Obavy z porodu císařským řezem

Plánovaný císař je určitě lepší, než ten neplánovaný, neměj strach.

Ahoj, ja si planovanym cisarem prosla v rijnu. Musis se hlavne uvolnit a nemyslet na to. Mysli jen na miminko, ze uz ho budes mit v rukach. Jako popravde to opravdu boli a neni to zadna sranda, ale casem se vse zahoji a ty si budes moct uzivat jen a jen mimco 🙂 mala ma 4 mesice a uz si na to pomalu ani nevzpomenu. Ja jsem si nechala dat jen spinal, lokalni umrtveni, abych malou hned po vyndani videla (bylo me spis lito, ze nebude bonding).. na chvili mi ji dali 🙂 ale kdybych musela na CS znova, uz bych urcite sla do celkove anestezie. Doma jsem to i pres ty bolesti vse musela zvladnout sama, pritel od rana do vecera v praci, ale slo to.. takove male miminko stejne skoro porad spi, tak budes spat s nim 🙂 hlavne se nestresuj, bud v klidu a mysli uz jen na to, jaky asi budes mit dite, jak bude vypadat,... a taky ze uz budes mit zase o kila min a uvidis si na nohy 🙂 urcite to zvladnes 🙂 ver si, ver doktorum.. a tes se na miminko

Nebojte není to tak hrozné. Já jsem měla akutní CS ve spinále. Bylo to všechno tak rychle, že jsem nějak nestihla se bát 😀 Když mi šli zavádět cévku, tak jsem byla teda podělaná, ale nic to není. Spinál píchne, nic strašného. Pak je to šup šup, slyšíte plakat miminko a pak už jste v euforii, takže ikdyby vás zaživa řezali, tak vám to bude jedno.😅 Hojení je teda náročné, bolí to, ale prvních 12hod. je nejhorších a pak už je to s každou hodinou lepší a lepší. Tak jsem si pořád opakovala nejhorší máš za sebou, už bude jen líp. První dva dny jsem brala na bolest co mi dali (zbytečné hrát hrdinku), pak už bez. 🙂 Domů jsme šli plně kojení 4. den po porodu 🙂 A kojím dodnes (15měs.)

@messias
Tohle bodlo! 🙂 fakt jo,třeba teď ještě usnu 😀 Ani já se nechystám na celkovou anestezii,protože chci malou hlavně hned vidět,mít ji u sebe a aby tam se mnou mohl být přítel 🙂 Taky si říkám aby to na mě nepřišlo dřív...no,třeba to u mě malá ještě ten týden vydrží🙂
Teď je už naštěstí pro tatíky schválený ten týden volna po narození dítěte (možno vybrat nejpozději do 60 dnů po narození ), tak si říkám,že kdyby bylo nejhůř,využijeme to hned 🙂
Ještě jednou moc díky🙂

@masotri
Jasně,chápu😀 nehrát si na hrdinku a říct si o pomoc🙂 Věřím,že až ji uvidím,hned bude snazší vše vydržet. Děkuji🙂

@29sarinka Doporučuju nesoustředit se na tu operaci. Semnou úplně nenápadně začal mluvit anesteziolog. Ptal se mě jak to že už rodím, a co to bude a jak se bude jmenovat. Tak jsem mu to všechno říkala. A on se najednou nadzvednul a řekl: "Tak a za minutku to budete mít za sebou" a malý zaplakal. Ani jsem nevěděla, že už začali operovat 😀 😀 😀 Máte tu výhodu, že tam nebudete sama. Můj manžel nestihnul přijet z práce. Dorazil na sál, když ho zrovna vytáhli. 😀 Takže chudák viděl všechno i díru do břicha 😀 😀

@masotri
Jak říká přítel..."Musím tam na ně přece dohlídnout" 🙂
Snad o tom budu za pár měsíců taky vtipkovat 😀

