Mám strach z porodu

Zkuste věřit tomu, že až to přijde strach mít nebudete. Já jsem nic nehledala nic nečetla a ani nechtěla nic slyšet a dělala jsem jen to co mi napovídalo moje tělo ono samo ví co v daný okamžik je pro něho nejlepší a je to pro něj přirozený proces. A ve finále jsem si říkala že to nebylo tak strašný 😀 Bolí to o tom nemá cenu lhát, ale mozek v tu chvíli pracuje úplně jinak. Paradoxně jsem se při druhém bála mnohem víc císaře než u prvního přirozeného porodu. 🙂

Já u toho čas na strach neměla 😉 😀

Čeho se konkrétně bojíš a proč?

Strach jsme měla každá - obzvlášť u prvního, když člověk moc neví, do čeho jde, je možná větší.
A jak se říká: strach má velké oči.
Zrušit jej, nebo zakázat, není možné.
Porodily miliony žen před náma, porodí i milion žen po nás - to dáš. 😉

Je dobře, že máte strach. Protože to je fantasticky bolavý zážitek, na který nikdy nezapomenete a to stojí za trochu toho strachu před tím a nervy. Ale pak to fakt stojí za to... Já jsem po porodu nechápala, jak se o tom můžou ženy zmiňovat s úsměvem na tváři, ale už to tak taky mám. Je potřeba to brát jako fyziologickou věc, zůstat v klidu... u porodu je aspoň jistota, že strach bude minulostí ;).

Já jsem měla velký strach a nakonec to nebylo tak hrozné, jak jsem čekala ;)

řekněte si, že to "tu chvíli" vydržíte, a pak přijde obrovské štěstí, euforie, a ten nejkrásnější dar, který kdy kdo může dostat, dáte život novému človíčkovi, který rozzáří Váš život a posune ho do úplně jiné "galaxie" 🙂

Já měla paradoxně větší strach dřív, než teď, co jsem těhotná. Nějak nad tím neuvažuju, říkám si, no co, jednou tam je, tak někudy ven musí, a zvládly to jiné, zvládnu to taky. Mně osobně vždycky, když jsem měla strach z čehokoliv, pomohly dvě věci.
1. představit si tu největší blbku, kterou znám, která to, čeho se bojím, má už za sebou - kurňa, když to zvládla ona, tak já přece musím taky!!!
2. uvědomit si relativitu času - každej den jednou skončí. Život je dlouhej, co je ve srovnání s tím pár hodin bolesti? Ty uplynou, nic netrvá věčně.
No a pokud máš strach z toho, aby všechno dobře dopadlo, tak s tím ti neporadím, prostě se musíš spolehnout na to, že jsi zdravá, miminko taky, a doktoři na to studovali dost dlouho 🙂

Myslím, že to chce si uvědomit, z čeho máš strach. Protože bolest se dá tlumit léky a porod v dnešní době je vlastně hodně bezpečnou záležitostí. Vpodstě se to dá kompletně nechat na svém těle a doktorech... ono... upřímně moc jiného dělat ani nejde. A obojí to prostě umí. takže je starch valstně úplně zbytečný (a stejně ho máme všechny, že? 🙂 ).

Já měla poprvé taky strach, ale když to přišlo, byla jsem už psychycky na tu bolest tak připravená, že nakonec jsem snášela docela dobře, a že mi dala holka zabrat. Pokud je ten strach tak neúnosný, tak se nebran lokálnímu umrtvení, a neboj, ono to nějak dopadne a určitě dobře 😉

To je normální 🙂 Já rodila začátkem července 2014. Ty poslední týdny bylo horko, otíkaly mi snad i řasy a strach se mísil s touhou mít to za sebou. Ale když to přišlo, strach jsem asi ani vlastně neměla. Prostě tělo si s neznámou situací poradilo. Měla jsem u sebe celou dobu manžela a perfektní nemocniční personál. Ber to tak, že teď už s tím nic neuděláš 😀 A ten výsledek za to stojí! 🙂

Zdravim ja poprve rodila 2014 a strach jsem mela taky je to uplne normalni,myslim si ze pokud clovek nema strach z necoho noveho tak je to spatne,trosku.Dcera byla opravdu velika a rikat vam jak jsem dopadla ja po porodu je zbytecne dcera mii dala hodne zabrat ale ten vysledek stal za to a na to co bylo predtim a ten strach uplne zapomenete,a hlavne kdyz rodite nemyslite na strach ale na to at je to rychle za vami 🙂 takze se nebojte a strach zazente zvedavosti jak bude vase male na svete 🙂 moje dcera byla tak oskliva az byla krasna,jak se rika 😀

Dovnitř může, ven musí 🙂 nebudeme si namlouvat, že porod nebolí, ale pořád je to záležitost "pár" hodin a aspoň víš, že ta bolest k něčemu směřuje. Mně pomohlo si říkat přesně tohle - je to časově omezené, nebudu rodit týden a pak už mě čekají samá pozitiva a sociální jistoty 🙂 ve finále lepší rodit než žaludeční vředy 😀 (vyzkoušeno!)

