Jdu si za vámi pro radu, povzbuzení nebo útěchu. Neplánovaně, pro komplikace při vaginalnim porodu jsem musela porodit císařem. Předchozí porody byly vaginální, bez větších komplikací. Pořád se s tím nemůžu vyrovnat. V hlavě vím, proč to bylo, že to muselo být, ale pocitově to pořád nedávám. Rodila jsem v celkové anestezii, manžel viděl miminko asi jen 10 minut a musel odejít pryč, nenechali ho tam. Mimčo bylo pak víc, jak 2 hodiny samo u sestricek. Bonding bouzel nebyl. Je mi to všechno hrozně líto. Měla jste to některá taky tak? A jak jste se s tím vyrovnali? Prosím nekritizovat a omlouvám se za anonym. Je zde spousta známých.
Měla jsem 2 císaře oba v částečné anestezii a oba syny jsem hned viděla , 1.pro nepostupující porod, 2.byl plánovaný císař, protože syn měl být velký a už jsem měla jizvu po 1.cisari, a i jsem se bála aby se u mě něco nestalo.
A ještě můj úplně první porod s dcerou byl vyvolavaný, ale přirozený. A mrzelo mě, že další 2 porody přirozené nebyly, ale víc pro mě bylo důležitější, že všechny 3 moje děti se narodily zdravé, a vlastně mi pak bylo i jedno jak na svět přišly.
A myslím si, že i ty by sis to tak měla v sobě říkat, že je důležitější, že máš zdravé dítě ❤️❤️❤️
Chce to čas, zkus se za to neodsuzovat, někdy to prostě dopadne jinak než si člověk plánuje. Zkus být, co nejvíc v pohodě kvůli miminku. Minulost neovlivníš, máš pouze tady a teď. Držím pěsti, ať jste všichni spokojení.
Ja jsem to teda brala tak, ze bez cs by tu to dite bud nebylo nebo by bylo pridusene. Nevidela jsem ho pak 12 hodin, nez mi ho privezli na jip a vubec nic si nevycitam, protoze jsem to nemohla nijak ovlivnit, od te doby jsem s nim furt a asi se mu to tak 1000x vynahradilo🙂 Chapu, ze ti asi hodne lidi rekne nejake nesmysly, zvlast jsem slysela kecy od lidi co porodili za 3 hodiny a pohoda. A ti byli tak drzi, ze mii jeste kazali, jak je vse okolo porodu strasne dulezite, jak bude dite nemocne, jak nebudeme mit vztah...hahha a podobne kraviny. Ano, je krasne mit vse v poradku, holt ne vsichni ale meli to stesti. Budme radi, ze jsou deti i my zive, jsou taci, kdo ani toto stesti nemeli. Ty sama v sobe vis, ze jsou veci, ktere bohuzel neovlivnime a tohle je jedna z tech veci...zkousela si prirozene, neslo a tecka. Opravdu mi ver, ze to, ze jsi s nim 2 hodiny nebyla neovlivni jeho zivot a je dulezite aby sis prave v hlave nevytvarela nejake bloky, ktere pak opravdu mohou v budoucnu narusit vztahy. Mimco nepotrebuje zoufalou mamu, co si vycita veci co nemohla ovlivnit, ale sebevedomou mamu, ktera vi, ze udelala vse a ze odted uz udela co bude v jeji moci nejlip, jak to pujde! Drzim palce!