@29sarinka Stejně už nic nenaděláte, ven nějak musí 😂 To je zapomenutá bolest ;) Já si už vybavím jen to, že to bolelo, ale jak nebo podrobnosti to už ne. Všechno se zahojí a ani se nenadějete a budete zase v tom 😂😂😂

@masotri
Musí,to je fakt 😀 Však si už taky občas říkám jak by bylo fajn si bez zafunění oblíct ponožky a obout boty 😀
Zase v tom? 😀 To už aspoň budu vědět do čeho jdu 😀

@masotri presne to jsem si rikala taky 🙂 🙂
@29sarinka zrovinka pred rokem jsem 5. 3. mela termin 🙂. Po dlouhem vyvolavani, kdy se nic nedelo, jsem mela CS take, v podstate planovany, az 18. Byl mi doporuceny spinal, priprava i operace ok, mam peknou vzpominku. Pritel byl u vazeni, malou si pochoval, ja jsem mela dost 🙂 Jako bolest nekomentuju, druhy den mi ve sprse sestra musela poradit, ze se mam namydlit 🙂 🙂 Leky na bolest jsem docela jedla, pritel mi vubec nepomohl, zvladla jsem se o malou postarat v pohode, vyvencit psy taky a kdyz to slo, odpocivala jsem. Neboj se 🙂

Já měla nakonec taky CS, jen spinal a teď mi to nejspíš bude čekat zas a zase půjdu do spinalu, bylo fajn malého hned vidět a slyšet a hlavně jsem nohy a břicho necítila ještě skoro den po a krásně jsem si odpočla 😉 vedle mě holka po celkový a všechno to přišlo k sobě prakticky hned jak se vzbudila. Když jsem pak musela po 24hod vstát tak to tedy bolelo jak čert, ale jen chvíli, po sprše se to dost zlepšilo a o malého jsem se zvládla postarat v pohodě...a hlavně oproti normálnímu porodu pro mě bylo fajn, že očistky odcházejí nezraněnou částí těla 😉 není vůbec čeho se bát 🙂

Agoj,jo tak ja se bala.taky.silene moc jelikoz za svuj zivot nejhorsi co sem.mela byl narazrny prst 😀 takze predstava ze do me.budou rezat a nasledne se ve.me hrabat silena 🙂 a musim rict.ze to bylo uplne v pohode 🙂 vpich anestezie jsem vubec necitila a komplikace taky zadne 🙂 akorat se me udelalo trosku spatne a pak jsem.se zacla silenr klepat kdyz me.prevazeli na jip 🙂 ale nejhezsi okamzik kdyz jsem slysela ze uz videj prdelku a hnedka zacla plakat... 🙂 prvni 2 dny to bylo hrozny,to vstavani a clovek se boji..ale.oni se to poda 🙂 utisujici leky jsem.mela.pouze na jipce a to 24hodin a pak uz vubec ze si ze me sestry delali srandu,byli vzykly ze skoro kazda si rikala o cipky nebo o injekce 🙂 neboj zvladnes to 🙂 ja jsem nakonec rada i za cisare 🙂

A jak dlouho jste se po císaři čistily?

@29sarinka
Očistky asi 10 dní a pak nic.
Takže šestidenní nebylo vůbec. Takže pohoda. Po císaři první den byl šílený určitě chodit a starat se o miminko. Fungovat. Chlapi by umřeli 😀
Jsme ženy a přežijeme ledacos. Bolí to ale dá se to. Každým dnem je to lepší a lepší. Neboj bude to dobré. Mám za sebou dva císaře a vše ok 😊

