Po kom dát příjmení?

Mně přijde na hlavu, že svatba je problém a dítě ne. 🙄 Přitom dítě je mnohem větší závazek než nějaká svatba. Ale když už, tak bych chtěla příjmení po mně...

Pro mne nepřipadá v úvahu, aby mělo dítě jiné příjmení než já. Takže pokud by svatba nebyla v plánu, dítě by se jmenovalo po mně. Ale tím neříkám, že je to tak správně, je to jen můj pocit 🙂

Jednoznacne bych dala bych svoje. Osobne bych nesnesla, ze by se dite jmenovalo jinak. Navic stejnak za nej budete nejspis vsechno resit vy a vsude s nim chodit ;). A diteti to pak nemusite
vysvetlovat, proc se jmenuje jinak, nez maminka.

Kamaradka dala jmeno po otci, rozesli se po porodu a cela jeji rodina vcetne ji nedokazou vystat, ze se jmenuje jinak a to je ji uz 6. Navic to negativne pusobi i na dite. A bez jeho souhlasu to zmenit nejde.

Pokud by otec trval na svem prijmeni, muze si vas vzit, nebo si vemte jeho prijmeni taky.

Takhle to vnimam ja, nazory vsak mohou byt ruzne.

Synovi jsme dali pritelovo příjmení, ma 4,5roku a teprve loni svatba ;)

Dala bych svoje a to bez debat! Nedala bych na nejake pripadne sliby, ze si vas treba jednou vezme. Fajn, tak az si vas vezme, zmenite prijmeni sobe i diteti. Do te doby se bude jmenovat po mne.

Rozhodne svoje. Kamarádka dala partnerovo, ten ji nějak uchlacholil, že se vemou. Teď se ke svatbě nemá. Ji to štve, ale změnit ho bez souhlasu nemůže. Já jsem otěhotněla až po svatbě, ale věděla jsem, že příjmení manžela bylo takove, že ho vážně nechci, a nechci ho dat ani dítěti. Takže už jsme dávno věděli, že příjmení bude po mě. On se teda svého příjmení rad zbavil, a vzal si moje. Alw i kdyby ne, tak je lepší, když se dítě jmenuje po matce.

Stejný dotaz si pokládám také pořád dokola, protože to budu muset asi také zanedlouho řešit. Ačkoliv by mi bylo líto, že se moje dítě nejmenuje po otci, volila bych příjmení po mě. Neumím si představit, že dítě, které bych 9 měsíců nosila a potom se o něj z větší části starala, se jmenovalo jinak než já.

Tak to asi záleží na tobě, jak to máš nastavené. Moje děti jsou moje i s jiným příjmením... 😉

Já jsem jako svobodná dala příjmení po otci dítěte. Byla jsem to já, kdo svatbu nechtěl, ale pro něj byla důležitá, tak jsme se vzali. Nikdy jsem neviděla problém pediatrovi říct, že jsem AB a jsem máma holčičky CD, ale já nemám ve zvyku hledat problémy tak, kde nejsou. Růže zvána jinak, vonět bude stejně a to že dcera neměla moje příjmení nijak nemění, že je moje.

@drep právě, a když mě náhodou osloví příjmením dítěte, nic se neděje. U nás je veseleji o to, že máme ještě pěstouňata s dalším příjmením. Tak už slyším na kdeco 😁

Ja nevim, kdyz jsem si precetla tuhle diskuzi tak na me pusobi trochu jako vynucovani si svatby pres miminko jeste pred narozenim 😄 my vzati nejsme.. neplanujeme se brat a dite se jmenuje po otci, ani chvili me nenapadlo ze bych si vynucovala svoje prijmeni.. prece vsechno je o domluve a otec ma na dite stejny pravo jako matka, tak pokud se nemuzete domluvit dejte obe prijmeni.. a je klid 🙂 ale dokazu to pochopit z praktickych duvodu jako navsteva lekare atd, ale stejne bych to nevidela jako problem..

Dcera má moje příjmení a přes to nejel vlak.. a dnes jsem rada... teď mám přítele a ten ví, že pokud bude chtít po m dítě, tak nejdříve svatbu a příjmení pro mne a i mou dceru

Trvala bych na tom, aby děti měly moje příjmení. Ale ještě víc jsem trvala na tom, že před svatbou nebudu mít děti 😁 To je ale každého věc samozřejmě. Jen jsem se prostě nechtěla nechat zatlačit někam, kde nechci být. Neříkám, že to každý musí mít stejně.

Jsem ráda, že jsem tohle nemusela řešit, protože před dětmi jsem chtěla být vdaná. S manželem jsme si taky řekli, že dítě budeme plánovat až po svatbě. Pokud bych však vdaná nebyla, svatba v nedohlednu, ale dítě na cestě, dala bych mu svoje jméno. Znám několik holek, které daly dítěti partnerovo příjmení, protože se to tak dělá, a s partnerem už nejsou. Všechny toho litují. Ona má jiné příjmení, dítě jiné přijmení, současný partner se jmenuje taky úplně jinak.