Taky jsem to tak měla a hrozně mě to trápí, o to víc, že u mě šlo o první porod a i když po 1 cs je pořád možné porodit vaginálně, nemusí to vyjít a je tam spousta podmínek navíc, které budu muset splnit (váhový odhad, někdy dělají i problém s porodem do termínu, což u mě nejspíš nehrozí a pod). Úplně tedy neporadím, stále se tím trápím, částečně proto, že celkový porod + akutní císař byl hodně stresující a nemůžu přestat na určité věci myslet, pořád se mi to vrací... A taky proto, že jsem chtěla víc dětí a teď se bojím, že to nevyjde:(
Můj první porod byl také císařem. Trvalo mi víc jak půl roku než sem se s tím aspoň částečně smířila. Do té doby jsem brečela když v televizi někdo rodil nebo o tom mluvili kamarádky. Přišla jsem si, že jsem selhala
Po čase mě to nějak přešlo samo, chtělo to čas. Teď už mě to netrápí skoro vůbec. 🙂
Myslím, že v Praze působí psycholožka, která se specializuje na zpracování porodu. Možná bych dohledala kontakt... Obecně po císaři prý hojení těla i duše tak rok.
Já mám taky první dítě CS. A nejvíc mi pomohlo to, když mě doktoři vlastně do ničeho netlacili. Ozvu byly v pohodě, ale po 3 hodinách tlaceni byla proste zasekla. Já se pořad ptala, co mám udělat, aby to šlo, oni říkali, ze to chce čas, aby se mimino srovnalo a šlo ven. Po těch 3 hodinách se nehnulo ani o cm a já byla vystavena. Takže když začali mluvit o sekci, sama jsem byla pro, byt jsem původně byla rozhodnuta rodit přirozené. Dnes jsem si jistá, ze kdyby neslo jen o zaseknuti, ale třeba padaly ozvy, byla bych s tím taky v pohodě, protože to je jen malá dan za zdravé dítě.
Nechapu ty pocity po cisari. Jan1. Dcerunrodila normalne, tedy normalne... Tahali ji ze me pon23 hod na sale bez srdecni akce vexem. Ted 2.syn, 2 dny vyvolavani a nic. Pro spatne vyslefky krve celkova anestezie, cisar a zaplat panbuh za to. Bud rada, ze mas zdrave ditko. Je jedno jak se dostalo na svet 🙂
Bud rada,ze mas zdrave dite a ze jsi zdrava i ty.Nebo bys radsi vaginalni porod a misto rodneho vyfasla umrtni list?Problemy prvniho sveta fakt.
@zelenaesmolda
@barulina Dámy, nezlehčujte. Tomu říkám empatie. Někdy mlčeti zlato.
@olga_
sorry ale tohle fakt nepochopim,breci tady,ze diky dostupnosti lekarske pece ma zdrave dite.jine zeny a deit pri porodech umiraji protoze nemaji ani cistou vodu,nemaji lekare a autorka tady breci nad tim,ze rodila cisarem a ze to dopadlo dobre...k tomuhle nevdeku a rozmazlenosti se fakt empaticka byt neda.
@zelenaesmolda Tak okolnosti můžou být různé a fakt, že se u nás řeže 50:50 a u dvojčat dokonce 90 % nemluví moc ve prospěch našeho porodnictví... Její pocity dokážu pochopit, měla jsem podobné. A teda popírat pocity někoho druhé, které prostě takové jsou, sorry, ještě u ženy v šestinedělí. To fakt ne. Raději mlčet.
@olga_
nase zdravotnictvi je porad na dost dobre urovni a za me lepsi cisar nez mrtva matka nebo dite.mozna kdyby si uvedomila,ze na svete jsou treba deti,ktere nemaji ani pitnou vodu nebo umiraji na podvyzivu tak nebude resit takove ptakoviny.
@zelenaesmolda Ty v..., končím. To je jako kdybys seděla nad talířem s nějakým hnusem, po kterém víš, že budeš zvracet, a někdo by ti říkal, že tu dobrotu máš sníst, protože co by za to daly děti v Africe...
Jsou dvě roviny - "objektivní" - a "subjektivní" - ty pocity rodičky patří k té druhé rovině a není o nic míň důležitá než ta první. Když si na mamafórum jde pro radu, jak se s tím vyrovnat, tak se jí dostane popírání jejich pocitů. Jo, to fakt pomůže. Ještěže to udělala anonymně.