@29sarinka ja byla na planovanem cisari ve spinale. Nez malou vytahli, to byla rychlovka, pak mi ji na chvili prilozili na rameno abych ji mohla poňuňat a pak to siti, to bylo horsi, ale zvladnout se to da. Jinak 2 hodiny jsem byla na sledovani a pak uz me prevezeli na sestinedeli, kde byl se mnou manzel a malou jsme meli furt u sebe (nadstandard - naprosto super). Jen na noc si ji sestry vzaly a druhy den jsem se o ni starala uz uplne sama. Co se tyce bolesti, tak u me hrozna jen tu hodinku po operaci, ale to popletly sestry, daly mi pozde lek na bolest a mně se to tak rozjelo, takze zadne hrdinstvi a rikat si o cipky nebo tablety. Jinak pak uz jsem bolest nijak velkou necitila, ani kdyz jsem rano v 7 druhy den sla do sprchy. Cekala jsem to horsi (mam za sebou asi 4 operace kolen a ramen a to bylo mnohem horsi) ale tak ty prvni tri dny jsem si brala cipky a tablety jakmile jsem citila, ze to prichazi k sobe, fakt to pomáhá. No a 4 den rano (treti, kdyz nepocitam den operace, jsem se rozkojila jak za narodak a kojila az do 13 mesicu a kdybych nesla zase na operaci s kolenem, tak asi kojim do ted 🙂 ) A doma jsem byla uplne v pohode, zadne polehavani, proste jsem asi mela stesti, asi 3 dny jsem v nemocnici chodila v predklonu a pak uz vse ok.
Cistila jsem se cele sestinedeli, ale tak tyden hodne, dalsi tyden jak menstruace a pak uz vicemene spineni.

@29sarinka cca 10 dní pak už spíš jen občas špinění a ke konci šestinedělí z ničeho nic ještě asi dva a pak už úplně dobrý

@29sarinka ja chtela taky aby u toho pritel byl, ale v okoli byla jen jedna porodnice, kde to schvalovali, ale tam se mi zase nelibilo prostredi, takze nakonec pritel cekal az dovezou malou, coz trvalo asi pul hodiny a me zasili, odvezli na dospavak a tam jsem byla asi 2-4 hodiny, ted nevim 🙂 pak me odvezli do pokoje vedle sesterny, aby me mohli sledovat, pritel tam byl se mnou a dovezli nam malou 🙂 vis co, nema cenu si neco nalhavat, musis se s tim smirit a nechat to jak to je. Napisu ti jeste do zprav 😉

První porod jsem měla po 48hod vyvolávání, tlačení,... akutní sekci - nic příjemného - manžel byl u porodu celou dobu i na operačním sále. Obrečela jsem to (připadala jsem si neschopná), dceru jsem nechtěla dva dny vidět - nebyla jsem na to připravená, nepočítala jsem s tím, že se to může takhle zvrtnout. Druhý porod byl plánovaná sekce (22měsíců po prvním porodu) - nesrovnatelné s prvním porodem o 180° - manžel byl zase se mnou a bylo to skvělé. Nejnepříjemnější bylo zacévkování. Pokaždé jsem byla den na JIP a pak už na norm. pokoji. Sestřičky na novoroz. byly vstřícné a miminko mi nosily. Daly mi dcerky na celý den až tehdy, kdy jsem byla opravdu schopná se o ně postarat. Kdyby to bylo tak strašné, tak bych nešla do dalšího 😉 - plánovaná sekce mne čeká v červenci - bude poslední a určitě v pohodě. Přeji hodně štěstí 🙂

Ahoj...nemusis se bat, ja mam za sebou uz dva cisare, prvni v celkove anestezii - byla to akutka ve 33.tt a druhy spinal,to uz byla jasna volba (mala panev, velky mimco, predchozi sc) prvni den po je nejhorsi,kazdou dalsi hodinou lepsi a lepsi a rozkojila jsem se taky v pohode, uz treti den jsme byli jen na nasem 😉 hlavne to chce klid a nestresovat se...urcite to bude dobry a ten maly uzlicek co pak budes mit v naruci bude ten nejlepsi lek...

