Měly jste/budete mít partnera u porodu?

Manžel chce být u porodu celou dobu a potom s námi na nadstandardu. Jsem ráda, nenutila jsem ho do toho, chce sám 😀

Manžel u porodu původně být nechtěl. Nakonec se rozhodl, že půjde, ale byla tam oboustranná dohoda, že když to jednomu nebude vyhovovat, půjde na chodbu. Čekala jsem, že na druhou dobu asi stejně odejde... Nakonec jsem dopadla dvěma císařema, takže se nikdy nedozvím, jak by to dopadlo... Ale byla jsem ráda, že tam semnou byl i tak... U těch císařů (nebyl na sále, ale čekal a dokud mně operovali, nehnul se od dětí) jsem ho ocenila hodně moc...

Manžel byl u obou porodů, u prvního se do toho hrnul sám, já jsem ho do ničeho netlačila.Sám říkal, že to pro něj byl neopakovatelný zážitek a přiznávám, že i mně jeho přítomnost psychicky hodně pomohla, měla jsem pocit, že se nic nemůže stát, když na to 😉 nejsem na sále sama.
U druhého porodu už jsem sama moc chtěla, aby byl přítomen a i manžel se na to těšil.Sám hodnotí porody jako nejsilnější a nejemotivnější zážitek svého života.

Manžel byl se mnou u plánovaného císaře ve spinální anestezii, myslím, že byl rád, že tam byl. Pokud bych rodila normálně tak si nebyl jistý, ale asi chtěl....Já osobně bych ho u normálního porodu asi nechtěla. Teď ještě nevím jak budu rodit, ale myslím, že zase plánovaným císařem.

@prapodivna U obou byl - poprvé jsme se o tom bavili, já jsem řekla, že bych ho tam asi ráda měla, ale že ho nutit nebudu. On má ještě 10letou dceru z prvního manželství a to u porodu nebyl. Se mnou tedy šel, byla jsem ráda, ale na samotný "porod" nedošlo, neb jsem šla na akutní sekci, u které tedy ovšemže nebyl. Po druhé měl během těhotenství chvíli váhavou, že se rozmýšlel, zda půjde, ale pak se rozhodl, že ano (netlačila jsem na něj) a tentokrát to teda měl "se vším všudy", dokonce i přestřihl pupečník, což neplánoval, ale dr. ho tím zaskočila a on souhlasil 🙂 a je rád, že tam s námi byl a já jsem taky byla moc ráda, pomohlo mi to. Žádné negativní reakce z toho nevyplynuly.

mela jsem manzu jak u cisare, tak u vyvolavanyho porodu. rikal, ze ten vyvolavanej zakoncenej pumpou byl masakr, plno krve, ale byl rad, ze tam byl..a ja moc, nevim jak bych to zvladla bez nej

Jinak teda četla jsem pár článků na téma partner u porodu ano/ne a musím říct, že názory těch tatínků, co byli rezolutně proti mě strašně znechutily. Že prý by nesnesli pohled na krev, že by je pak partnerka už nepřitahovala a nebo že by z toho měli trauma... Nemám pro to pochopení. Tak děti si udělali oba, ale když je pak jeden v těžké situaci a potřeboval by podporu, nebo aspoň přítomnost toho druhého, tak najednou je to starost jen jednoho a druhý si to odsedí v čekárně?

Chápu že třeba každé mamince otec nebo jakékoli další osoby u porodu mohou vadit, ale když to ten otec vidí takhle, připadá mi to, jako strašná nedospělost.

