Kde je muž při porodu?

@dc2015 to zalezi na nem co vsechno chce videt...manzel mi treba hlasil ze uz vidi hlavicku takze videl vse ale kdyby nechtel tak toho moc nevidi. a manzel byl u obou porodu a jsem za to rada.

partner byl u hlavy, nic nevidel... urcite toho nelituju a chci ho tam kdykoliv znova. Po porodu mi pomahal i najist a ve sprse. NEocenitelna pomoc a podpora.

Manžel u porodu byl. Měla jsem ho u hlavy, držel mě za ruku, a když malá vykoukla, tak se na ni šel hned podívat a fotit, takže pak viděl i všechno dole. Říkal, že mazec, ale bral to naprosto v pohodě. Jak on tak já jsme byli moc rádi, že jsme byli spolu. A hlavně, když to vezmu za sebe, tak máš v cizím prostředí u sebe toho nejbližšího člověka.. A je to pro oba silný zážitek.

měla ale chtěl on sám, já bych to zvládla i bez něj ale na jednu stranu jsem ráda, že viděl že to není žádná sranda a pohoda :D šel si dceru hned fotit takže mezitím co jsem se vzpamatovávala tak on fotil a kochal se...takže já jsem ráda že tam byl ale spíš kvůli tomu miminku než kvůli mě...

Nekdo z toho má strach, ale manžel alespň vidí, co musíš podstoupit. Po této zkušenosti si mě váží ještě víc, než před tím. Byl to nádherný pocit, když mě manžel držel za ruku, malá se narodila a on mi dal velkou pusu 🙂 asi to byl nejlepší okamžik v mém životě, takže určitě moc doporučuji

U prvniho byl se mnou. Stal u hlavy,pomahal tlacit nohu ke me. Strasne mi pomahal. Po porodu rikl,ze videl vsechno. A to nesnasi i blby odber krve a ted jde i k druhemu porodu🙂 jsem moc rada,ze tram byl. Obrovska podpora. Nemusi koukat kam nechce.

Seděl na židli mě u hlavy - takže se mnou byl a byl mi vlekou oporou - jen vědomí, že tam je mě posilovala, on mi nevyprávěl jaký to pro něj byl zážitek, ale když mě viděl v bolestech tak měl slzy v očích no a když si poprvé podržel malého a nesl mi ho tak také - bylo to kouzelné a rozhodně znova půjde 😉.
A krom samotného porodu a držení v náruči malého mě nejvíce dostalo když jsem po porodu šla do sprchy celá od krve a potu a ještě jsem byla dole zatamponovaná takže jsem si tampon musela vyndat - byl semnou a řekl mi, že jsem krásná - no holky umíte si to představit vy si připadáte unaveně, špinavě a manžel jsete krásná 🙂.
Manžel dost váhal zda má jít - jedou jo, pak né a pak tedy že půjde a myslím, že nelituje 😉

no rozhodně muž u porodu musí být, jako podpora, když už jste total KO, tak potěší, pohladí, podpoří,pomůže 🙂

Manžel se mnou u porodu byl. Oba jsme měli jasno už od začátku, že to tak chceme. Normálně by asi stál jen u hlavy. Ovšem to by to nesměl být můj manžel. Ten se chodil koukat, jestli už kouká hlavička 😀 Každopádně jsem mu nesmírně vděčná, že tam se mnou byl! Rodila jsem dlouho a nedovedu si představit, že bych tam měla být "sama". Byl mi po celou dobu úžasnou oporou a rozhodně velkým dílem přispěl k tomu, abych to zvládla.

@ivis můj manžel za mě kývl na epidural 🙂 > sestřička se zeptala zda ho chci koukla sjem na manžela ten koukal na mě vytřeštěné oči a kýval že ano 🙂. Měla jsem ho a nestydím se, mě hodně pomohl se uvolnit a začít dýchat - kdybych předem věděla, že za 3/4 hodiny od podání porodím tak si ho nedám 😉

@dc2015 Rodila jsem 3 dny, manžel mi byl neskutečnou oporou, hlavně ten 3.den, kdy už jsem fakt nemohla... tahal mě na WC, držel ve sprše, PA chodila jen na kontroly. Byl u toho, když mi dávali klystýr, pak mě tahal na WC, vím, že pak utíral krev ze země, když už jsem měla brutal kontrakce.... u porodu asi stál u hlavy, netuším, byla jsem už napůl v "bezvědomí", to už jsem ho nevnímala. Pak se jelo akutně na sál, tak mohl být hned za dveřmi a hned po vytažení malého být s ním...já si ho pochovala poprvé až další den, tak jsem i proto ráda, že u něj byl aspoň on (i když tomu dítěti je to fuk 😅 ) Jen vím, že poslední cca 2hodiny jsem byla už fakt mimo a už mě i štvalo, když mě chtěl hladit a utěšovat, to ze mě vylítlo "nesahej na mě!" , fakt mě to hrozně vytáčelo, tak jen seděl v koutku a sledoval šrumec kolem 😀
Po 4 dnech jsme dokonce dostali nadst.pokoj s 2 lůžky, takže do propuštění jsme mohli být nonstop spolu, manžel nosil, přebaloval, pomáhal mi... 😉

