Křik při porodu a zvládání bolestí

omdlévala jsem u prvního, byl dlouhý..myslela jsem si, že umřu, že mě to zabije..docela špatně snáším bolest. Ale u druhého už ne, bolelo to příšerně, snad i víc než prvně, ale jak už jsem to zažila, snášela jsem to líp. A zakřič si jak chceš, personál je na to zvyklý, i na řeči "já to nezvládnu, už nemůžu, pomoc udělejte něco" apod..potřetí to půjde levou zadní, uvidíš!

Je to naprosto normální věc, prostě porod bolí a každa ho zvládáme jinak 😉 Ja zase křičela na PA že chci nějakou drogu a to jsem byla opravdu nepříčetná 😀 Pak jsem se ji hrozně omlouvala a řikala že jsou na to zvyklé ... A jestli ti to pomůže tak si zakřič a roztrhej pár prostěradel, vždyť je to fuk (rozhodně lepší než aby to odnesli kosti tvého manžela :D )

u prvního mám prostě okno, asi jsem neomdlévala, ale byla jsem úplně mimo (halucinace, živé sny měnící skutečnost,...) Tělo si poradilo - vypnulo hlavu :D

Já rodit ještě jednou, tak si zařvu z plných plic!! A bylo by mi jedno, co na to personál.
Já se totiž pořád kontrolovala, což byla blbost, furt nějaké ohledy, abych někoho náhodou neobtěžovala..
Pokud se vám uleví - mě se ulevilo, když jsem si konečně dovolila aspoń víc funět - řvěte, křičte, fuňte.. 😉
Přeji pohodový porod a zdravé mimi

Ahoj ja u obou porodu taky kricela a pak se doktorum omlouvala proste spatne snasim bolest a jeste dva mesice od porodu jsem mela bolesti zeber jak mi PA.pomahala taknze mackala bricho tak jsem mela namozeni zebra

ahoj, pokud víte, že špatně snášíte bolest, doporučuji epidurální analgezii, já jsem rodila 3 dny, pořád se neotvírala, museli mi píchnout vodu, opakovaně píchat oxytocin, bez epidurálu bych to po těch třech dnech nedala, v ničem to nelimituje, můžete normálně chodit, jen se nemůžete koupat ve vaně, ale sprchovat ano, nemůžu si to vynachválit

Držím palce at je to rychlé a nebolí to tolika. Já měla 3 překotné porody syna jsem porodila na kontrole za 45m. dcerku jsme porodila na urgentním příjmu v Motole dál jsem již nrdošla . A syna ted nas chodbě ve Vinohradské . Prostě jsem jen ucítila tlak na konečník a začla rodit. Doktorka mě nazvala štastnopu ženou bez šití bnez komplikací žádné poporodní deprese nic. celé těhotenství naproto v pohodě. Roidla bych klidně znova , ale manžel by mi prchnul už do lesů hihi

Já rodila třikrát, veliké děti, bolesti šílené, ale já to mám tak, pokud mám velkou bolest, jsem jako pěna, šetřím síly. Nevyčerpávám se. Moje dcera rodila před 6 týdny a říkala, že kňučela pořád au,au, že si funěla hodně nahlas. Sestra mi do telefonu říkala, že dcera špatně zvládá bolest. Když jsem jí volala na sál, po porodu, slyšela jsem tam naříkat nějakou paní, tak křičela, až mi z toho vstávaly hrůzou chlupy.

Úplně chápu. Rodila jsem jednou a hlasové projevy mi pomáhaly (člověk zaktivuje bránici, uvolní se...). PA díky nim i poznala, jak jsme daleko 🙂 Nekrotila mě a tvrdila, že nekřičím, tak myslím, že je to fakt obvyklé, člověk musí v tu chvíli myslet na sebe a mimi a ne na to, co si kdo řekne. Doporučuju k přečtení rozhovor s H. Máslovou, zejm. pasáž o alfa a beta vlnách:
http://ona.idnes.cz/antikoncepce-pro-mladistve-...

Ty to popisuješ jak horor 😀 nás teda na předporodním učili, že nekřičet, ale tu sílu si schovat ke tlačení a vyplatilo se mi to 🙂 A hlavně zavřít oči - jinak ti popraskají žilky v očích.

