Vztah rodičů po narození dítěte. Máte nápad, jak z toho ven?
Ahoj holky,
jsme s manželem sezdaní dva roky (partneři 5 let) a momentálně máme doma 9měsíčního chlapečka. Je to zdravý, krásný, veselý kluk, oba ho moc milujeme. Problém je ale ve vztahu nás, jakožto rodičů.
Já měla pocit, že je vše ok, že se máme s mužem rádi a ten přechod do role rodičů zvládáme celkem dobře. Včera ale z manžela vylezlo, že on to tak nevnímá. Má velký problém s komunikováním svých pocitů, snažím se ho to naučit. Nicméně to u něj chodí tak, že vše tutlá a tutlá, až to jednou bouchne. To se stalo včera.
Řekl mi, že si i někdy představuje, jaké by to bylo, kdyby od nás odešel. Zabolelo to..
No a teď co řekl, že je za problém. Vadí mu, že se občas naštvu. (Občas znamená třeba 2x do týdne a naštvat se znamená, že třeba bouchnu dveřmi nebo mi ujede sprosté slovo, když se mi něco nepovede.) Taky říkal, že jsem se po svatbě změnila. Což je asi pravda, ale to on taky. Víc mi toho v podstatě neřekl. Pravda ale je, že co je malý na světě, hádáme se častěji a kvůli blbostem. Já taky třeba vůbec nemám chuť na sex. Spíme spolu, ale já se musím vždy přemáhat.
Manžel mi řekl, že si potřebuje v hlavě srovnat, co chce. A že mi pak dá vědět. Tak mu dávám čas a čekám, na co přijde, ale mám strach. Miluju ho a nechci ho ztratit..
Snad dává smysl, co jsem psala. Mám toho teď plnou hlavu, tak jsem to ze sebe potřebovala dostat.. Máte někdo s něčím podobným zkušenosti? Máte nápad, jak z toho ven?
Já to říkám pořád. Lidi spolu můžou být 10 let, ale pravý charakter se stejně ukáže, až když jsou děti....Brala bych to jako velkou kudlu do zad a moje důvěra by byla otřesena víc, než kdyby někde nějakou říznul v baru. Tyhle pocity může mít každý, ale podávat to tak, že je vlastně všechno tvoje vina a rozmyslí si, jestli odejde a nechá tě samotnou s tak malým dítětem, to je docela síla. Co až bude hůř? Až začne náročné batolecí období, zdravotní potíže, druhé dítě.... To pokaždé budeš trnout, chodit kolem něj po špičkách, aby náhodou zase neměl problém? Samozřejmě neříkám, ať se s ním ihned rozejdeš. Ale rozhodně bych se ho nijak nedoprošovala. Ať definuje problém a můžete ho zkusit řešit.
@biciklissie Parťák do nepohody to určitě je. Je mi obrovskou oporou. Třeba to, jak mě podporoval u porodu a pak během šestinedělí, bylo naprosto úžasné. Taky mi právě přijde, že to přehání. Ale on takový není, je to spíš salámista. Proto si myslím, že je za tím něco hlubšího, ale to on odmítá připustit..
@irmamala Snažila jsem se právě na něj jít “tvrdě”. Že bych chtěla vidět, jak by se choval on na mém místě, kdyby každou noc minimálně 6x k dítěti vstával (spí v pokoji vedle, aby se vyspal alespoň on), pak by během dne neměl čas na sebe, ani na záchod by si v klidu nemohl zajít.. On je jinak skvělý chlap a manžel a táta, tohle ale prostě přišlo jak blesk z čistého nebe..
Já řeším to samé,jen s malinkyma jinakostma.my máme celkové tři děti ,dvě z mého prvního vztahu a roční holku. Manžel je hodnéj chlap,chodí do práce,celkem pomáhá s malou a kluky bere.problem je právě taky v našem vztahu,který není .do tří je v práci,odpo v dílně ,já s malou venku .večer společně vykoupem a on hned zase rychle do dílny .přijde ve 21h a ve 21,10 spi. Já tedy narozdíl od zakladatelky mám chuť se věnovat manželovi a mám i chuť na sex,bohužel manžel ne.staci mu jednou za 14 dní ... Samozřejmě jsem s ním o tom mluvila a odpovídá jak malé dítě....nevím,nevím....a ještě mi řekl,že jsem nervózní ( bodejť ne,myslím si,že jsem jediná kdo hodinu leze po chlapovi bez jediného ťuknuti) ....nevím vůbec co dál,samoz vidím,že je to celkové malichernost... Ale asi jsem od tohoto vztahu očekávala víc,než že budu služka čtyřem lidem.
