Starý pes - výkaly v bytě a příchod miminka

Vím, že to musí být na palici, se svou předchozí fenkou jsem zažila něco podobného - ta už ale moč ani stolici vzhledem k věku neudržela. Bylo to pár měsíců malého pekla. Dovedu si představit, co prožíváš. Darování není nejlepší nápad. Je mizivá šance, že by si takového psa někdo vzal. Útulek je pro většinu dosavadních miláčků rodiny psychická smrt. Utracení je nejhorším rozhodnutím v životě majitele psa. Mysli taky na to, že veterinář zdravého psa neutratí.
Můžeš popsat, jak probíhá trestání? Fenka se ve vaší nepřítomnosti vykálí a co se děje dál?

Ufff no skoro mi přijde jako, že chceš od nás slyšet ať psa utratíš nebo se ho zbavíš jiným způsobem. Pokud si pes doma ulevuje z psychického hlediska nikoliv ze zdravotních důvodů, hledala bych spíš problém ve vás jako v majitelích. A trestat psa za to, že si doma uleví vzhledem k tomu, že si nezvykla na nový domov nebo méně pozornosti je totální blbost. Možná se jen venku v novém prostředí cítí nejistá a bojí se. V jejím věku ať by ses jí zbavila darováním někomu nebo dáním do útulku je jasné, že by minimálně umřela steskem.

Řešila bych to s veterinářem, možná by stálo za to nasadit antidepresiva a víc se pejskovi věnovat. Podle mě si tim vyžaduje vaší pozornost (podobně jako zlobivé dítě).

Já jsem milovnice psů, od mých 7 let máme doma stále nějakého psa, kočku a pro spetření několik hlodavců. Je mi vašeho psíka moc líto, byla zvyklá na vaši pozornost a teď je na druhé koleji. Možná to bude znít hodně divně, ale na těch pár let života, co jí nejspíš ještě zbývá, bych se snažila dávat jí takovou pozornot, jakou dáváš dětem 😉 Já sama děti ještě nemám, takže leckdo může opáčit, že se to nedá srovnávat, ale v téhle situaci se fenka asi nezmění. Je na velkou pozornost zvyklá, miluje vás a je to "jen" pes - v tom smyslu, že nemá tolik rozumu, aby pochopila, že dítě je pro vás přednější. A nebo ať si ji vezmou rodiče, u kterých je zvyklá, i když v jejím věku těžko říct, jestli by si zvykla. To musíte vypozorovat sami. Do útulku bych ji nedala, to by mohla smutkem umřít a rozhodně bych ji nenechávala utrácet, ona za své chování nemůže.

To co popisuješ ohledně ulevování si po bytě jsme si prožila taky.Měla jsem pejska,který už byl taky slepý,hluchý,ale mému pejskovi bylo už úžasných 20 let.Byl totálně apatický,už o sobě pomalu nevěděl,pomalu se neudržel na nohou a měl problémy s ledvinami,takže jsme ho s těžkým srdcem dali utratit.Naprosto tělesně zdravou fenku (hluchotu nepočítám,s tím se dá žít) bych rozhodně nedala utratit a pořádný veterinář taky ne.Sama tak nějak píšeš,že to u ní souvisí spíš s nějakým vzdorem než že neudrží stolici.Kdyby to tak bylo,tak by ji neudržela ani venku a fenka jak píšeš venku potřebu naschvál nevykoná a nechá si to na doma.Nevím,neznám vaši přesnou situaci,ale přijde mi,že fenka prostě vzdoruje,spoustu změn najednou,stěhování,změna prostředí a do toho jen neustálé tresty.Podle mě by ses měla překonat a i přes to,že nemáš chuť se s ní mazlit,hladit ji,protože je jen na obtíž,bys ji měla občas vzít,dát si ji třeba do klína a alespoň půl hodinky ji drbat,hladit.Dávat ji prostě najevo,že je pořád člen vaši domácnosti.Psi nejsou hloupí,taky mají své city a tvůj pejsek zřejmě není delší dobu spokojený.Pokud jste na něj začli narozením prvního dítka kašlat,tak se ani nedivím.Začla vzdorovat a teď už je to jen začarovaný kruh jejich naschválů a tvých trestů.Na druhou stranu naprosto chápu,že to musí být hrozné v tomhle žít,rozhodně by mi výkaly doma taky vadily,ale řešit to utracením psa mi přijde už fakt trošku přes čáru. 😒 Asi bych se pokusila spojit s nějakým znalcem psích duší a pořešila problém s ním.Myslím,že vše se dá řešit.Hodně štěstí

