Sama na vesnici a přítel neustále v práci

Kdybych měla i obden jezdit tak něco teda projezdím. A nejlépe na tom taky finančně nejsme.V létě když jsem jezdila s přitelem jsme se hádali, že pro změnu jezdím moc. Navíc letošní sníh tomu moc nepřidává. Určitě taky nejezdíš každý den a v posledním trimestu auto taky není nejlepší s tim pupkem. Problém není v rodičovský, problém je vesnice.

@martinagollova každý den se s někým neuvidíš, ani když si na RD v Praze... Nevím, tak si prostě najdi nějakou kamarádku, nebo nějakou práci, která jde dělat s dítětem a zabav se.

Kdyby bylo vše tak jednoduchý. Jenže když jdeš tady ven na procházku nepotkáš jediného člověka. Kamarádku bych si ráda našla ale ještě vědět jak k ní tady přijít. A ve městě se určitě s někým uvidím víc jak jednou týdně.

A co se poohlídout v nejbližší vesnici? Nemají něco tam? U nás celkem fungují různé kroužky... Nejbližší hřiště? Co sousedi? Nikdo v okolí nemá děti?

Mám podobný problém. Bydlíme taktéž na "vesnici" - slepá ulice pod Bedřichovem, ale do města kousek (ačkoliv tam jezdím pouze na nákup potravin). Přítel je OSVČ, takže se musí otáčet, aby vydělal. V létě ho vidím opravdu jen v noci, teď v zimě je to lepší, ale má také jiné zájmy - je to bass kytarista, trénuje na B7 (teda zatím o tom jen mluví :D ). Několikrát jsem mu říkala, že bych si s ním taky chtěla někdy popovídat a ne jen usínat vedle sebe. Promluvte si spolu, jestli to nejde nějak jinak - aby byl doma alespoň v šest, někam si zajít atd. Ono to jde - pokud se chce.
Co se týče procházek, že "nikde nikdo", s tím moc neporadím - já jsem radši sama a mám dva bafany, kteří jsou mými nejlepšími přáteli a na procházkách si povídám s nima.

Ze sousedů má jedna paní starší holčičku s kterou jsme se párkrát vídali Ale holky si v tu dobu moc neráli. Byli nám asi 4 měsíce. Navíc se vrátila už do práce. V okolí nevím právě o ničem a děti pouze o dost starší. 😔 Říkám si že se to snad s druhým miminkem zlepší, ale už jsem si o říkala tolikrát, že si to vážně jen nalhávám. S rítelem jsme to resili nekolilrat ale vzdy jen bohuzel musim pracovat. Před zimoi si domluvil 2 dny volna v týdnu ale nic z toho. Když to řeknu blbě že by to kompenzová aspoň penězma nebo tak, ale je ani to není žádná sláva za ty hodiny. Předevčírem odešel v 7 a přišel v 11 vážně mi bylo už na nic. Kvůly jeho příchodůˇm nestíháme ani zaket do kina nic 😣

@martinagollova Je to 2 roky, co jsme se přestěhovali na vesnici, kde není, krom nádherné přírody vůbec ale vůbec nic. Do civilizace je to 20 km. Máme 2 děti, 3 roky a miminko. Manžel pracuje 12-15 hodin denně, někdy má tolik práce, že pracuje i o víkendech. Jak píšeš, letošní zima je masakr. U nás přes den dlouhodobě přes -10. Starší ještě nechodí do školky, takže se ji snažím udělat program, zároveň s miminkem nemůžu být v těch mrazech moc dlouho venku... Když už jdu ven, jak píšeš, nikoho nepotkám. Občas si postesknu po městě, pak si tady na koníkovi přečtu, jak maminky z měst řeší, že nevycházejí kvůli smogu z bytů a domů a říkám si, co bych proboha teď dělala ve městě, při procházce bych byla akorát rozčilená, co dědi dýchají za hnus. Každá mince má dvě strany... Jednou dvakrát týdně do nějakého mateřského centra nebo kroužku se myslím dá finančně zvládnout... Kolik to je? Vstupně 50 kč+benzin? Já bych jela i za cenu toho, kdybych se měla jinde uskromnit. Určitě by ses tam s někým sblížila, opravdu nejsi jediná, kdo řeší to samé, co ty. Z toho, co píšeš, jako bych měla pocit, že snad partnerovi vyčítáš, že je od rána do večera v práci. No..on to dělá taky asi pro vás,ne? Aby jste mohli bydlet v domku a ne v někde v garsonce. Buď ráda, že přijde z práce a pomůže ti vykoupat malou. Píšeš, že chodíš spát s malou. V kolik to je? My třeba trávíme s manželem alespoň společné večery. Jinak to nejde, Film, společná koupel ve vaně (chápu, že to s bříškem možná nepůjde), někdy si jen tak do půlnoci povídáme a neodcizili jsme si, ikdyž máme oba dva náročné dny.