Hm, potrebuje si v hlave srovnat co chce....
Co jsem tady tak mela moznost cist, tak to casto ve finale znamenalo, ze se chlap zakoukal jinde.
Argument, ze obcas vybouchnes mi prijde dost mimo.
@carollester tak já si myslím, že víc fér by bylo, aby aspoň občas vstával on. Třeba jen o víkendu, fér neznamená vždycky napůl. Možná je na čase aby sis i ty sama uvědomila, v čem ti chybí víc spokojenosti a abyste oba zapracovali na spokojenosti vás obou
Achjo. To je teda pěkně blbá situace :(. Hodně by mě takové chování ze strany partnera zabolelo. Chápu, že i pro chlapa to je po narození potomka náročné, vždyť je to hrozná změna, ale spekulovat nad odchodem, chtít čas na rozmyšlenou, srovnávat si to v hlavě… No nevím. Jsi si jistá, že v tom nemůže být někdo jiný?
@carollester to by mne zajímalo co z něj ještě vyleze.Ted když si na mateřské,tak je to ještě pohodička.Co bude pak až nastoupiš do práce a dítě bude nosit ze školky moribundus jeden za druhým a budete muset vyřešit kdo s ním bude doma....nebudeš stíhat domácnost a milostpan bude taky muset přiložit ruku k dílu....Nebo tisíc jiných situaci.....
Hele a neni v tom nejaka zenska? Kdyz mu nic nevadilo a NAJEDNOU mu to vadi natolik, ze by chtel i odejit? To neni jenom tak. Z okoli vidim, ze malokdy chlap odejde 'jen tak' (pokud nejde vylozene o patologicky problem napr. alkoholismus partnerky), vetsinou je k tomu 'motivovan' necim dalsim (rozumej; nejakou dalsi zenskou). Protoze vetsina chlapu ma rada svoje pohodli a z toho by neslevovali jen proto, ze se dvakrat tydne nastves. Nebo kecas a jsi hystericka a nejsi nastvana jen dvakrat tydne, ale dvakrat denne. Pak bych ho chapala. Ale asi je potreba vic informaci, takhle to jsou spekulace.
@lvl16 Právě, to mě taky napadlo, že je v tom někdo jiný. Zkoušela jsem se ho v klidu zeptat. Ale samozřejmě to popřel. A jinak na to nepřijdu, že jo..
@lentilkah No presne, taky mam ten pocit (ze se zacumel jinde), protoze velmi casto, kdyz chlap rika 'Musim si rozmyslet, co chci', tak to znamena 'Musim se rozmyslet, se kterou chci byt'. V prekladu; s manzelkou mam dite a poji nas spolecny zavazek, ale ta druha me pritahuje, je nekonfliktni atd..
A mimochodem; z vlastni zkusenosti ti reknu jedno - kdyby mi kdokoliv rekl byt jedinkrat, ze chce odejit, OKAMZITE mu to umoznim. I kdyby to bolelo jak blazen. Protoze pokud kolem nej zacnes kmitat ve snaze ten vztah udrzet, tak za A) on te tim do budoucna muze manipulovat (pokazde zacne vyhrozovat rozchodem, kdyz se nebudes chovat podle jeho ocekavani), a B) vpasujes se do podrizene role, protoze TY ten vztah chces udrzet, ale ON si neni jisty. To strasne rozhodi dynamiku ve vztahu a do budoucna je tahle pozice neudrzitelna. Bohuzel tady mluvim z vlastni opakovane zkusenosti. No jsem poucena do konce zivota? Ches odejit? Bez! Pokud mozno ihned!
@carollester Hele, prisla bys na to velmi lehce. Rekni mu, at se tedy odstehuje, pokud chce. Kam by sel? Pokud by do mesice (nebo driv) bydlel u jine, tak je ti jasne, ze ktera bije. Samozrejme, ze to zaprel, kdyz ses ho na to zeptala. Pokud neni nabeton rozhodnuty pro tu pripadnou druhou (coz asi neni, kdyz si to musi nejdriv promyslet), tak priznanim by nic neziskal. Tak zatlouka. Kazdopadne mam velmi silny pocit, ze neni uprimny a nevylozil karty na stul, ze to nejvyzivnejsi teprve prijde.