Nečetla jsem příspěvky výše, ale: pokud budeš chtít křičet, tak křič! Já řvala jak tur a bylo mi úplně šumák, co si o mě kdokoliv pomyslí- já rodila a to řvaní mi moc pomáhalo. 🙂 PA a lékaři jsou určitě zvyklí na všechny projevy probíhajícího porodu. 😉

Mně porodní asistentka radila abych zavřela pusu, protože jsem si párkrát kvíkla. Prý takhle dávám polovinu sil jenom do křičení. A měla pravdu. Po dvou zatlačení se zavřenou pusou byla malá ven. Ono totiž, já slyšela řev nějaké maminky z vedlejšího porodního sálu, tak jsem se neubránila a zařvala si také, proto také reakce porodní asistentky ať soustředím tu sílu jinam.

@barchen ja se u druhyho taky kontrolovala a furt se omlouvala a bylo to pěkně pitomý. Pri třetím jsem do toho sla bez servitek a báječně jsem si zarvala a bylo to super 😀 záleží na tom jak rves. Pti kontrakcich nikam žádnou sílu dát nepotřebuješ. A pri tlačení... Jsem se projevovala i pri tlačení ( i kdyz jinak) , prostě mi to pomohlo právě tu sílu soustredit. Na tři kontrakce 😉 každej je jinej.

http://ona.idnes.cz/porod-a-hlas-cha-/deti.aspx...

@zuzousinek

zajímavý článek 🙂 nicméně mě osobně by to bylo nepříjemné a všechnu sílu bych dala spíš do toho křiku, což jsem slyšela u paní přede mnou a bylo to hrozný 😀 jako by ji párali zaživa 😀

@zuzousinek podpis 🙂

Já při porodu nějak neřvala, spíš jsem tak jako pofňukávala a vzlykala mezi kontrakcema. Akorát já se furt neotevírala, neotevírala, pak jsem dostala klystýr, vlezla do sprchy, a najednou to poskočilo během dvaceti minut o sedm centimetrů... Pak jsem dostala na vybranou, jestli sál, nebo ještě sprcha. Volila jsem sprchu, podle rady sestřičky jsem se pokusila při kontrakci uvolnit a jít do podřepu. To moc nešlo, tak jsem místo toho sedla na bobek, a najednou lup, praskla voda, dítě sjelo do malé pánve, já udělala eh-eh-eh a rozplácla se na všech čtyřech jako žába, sestřička s mojí ségrou mě odvlekly na sál, a malá byla za osm minut venku... Takže moc ke řvaní ani nebyl čas 🙂 Navíc z těch osmi minut nejvíc času zabralo čekání, jestli nástřih ano, nebo ne. Jakmile mě střihla, byla na dvě zatlačení venku.

já teda nekřičela vůbec, poslední kontrakci jsem fuňěla a teda jediný výkřik byl když malá lezla ven, asi bych to přirovnala k tomu jak řvou sportovci když odhodí třeba oštěp 🙂
asi to znělo šíleně, ale mě to nebolelo, spíš jsem to potřebovala vyventilovat. ale u obou porodů jsem měla jen tenhle jediný výkřik.
Pak když jsem ležela na šestinedělí a s druhou dcerkou jsem byla kousek od sálu, no musím říct, že ten křik ze sálu mi fakt dobře nedělal.... jsem měla pocit, že tam někoho musí vraždit 🙂)

@scai
To prirovnani k vrhu ostepem me pobavilo.Nekdy je to jako na olympiade. 😊

Já měla veškeré bolesti do zad, po porodu jsem neoblékla kalhoty ve kterých jsem chodila celé těhoteenství, jak se mi rozjela pánev, bolesti strašlivé... když přišla kontrakce stočila jsme se v křeči do kozelce a ječela jako šílená... pak přišla sestřička a řekla mi:"Ten porod není o vás, je o miminku, kdž se stáhnete ještě vy miminku nepomůžete, jeho to bolí stejně jako vás, celé vaše tělo ho sevře a vy se musíte uvolnit a pomoci se mu narodit, poslouchejte ho a pomozte mu se narodit, uvolněte se" jsme si říkala, babizna jedna blbá, vůbe neví jak mi je... další dvě kontrakce jsem jí nechápapala, pa mi to trvalo asi 5 kontrakcí se opravdu uvolnit a tu neskutečnou bolest brát jako prostředek pro něco úúúúúúžasného a jak jsem toto dostala do hlavy, že každá další bolest, je krůček k narození naší holčičky... pomohlo mi to, bolelo to pořád jako kráva, pořád jsem ječela, ale bylo jiné...