V létě to nebylo tak hrozné i když už to začalo, ale někde jsme pořád couraly. Ale s tou zimoi, sněhem výčitkama ježdění to se začalo. A tak nějak celkem se to táhne teď i s tim přitelem 😔

Jsem na tom podobně. Mám teprve 3. měsíčního chlapečka, ale už tak to na mě hrozně padá.
Manžel jezdí pozdě z práce a když přijede dřív, tak jede na trénink fotbalu, nebo si tak sám zaběhat, nebo posedět s kolegy z práce. S námi je doma málokdy. Bydlíme taky na vesnici, kde je pár lidí. Mám tu známé, ale ti chodí do práce a sami nemají čas, aby s námi šli ven nebo přišli na návštěvu. Takže dny trávím sama s malým a naší fenkou. To počasí taky na náladě moc nepřidá, už aby bylo jaro a teplo. Ti bude vše snad veselejší.
Když jdeme na procházku, tak ani nikoho nepotkáme a pokud ano, tak to jsou většinou důchodci

@pekluska88 Tak tak 🙂 přítel přijde domů utahaný a přece si alespoň chvilku popovídáme, koukneme se společně na film nebo seriál v televizy - to zase pro změnu usínám já :D ale jde to. Jen musí oba chtít. V létě mi chodí do práce někdy i od čtř od rána do deseti večer, v zimě je teď sice na pracáku (zedníci v zimě prostě moc práce nemají...), ale pomáhá odklízet sníh i svým bagříkem - odjezd z domova opět ve čtyři, v kalamitě návrat domů i v sedm večer - unavený, hladový, vymrzlý.

A zkusit znovu sousedku s holčičkou? Třeba už si aspoň chvilku pohrajou... A s maminkou třeba i nahodit, co dělala ona, kdy byla dcerka malinká.
S druhým mimčem začne jen větší blázinec doma.... A jak pak budete řešit školku? To budete taky dojíždět těch 20 km?
U přítele bych se snažila vymoct si aspoň jednou za 14 dní nějakou akci - kino, ale i společnou procházku / výlet...

@martinagollova v zimě je to vždycky horší. Jsme spolu tři roky a v zimě byla vždycky prekerka - brzo se stmívá, nikam se nedá ve sněhu jít (hlavně letos), přijdou delší dny a zase to bude lepší.

Nevím tedy, zda řídíte a máte auto, ale určitě vám tam jezdí autobusy. Když to řeknu hnusně, je to hodně o lenosti - a to mluvím z vlastní zkušenosti, také bydlíme na vesnici, tuhle vesnici bych si dobrovolně sama nevybrala, jelikož se mi tu nelíbí, na druhou stranu ale může to být i horší ... Mám dceru a čekáme další mimčo, s kočárkem apod. můžu tady po okolí, nebo prostě nasednu na autobus a jedeme kousek do města, kde je třeba i les (ten tu bohužel také vůbec nemáme), obchody apod., takže je to opravdu jen o tom překonat se a dojet si někam ... Vím, že to není vždy snadné, město i vesnice mají svá pro a proti, vždy si ale řekněte, že byste na tom mohli být i hůř ;)

@martinagollova Koukam na tvuj profil, ze bydlis opravdu v male vesnici daleko od vseho... nejblizsi vetsi mesto mas Chomutov? Tak tam musi neco byt.. Obchodni centrum, herny.. ? a urcite I nejake dalsi maminky. Proc vlastne bydlite na vesnici? Muzete se prestehovat?... prodat barak a koupit si za to neco mensiho ve meste? Uprimne, me by na vesnici totalne hrablo... zcela te chapu. Bydlim v Praze, mam na kazdy mesic plny kalendar navstev a akci s detmi, kdyz mam dite nemocne nebo dva dny v kuse nevidim zadnou kamaradku, tak upadam do depresi... nekdo se tomu muze smat, ale proste pro extraverta je vesnice opravdu za trest.
Musis to resit, jinak si casem s pritelem akorat polezete na nervy a budes protivna na deti...
Kde jste bydleli predtim? Kde jsi pracovala, nez jsi otehotnela? Ja bych opravdu zvazila se nekam odstehovat...stejne jako mesto neni pro kazdeho, vesnice taky ne.

