Fotky z porodu, chvilky po porodu. Jak jste to měly vy?
Ahoj holky,
máte fotky z porodního sálu na památku?
Manžel měl rozbitý foťák na telefonu, tak udělal jen pár fotek mým telefonem, ale jak jsem později zjistila, většina je rozmazaných a společnou fotku se synem, kde bychom se dívali do foťáku, ani nemáme. Vím, že dřív takové fotky lidé neměli, ale nějak mě to teď mrzí, spousta lidí říká, jak má po porodu x fotek. Z prvního porodu společné fotky máme, i víc fotek syna. Teď skoro nic. Tak mě jen zajímá, zda je na tom někdo podobně, měla jsem si to asi víc pohlídat...
Spoustu věcí po porodu ze sálu si navíc ani nepamatuju, jen tak útržkovitě. Jako by hlava některé chvilky vytěsnila, taky jste to tak měly? A celkově jak na porod vzpomínáte, dostavil se pocit nadšení a euforie z miminka hned nebo až po pár dnech?
Fotky máme, ale ne moc a kvalita nic moc. Pamatuju si vše, ale měla jsem rychlé pohodové přirozené porody, pár věcí bych udělala jinak, ale bylo to prima. Miminka jsem milovala už v bříšku, takže nějaké wau teď se do mě naráz vlila řeka lásky a jsem happy jak dva grepy se nekonalo.
Fotky nic moc kvalita. Památka hezká. Ale úplně bych to někde nevystavovala - malá od krve, já popraskané žilky v obličeji, totálně slitá :D Jsou to spíš takové naturalistické fotky :D
Ja byla u porodu sama, po porodu mi na muj mobil udelal par fotek doktor. Sam od sebe se nabidnul, at mam pamatku. To mi prislo ♥️♥️ super.
Nemám a jsem ráda.Byla jsem hrozně oteklá a urvana....
S prvním asi jo, pár fotek máme a zpětně se nějak na ně často nedíváme, spíše to miminkovské období.
Druhé dítě šlo ven předčasně a navíc bylo převezeno do jiného špitálu, takže tam udělal jen pár fotek manžel a to hlavně kvůli mě, abych se mohla na ni poprvé podívat až se vzbudím.
Z prvního mám pár fotek malé a i mě s ní.co nám udělal.lekar, manžel nemohl.byt kvůli covidu a u druhého porodu kdy už manzel byl, máme taky jen pár nic moc fotek. Nějaká euforie se po porodu nekonala spíš to přichazelo postupně. Hromadu fotek mám pak z porodnice, kdy jsem si je pak fotila sama
Mám jednu fotku dcery hned po porodu. Ale stejně si ji asi nenechám. Je trochu rozmazaná a dcera je od krve a řve. To se do rodinného alba moc nehodí. 😂
Přímo ze sálu mám doslova pár fotek a nic moc, nejsou to fotky na vystavování, spíš osobní a žádná kvalita. U prvního dítěte žádné hormony štěstí nepřišly hned, bylo to velmi pozvolné a dlouhodobé,u dalších dětí už to bylo hned. Na celoživotní lásku k dětem to nemá žádný vliv, neboj😉
@denuliss manzel ztratil telefon driv nez zalohoval i kdyz jsem mu to pripominala kazdej den cely 2 mesice! 🤬
Nedokazu to pochopit a ani to, ze xy tydnu potom neprochazel zastavarny a aktivne ho nehledal.
Z prvniho nemam hezky fotky a z druhyho bylo i video.
No, mam prd 🤷♀️ a deti taky...
@denuliss nemám žádnou fotku a nijak mi to žíly netrhá. Na sále jsem chlapa nechtěla a on tam naštěstí taky být nechtěl. Já vlastně ani nějak nechápu potřebu mít fotky z porodu. Natož se hroutit z toho, že je nemám. Mám fotky kluka z porodnice a to mi stačí. Rozhodně si nemyslím, že by se chtěl syn dívat na sebe těsně po porodu. A to nebyl nijak moc špinavý a pomačkaný. Od krve nebyl prakticky vůbec.
Pri prvom porode spravil manzel par fotiek. Ale nic moc kvalita. Navyse ja tam vyzeram desne. Pri druhom porode manzel nebol (covid) a pofotila mi to tam nejaka sestricka a krasne fotky spravila mne aj miminku.
Já fotit na porodním sále zakázala. Fakt nemám potřebu mít zdokumentované, jak jsem já i dítě vypadala po několika hodinách bolesti a námahy. ... první fotky máme až ze druhého dne. A i ty byly jen na ukázání rodině že "hele nekecáme, fakt má obličej!" První rozumné foty jsou až po příchodu domů.
@denuliss Mám za sebou dva porody před 3 a 2 roky. První porod byl vyvolávaný mrtvého syna. Pamatuji si vše. Máme i fotky "na památku" se synem. Manžel si také vše pamatuje. I syna si umíme vybavit. U druhého syna jsem měla císaře. Cástečná anestezie a pamatuji si opět vše. Mám fotky jak ze sálu, kdy mne s malým vyfotila sestřička a pak i manžel fotil ve vedlejší místnosti. A máme i společnou nebo já na jipu s malým. Opět si pamatuji vše. Je to pro nás vše uchované.
