Pomoc!
Krasny den, trápí mě silene moje psychopaticka povaha po porodu.. Prvně to byli uzkosti a silene šestinedělí.. A čím je malý starší tak jsem vybusna nemohu uklidnit své emoce rvu jak labilni kra*a! A pak večer lezim hladim ho a mrzí mě to a brečím.. Neumím vůbec pracovat s mými emocemi nebo povahou nebo jak to říct prostě se neumím ovládat malemu budou tři je uzasny a miluju jo nadevše.. Když pak vidím u kamarádek že rvou také na děti tak mě to tak boli.. Ale přijdu si jak psychopaticka matka...
Psychiatr a psycholog, řeš to a bude líp. Už to, že si to uvědomuješ je správně
Neřešilo se tady něco podobného? Pokud si dobře vzpomínám, byly za tím rozházené hormony...
Taky se cítím podobně, myslím si že je to hormonama, ale na gynekologii mi řekla, že dokud kojím, tak mě nemá jak léčit a odkázala na psychologa.
Jinak podobná diskuze: https://www.modrykonik.cz/forum/rodinne-problemy/porad-nastvana-poradite/#post-80637595
Děkuji všem za odpovědi.. Psycholog mi nepomohl a psychiatricka mi dala moc léků a byla jsem po nich pitomá mam ted AD takový záchrane protože trpim občas na úzkost jednou za dva měsíce třeba to také nevím původ ale je to masakr to vždy myslím že mi hrabne.. Je mi silene.. Ja nekojim malemu budou 3 roky ani jsem nekojila zapomněl ve mě tampon a měla jsem silný zánět v šestinedělí 2 ATB.. Ztratila jsem mliko bylo to taky silene období.. Tak já už nevím 😞chci být skvela mama nervat jak magor i před lidma.. Mam temno a nic mě nezajímá.. Přitom ho miluju a snesla bych mu modré s nebe.. Ach jo..
Čtu teď knížku Mateřství a setkání ženy se svým stínem. Nevím proč, ale jak jsem četla tvůj dotaz, hned jsem si na ni vzpomněla. Neříkám, že vyřeší tvoje problémy, ale mohla by ti pomoct se v sobě vyznat. Jinak co vyzkoušet nějakou trochu alternativní terapii? Kineziologii, kraniosakralni terapii, EFT? 🙂
Co zkusit Bachovy esence? Koukni třeba na biooo.cz, tam je mají.
Tak se zkusit poptat na ty hormony na gynekologii. Já měla výkyvy nálady (agrese, bezdůvodný brek) po špatné HA. Proto jsem své současné stavy prvně konzultovala tam, ale kojím, tak mě poslala k psychologovy.
Nebo ještě zkusit zvířata. Někam si zajít, kde mají zvířata na mazlení (kočičí kavárna, kanisterapie, koně). Někomu to pomáhá.
Jak je tady odkaz na tu diskuzi, tak dole píše jedna uživatelka, že její dcera měla také psychické problémy a mohla za to štítná žláza, i když to jsou vlastně taky hormony 🙂 Vzpomněla jsem si, že mi známá říkala, že někdo měl psychické problémy a mohla za to špatně fungující štítná žláza. Napřed bych zkusila tohle, je to jeden odběr u doktorky a pak hledala dál, co mi pomůže.
Emoce se ovládají dost blbě😉. Když je potlačíš nebo "přemůžeš", stejně se to projeví jinde. Co kdyby jsi je zkusila akceptovat, myslím tím, OK vím, že není správné řvát po dítěti, ale momentálně to jinak neumím a zkusila přestat být za svoje emoce na sebe naštvaná, je to takový sebeposilující kruh. Dítě tě naštve, ty vyletíš, seřveš ho, večer se cítíš blbě (provinile? frustrovaně?), jsi utahaná, slíbíš si, že to neuděláš a ráno je to zase stejné.
Když máš výbuchy vzteku, tak asi to bude mít hlubší příčinu, než to že něco udělalo dítě, co ti zrovna nebylo recht. Čin dítěte bude taková rozbuška, ty musíš zjistit, co tě v nitru trápí a přiznat si to, a to bývá sakra těžké😉
Měla jsi náročné šestinedělí, nemusíš to mít zpracované, proto se teď chováš jak chováš, ale je to jen nástřel, kde hledat kořeny problémů.
Antidepresiva nejsou dlouhodobé řešení, pomůžou ti fungovat, ale daný problém neodstraní.
@jade85 Ty máš zkušenost s nějakou alternativní terapií?
@levandule_k teprve to objevuju, ty, co jsem zmínila mi byly doporučeny. Zatím jsem byla na kineziologii a můžu říct, že jsem byla dost skeptická, ale fungovalo to. Podařilo se mi uvolnit emoce, co jsem v sobě držela už dost dlouho.
@levandule_k děkuji moc za odpověď.. Právě na testech na štítku jsem také byla a nic tam měla poslala hned psychiatricka.. Je to těžké opravdu musím pracovat na sobe a nebo se třeba chodit vybit někam do fitka a nebo na pár hodin do práce a třeba to bude pro mě změna a bude to lepší.. Než denní stereotyp.. Miluju stereotyp s malym v uvozovkách neděláme denně stejne veci ale občas potřebuje člověk vypadnout.. Konci mi materska tak se pohlizim po nějakých uklidech tak uvidime.. A naprosto souhlasím AD nejsou na dlouhou dobu..
Já teda neřvu na tříleťáka, ale roční dítě, ale v pátek jsem našla toto, a hodně mi to pomohlo, zatim. https://www.nevychova.cz/blog/kdyz-mama-selze/
Už jsem se objednala k psychologovy, ale asi to zruším. Jsem v pohodě já, mimi a tříletá dcera se ke mně víc tulí. A změna prostředí a rutiny (práce) asi taky pomůže, odpočinout si od malého a myslet na něco jiného.
Psycholog je super i jen tak na popovidani, určitě doporučuji...
@lokin1991 si najdi odbornou pomoc