@pekluska88 jelikož malá tomu spánku moc nedává tak jak kdy 9-10. Teď mám za celý den toho dost. Já ho chápu a aamozřejmě mu práci nevyčítám. Jen to odcizení a večery kdy přijde domů malá usne a mě nezbyde nic jiného než jít spát, prptože otevře hned počitač a dál něco dělá do práce a já bu budu vedle tiše sedět a nebo si radši půjdu lehnout. Na druhou stranu je unavený je to na něm vidět a jakobych z něj stejně cítilaze je rád že pak vypne a neotravujeme ho tu ještě my.

Jinak já tady na vesnici také nemám žádné kamarády, ale to opravdu nutně neznamená, že ve městě byste je měla ... Zkuste fb, zda vesnice nemá nějakou skupinu pro maminky, nebo stránky a zeptat se tam, jestli u vás není nějaká maminka ... nebo si prostě najděte nějakou v tom vedlejším městě a pak se můžete navzájem navštěvovat ;)

@eofab na jednu stránku jsem ráda, že vidím že i někdo jiný s rím má problémy. Na druhou stránku díky za důchodce s kterými jsem si tu zatím popovídala 😂

@karlajasmine chomutov je nejblíž to ano. Bydlíme tu kvůli přitelovo práci. Kdyby měl dojízdět z města tak u by sme se neviděli praktticky vůbec. Kdyby aspoň ten domek byl. Ale bydlíme v paneláku je tu takové sídliště malé plné důchodců 😂 Ono s tim stéhováním to zvažujeme ale není to tak lehký s hypotékou a tak. On je původem z Tábora já tu bydlela v městečku a poznali jsme se v práci. A vlastně než jsem otěhotněla mi to vůbec nevadilo. Jen teď jsou dny dlouhý. Do chomutova autobus možná 2x denně. Na druhou stranu do karlových varů lde to znám ani jeden. - možná jeden 😂

Mám to podobně - malá vesnička (ani hospoda tu nefunguje), věkový průměr 90+. Žádná maminka, ani nikdo mě věkově podobný. Chlap z práce přijede mezi 3-4 odpoledne. Ale narozdíl od zadavatelky, já si nemám na co stěžovat. S prckem mi pomáhá, co se dá. Když už melu z posledního (špatná noc), tak kluka veme do kočáru, nebo k rodičům a já mám 2 hodiny klidu doma sama.
V první řadě bych si promluvila s chlapem. Protože pokud se nervově sesypeš, tak bude mít děti na krku on. Řekni mu, co tě trápí a jestli by to nešlo nějak řešit.
Já si našla zpřízněnou duši vedle ve vesnici - občas si píšeme přes FB, občas se navštívíme (máme stejně staré kloučky). Přes FB udržuju kontakt i se svými bývalými kamarádkami.
Jednu dobu jsem z toho byla fakt vyřízená (sama, s prckem, nikde nikdo, kho bych znala) .... naštěstí přítel je mojí nejlepší kamarádkou a partnerem v jednom.🙂

@martinagollova
Tohle se ale týká i maminek ve městě. Žijeme ve městě, moje máma a celá rodina stovky km daleko, sice tchýně má kousek od nás baráček ale nežije tady, takže nikdo tam nebydlí. S malou jsem doma už měsíce, tatínek chodí do práce ráno a vrací se večer, malou vidí jenom občas večer a jenom o víkendech (a jezdí i služebně pryč na celý týden, takže kolikrát ho vidíme až o víkendu). Jak se malá narodila, nikde jsme spolu nebyli a vím, že tak brzo ani nepůjdeme. Jsem s ní doma, chodíme jenom ven s kočárem a občas na nákup s kočárem, autem s ní nejezdím, ani vlastně v okolí nemáme kam a ke komu, max. k lékaři. Ale nenudím se. Možná je to povahou ale snažím se zabavit a najít si práci sama. Postarat se o domácnost, vařím, peču, uklízím, hrám se s malou, dělám si druhou VŠ na dálku, když mám čas, tak čtu a vzdělávám se (na netu je dnes hafo možností), občas si zacvičím doma (podle videí z youtube nebo podle dvd,) ať mám figuru znovu jak před porodem i když plánujeme další miminko, občas chodím na net se odreagovat (sem na koníka občas), chodím odklízet sníh tchýni z toho baráčku, postarat se o zahradu, starám se organizaci naší domácnosti (smlouvy, pojištění, účty atd. ). Přemýšlím, že bych se naučila šít a pořídila si šicí stroj časem ale bez kurzu to asi nepůjde, takže to až časem, v létě se těším, že pojedeme za mojí mámou a budeme na zahradě celé dny, vytáhneme bazének, děti budou blbnout se psem u babičky, budeme chodit na delší procházky do lesa atd. Když to tak vidím, tak si říkám, že toho mám fakt hodně. O víkendu ale manžel pomáhá, občas uvaří, malou na chvíli pohlídá, já třeba vyrazím autem na větší nákup, sice tahám pak tašky jako mula, ale pořád alespoň v tom obchodě jsem sama na chvíli 🙂. A to mi ještě první měsíc na rodičovské volal zaměstnavatel, jestli se nechci vrátit alespoň na částečný úvazek, že mne postrádají. No nechci se zatím vracet, protože se nenudím. Popovídejte se i tom s přítelem a nebo popřemýšlejte o tom, co by Vás naplňovalo, bavilo nebo alespoň smysluplně "zabilo" čas. Ale upadnout do takového stereotypu a přemýšlet o tom, že jsem na to všechno sama, nic mne nebaví, není právě nejlepší. A za chvíli vás bude doma víc a taky asi víc starostí, takže možná stejně budete muset některé věci řešit jinak. Ale určitě byste měla mít chvíli pro sebe ať se děje co se děje, protože to bude mít vliv nejen na Vás ale i na rodinu a děti. A děti to vycítí, že není všechno v pořádku.