Je dobré si uvědomit, co tělo dělá při strachu - ztuhne, je v křeči, svaly se sevřou. Ale při porodu je naopak potřeba, aby se vše uvolnilo, aby miminko hladce prošlo 🙂 Myslete na příjemné věci, na tu úžasnou sílu, na to, jak miminko jde k vám. K prvnímu porodu jsem přistupovala s obavami, ke druhému v klidu, ten rozdíl při prožívání kontrakcí byl nebetyčný.

Já měla z prvního porodu taky strach, ale když mi odtekla voda- tím mi porod začal, tak jsem to vzala tak, že si tělo poradí a nechám věci volně plynout, bolest budu řešit, až přijde. Byla jsem úplně klidná, usměvavá a zažila jsem bezbolestný porod, kdybych to sama nezažila, nevěřila bych tomu. Když jsem se v těhotenství ptala kamarádek, jestli je to hodně bolestivé a náročné, tak mi všechny nezávisle na sobě odpověděly, že to čekaly horší.

Nebojte se, na bolest hned zapomenete, samotnej porod není tak hroznej, dítě "rotuje" snadno vyklouzne i když teď se vám to možná zdá že to bude to nejhorší tak není. Dá se to přežít, není to zase tak strašný jak někdo povídá...a na konci toho všeho nastane to nejhezčí, uvidíte konečně miminko jak vypadá, které nosíte tak dlouho pod srdcem...všechny bolesti hned skončej, pak už se budete cítit moc fajn strašně moc šťastná.....je to nejhezčí pocit štěstí, nejde to popsat ....

Mně pomohlo myslet na to maličké a věřit sobě. Před prvním porodem jsem nebyla nervózní vůbec,před druhým jsem,ani nevím proč,začala celý ten proces "studovat" na internetu a parádně jsem se vynervovala! Zarekla jsem se,ze nikdy už nic číst nebudu a do konce těhotenství jsem byla v klidu. Takže radim nijak moc nepročítat to,co by tě ještě víc zneklidnovalo a hlavně věřit tomu,ze skrze tu bolest jde mimi už konečně do tvé náruče🙂 Přeju pohodový porod a hlavně zdravé miminko🙂

Nemusíš se vůbec bát. Až to přijde, tak tě hormony úplně oblbnou. Taky když víš, že je ta bolest v pořádku, že to tak má být, tak se úplně jinak snasie, než bolest, která je špatná, která značí něco zlého. Ja si nějak představovala, že s každou kontrakci se dělá lepší cesta pro mimink a vlastně chtěla, aby to bolelo. Ale mě to skoro nebolelo, takže jsem furt čekala na tu příšernou bolest a najednou byli kluci venku a bylo po všem.. přeji ti takovy porod, jako jsem měla já 😘

Taky jsem měla strach, ale jakmile mi praskla plodová voda (o 4 týdny před TP) a věci se daly do pohybu, tak strach nějak ustal. Po příjezdu do porodnice jsem byla ráda za příjemný personál a jeho uklidňující vliv.

Ahoj, to ze mas strach je normalni. Ja mela take strach ale jak pise sonja01 jakmile mi praskla voda, slo to vsechno samo. Chtela jsem hlavne, aby mala byla v poradku. Ja osobne jsem mela hezky porod, nemela jsem bolesti jako kdyz neco vylozene boli, slo o vetsi tlak. Ale jakmile ti dovoli tlacit tak mi to bylo prijemne 🙂 opravdu nejhorsi pro me bylo siti, nastrih jako takovy jsem jinak necitila kdyz ho provadeli. Kazde bych prala porod jaky jsem mela ja, kdyz jsem slysela ty hruzy tak nechapu. Drzim palecky at je vse ok a jste s mimiskem zdravi 🙂

Ahoj presne jak piše madlisek treba sa uvolnit a odburat strach a radovat sa že to krásne miminko ktoré nosiš pod svojim srdcom prichadza ven.Ja som mala prve dieta v 20 takže som išla do porodnice jak takovej lajik nevedela som predychovat alebo som nechcela a holka bola za 13 hod venku.Pri klukovi som už vedela ze zaklad je dychat a hlavne to predychovanie počas kontrakci hodne pomahalo.Bolo mi jedno jak sa všetci dívaju jak funim a vydychujem ale kluk byl venku behom pol hodky od prvej kontrakci a bez nastrihu.Takže by určite odporučala sa nestresovat a hlavne z hlboka predychovat.

