemůže vybírat dovolenou. Babička bude hlídat po dobu pobytu v porodnici a pak už mít dovču taky nebude. Takže fakt nvím jak tohle vyřeším, ale naštěstí je to ještě daleko a nejisté. Co když se mi podaří porodit normálně?

P.S. a k tomu dotazu o vaničce, já koupala na zemi, vodu si nosila v kyblikách (jelikož vanička s vodou je velmi těžká) a s ohejbáním jsem už problém neměla, to jsem psaa že po vyndání stehů je už ohejbání v poho. Jinak příliš těžkých věcí v domácnosti není, maximálně snad koš s prádlem co se nese do sušárny či na balkon, ae to může donést manžel. Stejně tak těžké tašky s nákupem asi tahat nebudeš (výhoda kočárku lze je uskladnit dole či pověsit na říditka). Takže jednou větou prostě se těš na miminko a příiši se s tím nestresuj, po vyndání stehů ti opravdu bude dost hej a věř že spíš budeš řešit jiné věci.

já rodila akutní sekcí, nic nechystanýho i věci do porodky mi museli donést, šla sem na kontorlu a už si mě nechali :D jinak 1. den sem myslela, že chcípnu, jako fakt, ani si moc nevybavuju sprchu, nejhorší bylo vstát, 2.den už to bolelo o dost míň a když sme šly domů, tak už jen pobolívala, mazala sem sádlem, akorát sem měla problémy s kalhotkama :D měla sem celkem nadváhu a skoro všechny se mi rolovaly do tý jizvy :D a dlouho sem nosila těhu kalhoty nebo sukně
takže ze mě vysoký kalhotky 😀

Já měla neplánovaného císaře, ráno v 8 m praskla voda a ve 23:00 ho. se Dr. rozhodl pro císař....🙂
Musela jsem mít nárkózu, protože já prostě vše cítila.. první zkouší do tebe šťouchat atd...🙂.( ale to si mslím, že to bylo v mé hlavě, ze strachu atd...), no uspali mě, vzbudila jsem se kolem 2 hod. ranní...🙂moje první otázka po probuzení byla zda je malá vpořádku...🙂 pak přišel tatínek s malou...🙂

Z postele jsem se zvedela ten první den asi 10 minut...🙂 posunovala jsem zadek pomalu na okraj...a postel jsem měla tu vrchní číst vždy ve výšce, aby se mi lépe vstávalo...🙂 Do sprchy mi pomáhal partner..
Když jel tatínek přebalit, tak jsem se držela té pojízdné postýlky a prostě to rozcházela...každým dnem se to zlepšovalo...v pondělí mě pustili domů a už to bylo lepší...🙂
Doma jsem se zvedala z postele z bok, lehla jsme si na bok a rukama se odstrčila...🙂 možná kdybych kojila, tak bych i ty první dny nechala malou v posteli...ale já byla bez mlíka a prostě se mi nerozjelo, takže jsme od narození na UM.

Vaničku jsem měla na stole, ale já první dva dny nekoupala, docházela ke mně dula, tak koupala ta...pak jsem to vyzkoušela a šlo to...

Já mám jizvu hodně nízko, ikdyž si vezmu bikiny není vidět, je docela i malá....ale doporučiji vysoké kalhotky, a vysoké kalhoty...třeba těhotenské...aby ti nic nedráždilo tu jitzvu

O tu jizvu jsem se nějak nestarala, jen občas něčím namazala....🙂

jednoduše řečeno...ze začátku budeš chodit v předklonu, protože ti to bude dělat dobře...ale rozchodíš to, neboj...chce to trénovat, ujít pár krůčku...každým dnem to bude lepší a lepší....

Druhý den jsem už běhala bez problému nejhorší je,když se bojíte pomalu narovnat a pohybovat se..
Dcera ma 2roky a jizva mi už nejde skoro vidět a v plavkách nejde vidět vůbec je nízko.
Dcera byla kojena + dokrmována UM, ale k tomu by stejně došlo, protože ji mé mlíko nestačilo a já sama chtěla, aby byla dcera i na UM. Abych mohla popřípadě dát malou na chvíli na hlidání 🙂 což je taky fajn.
O jizvu jsem se nějak nestarala pouze myla gelem z dubové kůry a toto mýdlo se doporučuje i při klasickém porodu po nástřihu.
Sestry v porodnici mi říkali hlavně se nekrčit, že to chce pomalu se narovnat a pohyb.
Pevní 2dny byli horší,ale pak v pohodě 🙂

Já bych se na tvém místě hlavně nestresovala, nepomůže to tobě ani mimču. Ono totiž na radě "na to se nepřipravíš" něco je a holky mají pravdu, že je to tak strašně individuální, že se na to vážně nepřipravíš. Já když byla těhotná poprvé (nakonec jsem rodila akutním - a tudíž neplánovaným - císařem), kolegyně v práci mě strašila (byla to taková věčná "optimistka" 🙂), že mi dají klystýr, že se po**** ještě než dojdu na záchod, té ostudy,... no děs, začala jsem se bát, jestli vůbec chci rodit 🙂 Nakonec jsem šla na normální prohlídku na gyndu, vůbec nic mi nebylo, nebolelo, a doktorka mi oznámila, že se jede do nemocnice, že už rodím 😀 Čučela jsem jak péro z gauče, žádný stahy, jen takové nepříjemné pnutí čas od času (říkala jsem si, to nemůžou být stahy, dyť se ženským stahuje obličej bolestí atd. a mě jen tak něco píchne). Sestra se mě na rizik. oddělení pořád chodila ptát, jestli už mám stahy a jak často. A já pořád: "jak to mám vědět, já rodím poprvé a nevím co "stahy" jsou, ale jestli to mají ty holky na chodbě (co brečely bolestí), tak to já nemám." Takže porod císařem jako takový za mě - parádička. Potom to bylo mnohem horší, měla jsem celkem vážné zdr. komplikace, ale tím tě nebudu strašit, to je opravdu ojedinělý případ, a u tebe to bude určitě v pohodě. I přesto jsem to ale zvládla, ukáplo sice hooodně slziček, ale i přes tu bolest a chození 14 dní jako Quasimodo, jsem zvládla starat se o malou, vařit, uklízet a ještě dostěhovávat byt, protože sem rodila měsíc před termínem - takže sem musela. Je to jen o vůli ( a o tom, že myslíš na to, že to za to malé škvrně přece stálo 😉 ) Takže buď úplně v klidu, doktoři ví co dělají a ty to dáš 🙂