@martinagollova tak pokud neni ted mozna varianta se stehovat, tak asi opravdu jedine vygooglit vsechny existujici aktivity v okoli pro maminky s detma (musi tam nejake byt 🙂 ), napsat si to do kalendare, at se mas na co tesit, a 1-2x tydne vyrazit do mesta do spolecnosti. Pokud ti mala usne v kocarku, muzete si vyrazit na cely den, at uz autobusem, nebo autem..
Pokud si pritel bude stezovat, rekni mu, ze opravdu bohuzel potrebujes k zivotu I jine lidi, nez jenom sama sebe a malou, takze holt bude muset ve svych propoctech pocitat I se zvysenymi vydaji za benzin..
Pokud si najdes kamaradky v okolnich mestech nebo vesnicich, muzete se navstevovat 🙂
Zkus Facebook - nejake regionalni skupiny, zalozit diskuzi na MK a Emiminu, jestli nekdo bydli v okoli a chce se seznamit.. v hernach jine maminky oslovit.. v podstate jsme na tom na rodicovske kazda stejne, neznam maminku, ktera by nebyla rada za nove kamaradky.. vzdycky je fajn s nekym pokecat, tak to jina maminka urcite oceni, kdyz ji oslovis.
Pokud bys 1-2x denne jezdila nekam do mesta, 1-2x tydne te nejaka kamaradka navstivila nebo ty ji, hned mas 2-4 dny z tydne necim zaplnene.. od pritele bych opravdu vyzadovala alespon jeden den v tydnu venovat rodine, abyste s nekam jeli na vylet, sli na prochazku, zkratka travili cas jako rodina..
pak mas jeden den na dukladny uklid bytu a jeden den na vytvarne a jine aktivity s ditetem a mas vystarano 🙂

Takze jednak to chce proste proaktivni pristup a jednak promluvu s pritelem, aby vam jeden den venoval.

A predesla pisatelka ma pravdu, ze toto se tyka I maminek ve meste... I v te Praze jsem si musela proaktivne najit spoustu novych kamaradek s detmi (pres herny, krouzky pro deti - plavani, cviceni.., pres internet..) a musim sama premyslet, kam se synem vyrazit a co podniknout... I tady v Praze bych mohla cely den sedet v panelaku a cekat, az se manzel vrati z prace.. tim bych se akorat ubijela.. proste je potreba popojet nekam za zabavou.

@martinagollova Naprosto souhlasím s @barchen, jako bych to psala já🙂 Nad větou, cos napsala ,, je unavený je to na něm vidět a jako bych z něj stejně cítila,ze je rád že pak vypne a neotravujeme ho tu ještě my" jsem kroutila hlavou. Kdyby to tak bylo, tak ti nepomáhá s malou, ale jde si sednout, než usne do hospody. Jako by ses rozhodla, že je všechno špatně. Když budeš tahle uvažovat a (omlouvám se, že to píšu tahle drsně) sedět na zadku, a plakat, že jsi pořád sama, nic se nezmění.

