"Problémy" s partnerem v těhotenství
Ahojte, rada by som so vypocula nazor inej strany na to, ako sa chova moj partner. Momentalne som v 7.mesiaci tehotenstva. 1.trim bol narocny, vela som krvacala a mali sme tazke obdobie kvoli tomu, lebo ja som precitlivela hodne a on zase necitlivy od prirody.. takze trebars odisiel na vikend, ked ja som sa rano zobudila s krvavymi nohavickami, ze na pohotovosti mi aj tak nic nepovedia nove. Mna to dost mrzelo, ale ustali sme to a 2.trim. som mala ukazkovy. Zvladla som bakalara dokoncovat, aj pracu. Lenze ku koncu sme 2x leteli a ja som z toho mala 2-3 noci krce v lytkach, vobec som nespala a cez den mi nebolo najlepsie. Do toho som spadla z vane na kostrc. Bola som vtedy v Prahe u nas, lebo ma tam chcel a oduval sa, ze som bola dlho doma v Bratislave, hoci to bolo asi 5 dni len. Ja uz nepracujem, lebo povedal, ze sa nemam zbytocne namahat a skor si "uzit" jeden-dva mesiace kym dojde babo, znovu skola a tak. Lenze som bola tyzden zavreta doma v Prahe s bolavou kostcou, on chodil vecer z prace a este sa dohadoval s kamaratmi na veceroch. Takze som mu povedala, ze ma to mrzi, ze som furt doma zavreta, aj ked som dosla kvoli nemu do Prahy a on odvtedy vykrikuje, ze tehotenstvo nie je choroba a ze sa nudim alebo sa citim nevyuzito nie je jeho problem. Inak kamaratov v Prahe mam par, ale vsetci su cez leto prec a skor mam zazemie v BA, kam moc nechce aby som chodila. Takze fakt som tam cez leto odkazana skoro len na neho a rozumiem ze si chce aj po praci vyrazit, ale ako emotivneho cloveka ma to zamrzelo, ze ma tam nechal s tou narazenou kostrcou. A ked jeden vecer zostal doma, bol taky vystaveny, ze o osmej zaspal. Tento tyzden sme zase boli s mojim bratom v horach, ale vobec nebral do uvahy, ze ja uz na Rysy a tak nevyleziem a chodili bezo mna, takze ja som tu bola sama zavreta so psom slebo ma zobrali na 5-6 hodinove trasy ale uhanali jak blazni a ja som myslela, ze skapem. Na tehotnu dost vladzem, ale maju 185cm a ja 160cm, nevladzem im ani v normalnych situaciach. Ja si myslim, ze tehotenstvo zvladam dobre, ani nie som nejako naladova, ani nemam 2.a3.trim. komplikacie dajake a dost toho zvladnem, ale predsa len, tehotenstvo da trochu zabrat a kondicne nevladzem a prichadza s tym aj vela obmedzeni... Ved viete. Ja napriklad nemozem skoro nic jest, lebo maso nejem, cez tehu mi zistili alergiu na mliecnu bielkovinu a nemozem ani palive, bublinky, sladke, cerstvu zeleninu.. A to ma dost robi mrzutou, uznavam, ze nie som prijemna, ale mam reflux aj mimo tehu a teraz je to uz uplne otrasne, ak nemam hnacky, tak ma boli zaludok. Viem, ze ho tym otravujem a som casto otravena aj ja kvoli tomu, ale on sa prosto nevie a nechce vzit do "mojej situacie". Inak som skutocne velmi aktivna tehotna zena, kedze nemam v 7.mesiaci ani ziadne brucho... Co to mozno cele znasobuje lebo oni to ani partner ani brat akoby nevnimaju, ze som tehotna, furt na to zabudaju, kedze mam furt 50kg, varim beham a podobne ako predtym a brucho nikde... Inak podotykam, ze ja som deti nikdy nechcela, partner chcel a hrozne sa tesi, obcas aj "viac" ako ja, ale trebars nema problem na mna vrieskat, lebo jemu prosto nedochadza, ze to, ze ja som v strese sposobuje stres aj babatku. Sme fakt schopni sa teraz pohadat na vselicom, lebo ja ako citlivka furt sa rozplacem a on sa nechce odrazit a prestat mi vycitat milion veci. on je inak skvely chlap, ale sme mlady (ja 22, on 24) a jeho kamarati ziju zivot ako teenegery a v podstate si myslia, ze mu babom konci zivot.. Aj jeho rodina je k tomu velmi divne postavena, aj ked proste dieta chcel primarne on. Neviem, co si mam otom mysliet, normalne je nam fajn, ale hrozne ma mrzi, ze to vnima tak, ze tehotenstvo je moj problem. Ved ja viem, ze chlap sa nemusi okolo zeny 9 mesiacov len tocit, ale chcela by som len malicko podpory, proste "polutovania", ze mam krce v lytkach a podobne, nechcem ziadne masaze ani aby sedel so mnou doma. len mi pride, ze jak sa skoro nemam na co stazovat, lebo mam nastastie ukazkove tehotenstvo od 12tt, tak ked sa uz nahodou na nieco malinko postazujem, tak som v jeho ociach hned strasny fnukac.. :(
@ah1234 chova sa ako debil, prepac.