taková situace mě moc mrzí, ale především je mě líto pejska! možná je slovo příliš mocné a ne úplně šťastně jste to popsala, ale vylíčení vaší situace mě přijde, milovala jsem svého psa pak se narodilo dítě a pes šel stranou tak si tak nějak zvykla, že je sama. Myslím, že je nešťastná, osamocená a dělá to naschvál ☹ zkusila bych se ji více věnovat a chválit.přeji ať vše šťastně dopadne

Za curani a kelani rozhodne netrestat- dela to ze zoufalosti a tim si vybucuhe vasi pozornost i kdyz spatnou. Pes neskutecne trpi a stastnybude, kdyz jej budete ooet milovat. To vy jste jej naucili,,ze je milacek rodiny, stred vesmiru...nemuzete ted cekat,,ze to pochopi a zmeni se jrn proto, ze vy jste zmenila zivot-poridila si deti. Mydlet predevsim na sebe a rodinu je pofke ne totalni ohavnost. Je to zpusob tychazeni se zvuraty, bez respfktu k nim...jakoby clovek mohl rozhofovat o zivote jinych tvoru a jeste si to alibisticky obhajovsl tim, ze chrsni jen svou rodinu blabla. Prosim o prjska se starejte s laskou, on to citi a ma pravo dozit tak, jak jste jej naucili. On neudelal nic spatne, jrn spolehal na vas a brzmezne vas miloval. Vzpomente si, jak jste vy milovala jeho, porad je to on

Zkus netrestat na kálení ani čůrání, prostě uklidit a ani nekomentovat. Ona to dělá z psychické nepohody a zoufalství. Evidentně není v nejlepším psychickém stavu. Cítí se odstrčená a nemilovaná, proto dělá to, co dělá. Protože podle ní je to jediná chvíle, kdy si jí věnujete, byť na ni křičíte nebo ji trestáte. Bohužel je to tak. Ona potřebuje pozornost své smečky. Bude to chvíli trvat, ale zkus pravý opak. Když vykoná potřebu doma, nevšímat si jí, uklidit, nekomentovat, ale během dne se s ní pomazlit, pohladit. Když jdete ven po venčení odměnit. Bude to zase jako se štěnětem. Tady je zásadní problém ten, že ona má zafixované - vykonaná potřeba doma=pozornost mých lidí, jinak si jí asi nevšímáte. Bude to chtít na tom zapracovat, ale rozhodně bych neházela ještě flintu do žita.

Určitě je to věkem, 14 let je dost a asi jí prostě už chudince nefunguje vše jak má. ☹ Kavalíři bývají velmi přátelská plemena a pochybuji, že by jí rozhodilo miminko. Určitě netrestat!

Kamoši řešili to stejné, ale s tím rozdílem, že pejska zdědili, je mu 14 let a je to papillon. Trestání nepomáhá, je to věkem pejska. Dávají mu na noc dětskou jednorázovou plenu - chvíli trvalo, než trefili velikost 😎 Podmínka toho je, že "velkou potřebu" už večer nebo odpo vykonal. Dále ho dali do té části bytu, kde nejsou parkety ani koberce. Na úklid gumové rukavice, prostředky s desinfekcí. Taky je tím vytáčí, někdy víc... Ale utratit by ho nedali. Je to prostě děda, mají ho jinak rádi (dostává piškotky jen tak, už taky neslyší, špatně vidí, tak už ani nejsou za odměnu, ale jen tak), nechají ho dožít. Prostě je to člen rodiny 😎 A taky mají malé děti - vysvětlili jim, jak na tom pejsek je a že je to jako se starým člověkem... Je to život a musí se to zvládnout. Možná to můžete vzít jako příležitost k výchově dětí - uvidí příklad toho, že starého tvora prostě nemůžeme najednout vyhodit nebo zbavit se ho... Znáte tu pohádku o muži, který odvezl svého otce do lesa, aby tam zemřel a nebyl přítěží doma... je to něco podobného. Udělejte změny v systému doma, aby pejsek "škodil" co nejméně, ale dejte mu možnost dožít 😉