Fotky z porodního sálu mám a celkem dost, ale v životě bych je neukazovala nebo nevystavovala, je to pro mě vrchol intimity
Zapomněla jsem si doma mobil a manžel u porodu nebyl. Takže nemám ani jedinou fotku, pak byl malý zase na vyhřívání, takže až třeba další den nebo tak. Taky mě to mrzí, ale důležité jsou jiné věci. Co se týká lásky, tak u prvního dítěte vůbec, nastoupil jen velký strach z té zodpovědnosti a aby byla v pořádku. Aska až po měsících, řekla bych. U syna taktéž po porodu spíš úleva, že je to za námi a že je v pořádku. Už tedy ne takový stres ze zodpovědnosti a ta láska taky přišla dřív, ale taky ne hned. Není to podle mě nic špatného, prostě to má různé podoby a vývoj.
@denuliss já mám z porodního sálu jen asi dvě fotky, společné s manželem a dcerou hned po porodu a to se nabídla porodní asistentka že nám je udělá, my jsme s manželem na tohle vůbec nemysleli v tu chvíli 🙈 teď je mi to ale taky líto.. že nemám víc fotek, nejenom přímo po narození ale z celé té noci... A třeba ideálně video kde by byla malička hned po narození. Já to mám totiž dost v mlze a moc si to nepamatuju 😔
Láska přicházela postupně. Myslím že naplno a totálně jsem se do ní zamilovala když se asi po týdnu usmála ze spaní ❤️
My máme z obou porodů ze sálů pár pěkných fotek, vyfotil nás vždycky někdo z personálu, sami se nabídli (dokonce i mohl manžel sundat roušku 🙂). Ale svět na tom nestojí. Na porody vzpomínám v dobrém, nebyly komplikované, ale přímo euforie nebyla. Spíš oddechnutí, že jsme to oba zvládli.
Jinak mladší dítě má obvykle méně všeho (fotek, videí i různých památek🙂). Tak to je. Ale já jako mladší dítě se to snažím hodně hlídat aby alba a vzpomínkové knížky měli v pořádku oba dva.
Fotky mám, ale hrozně mě mrzí, že nemám video z porodů... Ale nebyl čas a při první dcerce to ani nešlo, bylo to drama 😃 a druhá byla zase moc rychlá. Láska k první dceři přišla až po několika týdnech. A to byla chtěná ❤️
Pár fotek mám, ale není to nic k vystavování, při druhém prekotnem porodu nás fotila porodní asistentka, abychom měly památku...
Z každého porodu mám tak 10 fotek, některé nic moc kvalita (temno). Mimča byla pak celou dobu u mě, což mi trochu vadí, že nemají fotku s tatínkem (ten se i možná bál je vzít a držet, takhle malinké a křehké, takže pořád ležely u mě u prsa). Porody byly celkem pěkné, nenáročné, vše si z nich pamatuji. Asi mám i videa, ale stejně na to nekoukám (a to jsem jinak na fotky dost vysazena a sama dost fotím), oni tam všichni vypadají "divně" 😀
Přímo z porodu nemáme žádnou. To se nestíhalo ani u jednoho ( tři celkem). Fotky mám až vyloženě po porodu, až když bylo hotovo, miminko zabalené, já pod peřinou a před sebou dvě hodiny klidu. Kvůli světlu jsou asi všechny trochu mazle, kvalita špatná. Video nemám vůbec. Porody si pořád pamatuji, míry, váhy, čas.. první byl před 14 lety. A po nich jsem zažila kde co. U prvního delší sžívání, porodem se mi rozjely bolesti kyčlí, musela jsem na rtg, brát léky proti bolesti, nemohla jsem chodit..zlepšilo se to po 6 týdnech. To šestinedělí bylo emočně náročné. Druhé mimco bylo už na autopilota, všechno v pohodě hned. U třetího jsem měla náročný 3-4 den, kojení si dávalo na čas,to jsem nečekala. Malý měl problémy s pupečníkem, byli jsme v porodnici déle než u prvních dvou.
Fotky mám. První dítě sem rodila sama, tak tam mi fotky hned po porodu delala sestricka :D u dalších fotil manžel.
Upřímně, ani mě nenapadlo pořizovat fotky na sále, takže nemám. Ale nelituju, nejsem ten typ, co by musel mít zrovna takový druh dokumentace.
Fotky ze sálu nemám a ani bych o to nestála. Manžel fotil až děti když je měřili a vážili. Na první porod si vzpomínám hůř, bylo to dost traumatizující, nejradši bych zapomněla úplně. Druhý celkem pamatuju. Oba dva byly tak šílené návaly emocí, hormonů a léků, že takový koktejl už asi v krvi mít nebudu 😁
Par fotek mam . A nejvic miluju tu ze salu kde jsem nahata s miminem a mam v ruce chleba s pastikou 😀 ptz mi sestra rika na co mam chut 😀 tak rikam ze mam chut na chleba s pastikou 🤩...
Fotky jsou super, intimni a rada na ne koukam a par lidem jsem i poslala 😀 ...
Dite jsme myli az dalsi den, nijak spinave nebylo 🙂 jen jsme zrosku otreli tim jak byl v rucniku...
Jo euforie prisla hned vzdy ...
Vzdy jsem rodila jen s partnerem a sestrou a doktorka prisla jako kontrola na poslednich par minut... bylo pritmi , klid a bylo to krasne...
Těhotenský newsletter
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Podobné diskuze
Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.
@denuliss mam fotky hned jak se malá narodila a pak fotky, kdy si chlap užíval bonding - ja spala po císaři. a pamatuji si vse ;).
Hned jak jsem malou viděla, laska na první pohled. 💗 Zamilovala jsem se do ní v první sekunde.
Ale ne každý to tak ma, a je to naprosto normální ;). U někoho ta láska přijde pomaleji.