Tvůj strach je úplně normální a v pořádku. Mě osobně pomohlo nejvíc, že jsem věděla, že si příroda sama řekne a udělá. Je to neskutečný zázrak, co dokážeme aniž bychom to kdykoli předtím dělaly 🙂 veř mi, že vše dobře dopadne. Spoléhej se na své instinkty a poddej se té chvilce a na strach zapomeň. Zvládly to ženy před námi (dokonce jsem někde četla, že kdysi se rodilo i během práce...prostě sběr na poli, pak sis odskočila a s dítětem v šátku to dodělala 😀 ) Každopádně jsem tím chtěla říct, že ti to malé a tvoje tělo samo řekne kdy a jak, příroda ti pomůže. Uvolni se a nemysli na to, co by kdyby a že to bude bolet. Bude, ale není to nic, co by tě dostalo do takového stavu, že už nic nezmůžeš. Naopak 🙂 Příroda to má pěkně vymyšlené a při ruce máš doktory a asistenty, a popravdě i přes různé hrůzy, co někdy slýchám, vím, že naše porodní je prostě skvělé! Držím pědti a přeji rychlý porod :-*

Mně pomohlo to, že spousta našich romských spoluobčanek na hranici 15 let to zvládla levou zadní a když pak přišlo na věc, tak na strach NEBYL čas, a to jsem rodila skoro dva dny - opravdu! V neděli večer mi praskla voda, v úterý odpoledne byla malá na světě. Věř, že až to přijde, bude to tak rychlé, že budeš mít co dělat sama se sebou, natož tak nad čímkoliv přemýšlet.
Já jsem si třeba ani nevzpomněla na ten ulevující plyn, co se vdechuje a nabízeli mi ho. Nějak mi to nepřišlo důležité, hlavně ze tam byl se mnou manžel!!
Jinak v pátek termín, držím pěsti, my přenášeli na hranici vyvolání porodu - a stejně mi ho v to úterý vyvolali. A nakonec všechen strach stojí za to, slyšet a vidět to mrňavé stvoření zakřičet. Je to to nejsilnější v životě 🙂

porod je v pohodě ty chvíli před tím jsou horší 😀 > néé dělám si legraci - nechci tě strašit. Já měla také z porodu strach a každý večer před spaním jsem si říkala a hladila si bříško - že budu mít rychlý a pohodový porod - a také byl (ale měla jsem tedy epidural) a když začnou kontrakce - ty častější (ty jsem měla snad hned) tak není čas na nic - nepřemýšlíš. Teď ti to nedá, ale bude to v pohodě neboj. Rady typu zvládlo ta ta a to tak ty také podle mě nezabírají (možná jsou pravdivé, ale tobě to nepomůže)
Udělej si vana (před porodem už teplá koupel nevadí - když tak to uspíší) dej si něco dobrého a relaxuj - nemysli na porod, ale na to až toho človíčka budeš mít u sebe a jak se říká, že na porodní bolesti zapomeneš v momentě když mimiko drží v náručí je to pravda!!!!!!!!!!!!!! Hned jak jsem malého vytlačila jsem cítil takovou úlevu - neposatelnou a následně nádhernou !! 🙂
Je to v hlavě 🙂

ja sem mela taky strach..myslim ze je to naprosto normalni..ale ver tomu ze az nastane ta chvile nebude na strach vubec cas 🙂 jela sem v noci do porodnice s prasklou vodou happy jak dva grepy a rikala sem si dali to vsichni dam to taky..nakonec to nebylo tak strasny jak sem si predstavovala a dokonce po porodu uz sem vtipkovala jeste na porodnim boxe ze me tam maji za par let znova :D

Ta, co ještě nerodila, má strach z toho, že neví co jí čeká, jaké to bude. Ta co rodila se bojí právě proto, že ví do čeho jde. Neříká se to nadarmo. Porod je hodně nepříjemný. A ty co říkají, že si jej užily, tak bych nejraději něčím praštila. Nějak nechápu co je při tom za užívání, ale zvládly to spousty staletí žen před námi, proč ne my😉