Císařský řez - Vaše zkušenosti

Ahoj, ja jsem po dvou sekcich. Hazim sem video, ze i bonding po cisari je mozny. Bohuzel jsem tohle nevidela pred tema nasima, jinak bych si to urcite takhle domluvila. Prvni jsem mela v Podoli, pobyt na JIP, ditko jsem videla jen po 3 hodinach, jak ho nosili. Druhy v Pribrami. Tam se na JIP nedava a broucka jsem mela dve hodinky po uz u sebe na nadstandartu, kde pokud u me zrovna nespal nebo se nekojil, tak se o nej staral tata. Do ted mi ale chybi ten prvni kontakt hned po porodu kuzi na kuzi. Pred par mesici rodila cisarem kamaradka taky v Pribrami a bonding tam nebyl zadny problem, hned jak malou vyndali, polozili ji ji na hrudnik a PA ji u ni kuzi na kuzi 20 minut drzela 😵

Drzim palce, at vsechno probehne hladce a at mas krasny zazitek!

Zdravím,tak já měla sice neplánovaný císařský řez,ale taky přispěji s nějakou tou zkušenosti 😉 .Proběhl v plné narkoze,takže jsem o sobě nevěděla...Asi po dvou nebo třech hodkách jsem se probrala,totalně prochraptěný hlas.Přinesli mi malou.Měla jsem ji na pokoji celý den jen na noc si ji odnesli.První den jsem byla napojena na nějaký pytlík kde jsem čurala 😀 .Na druhý den mi pohohli vztanout,to jsem myslela,že se asi vybulím 😒 ,těh 5 kroku do sprchy bylo snad nejdelších v mým životě...První tři dny byly kruté,ale tablety na bolest všechno vyřešili.Každý den mi prohmatavali břicho a kontrolovali jizvu.Malou jsem chodila přemalovat a mýt už od druhého dne sama,na 4 den se už člověk celkem rozhýbe 😝 .Dá se to zvládnout 😎 .Držím palečky at všechno proběhne jak má

Ahoj, vobec sa nemusis bat a detaily zo zakroku, by som teda vobec nechcela vidiet a ani video. Naco sa zbytocne stresovat, iste pohľad to pekny neni, ved je to operacia, staci, ked sa porezes na prste, kolko ide krvi. Takze ma caka o 7 mesiacov dalsi cisarsky a vobec sa nebojim. Tiez bude planovany, takze ti spravia v klude par dni pred operaciou interné predoperacne vysetrenie, hlavne odber krvi. Aj na zrazanie krvi, aby sa predišlo komplikaciam. Pri plánovanom cisarskom reze, ze riziko, ze sa ti nieco stane minimalne, lebo vsetko budes mat naplanovane. Prisla som v nočnej koseli na sal, a do zadnej časti krizov mi pichli malu injekciu na umrtvenie, vobec to nebolelo, odber zo zily boli ovela viac. Chvilku sa pockalo a potom mi do krizov pichli spinalnu anestezu, je to tak 6 cm do chrbtice, ale to citis len taky tlak, bolest nie, lebo to mas umrtvene. Potom ťa položia na stol, pred teba dajú plentu, a anesteziolog sa ťa pýta otázky, či vies, co to bude, ake mas mena, a ked nato odpovies 🙂 tak dieta je vonku, trva to tak 5 minut. Nepocujes ziadne skalpel, nic. Dieta odnesu vážiť, a prinesú ti ho na sal, dovtedy lekar sije jazvu, tak cca 30 minut. Ale mne to ubehlo, kedže mi priniesli dcerku. To je vsetko. Ty nic nevidis, necitis. Po 3-4 hodinach mi priniesli malu. Za 4 hodiny ti spinalna analgeza prestane účinkovať, a začnú bolesti, ale na noc som si vypytala injekciu od bolesti. Po 12 hodinach, ťa začnú hnať z postele, trvalo mi to hodinu, bolesti boli s chodenim 2-3 dni, myslela som, ze to sa neda chodit, ale furt ma hnali z postele a dobre robili. To treba rozchodit, i ked slzy mi padali od bolesti. Na 4 den som isla domov, vsetko ustupilo, prebolelo. Takze sa neboj. Moja spolubyvajuca rodila normalne, chodila som ju utesovat, plakala, ked isla kakat, nemohla sediet, bolesti v noci, tam dole je to citlivé. Kedže som mala cisarsky, mohla som sediet, kakat, takze vsetko ma svoje za a proti. Mne sa cisarsky velmi páčil, na sále bola sranda, nic som necitila, nemusela sa trápiť s niekolko hodinovymi kontrakciami, a 2 dni bolesti sa dali prezit, tiez som si mohla vypytala injekciu skor. Pri normálnom pôrode si dievca nesadlo dobre dlho, ja som o 4 dni uz bola doma. Rana je dlha 10 cm a neni vidiet ked mam polovičné plavky. Moja sestranica rodila vaginalne a musela ist na plastiku. Takze držím palec, ale fakt sa nemas čoho bat.