@daisy95 mam stejny nazor...rodit budu v cervenci,s pritelem jsem 7let svatbe bych se nebranila,ano byla by krasna ale neni to uplne nejdulezitejsi vec v zivote...a ani na vterinu me nenapadlo uvazovat nad tim ze by melo dite moje prijmeni...ja to mam postavene tak ze dite ma automaticky jmeno po otcovi...kdybych se doma zminila ze bych dala diteti prijmeni po me,partner by to asi nepochopil a bylo by spoustu otazek a spekulaci..ale jak rikam me nenapadlo ani vterinu uvazovat o mem prijmeni..

To asi záleží, jak to kdo cítí. Za mě by se dítě jmenovalo určitě po mně. Přišlo by mi ponižující všude celý život vysvětlovat, že dítě které jsem odnosila, porodila a kojila, patří ke mně.

@katule1990 No, ono to povětšinou nikoho nezajímá...

Hlavně bych si nedělala dítě svobodná, ale jinak jedině moje příjmení

@katule1990 za téměř dvanáct a deset let jsem nikdy nikomu nemusela poníženě vysvětlovat, že tyto dvě děti jsem nosila a kojila 😉 Vlastně si ani neumím představit situaci, která by to vyžadovala. Jsem jejich matka, tečka.

Syn ná příjmení po tátovi a druhé bude mít taky...moje příjmeno se mi nelíbí...teda já jsem na něj už zvyklá, ale pro děti ho nechci...a svatbu zatím taky nechci...pro mě osobně svatba není důležitá 🤷🏻‍♀️ a že mě ve školce a u dr oslovují jejich příjmením mi fakt nevadí 😅

Vybrala jsem to co se mi libilo vic a to bylo zrovna partnerovo. Svatbu nechci takze to do toho nepletu...

Syn má příjmení po tátovi, já svatbu nechci nebo aspoň zatím ne. U doktorky ho jenom vždy hledají pod mojim příjmením 😅
Někdy me mrzí že ho nemá po mě ale to je tím že jeho rodinu moc nemusím, to je asi i důvod proč nechci svatbu😁jinak mi to ale nevadí že se jemenuje po něm je můj ať se jmenuje jakkoliv☺️

Syn bude mít přítelovo příjmení, i když svatbu plánujeme nejdřív za 2 roky, ale i kdyby nebyla, tak bych chtěla, ať má příjmení po něm. Jinak bych uvažovala v momentě, kdyby dítě vzniklo při "jednorázovce", ale pokud dva lidé spolu žijí, nevidím nejmenší důvod, proč by mělo mít dítě příjmení po matce. Vůči tatínkovi mi to nepřijde fér. A co se týče doktorů, tak moje mamka měla celý život jiné příjmení než já, a nikdy u lékaře nebyl žádný problém.

Dítě jedině po svatbě.. Pokud by se velkým nedopatřením stalo jinak, mělo by moje příjmení.

Tohle jsem naštěstí nemusela řešit, u nás jsem jasně řekla, že dítě jedině po svatbě. Ale kdyby to tak nebylo, dala bych tak nějak automaticky jméno po muži... Jenomže švagrová dala taky takhle jméno po otci, už spolu nejsou, děti s otcem ani jeho rodinou vůbec nevycházejí a když bylo u nich období, kdy se pořád ptaly, jak se kdo jmenuje, bylo vysloveně vidět jak trpí, že celá rodina, kterou mají rádi, se jmenuje stejně a jenom oni jinak a byli smutní, že tam jakoby nezapadají... Takže jen tak pohled z druhé strany, na kterou většinou nikdo nemyslí...

Velmi mile mě překvapilo, kolik z Vás tu píše: dítě až po svatbě. Mám to stejně a občas mám pocit, že jsem vykopávka 😀.

Taky bych nechtěla dítě bez svatby. No, ale když už, tak nikdy bych nedala dítěti příjmení po otci, když já bych se jmenovala jinak. Proč jako zrovna já bych se měla jmenovat jinak? Přijde mi, že dnes se chlapům všechno servíruje na zlatem tacu a oni nemusí hnout ani prstem.

Obě dcery mají příjmení po příteli a nevidím v tom žádný problém. Když s nima někam jdu nebo volám Dr tak se představuji pod jejich příjmením. Vnitřně mu přijde správné aby se děti jmenovali po otci. Kdyby nebyla korona tak už jsme taky svoji a mám jejich příjmení. V současné době se nám svatba plánovat nechce.

U nás jsem to neřešila, prcek má i křestní jméno po otci, je to Bohumír pátý, jako jediný kluk v rodině je to tradice a mě ti vůbec nevadí, přítel má i hezčí příjmení, ale já mám to své ráda a nějak se mi nechce s ním rozloučit 🙂 Jsme spolu 13 let a svatbu plánujeme k padesátinám ať je vše najednou🙂