Diky moc za reakcie a za čas. Viem, že je to ťažké súdiť takto z fóra. Profi psieho psychológa sme skúsili a riadime sa jeho radami. Hold, nezaberá 😔 Asi je fakt pravda, že si tak nejak podvedome vyžaduje pozornosť, ale nech sa snažíme sebeviac, nič z toho. Viac času jej venovať nedokážeme. Ale priznám sa, že taký skalný pejskar nie som, aby som uprednostnila psa pred rodinou a domácou pohodou. Každopádne skúsime dať tomu čas ešte do Vianoc, vyskúšame ešte nejakú ďalšiu profi pomoc a uvidíme. S ďalšim miminkom je to ale nepredstaviteľna situácia.

,,cas do Vanoc,,...no to se teda ma fakt....je mi z toho uplne zle. Stary pes se uz jen se strhovanim vyrovnava velmi tezce-nam mkada 5ti leta fena prestala skoro chodit a zrat a to byla ve smecce a milova..strjne ji to trvalo skoro ctvrt roku ...jsou to citliva stvoreni. ..proc si lidi porizujete psy, kdyz pocitate jen s tim peknym ..je prece jasne, ze to muze prinaset i velke problemy. Stary pes potrebuje hodne casu a milujici pristup- nfmydlim, ze je to o casu..ale o tom, za nim kazdy den na chvilku prijit, pomazlit, mluvit na nej...aby se citil soucasti...aby nemusel o pozornost bojovat, ale proste na par chvil ji dostal hen tak...a i jdyz to zacne clovek zase delat, bude mu chvili trvat, nez v to uveri ..ndjhorsi je, kdyz nrkdo tohle zkusi a za chvili rrkne, ze to k nicemu nevede...vede, ale chce to svuj cas.
Do te doby pouzivejte detske pleny- ale dostatecne vencete.

Souhlasim v podstate se vsemi prispevky, je zrejme, ze se pejskovi nevenujete, jak byla drive zvykla, je mi lito, ze nyni je stale trestana..tak by to nemelo byt, navic jste zmenili bydliste i zpusob venceni.. Sama mam doma 12 letou fenecku a nikdy bych se ji nevzdala jen kvuli tomu, ze uz je stara. Je to clen rodiny, nas partak.
Jak uz tady bylo zmineno, venujte se fence mazlenim, hrou, nejakym pamlskem, prochazkou, aby se citila dulezite. Tresty vypustte, to neni jeji vina, treba si tim prave pritahuje tu pozornost..
No a zkuste se treba obratit na nejakeho specialistu, napada me pan Desensky, ten psum hodne rozumi http://www.psycholog-psu.com/ urcite poradi i pres telefon nebo mail
Drzim palce

Ano pan Desensky je super napad ..muze pusobit zvlastne, ale on vi o psech vse.....treba veterinari jsiu k nicemu, resi jen zdravi, nikoliv psychxku a obvykle slysim od vetu rady, ze by jeden zacal kvokat 😂

U desenskeho sme boli osobne. Ideme presne podľa jeho rád. Práve on navrhol trestanie a neakceptovateľné súčasného správania. Podľa neho ju nemáme vôbec ľutovať...práve preto chceme vyskúšať ešte inú metódu, možno opak zaberie.