Muž byl skvělý, ačkoli je taková hákliva, stál tak z boku, viděl všechno, moc mi jeho příomnost pomohla

Já jsem u porodu měla manžela celou dobu (12 hodin) a jsem za to šťastná. Byl pro mě obrovskou oporou a nevím, jak bych to bez něj zvládla. Držel mě za ruku, občas (vlastně docela často) jsem mu tu ruku drtila zas já, nosil mi vodu, protože při prodýchávání kontrakcí jsem měla neustále sucho v puse, běhal pro PA, když bylo potřeba... Celou dobu, co jsem byla těhotná, říkal, že neví, jak to zvládne, že bude možná muset odejít, že mu krev nedělá dobře atd atd, ale nakonec to zvládl perfektně, viděl naprosto všechno (ale to proto, že se chtěl dívat) a přestřihl i pupeční šňůru, s čímž vůbec nepočítal. Rozhodně ho tam budu chtít i podruhé a myslím, že i on bude chtít. 🙂 Za mě ANO. 🙂

Záleží na porodnici. Já rodila v Neratovicich a muž mi sedel u hlavy a držel mě za ruku. Nic tedy neviděl. Kamarádka rodila u Apolináře a její muž byl u noh a viděl vše, prý to má pořád před očima. Prý jinde nebylo místo..

Ja rodila u apolinare a pritel byl celou dobu semnou..🙂
Sedel vedle me na zidli a koukal na monitor kdy jsou kontrakce a dychal semnou k zaveru stal a drzel ma za ruku a libal na celo🙂

Myslim, ze otec u porodu je uzitecny, uz pro ten pocit, ze v tom nejste sama. I kdyby se na samotne finale necitil, nemejte mu to za zle. Je bohuzel oba cisare, takze na finalovku jsem byla sama, ale manzel za dvermi a byl vzdy prvni, kdo nase deti pochoval. Za me tedy urcite take ANO, ale do jake miry bych opravdu nechala na nem.

Ahoj,můj byl při prvním porodu u hlavy a velice nic neviděl.U druhého si stoupnul k nohám a viděl všechno.Syn ho ještě ošplíchnul plodovkou 😀 .
Já měla oba porody hrozně rychlý,takže než se můj stačil rozkoukat,tak bylo po všem 😝

jen díky manželovi jak byl neskutečně úžasnej a pomáhal mi jsem neskončila na císaři,nikdy mu to nezapomenu a budu navždy vděčná,miluju ho za to milionkrát víc než dřív a on se na mě od toho dne dívá s mnohem větší láskou a úctou a pořád mi za syna děkuje,a stál u hlavy,ale viděl všechno a byl to pro něj neskutečný zážitek.takže chlap u porodu?rozhodně!!!

@majkylove To je krasny kocicko 🙂

@dc2015 mela jsem ho u vsech 3 porodu a jsem za to moc rada. I pro nej to byl krasny zazitek 🙂 pokazde stal vedle me, ale po 1.porodu rikal, ze bylo vtipny, jak pri zatlaceni vykukovala hlavicka, kdyz jsem tlacit prestala, tak se zase schovala dovnitr, takze neco urcite videl, ale nevadilo mu to. Pri 3.porodu prestrihl i pupecni snuru. Navic po kazdem porodu sel dohlizet na vazeni a mereni, neco malo nafotil a pak mi vsechny 3 deti donesl 🙂

Ať je tu i jiný názor 😉 Můj muž u porodu nebyl, ani jeden jsme si to nepřáli, seděl venku na chodbě. Pro mě je porod intimní záležitost, potřebovala jsem u toho být sama 🙂

Manžel byl u obou porodů. Vždy když jsem měla kontrakci, tak jsem mu drtila ruku a moc mi to pomáhalo 🙂 Vůbec si nedovedu představit, že bych tam byla sama.

@siebs Kazda jsme jina a toto by si mela urcit zena. Pokud si tam muze nepreje, mel by to muz respektovat. Ale stejne tak nemam rada nuceni chlapu. I kdyz...zenska se taky nemuze rozhodnout jestli se ji tam chce nebo nechce 😀

Můj manžel u porodu byl a jsem za to ráda. Pomáhal mi do sprchy, sprchoval mě, dával pít, utíral obličej, držel za ruku (kterou jsem mu drtila). Měla jsem zdlouhavý porod a tak jsem byla ráda,že tam je se mnou někdo, koho znám a o koho se můžu "opřít". Stál mi u hlavy, ale i tak viděl vše, protože mi říkal, že už vidí hlavičku. A bylo pěkné, když mezi jednotlivými kontrakcemi mi říkal,že kdyby u toho nebyl,tak by nevěřil kolik toho zvládnu a že jsem strašně šikovná. Dokonce pak uronil i slzičky 😀 když bylo po všem.