Neřeknu, taky bych nechtěla, aby se třeba koukal, jak to dít leze ven, koneckonců-to nevidíme ani my, ale být nablízku, být u toho když to dítě je konečně venku, o to bych nechtěla přijt 😖

Přítelovi se tam nechce...říká, že i když by stál u mé hlavy a skoro nic neviděl má velkou představivost a seknul by tam sebou... Zatím jsme domluveni, že bude na první dobu porodní, potom odejde na chodbu a až bude na světě, tak za námi přijde a počká tam se mnou ty dvě hodiny. Třeba to ještě dopadne uplně jinak...první mimčo mam akutnim císařem, tak kdo ví jak to bude ☹

@prapodivna Ono je to celé složité - švagr, se z toho složil, takže ho museli ještě ošetřovat 🙂 Kamarádka po porodu už 2 roky nemě sex - tak ho to vzalo, ale to jsou ojedinělé případy.
Ale můj manžel byl u obou porodů a byl rád, a já také, porody byly rychlé a bez problémů, takže byl v pohodě a já byla statečnější, aby si nemyslel, jak trpím 🙂 porod byl pro oba mocný a nádherný zážitek. -jinak ta krev přichází až po dítěti a to už se manžel může věnovat právě jemu. Navíc to už nebolí, tak snad se uklidní.
v úterý jsem se vrátila z porodnice a jeden tatínek pronesl, že to není sranda a měl by to vidět opravdu každý muž. Opravdu si své ženy vážil.
Na druhou stranu já bych taky asi nevydržela jen koukat...
My si vybrat nemůžeme - máme to jednodušší 🙂
PS: u druhého porodu jsem i já viděla vše 😀 nevim jak je to možné, ale viděla a bylo to krásné, vidět jak přichází na svět.

Já měla manžela taky u porodu, měl o nás strach, co kdyby náhodou, bál se že třeba pod vlivem léků jim odkývu cokoliv 🙂 Rodila jsem přirozeně cca 12 hod s epidurálem. Manžel byl celou dobu se mnou, seděl u mé hlavy a při porodu mě držel za ruku. Pomáhal mi do sprchy, na WC, cvičit na balonu. Moc mi to pomohlo, sestřička nemohla za mnou pořád lítat, takže pečoval o mě on. Porod přímo neviděl měla jsem přes sebe tu nemocniční plentu. Jak byl malej na světě udělali nezbytné vyšetření a už si ho převzal tatínek zatímco mě šili.
U druhého porodu bude určitě zas 🙂

tak já jsem nejdřív nechtěla, aby u porodu muž byl a tak nějak jsme se na tom shodli. Měla jsem asi strach, že nebudu vědět, co tam s ním, a aby z toho neměl nějaké trauma nebo tak... 😀 asi jsem i nechtěla, aby mě viděl celou zpocenou a vysílenou atd... Ale postupem času jsem si začala uvědomovat, že samozřejmě budu celá vystrašená a ráda bych ho u sebe měla aspoň během té první doby. Navíc hodně chlapů v okolí u porodu svých dětí bylo a mají z toho nězapomenutelný zážitek, trošku jsem si říkala, abych ho tím svým odmítnutím nepřipravila o něco jedinečného.. tak jsem se ho asi v šestém měsíci znovu zeptala, jaký je jeho pohled na věc a to mi odpověděl, že by tam raději byl 😀 ale že je to samozřejmě jen a jen na mně a bude respektovat, jak to chci já. Takže od té doby panuje domluva, že u porodu bude, ale pokud by samozřejmě nastaly nějaký problémy, nebo pokud by mě to hodně točilo, že tam je 😀 , tak půjde pryč. Takže uvidíme.. osobně si myslím, že to pro otce musí být strašně silný zážitek, ale na druhou stranu mám trošku strach s tím, jak se teď všude rozebírá ta následná nechuť k sexu a partnerce...ale doufám, že můj muž je na to dostatečně silný a nic podobnýho se nám nestane, no člověk neví...úplně jasný názor na to nemám a určitě záleží na domluvě rodičů. Ale vím sakra dobře, že kdyby mi na rovinu řekl - nechci tam být, bude to hrůza..tak by mě asi hodně odrovnal a bylo by mi to moc líto. Ale je to těžký..