Ahoj já rodila ted podruhé císařem a musím říct za mě, že to bylo nádherný, byla sem při vědomí, manžel byl za sklem, ale všechno krásně viděl, když malýho vyndaly, hnedka mi ho šouply pod plentu ke mě a byly i slzičky štěstí 🙂 jelikož sem měla problémy z páteří musely mi dát něco silnějšího do zad, takže sem mohla vstát až po 24 hodinách, no to sice trochu bolelo, ale ok 😉 jinak mi malýho přikládaly hnedka na sále 😉 třetí den sem byla už na normální pooji a malýho mi nosily na kojení, jenom proto, že sem se nedostala na roomingový pokoj, byla přeplněná porodnice, ale u prvního císaře sem dcerku měla ten třetí den hnedka u sebe 😀 osmý den mi vydaly stehy, to byla pohodička a za tři týdny už sem ani nevěděla, že sem na nějakym císaři byla, dokonce sem už i mohla spát na břiše 😀 rána časem vybledne a neni vůbec vidět 😉

u mě bohužel císař katastrofa 😅

Já měla císaře akutního, takže bonding bohužel nebyl, ale co vřele doporučuju je tatínek dobře instruovaný o bondingu a odhodlaný se za miminko prát... Mimča po císaři obvykle mívaj hodně dobrý Apgar a do inkubátoru se dávaj jen ze zvyku, takže je možný, aby si ho tatínek vzal k sobě pod triko a ňuchňal, dokud ho nebude moci dát mamince... Pro nás bylo nedocenitelné i společné ubytování s tatínkem a miminkem na nadstadartu - byla jsem moc ráda, že ho tam mám (a taky mě díky tomu pustili dřív z JIPu, protože věděli, že tam mám muže, který pomůže...). A hojení naštěstí v pohodě, dušička to zvládá hůř, ale to je tím, že jsem s tím nepočítala a navíc jsem přesvědčená, že k tomu nemuselo dojít... U Tebe je to něco jiného. A u plánovaného císaře bych si určitě ohlídala výběr porodnice, která umí zajistit co největší kontakt maminky s miminkem a sepsala bych si v tomto normálně porodní plán... Jo a měla jsem zřejmně štěstí, ale zvládla jsem to bez jediného léku na bolest.

ahoj, já měla plánovaný CŘ v Podolí a vůbec nelituji. Na radu strejdy (primář anesteziologie) jsem měla celkovou anestezii. Žádnou frustraci z toho, že jsem neměla malou hned u sebe, jsem teda neměla, byla jsem ráda, že mám vše za sebou. První 2 dny po operaci nic moc, ale pak mi bylo čím dál líp. Jizva se hojila déle, ale záleží u každého na schopnosti regenerace kůže. Příště bych volila stejně. Naopak si myslím, že CŘ je pro miminko bezpečnější.

Tak ja mela planovany rez. ROZHODNE neni pro miminko bezpecnejsi, to je blbost, ale kdyz to tak ma byt z nejakeho duvodu, at uz je to pricna poloha ci cokoliv jineho, tak to neni zadna tragedie. Mela jsem spinalni anestezii, v pohode, nic prijemneho, ale taky nic bolestiveho, syna jsem hned videla a slysela a bylo to v poho. Jasne, je to operace, radi se k velkym brisnim operacim, takze zadna "brnkacka", ale za tri dny jsem mela prcka na pokoji a behala jsem okolo 😉 je treba se prinutit k pohybu, teda spis te budou honit sestricky a je to dobre! Jizva se zahoji a holt to trva trosku dele, ale dobra. Za me urcite kladne hodnoceni, ale pokud si budes moct vybrat, zadej spinal nebo epidural, do celkove anestezie bych asi nesla...Jako nejvic neprijemne hodnotim "vybaveni" miminka z delohy, chce to od porodnika dost silu, ale neboli to, NEBOJ!