@zanett Takhle..on mi řekl, že si to jen představoval. Že nechce odejít, že to chce vyřešit. Jenomže prostě já opravdu nevím, co je potřeba řešit. Jo, můžu se pokusit víc krotit a nerozčilovat se nad maličkostmi, ale jinak fakt nevím..
@sarihy Já to vnímám tak, že na všechny problémy jsou vždycky dva. Teď mi jde hlavně o to zjistit, jestli v tom není někdo třetí. Protože to mi vychází jako jediné logické vysvětlení, upřímně řečeno. Jenomže jak to zjistit, že jo…
@sarihy A co bych měla podle tebe dělat? Snažím se být klidná, mluvit s ním. Ale co se týče emocí, je to s ním jak s dítětem. Pomáhám mu popisovat, co cítí, a mluvit o tom. Ale on pak stejně skončí u ‘nevím’.
@zanett Já právě nevím, jak to zjistit. Nechci ho vyhazovat, protože nemám proč..
Jste manželé, tedy sliboval, že je připraven na "dobré i zlé". Kdo chce jen to dobré (zamilovanost, pohodu...), ať se vodí za ruce na procházce, ale nevstupuje do manželství a nepořizuje si děti.
I kdybyste měli náročnější období (kdo neměl při tak obří změně jako je stát se rodiči), on má zabrat a pomoct ti, ne zvažovat odchod. Má rodinu a pokud ji hodí přes palubu, bude to fakt jen jeho selhání a do konce života toho může litovat.
Každopádně jak tu zaznělo...neprosit, nedržet ho, neponižovat se. Věnuj pozornost dítěti a muži dej prostor se vzpamatovat. Pokud je v tom jiná, dopadne to ve tvůj prospěch, pokud zachováš klid. Držím palce!
@sarihy Jo, to je asi momentálně můj plán. Soustředím se na malého, trávíme hodně času venku, aby nebyl v tom dusnu. Dneska se třeba vrátím až večer, malého vykoupu, uložím a půjdu si dělat svoje. Pokud bude manžel chtít, může za mnou přijít a vysvětlit, co a jak. Myslíš, že nemá smysl se ho znova zkoušet ptát, jestli v tom není jiná?
@carollester A ty to tak chces? Ze budes jen trpelive 'zit vedle nej' a nic od nej neocekavat a on mozna prijde s vysvetlenim? Jak dlouho? Mas na to nervy? Ja bych nemela. Proste, chlapce, jednou jsi mi rekl takovou jobovku, tak nemuzes cekat, ze budu delat, jakoze nic. Sakra, manzel mi rekne, ze premyslel, jake by to bylo, kdyby odesel! To se jako fakt chces tvarit, ze o nic nejde? To te nebude deptat? Bude. Samozrejme ze ano.Proto zakladas diskuzi na Konikovi, protoze te takovy souziti bude deptat zevnitr. Ja bych se s nim neparala; kazda akce vyvola reakci. Pokud ti rekne, ze premysli, jake by bylo, kdyby odesel, a ze si to musi promyslet, proc by ses mela tvarit, jakoze nic? Stejne tim prodluzujes nevyhnutelne. Bud ti nakonec rupnou nervy a vyhodis ho, nebo to driv nebo pozdeji rozsekne on a fakt odejde (a ja tipuju, ze by sel k nejake jine). Kazdopadne, proc potrebujes vedet, jestli je v tom jina? Jak bys s tou informaci nalozila? Pokud bys to vedela a nic bys nedelala a jen cekala, jak se panacek rozhodne, tak si nepomuzes. Vydeptana budes tak, jako tak.
@zanett To ne, kdybych vedela, ze je v tom jina, tak vim, kde je problem a muzeme s tou informaci uz nejak nakladat.
Ale jako samozrejme, dlouhodobe to nebudu schopna vydrzet. Dnesek mu necham na premysleni. Vecer prijedu s cistou hlavou a otevrenou mysli domu a necham ho, at rekne svoje. Pocitam s tim, ze se dnes rozhodne, co a jak. Jak by to chtel on.. Kdyz jsem se ho vcera zeptala, jak by to chtel, tak rekl, ze by chtel, abychom mohli zit jako normalni rodina. Ale moc nedefinoval, co to pro nej znamena..protoze mne treba prijde normalni, ze mam obcas den blbec a jsem nastavana a jindy zase tancim po byte a jsem spoko.