bolí nebolí miminko nevím, ale určitě mu to jde líp, když jsem se uvolnila

Ještě jsem si tak vybavila, že jsem se na porodním sále málem začala smát... Když mě střihla, řekla doktorka "Tak, a jakmile přijde kontrakce, tak POŘÁDNĚ zatlačit, jo??", tak jsem kejvla, ale jako na potvoru kontrakce nikde. Tak jsme tam tak čekaly a mlčely, já koukala na doktorku, doktorka na mě, na sestřičku, sestřička na druhou sestřičku, druhá sestřička zase na mě, takhle jsme na sebe koukaly nekonečně dlouho, v reálu to asi byla třeba minuta, možná ani ne, ale mně to už bylo tak šíleně směšný... 😀 Jak tam tak zevlujeme a čekáme, a dítě zrovna přemejšlí v porodních cestách o nesmrtelnosti chrousta a zapomene na porod 😀 Nakonec jsem začala tlačit spíš tak nějak z pocitu, že už je to fakt trapný a zdržujeme, než že by ta kontrakce fakt přišla 😀

@scai Haha, to mě pobavilo - protože já jsem taky vrhala oštěp! Celou dobu jsem byla dost v klidu, maximálně dělala jemné ááá, a pak na poslední 2 kontrakce mě PA uvrtala do oxytocinu, protože jsem vůbec neměla pocity na tlačení. To vám byl fičák, najednou jsem se slyšela jakoby zvenčí, jak vydávám neskutečné hrdelní pazvuky - no a malá byla venku 😀 Sestra z novorozeneckého pak prohlásila, že když jsem tlačila, vylidnila se jim chodba před oddělením, a přítel poznamenal, že na ARO se probrali pacienti z umělého spánku. Pak jsme se tomu všichni zasmáli a bylo 🙂 V porodnici jsou prostě zvyklí na kde co 😉
@bilateniska Kašli na okolí. Ale pokud se tím hdně trápíš, zaplatila bych si konzultace u nějaké soukromé PA a probrala to s ní 🙂

@barumat mě taky přišlo že na konci, když se řeklo že naposled zatlačím a bude to, že nic.... taky jsme po sobě koukali a čekali 🙂) taky mi to přišlo vtipný a najednou mě ani nic nebolelo. A ani nevím zda ta kontrakce fakt přišla, nebo jsem začala tlačit sama jako vy, aby jsem to ukončila 🙂)
u druhého jsem ani netlačila a dítě si porodila sama, bez asistentky...nějak jsem nečekala, že při kontrakci, kdy mělo ještě dorotovat a čekali jsme, že vyleze 🙂))

@zoyka no že jo? ale nebyla to spíš bolest, co mě nutilo zakřičet, ale ten samotný výkon 🙂)

@scai Přesně tak, síla celého vesmíru 😀

Příště, jestli mi budou zakazovat křičet, tak je pošlu do pryč. Okřikovali mne, já se kontrolovala, bolelo to pak jako blázen a porod se mi zastavil. Přitom když jsem si mohla zařvat - ono tedy to tělo prostě řvalo samo, prohnula jsem se při kontrakci do luku a v ten okamžik to ze mne šlo. Jenže když jsem to mohla vzít pro sebe přirozeně, tak jsem tu bolest vykřičela a bylo to dobrý. Jak mne nutili být zticha, tak jsem strašně trpěla. Ještě jsem se omlouvala, když mi nějaký ten zvuk unikl. Protože personál chtěl mít klid, tak já si zhoršila porod. Fakt ať si příště trhnou.

@astyna ja jen jemne procitam a zde reaguji... me teda posledni porod vazne prisel jak parani zaziva... rikala jsem PA (rodila mi rok a neco predtim dceru), ze je to strasne, ze ty porodni cesty jsou asi jeste citlive z predchoziho porodu... a musim rict, ze siti taky hrozne... takze u me prvni, treti porod ok a druhy a ctvrty dost hruza... s kricenim- maji se setrit sily... takze ja pri kontrakcich funim... uplne funim s vydechem a prodychavam, at ma mimi kyslik. a ctvrty porod jsem hystericky kecala, jak to boli, ze to nedam... pak na me zarval chlap, at tlacim, tak to jsem si rekla, je to blbe a zabrala ze vsech sil a potichu, videla jsem se uz na cisari a jooo... narodil se syn 🙂

@verusky Já to právě měla naopak. Když jsem si zařvala, tak to nebolelo a byla jsem v pohodě. Když jsem se proti své vůli snažila mlčet, hrozně jsem se vyčerpávala.