Ahoj, nečetla jsem všechny příspěvky, ale co se týká bolesti po cs a zvládání péče o dítko, tak za mě můžu říct, že bolest nebyla tak hrozná, abych se nezvládla o syna postarat. 🙂

@enigman
Tak doufám,že to budu mít podobně. Četla jsem, že někdo má problém dítě jen pochovat...

Ahoj, já jsem teď 3,5 měsíce po císaři a doufám,že už znova nikdy nebudu muset i když je pravděpodobné,že jo:-/
Měla jsem plánovaný CS, nicméně malá se přihlásila den před nástupem do porodnice,za což jsem byla ráda,protože jsem měla obavy z pobytu v nemocnici a ze stresu před porodem. Přijeli jsme do porodnice kolem půl 3 odpolko a malá se narodila v 18:20, celou dobu se mnou mohl být manžel,nic mě nebolelo,pouze mi odtekla voda.
Vybrala jsem si rodit ve spinálu,abych ,,byla u toho " a nelituji toho. Zákrok nebolí,pak cítís jakoby ,,škubání" a mimi je na světě. Potom to je horší,2 dny jsem chodila jak babka,kvůli malý jsem se snažila vstát co nejdříve,ale dovolují to až po 12 hodinách.
Není mi dobře ale po té psychické stránce. Jelikož jsem při porodu nic necítila,přišlo mi divný,že mám najednou dítě,v břiše nic..pak ta separace,kdy mi ji sestřičky nosily jen 3x denně a musela jsem se doprošovat,aby jsem mohla malou vidět. Připadá mi,že jsem byla ochuzena o ten nejkrásnější zážitek v životě a další děti chci mít přirozenou cestou,udělám pro to maximum. Ale zvládneš to. Ze začatku by bylo vhodný,aby měl partner dovču nebo ti pomáhala např. mamka..protože při příjezdu z porodnice,než jsem se k malý dobelhala a jizvu nemám zahojenou doteď :-/
Hodně síly a zdraví tobě i mrňouskovi... Uvidíš,že to zvládneš,maminky zvládnou všechno😉

29sarinka Taky jsem to slyšela, ale u mě ta euforie z narození syna byla silnější než ta bolest. Jako bolí to po cs hodně, přecejen je to rozřezané břicho. Z porodnice jsem šla šestý den a předtím jsem odmítla jít na pokoj, kde bych se o syna starala sama, chtěla jsem využít, že si v porodnici mohu ještě odpočinout, ale pak doma bez problému. Jediný problém byl, když jsem druhý den po příjezdu z porodnice dostala horečky (které ale nesouviseli s porodem, asi to byla nějaká viróza), tak to byla u mě dva dny máma, aby mi pomohla s domácností a já měla na starosti jen miminko. Ale starost o syna fakt v pohodě i s bolestmi. U každého je to jinak, ale snad jsem tě svojí zkušeností alespoň trochu zbavila obav. 🙂

Já jsem CS zažila a pokud bych měla ještě druhé dítě a bude znovu nutný, tak se mu vůbec nebudu bránit. Opravdu velké bolesti jsem měla cca prvních 6hodin, ale dávali mi analgentika v kapačce, takže se to dalo zvládnout. Druhý den jsem brala Novalgin v tabletách, ale už jsem se normálně postavila, chovala malého, chodila do sprchy. Třetí den jsem byla bez léků a fungovala. Samozřejmě, že jsem jizvu při různých pohybech cítila, ale nebylo to nic tak omezujícího, abych se o miminko nedokázala postarat. Po psychické stránce také všechno v pořádku. Když jsem malého poprvé slyšela zaplakat, když ho z břicha vytáhli, tak to byl ten nejkrásnější zážitek v životě a nepřijde mi, že bych byla o cokoliv ochuzena. Pro mě je hlavní, že byl syn v pořádku a jakou formou se ven dostal, tak to podle mě není zase tak důležité.