@carollester No tak hodne stesti, drzim palce, at to dopadne co nejlepe. 👍 Nejhorsi je nejistota, kdyz nevis co a jak. Pokud si to dnes vyjasnite, tak jedine dobre. Ovsem, pokud z nej musis tahat kazdou informaci jak z chlupate deky, tak pochybuju, ze bude komunikovat jasne a konstruktivne. Rada bych se mylila.
Sice možná trochu píchnu do vosího hnízda, ale já bych k 9měsíčnímu dítěti za noc minimálně 6krát nevstávala. To je interval spánku hoďka a něco, kdy se úplně proberu. Já bych si vzala dítě k sobě, nebo šla do pokoje za ním. Přijde mi méně náročné, když tomu dítěti strčím prso v polospánku na posteli než se probrat,jít do místnosti vedle a tam řešit důvod.
A od manžela mi to přijde hodně sobecké, že máš takto roztrhaný spánek, zatím co on páneček si vklídečku spinká.
Já bych teda hodně naštvala, to bych mu pěkně vyčistila žaludek, takže máš problém s tím, že jsem se změnila? Ano, samozřejmě máš pravdu, změnila jsem se, porod ženu mění. Mám novou roli, jsem mimo jiné i matka a přestav si, že to malý mě dokáže zaměstnat na 24 hodin denně, takže tě nemůžu pořád obskakovat, jsem z toho také vyčerpaná takže jsem občas i naštvaná.
Pak bych mu řekla, že chápu, že je to i pro něj těžké, ale ať se sakra srovná a převezme svůj díl zodpovědnosti.
Si myslím, že by potřeboval pomoc psychologa, pokud má tak velký problém mluvit o emocích, mohl prožít nějaké trauma, nebo má z rodiny totálně divný model komunikace. Může to být i výchova, kterou zažil, kdy se dřív dítě při záchvatu vzteku umylo studenou vodou, dalo se mu pár facek, aby se zklidnilo. Tím se dokonale naučilo potlačit samo sebe.
@carollester příchod prcka je velký krok jak pro tebe tak pro nej, muži často aniž by to přiznali těžce nesou ze jsou na druhé koleji. My s partnerem měli tohle období Shruba do 1,5r malého. Bylo vždy období kdy to bylo super a pak přišlo období na prd. Sex vaznul u mě to byla věc na kterou sem neměla pomyšlení za což partner ten se tím uziral. Prcek bude mít v květnu 2 a na cestě máme dalšího prcka a já se jen děsím ze po druhem porodu to zase bude rok a půl mezi nama takové všelijaké. Každopádně si to sedne. Je vidět ze nejsi zbrkla což já třeba jsem ldyz cítím ze se něco děje okamžitě to chci řešit a hlavně vyřešit což ne vždycky jde, pak jsou tu hádky a začarovaný kruh. Ale neboj, určitě si to sedne. Nezkouseli jste prcka dat na hlídání a věnovat se jen sobě? Nebo aspoň večer když usne ?
Mě to přijde od tveho manžela dost srabacke. Nezdají se mi to nějaké fatální věci, jen prostě už nemá tu pohodicku, co dřív. Máš z něj celkově pocit, že ze to i parťák do nepohody? Může se za život stát tolik věcí, ne vse pěkne, a člověk pak potřebuje pomoct, podpořit, podržet. Narození dítěte je šťastná událost, ale náročná, život se tím hrozně moc změní. To je tedy můj subjektivní názor. Já bych mu k tomu asi řekla sve, že pro mě je to taky náročné, ať si to zkusí. To ty jsi zřejmě neudělala, možná je to dobře, těžko říct. Třeba by potřeboval víc času, kdy byste byli sami spolu. Nebo víc času, který by měl pro sebe, ať už doma nebo nějaký koníček venku. Nebo partnerská poradna nebo nejaka psychická podpora jen pro něj. To ale zřejmě z něj budeš muset vytáhnout, to si bude muset říct sám. Jako že to na tebe takhle vyklopí, řešení a návrhy žádné, a máš jako čekat, co on si rozmyslí, no, nevím. Zda se mi to vůči tobě dost nefér. Zase na druhou stranu to to aspoň řekl a víš na čem jsi, tak když o něj stojis, jakože stojis, tak muzes dávat navrhy, dělat změny... Držím pesti.