@barchen Zkoušeli jsem tohle téma několikrát nahodit, ale nikdy jsem se vlastně nedočkala žádné odpovědi, bo naopak odpovědi typu co mám asi dělat. Pak si na to vzpomenu a vlastně už to ani snim řešit nechci a dusim to v sobě než bouchnu. V poslední době sem se upla na malou hodně ale vim ze to neni dobry, ale vsechen cas je jen jeji. A uz taky rok a půl sem sama nikde nebyla protoze ji nikdo nepohlida. A kdyz ma pritel jeden den volno tak vlastne chci aby byl s nami. Ja vim ze to potrebuje obcas zmenu prave. No holt jdu něco hledat a snad najdu na nejakou maminu pobliz. 😔

@martinagollova S tím počasím až bude jaro, tak bude líp. Teda doufám v to😉
Mám kamarádky, které mají malé děti, ale ty chtějí, abych jezdila ja za nimi do města. Ony sem na vesnici nechtějí. A mě se zase nechce tahat pořád všechny krámy sem a tam. Já si totiž odstrikavam mléko analýza ho pije z lahvičky. Měli jsme ze začátku problémy s kojením a bylo mi doporučeno odstrikavat a u toho jsme zůstali. Takže sebou musím všude tahat odsávačku, lahvičky, atd

@eofab no já jen doufám že se to zas hodí do klidu 🙂 tak to chápu, ale mě by asi to tahání věcí zrovna nevadilo. Jen je teda škoda, že holky nenavštěvují i tebe. Taky bych asi nechtěla jezdit jen já.

ahoj, také jsme na vesnici.. bydlimetu téměř 8 let.. když jsem chodila do práce a zili jsme spolecenskym životem, bylo to uplne jiné... narozenim syna s e mi obratil svet vzhuru nohama....synovi jsou dva roky a cekame také druhé mimi.. jsme v 15. tydnu. do města je to 10 kilaku, ale auto mame jedno. s tim jezdi manzel do práce.. ja jedu do města s nim, když mam kontrolu a zustavam pak u nasich.. jinak jsme doma, ted na nemocenske na rizikovem tehu.. staram s e o syna a polehavam, když to jde.. varim, pecu, v lete jsme hodne na zahrádce.. maly tam ma prolézačku, piskoviste, balon , houpačku.. na jaro s euz fakt tesim.. vesnici projdes za pul hodiny a většinou clovek nikoho nepotka, sousedi jsou celou zimu zalezli.. no nuda... jsem rada, když prijede navsteva nebo kdzy nekam jedeme my.. manzel, když je tedy nejaky den doma, nehne s e od nas, pomaha mi s malym,abych mohla odpočívat...ale na jare nas ceka dlais část pristavovani k domku, dodelavani zahonku, vybehu pro psi a pod... ja ted nebudu moci, takze to bude na nem... a to jde manzel ještě na operaci s nohou... to bude tedy par tydnu doma snami, tak s e uzijeme a moc se na to tesim....
porad si rikam, ze holt musíme chvili vydrzet, jak deti odrostou a bude nejaky pribuzny ochotny pohlidat, vyrazime pak konecne třeba na ples apod.. ale ještě to bude trvat... jsou dny , kdy toho mam také dost, ale nic s s tim nenadelam....

@eofab analyza ho pije z lahvicky? Zajimave jmeno pro dite 🙂

@martinagollova Resim a resila jsme hodne podobny problem. Pred dvema lety jsme se pristehovali na vesnici, do vetsiho mesta 15km do mensiho kde nic tu nic 7km. Nikoho jsem tu neznala ani pres pratelsky usmev, zdraveni vsech maminek (a to jich tu je) kamaradku jsme si nenasla ani po rocnim chozeni do MC cviceni s detmi ve trech ruznych klubicich. Je to tu zaklete, vsichni se znaji z detstvi a s nami naplavou zrovna dvakrat nepecou. Zlomila to az skolka, kdyz se starsi syn kamaradi se dvema chlapecky jejichz maminky maji taky v kocarku mladsi dite jako ja....Ale popravde realne kamaradky mam odsud z terminove skupinky. Proste jsme si napsaly kdo kde bydli, a s temi nejblizsimi se scukly. Piseme si kolikrat denne, vidame se nazivo treba jednou za mesic ale vime o sobe. Takze za me to zkus tady, mozna bydli nejaka holcina za bukem ani o ni nevis, nebo po zadani bydliste ti naskoci skupinka okrasniho mesta...tam muzes taky narazit na nekoho mileho. Jo a ja jako bonus nemam vlastni auto, takze holky jezdi do te nasi diry zamnou...Za vzduchem, kozama a prostorem k vyblbnuti 🙂)