Můj přítel dlouho u porodu být nechtěl. Tak jsem si říkala, jestli má cenu někoho brát a zase jsem u prvního porodu nechtěla být úplně sama. Nabídl se můj brácha, tak jsme šli na jeden z kurzů do porodnice a já si říkala, že tudy cesta nevede 🙂 Nakonec jsem rodila od úterý do čtvrtka. Přítel za mnou chodil, ale nebyl se mnou celou dobu. Ve čtvrtek ráno jsem volala, aby přijel, že už každou chvíli porodím, ale nakonec to nešlo podle představ doktorů. Tak byl se mnou asi hodinu a pak jsem jela na císařský řez. U toho být rozhodně nechtěl, tak čekal za rohem a zavolali si ho, až když byla malá venku. Nakonec byl rád, že tam byl, protože si ji hned mohl pochovat a pak už se tak nebál a pomáhal i doma, což ze začátku vůbec v plánu neměl (bál se, že malé ublíží).
Teď čekáme druhé a já ho vůbec nenutím, aby byl na sále se mnou. Uvidíme, jak se situace tentokrát vyvrbí. Každopádně chce být rozhodně poblíž 🙂

@dc2015 Manžel po zkušenosti s porodem říká, že muž není užitečný při samém porodu, ale do té porodní doby - doprovázel mě do koupelny, kontroloval, abych dost pila, zjišťoval co a jak, dělal mi společnost, nabízel mi jídlo, podporoval mě. Přijali mě ve 4:30 ráno, dcerka se narodila 14:20.

U porodu byl a nelituju já ani on. On nadšen víc než já 🙂 byl se mnou na přípravě, na sále cca 2hod než se narodila, byla jsem dost mimo, ale vím, že mě pomohál otáčet, všiml si, že mi došla bombička s entonoxem a tak.... so tak říkal, tak neviděl vše, ale moc nadšen nebyl z píchání vody, nespolupracovala jsem ze začátku, takže se to dělalo asi na potřetí a pak z nástřihu, ale nemá z toho žádný následky. Poté ještě cévkování a taky v pohodě. Po porodu mi pomáhla dojít do sprchy a viděl všechnu tu krásu a v poho. šel by znovu a kdybych se někdy rozhodla pro druhý dítě, tak ho beru opět

Já měla muže u obou porodů. První 43hodin na porodnici,...jezdil se domů jen umýt, najíst a zase zpět. Spal chvilkama na samostatném pokoji, kde jsem byla. Při finále, po tabletě, jsem mu drtila ruku a dělalo mi to moc dobře 😀 Říkal, že viděl všechno, jak jsem sjela na lůžku až dolů. Jinak seděl u hlavy. Co pro něj bylo nejlepší, že jak malej vyšel ven, šel hned za ním, fotil, dohlížel a mě tam nechal trpět na šití. Když dělala několik posledních stehů, přinesl mi ho, naklonil se ke mě a říká: Koukej, jak je krásnej! " a já mezi zuby procedila, no, krásnej 😀 Tak mi Mudra došila a dali mi ho přisát. U druhého porodu, který byl vyvolávaný a celkem 3,5 hodiny, jsem ho zavolala, když jsem cupitala s kontrakcema po 1 min, otevřená na 7 na sál, aby teda už jel. Hlídal u babičky malýho. Tak dorazil, oblíknul se do do modrýho mundůru a přišel Už z dálky slyšel, jak tam hulákám, jelikož vyvolávaný je FAKT strašná jízda.....Tak jsem mu opět drtila ruku...Pak upozornil sestru, že mi špatně napíchla kapačku-mimo žílu- a já měla na ruce bouli velkou jak tenisák....Já jim říkala, že to strašně bolí, ale nikomu už nedošlo, že ruka a ne břicho 😀 Pak už jsem jen říkala, ať mi ho vyndají ven. No a na jednu kontrakci byl malý venku. Muž zase odešel vedle s ním na měření, fotil a zase mi ho přinesl ukázat, tentokráte už po šití 😀 Takže za mě ano, chlap je tam určitě užitečný, morální podpora, drží za ruku, miminko má jako první v náručí a podle mě si s ním udělá vazbu hned v porodnici. Dodnes je tatínek favorit 😀 Jen podotýkám, že taky říkal, že nesnáší krev a když jsem se ho ptala, jak to nesl, tak prý že to ani nevnímal, jaká tam byla akce 😀

Můj chlap mi stál mezi nohama vedle doktora. Říkal že to bylo úžasné vidět jak leze ven. U kluka to nestihl přijít a to mi pořád připomíná.