tak u mě si průběh můžeš přečíst v článku, ale já bohužel měla tu smůlu že jsem musela akutně na sál, ač jsem chtěla rodit spontánně. přítel je doktor, ale musela jsem do celkové, tak jsem chtěla, ať je u malého, jak ho budou ošetřovat, ať není sám 🙂

můj zážitek byl asi takový, že jsem to prvně obrečela, že jsem nemohla rodit přirozeně a že to nebudu prožívat s přítelem. ten byl jak píšu v předsálí, pak u malého, pak když jsem se probouzela, tak byl u mě a byl strašně špatný z toho, že mě viděl, jak mě museli intubovat, ač je lékař, tak u svého protějšku nic moc pohled :-/ no ale byl úžasný po celou dobu.🙂
rekonvalescence kupodivu bez obtíží, až na větší ztrátu krve :-/ spíš mi vadily kolikrát křeče u konečníku, ale to se rychle upravilo, třetí den jsem seděla na turka 🙂

Ahoj, pár minut před, během a pár minut po -jsem si myslela- už nikdy, nechci, au, bolí, hrůza, děs, atd ☹ a teď?? 😀 😀 😀 😀 Byla to brnkačka. Není to nic příjemného, ale ani děsivého a dá se to zvládnout, také jsem měla plánovaný pro KP a tušila jsem to dlouho, takže jsem se s tím v sobě smířila, protože jsem nikdy neměla žádnou operaci a vždy se jí šíleně bála. Nepříjemné pro mne bylo třeba zavedení cévky + pytlík na moč 😝 to byl šílenej pocit, ale jen do chvíle, než mě vezli na sál, pak už jsem zapomněla, že to mám dalších 24 hodin. Pro narkozu jsem se rozhodla pro spinální - chtěla jsem malého vidět za každou cenu a i když jsem měla strach, abych necítila, že už řežou, prostě touha vidět ho co nejdříve byla větší. Napíchnutí bylo nepříjemné a to dost, dá se říct, že mě i bolelo, musela jsem se přes břicho maximálně vyhrbit a trvalo, než mi to napíchli, měla jsem pocit, že to vzdám, říct jim, ať mě nechají, že si lehnu. 😀 Nakonec se podařilo, pak šlo vše rychle, dotazy na lékové alergie, dotazy na jména, měla jsem udané jen klučičí a sestřička z novorozeneckého ze mě dolovala i holčičí, ale to jsem nebyla schopná říct. 🙂, že už operace začla jsem si nestihla ani všimnout a najednou jsem slyšela ten nádherný pláč - pláč mého synka. (Otec u porodu být nemohl, ale jsou porodky, kde může otec být i u císaře, u nás byl ještě v tu dobu i zákaz návštěv pro chřipky, ale že tam nebyl primář, tak mohl manža malého aspoň při vážení, měření nafotit). Malého si vzali na stůl, kde ho očistili a mě ukázali zabaleného v bílé plence, dodnes ten pohled nezapomenu, pak mi ho dali k obličeji, aby mi dal pusinku a nesli ho dál. Zašívání nebylo též nic příjemného, cítila jsem dost tlačení a bylo mi na zvracení, trochu jsem zavzdychla, tak mi pustili ještě něco utlumujícího a jen jsem poslouchala, jak se tam baví o zimních výprodejích v Německu a v rádiu běžely horoskopy 😀 . Šití trvalo cca 45 min, pak mě vezli, kde jsem cestou viděla manžela, byla jsem na pooperačním pokoji, nebyl to JIP, tam jsem byla cca 24 hod, spolu s maminkou, co byla na císaři po mně, byly jsme sestřičkou hlídané nejen častými návštěvami, ale i kamerou 😉 . Malého mi nosili po 3 hod na přiložení k prsu, v noci, ale ne. Těsně po mně dost to břicho bolelo, musela jsem ležet na rovné tvrdé posteli. Popravdě v tu dobu mi vůbec nedocházelo, že jsem už maminkou a mám miminko. Celou noc jsem nespala. Vstát na nohy nám bylo pomoženo až druhý den cca v 11 (CS byl den předem v 8), už jsme myslely, že na nás zapomněli, první strava byla ráno - nechutná řídká kaše čehosi. Ještě než jsme vstaly, byla tam rehabilitační sestra, která s námi dělala pár cviků na nohy. Po sprše jsme byly přestěhovány na běžný pokoj. S jizvou jsem problémy neměla, chození taky vcelku ok, jen jsem měla smůlu, že krom menších otoků v obličeji, jsem asi třetí den, dostala šílené bolesti zad do hlavy, jako když mě tlačí desky, nebyla jsem schopná vstát a fungovat, dávali mi kapačky, z narkozy to prý ale nebylo, malého jsem měla konečně mít u sebe a zase si ho vzaly sestřičky... takže na psychiku nic moc, nemohla jsem jíst, chtělo se mi zvracet, do propuštění mě to nepřešlo, měla jsem obavy, jak se o malého budu doma starat, ale doma vše hned přešlo, zřejmě k tomu pomohla strašně tvrdá postel, na kterou nejsem zvyklá, šílené přetopené vedro a psychika z nemocničního prostředí. Ale tohle tebe určo nepotká. Jinak plánovaný císař má i tu výhodu, že nepoznáš kontrakce, i když mi je to trochu i líto, těšila jsem se na ně. 😉 Spíše tedy až sama poznám, jaké to je a ne jen z vyprávění. Ale a´t už to bude jakékoliv, věř, že brzy zapomeneš a budeš si pamatovat jen to krásné, že se narodilo miminko.