Já bych se toho tak nebála, načtené to máš všechno, prostě jen pečovat o jizvu a při bolestech si brát Paralen ( v dopor. dávkách ), ten je bezpečný i při kojení.

Ahoj, líbí se mi tvůj pozitivní přístup k věci. Chceš být připravená, tak se zajímáš. Tvé otázky jsou opravdu k věci, holky předemnou si myslím už vypsaly vše, své zkušenosti atd.
Líbí se mi odověď @lamarika - co se týká péči o jizvu. Opravdu omývat mýdlem! Jako zdravotní sestra vím i sama jsem aplikovala - mýdlo vysušuje. Lépe se to hojí. A pak ta tlaková masáž - je důležité masírovat a masírovat. Často bývají v jizvě různé srůsty - byť malé, ale může to opravdu i po letech zlobit.. (je to zvláštní, ale kvůli jizvy může bolet rameno, můžeme mít potíže s páteří, s držením těla). Takže dobrá rada!
Já z vlastní zkušenosti poradím po císaři navštívít dobrého osteopata - projít si kraniosakrální terapií v místě bydliště.. Předejdete různým možným komplikacím..
Přeji Vám co nej průběh a hlavně zdravé a spokojené mimi i mámu

@drakenn Mydlo asi nejake uplne zakladni, pro citlivou kuzi, antibakterialni nebo detske?
Nebo ten gel z dubove kury?
Jo, tato terapie je ve Francii hrazena pojistovnou, v Praze ani zadneho osteopata neznam.
Pokud mas nejaky konkretni tip, rada navstvim.

Diky moc vsem za odpovedi !!!

Ahoj,
ze začátku jsem se ani nepřetočila na bok, takže vstávání z postele bylo na dlouho, chození nejlépe v předklonu, ale dá se 🙂
Na jizvu je nejlepší sprchovat se 3x klidně i 4x denně, pokud mimi a únava dovolí 🙂 Obřas namazat modrou indulonou a pod sprchou jisvu trošku promačkat.
My jsme měli vaničku na zemi a seděli u ní a uplně v pohodě 🙂

Ale měla jsem trošku horší následky, kvůli porodu, který trval přes 40hodin. Měla jsem bolestivé kontrakce po dvou minutách, nespala, nejedla a ať do mě nacpali cokoli včetně epidurálů, tak to nepomohlo.

Tím jsem chtěla říct, že i tak jsem to zvládala, a i když těch prvních pár dní je těžších určitě to zvládneš 🙂

Ahoj 🙂 je to fajn kdyz víš do čeho jdeš, takže i ja rada řeknu moji zkušenost po císaři, nejhorší pro me bylo druhy den vstát z postele....to teda kur.....bolelo a myslela jsem ze to nedám, ale od toho okamžiku kdy jsem vstala, to bylo lepší a lepší ....snad z hodiny na hodinu...někdo mi poradil chodit...tak jsem pořad po chodbě chodila a do sprchy a další den uz jsem o císaři pomalu ani nevěděla....takže bud v klidu o miminko se rozhodne postaras vpohode. Me ho tedy v Podoli dali az na třetí noc po císaři, pořad chtěli abych si jeste vzala čípek na bolest a prospala se, ale uz tu druhou noc jsem ho nepotrebovala, bolest byla cítit, ale nic nesnesitelneho to nebylo, takže v klidu jsem usnula. Tak držím palce ať jsi brzo fit a je vše vporadku 🙂 pa

Ja jsem mela mýdlo neparfemovane od Sebamedu, nevím proč, ale mam ho dodnes ve sprše a vůbec ho nemohu ted cítit, vždycky si vzpomenu na Podoli, přijde mi ze ma takovou nemocniční vůni nebo spíše smrad....ale vím ze mi sestra na rizikovem řekla, hlavně neparfemovane a dole v lékárně poradili toto 🙂

Holky tady napsaly všechny možné rady... ale nejdůležitější je tvé nastavení. Prostě si říct, že to bude v pohodě! A tak k tomu přistupovat. Prostě psychicky se připravit. Já četla vše možné, ale nakonec jsem zjistila, že nic nebylo tak strašné, jak to popisovali. Když jsem vstala, tak jsem si říkala, že tohle je jako všechno? Čekala jsem to horší. Taky proto jsem byla už druhý den bez jakýchkoliv léků na bolest. Jako cítila jsem to, ale že bych potřebovala prášek?/resp. čípek??/ Tak to vůbec ne... Já si stojím za tím, že pro mě to byl absolutně bezbolestný porod /krom půl hodiny na JIP než mi dali víc léků/....