@zelenaesmolda Psychika je sfiňa, a i když si říkáš zaplaťBůh za zdravé a živé dítě (a sebe), tak to stejně hlodá. I u mě to hlodalo, já jsem teda hodně odolný jedinec, takže jsem si to dokázala zpracovat a už to neřeším (můj druhý porod ze 4 byl sekcí), nicméně nezlehčovala bych to u těch méně odolných žen, notabene v šestinedělí. Ono se to postupně urovná, ale chce to čas a u některých i odbornou pomoc. To je totéž, jako kdybys člověku s depresí říkala, že nemá nárok na to se mračit, protože svítí sluníčko.
@olga_
a co ji pomuze kdyz se v tom bude rochnit?treba konecne otevre oci a pochopi,ze jsou na svete fakt horsi problemy nez rodit cisarem a mela by byt rada,ze ma zdrave dite a ze ted pise na forum a nelezi v marnici.
A s tim jidlem-my jsme proste v globalnim meritku bohati,mame spoustu jidla a ohromne mnozstvi ho vyhazujeme.Kdyby prisla opravdu nouze a hlad tak i tu dobrotku,ze ktere budes zvracet snis a budes za to vdecna.To mas stejne s tim cisarem.Nebo myslis,ze zeny nekde v Africe nebo Indii breci nad tim,ze jim byl provedeny cisar?Ani by je to nenapadlo.
@zelenaesmolda no comment
A tobě ještě jednou - pomůže čas, pokud máš pocit, že to nezvládáš, vyhledej psychologickou pomoc. Jsou psycholožky, které se specializují na zpracování porodu - nejen císaře, ale i vaginálních porodů.
Jinak @zelenaesmolda má v něčem pravdu, už v minulosti psala na podobnou diskuzi v tomhle stylu a lezla mi s tím na nervy, ale v zásadě má pravdu. Jen to v ten moment nepomůže, když člověk hledá empatii. Ale v zásadě to je pravda. Já se už cítím o něco lépe (i když to tak možná nevypadá) , protože můj cisar byl z důvodu hrozící hypoxie a nedávno jsem úplně náhodou viděla, jaké následky to může mít a docela síla... Takže tohle mi hodně pomohlo. Jiná věc je, že si tu hypoxii dávam za vinu, protože jsem nezvládala porodní bolesti a souhlasila s umělým prasknutím vody. To může někdy zhoršit ozvy. A tady to je taky o tom, že cisar to dítě zachránil, ale blbé je, že možná ho vůbec museli zachraňovat kvůli moji debilitě. No ale stejně s tím už nic neudělám a nikdy nezjistím, proč tam k té hypoxii došlo. Takže v zásadě je pravda, že nemá smysl věčně to řešit. To ale neznamená, že to, že někdo řekne, že to je first world issue způsobí, že to jak mávnutím kouzelné hůlky zmizí... (a upřímně řečeno, všichni tady žijeme v prvním světě, tak podle této teorii je skoro každý problém lidi v Evropě blbost,protoze nejsme v Africe a nehladujeme. Což je tedy taky blbost).
@zelenaesmolda jinak zrovna v Africe je vůči cs bohužel tolik předsudků, že někdy volí manžel raději smrt manželky, než že by šla na cs. A ano, často o tom rozhoduje manžel. A někdy i ty ženy samotné cs nechtějí, protože to považují za potupu a je to sociální stigma. Někde jsem o tom četla, tuším se to týká Keni...to jen tak pro zajímavost, že to tam často odmítají i když mají možnost ho mít
@inkheart
no a to je prave to,ze ti lide nejsou vzdelani,nemaji ani dostupne skolstvi,ani zdravotnictvi a navic zena o sobe casto nemuze ani rozhodnout protoze je proste majetkem manzela.a kdyz uz na toho cisare dojde tak ho provede nekde saman nebo v lepsim pripade teda v nemocnici ale za jakych podminek...a autorka tady breci nad tim,ze ji v cesku,kde je porodnictvi bezpecne a mortalita u porodu miziva,udelali cisare.hlavni je,ze to dopadlo dobre,zamerila bych se na tohle,ne na prubeh porodu.