@brufinka2 to me dost prekvapuje...takhle bych to fakt nepraktikovala dal...zkuste dat tu plinku, at di usetrite starosti- mozna to nesnese, ale fost psu to zvladne...je treba ale vic umyvat

@brufinka2 no osobně mám na pana Desenského absolutně opačný názor. Nemyslím si, že je dobrý a odborník už vůbec ne. Vyzkoušejte opačný způsob. Nejde o lítost, ale trestáním se nic nezmění, naopak, jen ji utvrdíte v tom, co dělá. Já toho chlapa nemám ráda.

tak to máš úplně stejný problém jako já, akorat naší feně bude teprve devět let a já to budu muset ještě nějakej ten pátek vydržet, doma dělá bordel, dětem ničí hračky, čurá na sedačku, na koberec a když už nečurá, tak strašně smrdí a kamkoliv si lehne, tak je to na vyhození, takže dát malého na koberec na hraní neexistuje, jsem zoufala, neštastna, nedokážu žít ve smradu a bordelu, ale ani nemužu vykopnout psa....jak se říká, starého psa novým kouskum nenaučíš...pochybuju, že by se něco změnilo po poradě s nějakým odborníkem...u vás už vubec ne, když už je tak stará....nezbývá než vydržet 🙂...ale je to těžký, hlavně mě mrzí, že jí za to začínám nenávidět a je mi vlastně na obtíž...ale pak příjde večer, nebo nějaká slabší chvilka a zase nenávídím sebe, že jí takhle nesnáším....prostě nevím kudy kam

@anniesfibis Desenský je mistr světa, jako pes v minulém životě žil a proto o nich ví vše. Prd. Jeho metody - povalit psa na záda, trestat atd. vypovídají, že se zasekl někde v dobách Svazarmu. Naprosto nerozlišuje zvláštnosti jednotlivých plemen. Pro normální lidi možná vypadá jako psycholog (páč byl i v telce, žejo), ale v kynologických kruzích na něj odborníci dští síru. A všichni ví proč. Viděla jsem, jak se chová k citlivým plemenům. Viděla jsem pár jedinců "svého" plemene, jak vypadali po výchově Desenského. Uzlíky nervů pomočující se z pohlazení. Ne, Desenského ne!

@veraga kdybych mohla, tak ti dám sto x souhlas! Prakticky by se to vše dalo považovat za týrání.

stačí trochu pátrat a o panu Desenském se toho najde spousta, například tady http://pejskarina.unas.cz/rudolf-desensky.html a musím říct, že jsem zděšena, že mu někdo dobrovolně dá psa a věří jeho radám. Vždyť násilím se ničeho nedosáhne!

Trošku mi přijde, že chcěs vlastně slyšet jedno - utraťte ho! Což ti teda jako pejskař fakt nenapíšu, protože k tomu není jediný důvod. Zeptej se sama sebe, jestli bys tohle udělala s člověkem. Dost o tom pochybuju. Bohužel tvůj příspěvek na mě působí jako pláč nad rozlitým mlékem. To, že to zašlo takhle daleko je vina vás - majitelů. Nechápu, proč jste fenku takhle hodně odstavili na druhou kolej. Tohle bez pomoci odborníka nezvládnete. Zkus se vžít do kůže své fenky...člověk, který ti celý život projevuje tolik lásky, ji najednou dává někomu jinému, pak tě odstěhuje a celé to završí neustálými negativními reakcemi a emocemi...místo té původní lásky...Povím ti, že je mi z toho hodně smutno a fenky je mi sakra líto...bohužel narozdíl od tebe...A jen, aby sis nemyslela, že o tom nic nevím - měli jsme 14 let dalmatina. Vlastně se mnou vyrůstal. Poslední rok života strávil doma na matraci, nemohl na nohy, počůrával se. Přesto i tenhle náročný rok strávil v kruh rodiny obklopen láskou. A utratit ho nenapadlo nikoho z nás...