Já manžela u porodu mít nechtěla a ani on nechtěl jít- bývá mu u doktorů špatně a třeba u zubaře omdlívá, ale v porodnici se nás vůbec neptali. Nahnali ho ke mě a nezajímalo je jestli chceme nebo ne.
Jediná výhoda byla, že jsem po porodu nezůstala sama, dítě nám hned odnesli ani jsem si ji nemohla pochovat a manžel pak byl semnou a pomohl mi do sprchy.

Byl u obou, ale zvládal to blbě, měl problémy to ustát, sám měl nervy z prostředí a ještě obavy o nás...podruhé jsme byli domluveni že tam být nemusí, měli jsme domluvenou dulu..jenže porod byl rychlý, o víkendu, dula to nestihla, tak tam byl i podruhé. Já osobně potřebuju asi spíš ženský informovaný a podporující doprovod, chlap mi spíš překáží, řeším ještě jeho. Ale ty dvě poporodní hodiny byly bezva.

Manžel nechce a já ho tam nechci. Pokud nám to vyjde a vyjdou nám vstříc v porodnici tak by se mnou byl 1. dobu porodní, na samotnou "akci" půjde pryč a pak s námi bude ty dvě hoďky. Teda doufám že vše půjde jak má...

ano měla jsem u obou a byl mi oporou, drtila jsem mu ruce při kontrakcích, napouštěl mi vodu do vany, když jsem něco potřebovala chodil za sestřičkou.....

Ano byl, bylo to pro nas automaticke. Videl vse, ja taky, nijak to nezmenilo nase partnetske hodnoty. Manzel o porodu mluvi jako o nejintenzivnejsim zazitku jeho zivota. Pro nas pro oba to byl ten nej zazitek.

@prapodivna já bych naopak ocenila, že nelže a netvrdí že to bude ok a přitom má strach a už dopředu cítí že by to nezládl. Navíc to se může stát komukoliv, že to pro něj bude jiný zážitek než čekal. Nejhorší pak je, takové muže ponižovat a pomlouvat že jsou slaboši a kdesi cosi. Kdo to nezažil může mít takové silné řeči, ale toleranci by to chtělo spíš. A chlapy nenutit, ani nemanipulovat.

Ano, manžel byl u porodu. Celé těhotenství tam nechtěl jít, že mu je špatně z krve, ale pak šel. Byl velká opora a personál se ovládal. Pořád mě upozorňoval, že špatně dýchám (měl pravdu). Když došlo na tlačení (původně chtěl odejít ze sálu), tak sestřička mu dala do ruky kyslík pro mě a stál přímo u mě viděl vše a zvládl to super. Fotil i natáčel. Shrnul to tím, že porod byl adrenalin :o))
Za mě určitě muž u porodu ano!!!

manžel byl u obou porodů, chtěl sám a já byla mooc ráda, byl mi velikou oporou, celou dobu se mnou povídal, pomáhal mi do sprchy, odlehčoval situaci, držel mě za ruku, apod..bylo na něm vidět, že je to náročné, ale zvládl to skvěle a on sám říká, že je rád, že tam byl, že si mě ještě víc váží, a náš vztah to ještě víc utužilo, když jsme si společně prožili porod našich dětí! 🙂

@prapodivna My to měli vlastně opačně - nejdřív jsme se domluvili, že tam samozřejmě celou dobu bude, ale protože jsem měla vyvolávaný porod a první hodiny se nic neděje, poslala ho doktorka se psem a tak. 🙂 Jenže mně pak přišly kontrakce tak nenadále a hlavně silně, že už jsem neměla sílu někde lovit telefon a volat mu. A upřímně řečeno, v tom bolavým rauši mi bylo líp samotné, než aby tam seděl a smutně na mě koukal, jak se trápím, to by mě asi rozčilovalo. 🙂 Naštěstí mu to doma pak už nedalo a dorazil "bez pozvání", a za půl hoďky jsem rodila. 🙂 To jsem byla naopak hrozně ráda, že ho tam mám, protože pomáhal i prakticky - držel mi hlavu při kontrakcích, šel pak na první ošetření s malou, když mě zašívali, takže tam nebyla sama a všechno mi natočil. A to zadostiučinění, když tě vidí přivést dítě na svět, tu bolest a dřinu.. Stoupneš u něj v ceně až do oblak, to za to stojí taky. 😉