@zelenaesmolda to je pravda. Ono to asi chvíli potrvá, ale tak nemůžeme mít v životě všechno, no. Někdy si člověk plánuje, jak všechno hezky vyjde a pak je v šoku, když se to nepovede podle představ.
@inkheart Za mě je lepší zpracovat a klidně znovu prožít pod nějakým vedením, než potlačovat. To bych řekla, že platí pro jakékoli až traumatické prožitky. Bagatelizování a srovnávání tu nemá místo. Vždycky je na tom někdo hůř - třeba všichni ti mrtví při nehodách apod. Jenže říkat někomu, kdo třeba při autonehodě přijde "jen" o nohu, "buď rád, žes to přežil", je taky naprd. Lepší je prostě v některých případech vyhledat i odbornou pomoc. Nebo se raději neptat tady 😅
@olga_
jenze nekdy pomuze uvedomit si,ze je na tom nekdo hur.zalezi na cloveku a na situaci.
@zelenaesmolda I tuto radu lze napsat empaticky! Přečetla jsem si znovu její podání v tvém prvním příspěvku a to je prostě přes čáru.
@olga_
no vidis,me to pres caru neprijde.sto lidi,sto nazoru 🙂
Na prispevky predemnou nejak nemam chut reagovat. Pokud zadavatelce nechcete pomoci, tak se radsi nevyjadrujte. Mlceti zlato.
A zadavatelce bych jen chtěla vzkazat, ze 9 mesicu nosila sve miminko pod srdcem a pecovala o nej a dala mu zivot. To, ze se narodilo jinak, nez by sis prala je jeho cesta. Proste si to miminko vybralo tezsi cestu do zivota a prave proto si vybralo tebe jako maminku, protoze vedelo, ze spolu to zvladnete. Byli jste na to dva a dali jste to. Tak na vas bud moc pysna. Preju at to vse brzy prijmes a nebrzdi vas to v dalsim zivote. Urcite to nepotlacuj, ale zpracuj tak, aby se z toho nestala Pandorina skrinka. Hodne stesti.
Ja teda zadne takove pocity nemela. Prvni porod byl nepostupujici a mela jsem cs v celkove. Potom jsem se vzbudila a zadne vycitky jsem nemela, byla jsem vdecna za zdrave miminko a ze ja jsem nazivu. Pak jsem mela jeste druhy a treti cs- ty uz byly planovane. Treti byl uplne nejlepsi, vedela jsem do ceho lezu, co chci a ze s mou veselou mysli a homeopatiky to budu mit rychle zahojene. Jsem vdecna za tri krasne a zdrave deti, jsem vdecna za to, ze jsem tady s nimi nazivu a muzou za me pritomnosti rust. Vsechny tri kojene 2.5 roku, kontaktem vymazlene - to, ze jsem byla u dvou druhych den na jipu bez pritomnosti miminka (vozili mi ho jen na kojeni) jsem neresila, bonding jsem taky nemela, ale potom jsem je uz z naruce nepustila-nosila jsem v satku, manduce, spi se mnou dodnes. Klidne bych si dala ctvrty. Proste to tak bylo a neni treba se nad tim suzovat a bicovat. Ono u hodne veci staci se se situaci smirit a vyrovnat a cloveku se ulevi. Tak at je to u tebe brzy.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.
Neměla jsem sice císaře, ale kvůli koronaviru manžel nemohl být ani u porodu, ani nás navštívit. Dítě viděl až po 6 dnech. Já po porodu viděla dítě asi na 5 minut, a pak až ráno... Je to sice skoro půl roku, ale hlodá to v nás pořád. Zvlášt když to bylo rozhodnutí pár kravaťáků. Ale pitváním se v tom co bylo, co mohlo být člověka nikam neposune. Hlavní je soustředit se na současnost. Dítko teď máte u sebe, tak si ho společně užívejte.