Také jsem rodila císařským řezem a není to nic tak hrozného..jo je to nepříjemné tím, že máš boletsi několi dní a ty první dny jsou docela dost nepříjemné, ale dá se to..dítě tě přinutí vstáta a za dva dny budeš běhat jako fredka..měla jsme císaře ve spinálu šlo to jako po drátku..dají tě vybrat, tedy měli by..měla jsme po něm sice problémy až po porodu..během porodu kromě toho, že jsem 2x zvracela bylo všechno Ok..malou mě přinesli ukázat hned po ošetření a na momen mi ji ukázali hne d po narození...takže o nic nepřijdeš..jen mě trochu mrzí, že nikd ynezažiju jaký je přirozený porod..další dítě prý opět císařský řez..jsem přiliš ouzká a i přesto, že mě Mudr dal šanic na přirozený porod nic se nedělo,.. vůbec sjem se neotevřela a to sjem 8 dní přenášela..vyvolavaný porod mě byl tedy okamžitě zamítnut a hned další den jsme šla na císaře..
i přesto, že sjem ješět 3. měsíce po porodu říkal, že spinál už nikdy, kvůli problémům, které sjem po porodu díky němu měla..tak nyní už vím, že budu pro něj žadonit i podruhé.. 🙂

Podívej se sem:
https://www.modrykonik.cz/diskuse/tema/jak-jste...
https://www.modrykonik.cz/diskuse/tema/cisarsky...
https://www.modrykonik.cz/diskuse/tema/jizva-po...
https://www.modrykonik.cz/diskuse/tema/cisarsky...
Jinak já jsem rodila cs 18.6. nechala jsem si dát jen spinal,což sestřičky moc neuvítaly,jelikož se o mě prvních 12h musely víc starat (nesměla jsem se hýbat a musela jsem hodně pít) kdybych měla volit znovu udělala bych to stejně. 2dny od zákroku jsem normálně seděla,nic mě nebolelo a nebolí,jizvu mám jak nitku ale hlavně hned na sále jsem viděla plačícího syna a když sem mu dala pusu přestal plakat. Nic lepšího jsem nikdy nezažila a ten pocit byl úžasný.. Jsem ráda,že sem jej mohla hned vidět...

Já měla akutního císaře,nepostupujici porod,spatne ozvy...po 30 hodinách bolesti jsem uvítala celkovou anestezii,přítel u zákroku sice nebyl,ale malého mu ukázali,proběhlo focení a pak ho sestřičky odnesly. Apgar 9-9-10,takže super,kdyby se čekalo než se otevřu,nechci domyslet..
Zákrok proběhl cca ve 13 hod,kolem 17 jsem již byla při smysech a přítel za mnou směl ná JIP,ukázal mi fotky a já zas usnula. Kolem 22 mi malého přinesli na kojeni,byl to nádherný zážitek,nevím,zda bych si to tak vychutnala při spinalu,kdy jsem byla strašně unavená a vystresovana. Jsem opravdu rada za narkozu.
Ráno vstát a dojít do sprchy,to nebylo nic moc,ale dalo se to přežít,kontrakce byly horší😉 přes den mě navštívila rehabilitační,vysvětlila co a jak,co smim a nesmím,každé 3 hodiny mi nosili malého,takže pohoda.Další den ráno jsem už byla s malým na pokoji,z počátku to byl boj,neboť nejbolestivejsi je vstávání z postele. Pak už to jde,tak jsem raději seděla,abych se vyhnula vstávání. Inijekce a cipky na bolest jsem užívala hlavně na noc,pomáhaly dost. A další den odpoledne jsme už byli všichni doma. Teď je to měsíc a nevím,ze bych byla ná císaři. Nic neboli,jen si večer masírují jizvu aby nezatvrdla.
A rozhodně nemám výčitky,ze jsem rodila sekci,malého milují a jsem šťastná,ze je živ a zdráv. Nebýt sekce,tak by to takhle nemuselo dopadnout.

duplicitna tema