Byl, ale u plán. císaře ve spinálu, tudíž šlo o předem očekávanou situaci bez komplikací. Výhodou bylo, že mu dcerku záhy dali, když jsem ji já nemohla mít u sebe. U klasického porodu by záleželo na okolnostech, ale určitě by měl být přítomen nadosah.

@prapodivna A zapomněla jsem ještě na jednu výhodu toho, že tam manžel byl - doktor mě v těch nejhorších bolestech začal přemlouvat, aby mohli na porod koukat i tři medici, přestože v porodním plánu bylo jako bod č.1 ´žádní medici a lidi navíc´. Já bych mu tehdy odkývala asi cokoli, jen aby mě nechal být, ale drahouš v tu dobu jako ve westernu vrazil do dveří a zatrhl mu to. 😀

@prapodivna ahoj.ja manzela u porodu mela. Byl mi oporou a sam chtel jit k porodu

Mela jsem manzela dvakrat u porodu a u dalsiho bude take, byl pro me uzasna podpora a neumim si predstavit rodit bez nej 😉 Pro nas oba to byl zazitek a nikdy nezapomenu, jak na me byl pysny 🙂 A je porad 🙂

Manžela jsem neměla ani jednou - poprvé jsem ho nechtěla a ani on sám nechtěl. Podruhé už jsem věděla do čeho jdu, tak bych "morální" podporu brala, ale manžel zastává názor, že chlapi tam nemají co dělat 🙂.
Měla jsem možnost být u porodu mé sestry a říkala, že je moc ráda, že jsem tam s ní byla, že to opravdu byla "podpora" v pravém slova smyslu, ani já jsem neměla pocit, že jsem tam zbytečná - po třech porodech jsem mohla předat své zkušenosti dál 😀

U porodu jsem ho moc nechtěla, přesto se tam vecpal 🙂 Ale šel potom za dveře, křeslo bylo ve špatný pozici - neseděl mi za hlavou, ale jakoby u břicha, takže viděl naprosto vše - každý vyšetřování, každý přizvedávání hlavičky, která tlačila na pupečník, i to, jak se mi snažili rukou povolit hrdlo... Byl bledej jak stěna, omlouval se mi snad za každou křivdu za těch společných 9 let 😀 Ale porod nakonec skončil císařem a pak byl celou dobu s malou na boxu, než mě zašili a tak - a za to jsem byla vděčná, že tam malá nikde neležela opuštěná. U druhýho porodu, až bude, to chci taky tak - ať je k dispozici, ale nemusí být u všeho.

@andelka jasný, anipulovat, nebo se posmívat, to je za čárou. Já mluvila o článcích, kde ti chlapi o tom mluvili dost hnusně, ve smyslu- to je věc té ženské, vždycky to tak bylo a vůbec nerad bych viděl ženu zpocenou a co když se mi pak nebude líbit-asi takové řeči mě namíchly 😖

S manželem máme taky dohodu, že zůstane jen, bude-li chtít.

Manžel u porodu byl a udělal tam ze všech nejvíc..díky bohu za něj

@prapodivna jo no, vyjadřovat se o tom dá i slušně. Mě akorát štvou ty předsudky, že chlap musí být u porodu jinak..není to pravý chlap, není oporou, nebude si ženy vážit, nebude mít ten správný vztah k mimču atd..to je blbost a nepomáhá to ničemu. A když už se stane že jsou po účasti otce u porodu problémy, tak tohle nepomůže vůbec, jakože je to bačkora že to neustál, zbabělec a tak. Není to pravda. A dopředu nikdo nemůže jistě říct, jak při takovém zážitku zareaguje.