Ahoj holky, som v 35tt a vcera som na kontrole zistila, ze nase mimco je stale otocene KP. Navyse sa jedna o neuplny KP - s vystretymi nozickami, je to kluk a relativne vacsi (v terminu odhad 3700g) a hlavne ma uz dlhsiu dobu velku hlavicku - cca o 2-3 tyzdne vacsiu nez brucho, uz ted odpoveda 38tt. Takze prirodzeny porod KP mi doktorka bohuzial vyrazne nedoporucila, pretoze to su "idealne" podmienky aby sa v porodnych cestach zasekol. Sekcia je ale odjakziva moja nocna mora, tesila som sa na prirodzeny porod :( hovorili sme teda o obrate zevnimi hmaty, do dalsej poradne v 37tt si to mam rozmysliet, ci ho chcem postupit. Mam teraz velku dilemu, obrat sa mi ani trochu nepaci, myslim ze mimco ma dovod preco sa neotaca. Myslim ale, ze to moze byt tym ze mam trochu krivu panev - ako dieta som sa rehabilitovala s jednou nohou o trochu kratsou, pak to nejak vysumelo, ale obcas mam posledne roky problemy s krizmi. Citila som jak sa mimco posledne tyzdne snazilo pretocit, no vzdy sa zaseklo pri pravej panvovej kosti, kopalo a tlacilo ma do nej a pak sa zas vratilo. Na druhej strane cisar nechcem uz vobec, bojim sa ze budeme mat s mimcom problem naviazat vztah.. tak si trochu aj vravim, ze prinajhorsom to skonci SC tak jak tak. Aky mate na to nazor? Este by ma zaujimalo, ak tu niekto teda porodil vaginalne po uspesnom obrate - aky bol porod? Musi byt po tomto zakroku lekarsky vedeny, nejak viac monitorovany? Alebo ste rodili aj prirodzene, bez zasahov? A tiez ak ma niekto skusenosti s obratom vo FN Ostrava, budem rada za info. 🙂
Ja byla na obratu, zazitek nic moc, ale to bylo blbym doktorem. Po porodu se zjistilo ze dcera mela hodne moc kratkou pupecni snuru a proto se nechtela otocit. Uz bych do toho nikdy nesla. Ten strach, ze jsem obratem mohla miminku ublizit, to uz nechci zazit. Porod mel normalni prubeh, doktori me jen delali casteji monitory.
Pokud bych si mohla vybrat, sla bych na cisar. Dite ma duvod, proc se nechce samo otocit.
S obratem neporadím, ale rodila jsem SC kluka, nohy měl v porodních cestách, doktorka říkala, že v této poloze hrozí poranění dítěte při přirozeném porodu.
Ale za mě nechápu, proč se tolik žen bojí SC. Za chvilku je hotovo, bez bolestivých kontrakcí. Ano, první vstávání je šílené, ale po 3 dnech jsem fungovala na 100%. Mléko jsem měla druhý den a s kojením nebyl problém. Vím, že u každé je to jinak, ale to i po přirozeném porodu.
A co se týče vztahu se synem, byl, je a bude to můj mazel. Už od porodnice.
Malá se neotocila, konzultace k obratu zevními hmaty skončila závěrem že nedoporučuji (špatná poloha a min vody), nevěděli jsme pohlaví dítěte, šla jsem císařem (naštěstí si aspoň rozhodla sama kdy a praskla si vodu) . Ta věta o,, špatném navázání vztahu,, je úplně mimo, vztah s dcerou mám krásný, nijak nás to nepoznamenalo (taky proč by mělo). Na vyhřívaném lůžku ji těsně po porodu držel za ruku tatínek a povídal jí o mamince. Točil, fotil. Já jsem byla na jip s vědomím že je v pořádku. U chlapečka bych fakt KP nerodila (hrozí poškození pohlavních orgánů, když jemaji,, venku,,). A taky souhlasím, že miminka mají důvod, proč se neotoci..
Syna jsem měla KP pomalu od začátku a zevní obrat bych nedala,to jsme si řekli hned,když mi ho nabízeli.A aspoň jsem věděla,kdy budu rodit,dokonce jsme si i vybrali datum,manžel tam byl se mnou.Horší je to ležení celý den po epidurálu,kdy se nemůže člověk zvednout,to mi na tom přišlo asi fakt nejhorší ze všeho,jinak už pak vše ok.Rozhodně bych nešla jako prvorodička rodit koncem pánevním.