Desenský je blbec pokud vám poradit trestat psa za jeho psychické problémy, které jste svým chování způsobili vy. Když nejsi skalní příznivce psů tak proč psa vůbec máš? Chudák tvůj pejsek, je mi ho líto 100x víc jak tebe. A z tebe se mi dělá úplně špatně. Když máš psa, máš i určitou zodpovědnost. A i když už je pejsek starší tak zodpovědnost je možná i větší. Dáváš svému dítěti opravdu skvělý příklad do života.
Takové lidi fakt miluju, pořídí si psa, ale jakmile je nějaký problém, který nechtějí nebo nemají čas řešit, tak hledají způsob jak se psa zbavit a nejlépe když je v tom rozhodnutí někdo podpoří.
Mému psovi bylo nedávno 15 let. A celých těch 15 let se snažím dělat vše, aby byl spokojený, aby mu nic nechybělo a aby byl zdravý. Takhle se má člověk chovat když má psa. Nevím kolik nocí jsem byla vzhůru když bylo potřeba. Netuším kolikrát jsem zrušila nějakou akci s přáteli když mu nebylo dobře. Když jde o něj, jde mé pohodlí stranou.

@elu úplne presne chápem. Úprimne, keby som to nezažila sama, tak sa cudujem, ako to niekto môže vydržať. Pozorovať to z povzdialia, tak mam jasno. Ale na vlastnej kozi to človek vidí inak. Prežil s psíkom krásne časy. Ale čo robiť, keď psovi odíde mozog a telo super funguje? Vonku sa točí hodinu dokola na voditku, ako ponik v manezi. Doma nehybne stojí, hlava zvesena a pozerá hodinu do steny... Ale fyzicky je ok.

Zrovna sme na horach. Sme celý deň vonku, ona sa ani raz nevyprazdnila (od včera večera nič). Už vidím, ako sa zobudíme do zaspinenej kupelky. Plienky jej dávame, niekedy ten bobek vypadne, inokedy je ona celá zaspinena.... Na víkend ideme na návštevu, na psa sa teda nikto neteší, pretože všetci vedia, že bude zaspineny byt....

@svetlus_pepca ja psa s človekom nikdy neporovnavam. Je to kamoš, partak, ale stále pes, nie človek, nie moje dieťa. Proste to tak necítim. Áno, máme veľkú dilemu, ako ďalej, ale nič z možných riešení pre nás nie je predstavitelne.

@brufinka2 ..me prijde, ze mu vubec nerozumite...pisrte, ze jste ba horach a pes se neobtezuje vyorazdnut...no je zo pro nej zase sres- zmena prostredi. Tohle zazivam v kehci forme s mladymi, u stareho je to snad pochopitelne. Je mi hobmoc lito 😐

@kmotra87 najprv som reagovať nechcela, ale budis.... Nepoznáme sa a tak tvoj názor berem, aj keď tvoj slovník zrovna neobdivujem. Úprimne, môj vzťah k zvieratám sa zmenil po narodení dieťaťa. Predtým neexistovalo nič krajšie, milsie ako pes. Nedokázala som si predstaviť, že by sa jej niekedy niečo stalo. Proste cit obrovský. Ale príchodom dieťaťa sa to tak nejak zracionalizoalo. Psíka stále milujeme,ale iným spôsobom, ako predtým. Je to proste tak. A úprimne? Všetky problémy začali presťahovanim. Dcérka má 3 roky a až do presťahovania fungovala úplne normálne (resp. Adekvátne k veku). Nestarame sa o ňu o nič menej, ako pred presťahovanim. Verzia veterinára je, že prišla psychická porucha s vekom, ktorá sa znasobila stresom z presťahovania. Snažíme sa robiť všetko pre to, aby sme ju z toho dostali.

@anniesfibis lenže ona tým nikdy netrpela. Až posledné 4 mesiace. Súhlasím, nerozumiem.

Veterinár sám navrhol expanziu koli demenciu, ktorá nemá nápravy, že už si žije vo vlastnom svete, moc nerieši realitu Ale my sme odmietli, nedokážeme to spraviť. To len na dovysvetlenie.