Ahoj,neboj,ja si říkala, že buď si bolest proziju při normálním porodu nebo po tom,ale že si ty bolesti musí prožít každý nějak.Mela jsem jen částečné umrtvení a ten pocit, když jsem malou slyšela plakat a pak mi ji donesli ukazat je nezapomenutelný i přesto že nebyl boding.A ty bolesti tak hrozny nebyly,ale je jasný, že každý má jiný práh bolesti, mě se sestry strašně divily, že už třetí čtvrtý den nechci žádné léky proti bolesti . Ocistky jsem měla taky max. 14 dnu. Doma jsem tedy měla výhodu, že manžel měl dovolenou, tak jsem mohla odpočívat,ale po tydnu doma už jsem fungovala jako bych ani na žádné operaci nebyla, dělali nam zrovna doma nové dveře po celém domě, takže všude borcus,a ja litala s hadrou a uklízela. 😀Takze neboj, držím palce a užívej si poslední chvilky s prckem v bříšku😉

ahoj, mám za sebou akutní císař s dvojčaty, tak napíšu svou zkušenost, třeba ti to pomůže. Chápu tvé psychické obavy, nemám ráda doktory a nemocnice už vůbec ne, takže byl pro mne šok, když mě v 36tt hospitalizovali s tím, že mi do týdne pravděpodobně naplánují SC. Příroda si to zařídila sama a "rodila" jsem jim ještě ten samý den večer (takže jsem ve finále za hospitalizaci ráda). V celkové anestezii. Co se týče bolestí, nebudu ti lhát, než mě přepojili na kapačku v pokoji, myslela jsem, že mě přejel nejmíň kamion, ale z jipu mě přesouvali na klasický pokoj po 12 hodinách, první den mi děti nosili a potom už jsem je měla u sebe oba a starala se plnohodnotně. Čípek na bolest jsem si vzala jen první večer, pak už jsem zvládala bez a vše se dalo vydržet. Takže se toho tolik neboj, nemusíš se svíjet v bolestech a být nepoužitelná 🙂 Ano je to velká operace a nebudeš hopsat jak srnka, ale zvládneš to. Držím palce 😉

@29sarinka Ničeho se neboj. Ber to tak, že na sekci jdeš z nějakého důvodu a ten je podstatný, abyste byli oba v pořádku. Děláš tak to nejlepší. Jestli jsi ještě nikdy nebyla na žádné operaci, tak se to těžko popisuje, ale je to plávaný zákrok, takže všechno pod kontrolou. Jestli ti je proti mysli, že bys měla být při vědomí, zvol celkovou anestezii. Nicméně lokální je šetrnější pro tvoje tělo, dítě i při rekonvalescenci. Při samotným zákroku bolest necítíš, jen je to chvílemi nepříjemný (tlaky a tahání), ale na to by tě vždy měli dopředu upozornit. Většinou máš u ucha anesteziologa, kterej si s tebou povídá, často vtipkuje a čas rychle ubíhá. Dítě je venku asi za 10 minut, dalších asi 40 minut se šije. Taky partner s tebou ve většině porodnic může být. Ano, po operaci to bolí, ale jakmile si sedneš a hlavně jakmile vstaneš a začneš chodit (cca 24 h po), jde to už mnohem líp. O dítě se postaráš, toho se neboj. Omezená budeš nejvíc v nošení těžkých věcí, takže autosedačka nebo kočár s dítětem, případně velké nákupy nepřipadají několik týdnů v úvahu. Samotné dítě ale nic neváží, takže kolem toho se můžeš točit, jak bude potřeba. Zkus na to nemyslet, všechno bude fajn! 🙂

@soleilll v čem má typ anestezie vliv na rekonvalescenci? 🙂

@versatilka Po celkové anestezii může být žena zmatená a může jí být blbě, navíc ihned vše cítí, včetně bolesti ( trochu trvá než zaberou léky proti bolestem Při spinálu se člověk stále při vědomí, není mu blbě a bolest přichází až když odezní spinál ( cca 2 hodiny), ale není velká, protože už působí analgetika z kapačky