@ah1234 někteří chlapi jsou takový zahledění sobci, neumí se ovládnout, ačkoli v jádru nejsou zlí..... pro tvé štěstí mohu poradit jen jedno... dělej to, co tebe činí šťastnou... chceš být v Bratislavě , buď tam... nebude k žití, když se budeš trápit a muž nechce mít utrápenou ženu...
no ja to znam, kdyz me chlap v tehu nepodpori a jeste prida... co radit- jen vydrzet. po porodu se vsechno zmeni. pro Tebe- budes MAMA, pro nej- bude Te videt v roli mamy a bude take plne citit (to ted vubec nevnima) to miminko, ze tu JE. s citlivosti- mej sve hranice. jasne hranice, pres ktere druhy nesmi. delej si radosti sama, nespolehej jen na partnera. od nej ber nejakou "cast" lasky, nechtej po nem kamaradku, pritelkyni, chlapi na to nejsou. a bolistky, to je ve vsech knihach o rozdilech muzu a zen (jsi jeste mlada a studujes, na cteni tohoto jednou dojde taky 🙂), bolistky chlapi obecne nesnaseji. pry chteji udelat zenu stastnou a kdyz ona si stezuje, citi to jake sve selhani. pritom zena se jen potrebuje vypovidat a jen tim uz se ji ulevi... moc Ti drzim palce, at najdes nadhled a at si ho udrzujes. a jen jeste- miminko vnima od poceti a nejvic ze vseho vnima lasku matky 🙂
Je to sobecké hovad...
Ahojky, přítel je dle meho nazoru fakt sobec. Nechci te strasit, ale paklize ted nebere v uvahu tve potreby a ohledy, jsem zvědavá, jak se bude chovat az prijdes z porodnice a budes s mimcem potřebovat pomoct. Treba budete mit hodne a spave mimco, ale to nase stesti nespalo, kazdy vecer probrecelo a uspavani byl horor asi pul roku, dodnes nespala mala ani jednu noc v kuse, a to ji bude deset mesicu- takze je možné, ze budes vystavena, unavena, bez energie a budes jeho pomoc prostě potrebovat, a kdyz ted na tebe nebere ohledy, obavam se, ze porodem se to fakt nezmeni. Tehotna poprve si jen jednou, takze doporucuji si to radne uzit, je Ti lepe doma v Bratislave nez v Praze - odjed a uzivej, odpocivej, pripravuj zazemi pro prcka, delej radost hlavně sobe👍 pak uz se bude vse tocit kolem mrnouska
Moje první těhotenství manžel neprožíval - nedocházelo mu že jsem těhotná, možná i proto že první trimestr jsem vůbec ,,nevypadala ,,jako těhotná - nebylo mi špatně a normálně jsem chodila na 12-tky do práce, dělala doma kolem koní atd. Záviděla jsem holkám které jejich manžel v těhotnetsví obletoval, hladil bříško a povídal miminku, u nás se nic takového nedělo - byla jsem náladová a manžel si nenechal nic líbit, co do práce tak doma mi neulehčil nic, do konce těhotenství jsem házela hnůj koním a nosila 20litrové kýble s vodou na pastvinu - ,,však to není taková dřina,, říkal, naprosto nechápal jak mi je. Celé těhotenství jsme spolu ani nespali - já jsem chtěla on ne .... Nerada na to období vzpomínám, měla jsem pocit že můj manžel je sobecký ignorant ( a asi se tak i choval - jenže on to neuměl jinak - neměl asi ten správný vzor). S narozením syna se vše změnilo - pochopil že je opravdu táta a dělal první poslední proto abychom byli s malým spokojení - snažil se mi pomáhat jak jen mohl, ve volných dnech jsme jezdili na výlety, trávili spolu čas - nikam jinam ho to netáhlo a tak je to víceméně stále i když s ohledem na to že oba chodíme do práce to není jednoduché když se vidíme minimálně .... S odstupem času manžel přiznal že když jsem byla těhotná nebral to tak - neviděl rozdíl oproti normálu a hrozně mu vadilo že pořád fňukám ( on měl pocit že pořád fňukám - já že nemám pochopení) - vše se otočilo až po porodu. Co tím chci říct ... některým chlapům prostě chybí empatie a neví jak být oporou - my ženy říkáme že potřebujeme podporu, oni slyší že potřebujeme radu a tak je to se vším , myslím že spousta můžu ne že by něchtělo být oporou ale neví jak a proto když vidí vynervenou a nešťastnou ženu, která hned po příchodu z práce si začne stěžovat jak ji to doma nebaví tak raději utečou z domu někam ven .... tak to vidím já
Jo a jen dodatek - teď čekáme druhé miminko a manžel je o hodně jiný , nevím jestli dozrál s věkem, nebo tím že už máme první dítě které bezmezně miluje ale prostě je to ten skvělý manžel co hladí bříško a vaří večeře abych si já odpočala ( i když samozdřejmě se občas chytneme ale kdo ne - zvláště když toto těhotenství se mnou obzvláště cloumají hormony a sama sebe bych občas fackovala)
@ah1234 do vaseho vztahu nevidim, nejspis jsi vedela do ceho jdes jeste pred tehu. Ale uprimne? Za takove jednani bych mu nakopala p.del!