Šla bych do císaře, bolelo to ze začátku šíleně, to ale bolel první přirozený porod také. Bez bolesti to při porodu nebude nejspíš nikdy. Císař byl taky moje noční můra, plánovala jsem si přirozený porod, těšila se, už jsem věděla do čeho jdu, co mě čeká, co chci, co nechci, měla domluvenou svou PA. Pak konec pánevní, plánovaná sekce a nakonec z toho byla akutní sekce v celkové narkóze. Kluka jsem viděla až po několika hodinách, u sebe ho měla až za dýl, ale vztah nám to neovlivnilo, jsem ráda a vděčná, že žijeme - oba. Dala jsem se ale dohromady rychleji, než po vaginálním porodu s velkým nástřihem. Kojení také bez problému.
Samozřejmě, že by byl lepší přirozený porod, bonding, mít dítě hned u sebe, ale bylo by to v tvém případě i to nejbezpečnější? Budeš ho milovat tak jako tak...
Koukni k @chris_n
Pokud jde o bolesti a tak.... sla bych do toho znovu. Co se týče psychiky atd... asi uz bych to neudelala. Myslim si, ze je to pricina nasich dnesnich problémů s AE... ze jsem donutila mimino k necemu, co samo nemohlo ci nechtělo... ale ja teda bych rodila kp prirozene. Na cisar jen v nutnosti
Ještě dodam, ze me poporodni komplikace pravděpodobně souviseli s duvodem, proc se mimino neotocilo samo. Nemelo prostor
Ahoj. Já na obratu byla a nepovedl se, takže pokud se pro něj rozhodneš, je to stejně 50:50, s tím je potřeba počítat 🙂 Když už byla malá skoro otočená, na poslední kousek se sekla a nešlo to, zkusili to dvakrát, víc mě netrápili. Ne každá nemocnice to dělá, u nás naštěstí na to mají specialisty, fakt moc příjemní doktoři.
Byla jsem z toho nervózní, ale nebolelo to vůbec, jenom takový nepříjemný tlak. Měla jsem teda už míň plodovky a předtím asi stokrát kontrolovali, kde má malá pupeční šňůru. Každopádně k té poloze měla asi fakt důvod a byla to KP poloha úplná řitní.
Nakonec jsem rodila plánovanou sekcí a měla jsem podobné obavy, ale vše naprosto v pořádku, miluji ji nejvíc na světě a kojím bez problémů ještě teď, bude jí za měsíc rok. Chtěla jsem rodit KP přirozeně a měla jsem k tomu většinu předpokladů, ale u nás to moc nedělají, takže jistota porodu sekcí nakonec rozhodla.
A ještě dodám, že u obratu u mě bylo i riziko, že začnu rodit, protože jsem měla od 34tt CS 10 a otevřená na špičku prstu, měla jsem klidový režim. Nikdo moc nevěřil, že dceru donosím. A donosila až do termínu, naprosto zdravou 😉
Rozhodni se podle sebe, nenech se hlavně do ničeho vmanipulovat. Dělej to, na co se cítíš, ať si pak nic nevyčítáš. Nějaké riziko je všude, s tím je potřeba počítat. Hlavně se z toho nehroutit, já jsem přesvědčená, že psychická pohoda u mě byla naprosto rozhodující 🙂
Ja jsem mela druheho syna KP. Pretoceni mi nenabizeli, ale byla jsem rozhodnuta, ze kdyby ano, odmitla bych. Rikala jsem si, ze mimco ma urcite dobry duvod, proc se nechce otocit. Ale ja jsem mela idealni podminky k prirozenemu porodu. Mozna kdybych se byvala mela rozhodnout mezi pretocenim a sekci, tak bych to pretoceni zkusila.
Ahoj já jsem měla syna KP už od 5 měsíce. Nikdo mi žádné přetočení nenabízel, a ani bych nešla. Já jsem srab a chtěla jsem sekci. Tu jsem po 5 hodinovém vaginálním porodu akutně dostala. Co vím tak je velmi těžké porodit KP. Já se kompletně otevřela a stejně ho neměli za co chytit, aby ho vytáhli, vůbec nesestoupil. Epidural mi nenapíchli - nešlo to, takže celková anestezie. Kojila jsem 3 den. Za mě pokud půjdu někdy rodit tak radši CS, ale já už nějak vnitřně věděla že to nepude. Pokud chceš přirozený porod klidně chvaty zkus je to na tobě, ale sekce není tak strašná. Přeju mnoho šťestíčka
Bolí to přetočení miminka?Někdo říká že jo a někdo že ne,tak já nevím.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.
Jsem zvědavá ne reakce ostatních, já neporadím, ale jsem 28tt a zatím stále taky KP, respektive stejně jako bbubble nožičkami napřed. Ale u mě je zatím reálná naděje, že se mimčo ještě otočí.... aspoň doufám. Taky sbírám veškeré informace, do SC se mi nechce,na druhou stranu rodit KP ještě méně 😒